Novinky

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo částku rozhodnou pro účast zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce na nemocenském pojištění pro rok 2027. Od 1. ledna 2027 bude tento limit činit 12 500 Kč měsíčně. Tato hranice je rozhodující pro vznik účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců pracujících na DPP.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo sdělení č. 185/2026 Sb., kterým vyhlašuje redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu platné v roce 2027. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo sdělení č. 186/2026 Sb., kterým vyhlašuje výši částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění pro rok 2027. Od 1. ledna 2027 bude tato hranice činit 5 000 Kč měsíčně.

ČSSZ rozšiřuje kontrolní mechanismy používané při podávání dat v systému JMHZ. Nové kontroly mají odhalovat další chyby související s evidenčními listy důchodového pojištění. Změna se nevztahuje zpětně na historicky přijatá měsíční hlášení. U již podaných hlášení proto nedojde k automatické nové validaci a jejich stav zůstane beze změny. Nové kontroly se však uplatní při podání opravného hlášení. V takovém případě může systém nově identifikovat chyby, které dříve nekontroloval.

Vláda připravila nařízení, kterým se od 1. ledna 2027 zvýší příplatky k důchodům poskytované účastníkům odboje, politickým vězňům a některým pozůstalým. Zvýšení navazuje na pravidelnou valorizaci procentní výměry důchodů. Výše příplatků se má upravit stejným způsobem a ve stejném termínu jako důchody vyplácené z důchodového pojištění.

Průměrný důchod vzroste na 22 196 korun, k tomu důchodci obdrží jednorázově 2 000 korun navíc. „Debata o penězích navíc pro důchodce není o žádném dárečku. Při samotné valorizaci by průměrný důchod vzrostl přibližně o 1,4 procenta. Přesto očekáváme, že poměr průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě v roce 2027 klesne z 41,9 na 40,2 procenta. Považuji za legitimní na tento vývoj reagovat. Proto jsme se v koalici dohodli, že důchodci obdrží jednorázově 2 000 korun navíc. Zároveň jde o odpovědnější řešení vůči státnímu rozpočtu než promítat tuto pomoc do pravidelné měsíční výše důchodu,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Vláda projednala novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření, která má změnit fungování třetího penzijního pilíře. Návrh počítá s vyšším státním příspěvkem pro mladé účastníky, možností částečného výběru naspořených prostředků před důchodem, snížením poplatků penzijních společností i zavedením povinných strategií životního cyklu. Součástí návrhu je také ukončení transformovaných fondů ke konci roku 2036.

Od roku 2027 se zvýší rodičovský příspěvek z 350 000 Kč na 400 000 Kč, u vícerčat na 800 000 Kč. Současně se od října 2026 upraví parametry dávky státní sociální pomoci, které posílí podporu samoživitelů a přesněji zohlední regionální náklady na bydlení. Pro HR a mzdovou praxi jde především o změny, které mohou ovlivnit finanční situaci zaměstnanců na rodičovské dovolené, samoživitelů i zaměstnanců s nízkými příjmy. Rodičovský příspěvek Dosud: 350 000 Kč na dítě narozené od 1. ledna 2024, 700 000 Kč u dvojčat a vícerčat. Nově od 1. ledna 2027: 400 000 Kč na nejmladší dítě v rodině, 800 000 Kč u dvojčat a vícerčat. Změna se bude vztahovat pouze na děti narozené nebo převzaté do péče od 1. ledna 2027. Podmínky nároku, okruh oprávněných osob ani pravidla čerpání příspěvku se nemění. Dávka státní sociální pomoci (superdávka) U dávky státní sociální pomoci dochází ke dvěma významným úpravám: Dosud: za zranitelné domácnosti byli považováni samoživitelé s dítětem do 7 let. Nově: zvýšená ochrana se rozšíří na samoživitele s dítětem do 15 let. To může znamenat vyšší podporu a příznivější posuzování nákladů na bydlení. Současně se mění způsob stanovení uznatelných nákladů na bydlení. Místo tří obecných kategorií budou normativy nově určovány podle jednotlivých okresů, což má lépe reflektovat skutečné ceny nájemního bydlení v konkrétních regionech. Klíčové argumenty a souvislosti Zvýšení rodičovského příspěvku reaguje především na růst životních nákladů a inflaci. Vyšší podpora má rodinám poskytnout větší finanční jistotu v období péče o malé dítě a částečně kompenzovat pokles reálné hodnoty dávky. Úpravy superdávky vycházejí z prvních zkušeností s fungováním nového systému. Data ministerstva ukázala zejména vyšší zranitelnost samoživitelů se školními dětmi a nedostatečné zohlednění regionálních rozdílů cen nájemního bydlení. Pro zaměstnavatele je důležité, že změny mohou ovlivnit rozhodování zaměstnanců o délce rodičovské dovolené, návratu do práce nebo využívání zkrácených úvazků. Vyšší podpora samoživitelů může současně zmírnit sociální a finanční tlak na část pracovní síly. Praktický dopad HR a payroll specialisté nebudou muset upravovat mzdové výpočty, protože rodičovský příspěvek ani superdávka nejsou mzdovou složkou. Změny však mohou zvýšit počet dotazů zaměstnanců na rodičovskou dovolenou, flexibilní formy práce a sociální podporu. Personalisté by měli aktualizovat interní informační materiály pro rodiče a pečující osoby, zejména v souvislosti s nástupy na rodičovskou dovolenou od roku 2027. Zaměstnavatelé s vyšším podílem samoživitelů by zároveň měli sledovat dopady nových pravidel na zaměstnance a zohlednit je při nastavování benefitů, flexibilních úvazků a programů podpory návratu do práce.

