Otázky a odpovědi - strana 2

Zaměstnankyně v HPP od 5. 9. 2016, dodatkem ke smlouvě ze dne 1. 1. 2017 změna z pracovního poměru na dobu neurčitou na dobu určitou do 31. 12. 2018. Nyní zaměstnankyně těhotná, nástup na mateřskou dovolenou 1. 6. 2019, datum porodu 13. 7. 2019. Pracovní poměr skončí dnem 31. 12. 2018 a zaměstnankyně bude mít nárok na mateřskou dovolenou z důvodu ochranné lhůty (180 dní). Od 1. 1. 2019 doporučení registrace na úřad na práce, státní podpora 5 měsíců. Je to takto v pořádku?

Není diskriminační, když jedné těhotné zaměstnankyni ukončíme pracovní poměr uplynutím doby a druhé prodloužíme smlouvu na neurčito? Důvodem je spokojenost s její prací, ale na nedostatky jsme ji dříve písemně neupozornili. Nemůže nás nikdo napadnout, když neprodloužíme smlouvu, která skončí uplynutím sjednané doby, aniž bychom uvedli důvody? Může si zde zaměstnavatel libovolně rozhodovat, komu prodlouží smlouvu a komu ne? 

Jsme základní škola - příspěvková organizace - a zpravujeme ještě 4 mateřské školy. S platností od 1. 2. 2015 jsme na základě dohody o změně pracovní smlouvy přeřadili paní učitelku "A" z funkce učitelka na II. stupni do funkce učitelka v mateřské škole č. 1 (nesplněné kvalifikační předpoklady - nezačala studovat). Původní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V souvislosti s touto změnou byl pracovní poměr změněn na dobu určitou, a to po dobu rodičovské dovolené jiné učitelky "B" - do 5. 8. 2018. Učitelka "B" na RD se však vrátila 21. 5. 2018 do zaměstnání (do mateřské školy č. 2), neboť v této školce onemocněla dlouhodobě jiná paní učitelka "C" a bylo potřeba nahradit paní učitelku "C". Asi je v rozporu ta skutečnost, že paní učitelka "A" zůstala nadále do 5. 8. 2018 v pracovním poměru v mateřské škole č. 1, i když učitelka "B" se z rodičovské dovolené vrátila dříve, ale na jinou mateřskou školku a vlastně 3 roky zaměstnání učitelky "A" na dobu určitou byly přesaženy, neboť se nám v té době nepodařilo sehnat jinou paní učitelku?

Zaměstnanec měl sjednán pracovní poměr na dobu určitou od 15. 1. 2018 do 14. 1. 2019. V květnu 2018 byl poměr dodatkem zkrácen do 31. 8. 2018. Nyní se uvažuje opět o sjednání prodloužení poměru do 31. 12. 2018. V § 39 odst. 2 zákoníku práce je řečeno, že za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. O zkrácení se zde ale nehovoří. Považuje se ta první změna poměru do 31. 8. 2018 za první "prodloužení" poměru, a tedy ono sjednávané prodloužení do 31. 12. 2018 je v pořadí již druhé a konečné, po kterém již musí následovat doba neurčitá? Nebo bude možné případně po 31. 12. 2018 sjednat ještě jedno prodloužení pracovního poměru? 

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na dobu určitou do 20. 8. 2018. Od 15. 8. 2018 je na dočasné pracovní neschopnosti, která pravděpodobně skončí až po 20. 8. 2018. Mám pravdu, když si myslím, že: Zaměstnavatel bude v tomto případě vyplácet náhradu mzdy pouze do 20. 8. 2018? Poté zaměstnavatel dne 20. 8. 2018 vystaví potvrzení o zaměstnání a pošle ho zaměstnanci poštou? Zaměstnanec bude i nadále odevzdávat zaměstnavateli potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a její ukončení, které zaměstnavatel bude předávat ČSSZ?

Musí být u pracovního poměru učitele ZUŠ na dobu určitou (zástup za mateřskou dovolenou) uveden datum ukončení, nebo je postačující uvedení do nástupu osoby z mateřské dovolené?

Společnost, která se ruší, vyplácí zaměstnancům odstupné. Jeden zaměstnanec, který má pracovní smlouvu na dobu určitou (do 31. 1. 2018), odpracoval více než 2 roky. Dle mého názoru jemu náleží odstupné trojnásobku jeho průměrného výdělku [zákoník práce - § 67 odst. 1 písm. c)]. Ze strany daňového poradce bylo mi řečeno, že dostane odstupné dvojnásobku jeho průměrného výdělku, odůvodnil to tím, že zaměstnanci zůstává odpracovat dva měsíce (prosinec a leden). V jaké výši by měl zaměstnanec dostat odstupné?

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu v problému, se kterým si už nedokážu poradit. Zaměstnanec nastoupil do naší firmy dne 14. července 2017. Dne 7. 8. 2017 jsem obdržela 3 exekuč. příkazy – přednostní pohl. pro VZV. Dne 28. 8. 2017 jsem obdržela příkaz Okresního soudu ke srážení výživného a dluhu na výživném. Dne 11. 9. 2017 jsem obdržela 4 exekuční příkazy – přednostní pohl. pro Okresní správu sociálního zabezpeční v Litoměřicích a dne 19. 9. 2017 exekuční příkaz – přednostní pohl. pro Oborovou zdravotní pojišťovnu a tento den také exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek daňového bonusu. Zaměstnanec má dvě vyživované osoby. Aby toho nebylo málo, tak 8. 8. 2017 jsem obdržela nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 24.2.2017, 12. 9. 2017 jsem obdržela nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 22. 5. 2017 a dne 4. 9. 2017 další nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 6. 3. 2017. Zaměstnanec je ve zkušební době a má pracovní poměr na dobu určitou. Nemůže tedy do insolvence. Pracuji v programu MONEY, který tyto srážky neřeší, pomáhám si kalkulačkou z exekutorské komory. Ale v tomto případě si už nejsem jistá, zda bych srážky provedla správně, tudíž Vás prosím o radu jak postupovat. 

Zaměstnanec (pedagog) má smlouvu na dobu určitou do 31. 8. 2017. Dne 2. 5. 2017 se zaměstnanci stal pracovní úraz a je v pracovní neschopnosti. V pracovní neschopnosti bude patrně do konce roku 2017. Má otázka zní, zda bude pracovní poměr ukončen k 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? Jak je to s náhradou za ztrátu na výdělku - bude vyplácena ke dni ukončení pracovního poměru, tj. 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? 

Je zaměstnanec, který je dlouhodobě nemocný a v průběhu pracovní neschopnosti mu skončí pracovní poměr na dobu určitou (se zaměstnavatelem se dohodli že pracovní poměr bude ukončen k určitému datu), povinen dál odevzdávat svému zaměstnavateli ("bývalému") tiskopis "Pokračování pracovní neschopnosti"? Má zaměstnavatel povinnost vést evidenci těchto dokladů, když zaměstnanec již není zaměstnancem firmy?