Otázky a odpovědi - strana 2

Žena na mateřské dovolené. Manžel uplatňuje daňovou slevu na jako vyživovanou osobu bez vlastních příjmů. Manželka pracuje pro s. r. o. na zkrácený pracovní úvazek. Měsíční odměna 3 000 Kč, k tomu dostává od zaměstnavatele příspěvek na penzijní připojištění. Mezi vlastní příjmy se nezapočítá sociální dávka - mateřská, naopak do limitu příjmů se započítává hrubá mzda, ale jak je to s příspěvkem od zaměstnavatele na penzijní připojištění?

Máme firmu, kde chce jednatel odměňovat pouze některé zaměstnance (z rodiny) poskytováním příspěvku na penzijní nebo životní pojištění. Od počátku tohoto příspěvku bylo vždy na různých seminářích toto vykládáno tak, že to musí být ve vnitřní směrnici stanoveno, komu se příspěvek poskytuje, a to nikoliv jmenovitě, ale všeobecně pro VŠECHNY zaměstnance.  Například, je zaměstnán víc než rok, má nárok na příspěvek 10 000 Kč ročně, nad 5 let 50 000 Kč ročně... nebo dle příjmu: zaměstnanci s příjmem do 20 000 Kč hrubého mají nárok na příspěvek 20 000 Kč ročně, zaměstnanci s příjmem nad 60 000 Kč hrubého mají narok na příspěvek 50 000 Kč ročně a tak podobně. Jak je to nyní? Může si jednatel dělat, co chce a poskytovat příspěvek pouze rodině, nebo by to mělo být dle pravidel pro všechny a kdo je splní podmínky, tomu se příspěvek poskytne?

Firma chce přispívat na penzijní připojištění zaměstnanci, pracujícímu na základě dohody o provedení práce. Je možno čerpat celý limit 50 000 Kč ročně, když DPP sice trvá po celý rok, ale zaměstnanec pobírá příjem pouze od dubna do září?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Jedenkrát za rok, vždy v měsíci prosinci, odvádíme na účet penzijního připojištění některých našich zaměstnanců, kteří mají sjednáno příslušné penzijní připojištění částku 3 600 Kč. K této částce není zaměstnancům poskytován státní příspěvek. Proto si myslíme, že se na tyto částky nevztahuje věta z § 12 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, kde se praví: „...nejvýše však 90 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit“. Tak bychom nemohli zaměstnanci, který si spoří např. 300 Kč měsíčně, přispívat 3 600 Kč za rok, ale maximálně 3 240 Kč.

Je příspěvek na penzijní připojištění zaměstnanců daňově uznatelným nákladem firmy a u zaměstnance je osvobozen (do částky 50 000 Kč/ročně) od daně z příjmu, platby zdravotního a sociálního pojištění? Jedná se mi o případy dlouhodobé nemoci, jakož i zaměstnankyně na mateřské či rodičovské dovolené. Dle vnitřních předpisů firma hradí příspěvek na penzijní připojištění příslušným penzijním fondům i u těchto zaměstnanců.  Doslechli jsme se, že může docházet k rozdílnému výkladu, zda jsou tyto osoby z hlediska zákona o dani z příjmů považovány za zaměstnance vzhledem k tomu, že jejich příjem dle § 6 tohoto zákona je po dobu pobírání těchto dávek nulový. Můžeme tento příspěvek na penzijní připojištění zaměstnancům bez aktuálního příjmu dle § 6 zákona o daních z příjmů, zahrnout do daňově účinných nákladů firmy a zároveň je tento příspěvek u těchto konkrétních zaměstnanců osvobozen od daně z příjmů a zdravotního a sociálního pojištění (za předpokladu dodržení 50 000 Kč/ročně)? Z pracovněprávního hlediska se i nadále bez přerušení jedná o zaměstnance v pracovním poměru.

Dealer penzijní společnosti doporučil klientovi uzavřít DPP malého rozsahu, např. 200 Kč měsíčně na organizační práce. Tím lze současně tomuto zaměstnanci přispívat na penzijní pojištění např. 2 000 Kč, ale až maximum. Je pravda, že DPP spadá pod pracovní poměr, ale současně nezakládá nárok na dovolenou, nemocenskou, stravenky, bonus na dovolenou až 20 000 Kč ročně apod. Přesto je dealer přesvědčen, že je to tak správné a možné.