Česká správa sociálního zabezpečení vydala novou příručku pro osoby samostatně výdělečně činné, která přehledně vysvětluje pravidla důchodového a nemocenského pojištění. Reaguje tak na rostoucí počet podnikatelů, kterých ke konci roku 2025 bylo v Česku více než 1,17 milionu, a nabízí praktické informace k povinnostem OSVČ i využívání elektronických služeb ČSSZ.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě novelu zákona o důchodovém pojištění. Návrh obsahuje několik praktických změn, které reagují na potřeby seniorů, zkušenosti z praxe i na současnou situaci na trhu práce a v ekonomice. Zavádí pravidelné navyšování důchodů od 80 let věku, posiluje motivaci u pracujících seniorů a upřesňuje pravidla pro výplatu důchodů do zahraničí.

Dne 3. června 2026 byl zahájen mezirezortní proces k návrhu novely zákona o doplňkovém penzijním spoření, jehož cílem je zatraktivnit a zefektivnit III. penzijní pilíř a posílit jeho roli jako doplňku ke státním důchodům. Návrh reaguje zejména na nízkou účast mladších ročníků a snaží se zvýšit jejich motivaci k dlouhodobému spoření na stáří. Mezi klíčové změny patří zvýšení státní podpory pro mladé a nezletilé, a to až na 40 % příspěvku, dále nově zavedená možnost částečného výběru prostředků (bez státní podpory) pro osoby ve věku 18 až 36 let, což má zvýšit flexibilitu systému. Návrh současně počítá se snížením poplatků penzijních společností a zavedením povinné strategie životního cyklu, která automaticky přizpůsobí investiční riziko věku účastníka. Zásadní změnou je také postupné ukončení stávajících transformovaných fondů v rámci penzijního připojištění, a to nejpozději do 31. prosince 2036, čímž má dojít k přechodu na dynamičtější a výnosovější formy spoření. Návrh tak reaguje na současný stav, kdy ve třetím pilíři spoří přibližně 3,9 milionu účastníků, avšak podíl mladších osob zůstává nízký. Připomínkové řízení probíhá do 17. června 2026.

Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení prošla legislativním procesem a po podpisu prezidenta dne 5. června 2026 směřuje k účinnosti; jejím cílem je zastavit další růst měsíčního vyměřovacího základu OSVČ vykonávajících hlavní činnost a zachovat jej od roku 2026 na úrovni 35 % průměrné mzdy.