Našim zaměstnancům odesíláme mzdu vždy na jeden jimi uvedený bankovní účet. Jak je to v případě, že zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr a zároveň pobírá odměnu za jednatelství na základě smlouvy o obchodních korporacích? Mohu mu na jeho žádost mzdu za každý z těchto dvou pracovního poměru odesílat na odlišný účet, nebo to musí být stejný účet? Zaměstnavatel zároveň měsíčně přispívá zaměstnancům na penzijní připojištění. Tento příspěvek zaměstnavatele je měsíčně odesílán příslušným penzijním fondům. Zároveň ve směrnici máme stanoveno, že tento příspěvek zaměstnavatele je podmíněn vlastní platbou zaměstnance na penzijní připojištění a tato jeho vlastní platba mu bude měsíčně ve mzdě stržena a odeslána penzijnímu fondu. Jedná se mi o to, jestli poplatek bance za tuto srážku (vlastní platba zaměstnance), je daňovým nákladem firmy a u zaměstnance nemusí být přidaňován, a nemusí se z něj odvádět zdravotní a sociální pojištění?

Ze strany klienta došlo v letošním roce k předčasnému zrušení připojištění (doba trvání 111 měsíců). Klient dostal odbytné, během trvání pojištění si neuplatňoval odečitatelnou položku - nebyl nárok, 2 roky mu přispíval zaměstnavatel. Penzijní společnost z příspěvků od zaměstnavatele odvedla 15% daň a také z výnosu spoření. Je potřeba za rok 2018 něco dodatečně zdanit?

Všem zaměstnancům přispíváme na penzijní připojištění 1 200 Kč měsíčně (jedná se o daňový náklad firmy). Pokud je jeden ze zaměstnanců dlouhodobě nemocný, můžeme mu i přesto dávat tento příspěvek? 

Přispěli jsme zaměstnanci na konci roku 2017 na penzijní připojištění. Platba byla odeslána z účtu s. r. o. dne 28. 12. 2017 a na účet zaměstnance byla připsána 2. 1. 2018. Bude daňově, pro s. r. o., patřit příspěvek do roku 2017? Může letos firma zaslat opět příspěvek v maximální možné výši (tak aby byl daňově uznatelný), když u zaměstnance byl příspěvek připsán již v letošním roce? Je rozhodující, kdy peníze odešly z s. r. o. nebo kdy byly připsány na účet zaměstnance?

Jakých výhod je možno využít pro optimalizaci daně z příjmů pro rok 2017? Chápu dobře, že nezdanitelnou částkou u poplatníka je 24 000 a 36 000 Kč až od roku 2018? Zaměstnavatel zaplatil ve mzdě za 12/2017 zaměstnanci příspěvek na toto pojištění ve výši 50 000 Kč. Jaká částka pro rok 2017 je daňově uznatelným nákladem u firmy? Částka nad zákonný limit je u firmy daňově neúčinným nákladem na ř. 40 DPPO. Jak je to se zdaněním u zaměstnance?

V roce 2017 firma platila svým zaměstnancům životní a penzijní pojištění. Je pro firmu daňově uznatelná měsíční splátka životního pojištění 1 000 Kč? Je pro firmu daňově uznatelná měsíční splátka penzijního pojištění 1 000 Kč?

Společnost má se svými společníky, kteří jsou zároveň i jednateli, sepsanou příkazní smlouvu na vedení společnosti. Za práci je stanovena odměna, ze které odvádíme pojištění vč. daně. Rozhodli jsme se, že zaměstnancům budeme poskytovat benefity ve formě příspěvků na životní a penzijní pojištění. Také svým zaměstnancům poskytujeme stravenky. Lze poskytnout stejné benefity také jednatelům, a to vč. stravenek - bude na ně pohlíženo v tomto případě stejně jako na zaměstnance s příjmem ze závislé činnosti a benefity i stravenky budou i u nich osvobozeny? A dále – je Smlouva příkazní v pořádku na výkon vedení společnosti, nebo by jednatelé měli mít sepsanou Smlouvu o výkonu funkce?

1) Je příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření zaměstnance (tj. jednatele, který pobírá příjem za vykonávanou práci) poukázaný na účet zaměstnance u penzijní společnosti, daňově osvobozen až do limitu 50 000 Kč ročně (nemá sjednáno životní pojištění) bez dalších podmínek? Tedy v tomto případě neplatí podmínka 60 x 60? 2) Výše zmíněný zaměstnanec zrušil v září smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem a nechal si vyplatit odbytné. Od 1. 10. si sjednal novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Zaměstnavatel mu do 30. 9. přispíval na smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem a od 1. 10. mu přispívá na novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Má předčasné zrušení smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem nějaký vliv na osvobození příspěvků [dle § 6 odst. 9 písm. p)] za období od 1. 1. do 30. 9. 2017?

Když si český občan platil penzijní pojištění v Německu a v současné době mu je ročně vyplácena určitá část tohoto pojištění, musí podat v tuzemsku přiznání k dani z příjmů, kde tyto výnosy zdaní? Je případně tento výnos ošetřen ve Smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Německem?

Zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům na penzijní či životní pojištění. Výše příspěvků však není stejná, někomu přispívá např. 500 Kč, jinému např. 3 000 Kč. Je to tak v pořádku? Dá se to nějak ošetřit např. vnitropodnikovou směrnicí, kde by bylo např. napsáno, že výše příspěvků jednotlivým pracovníkům je různá a řídí se individuální dohodou zaměstnance a zaměstnavatele? Nebo dá se různost výše příspěvku zdůvodnit třeba pracovním zařazením: že by se ve směrnici uvedlo, že pro zaměstnance ve výrobě je výše příspěvku 500 Kč, pro technicko-hospodářské pracovníky 1 000 Kč, pro jednatele 3 000 Kč atd.? Zaměstnavatel by preferoval samozřejmě první možnost, kdy by mohl zcela libovolně přispívat svým zaměstnancům podle individuální dohody.

Od 1. 8. 2016 budeme zaměstnancům přispívat z FKSP na penzijní připojištění. Má být tato skutečnost zanesena v nějakém vnitřním předpise, např. v platovém?

V zákonech jsem vyčetl, že by mělo být osvobozeno 30 000 Kč, ale pouze pokud je to zaplacené v daném roce. My však příspěvek zúčtováváme měsíčně se mzdou a také tak odchází, tj. v únoru za leden... v lednu za prosinec. Je to takto správné nebo musí být dodržena i platba přímo v daném roce? V současné době, kdy je příspěvek stálý (platíme 2 500 Kč, tj. 1/12 z 30 000 Kč) je to celkem jedno ale v příštím roce můžeme příspěvek zvýšit až na 50 000 ročně a tam by to nám to pak nevyšlo. Jak to zákonodárci mysleli, nebo jak si to vykládá finanční úřad, abychom se nedostali do problémů. Vzhledem k tomu, že částka 50 000 Kč platná od 1. 1. 2017 není dělitelná 12, tak je možné příspěvek ze strany zaměstnavatele vyplácet například čtvrtletně (4 x 12 500 Kč) ale otázka zdali to nebude vadit penzijní spořitelně, protože když jsem se díval na jejich formuláře tak je tam u všech možnost uvést měsíční příspěvek zaměstnavatele.  

Náš zaměstnanec v roce 2015 dosáhl 60 let věku. Z tohoto důvodu ukončil své životní a penzijní pojištění, z obou mu byly vyplaceny naspořené částky. Nyní dostal potvrzení za rok 2015 o částkách zaplacených na obě tato pojištění. - Mohu mu provést roční zúčtování daně a o obě tyto zaplacené částky ponížit základ daně i když tato pojištění již byla v průběhu r. 2015 ukončená z důvodu dosažení 60 let věku poplatníka? Nemusí si tento poplatník sám podat daňové přiznání a z vyplacených částek odvést ještě nějaké daně ? Nejsem si jistá, jestli pojišťovna i penzijní společnost při ukončení životního pojištění a penzijního připojištění z důvodu dosažení stanoveného věku poplatníka, zdaní vyplacené částky, nebo se z naspořené částky daň již neodvádí, anebo má tuto povinnost poplatník daně?