Poslanci dnes řeší několik zásadních změn s dopadem na důchodce i chod státní správy. Sněmovna má na programu novelu týkající se doplňkového penzijního spoření, která by mohla část penzistů zbavit sankcí při předčasném ukončení smlouvy. Týkat se má těch, kteří si spoření sjednali ještě před koncem roku 2023. Nově by mohli odejít bez povinnosti splnit minimální dobu spoření a někteří by zároveň měli šanci získat zpět část peněz, o které kvůli dřívějším změnám přišli. Úprava reaguje na situaci z loňska, kdy stát přestal vyplácet příspěvky důchodcům. Řada z nich pak smlouvy ukončila a přišla nejen o státní podporu, ale někdy i o část vlastních úspor. Předkladatelé návrhu krok označují za napravení nespravedlnosti a chtějí umožnit, aby si dotčení mohli o kompenzaci požádat. Vedle penzí se Sněmovna zabývá i změnou pravidel pro státní zaměstnance. Na stole je návrh na zrušení dosavadního služebního zákona a jeho nahrazení novou úpravou. Podle autorů má přinést větší flexibilitu při obsazování úřednických pozic, což ale kritici vnímají jako riziko pro stabilitu a nezávislost státní správy. Program doplňuje také volba čtvrtého místopředsedy Sněmovny, kde se opakovaně nedaří obsadit místo určené pro hnutí STAN, a pokračování projednávání novely stavebního zákona. Ta má mimo jiné vrátit do systému centralizovaný model stavební správy s novým hlavním úřadem.  

Vláda schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny. „Rodičovský příspěvek je jedním z klíčových nástrojů podpory rodin s dětmi. Jsem rád, že vláda podpořila jeho navýšení tak, aby lépe odpovídal současným životním nákladům a pomohl rodinám v období péče o malé děti. Tím zároveň naplňujeme programové prohlášení vlády,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Schválený návrh počítá se zvýšením celkové částky rodičovského příspěvku z dosavadních 350 000 korun na 400 000 korun pro domácnost s jedním nejmladším dítětem. V případě rodin, ve kterých se současně narodí dvě nebo více dětí, by se celková částka zvýšila ze současných 700 000 korun na 800 000 korun. Zvýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027 nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů po dni nabytí účinnosti zákona. Účinnost novely se navrhuje od 1. ledna 2027. Navrhovaná změna upravuje pouze výši rodičovského příspěvku. Právní konstrukce dávky, její účel, okruh oprávněných osob, procesní pravidla ani administrativní postupy se nemění. Návrh zároveň nezavádí žádné nové povinnosti ani omezení. Cílem návrhu je zmírnit dopady inflace na rodiny s dětmi, zlepšit jejich finanční situaci a podpořit lepší sladění rodinného a pracovního života. V současnosti se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, rodičovský příspěvek poskytuje: v celkové částce 350 000 korun rodiči, který pečuje o nejmladší dítě v rodině narozené od 1. ledna 2024, nejdéle do 3 let jeho věku, v celkové částce 300 000 korun rodiči, který pečuje o nejmladší dítě v rodině narozené před 1. lednem 2024, nejdéle do 4 let jeho věku.

Návrh skupiny koaličních poslanců, aby někteří důchodci mohli bez sankce ukončit penzijní spoření, by měla Sněmovna schválit v předložené podobě bez úprav. Sněmovní rozpočtový výbor nedoporučil schválit žádný ze tří vznesených pozměňovacích návrhů. Přišli s nimi opoziční poslanci z klubů TOP 09 a Pirátů. Stojí to v usnesení výboru. S návrhy nesouhlasil za předkladatele místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO). Negativní postoj mělo i ministerstvo financí.

Odbory trvají na zastropování důchodového věku na 65 letech. Nesouhlasí s tím, aby se penze náročných profesí řešila spořením zaměstnavatelů. Za práci v riziku žádají dřívější důchod od státu. Novinářům to dnes před jednáním tripartity řekli předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. Podle nich by vláda měla změny prosadit co nejdříve, tedy už v letošní důchodové novele. O důchodovém věku a penzi náročných profesí jedná dnes tripartita.

Snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň, které chce prosadit vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, Senát odmítl. K důvodům patřila obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu. Novelu nyní dostane k novému projednání Sněmovna, která koaliční většinou bude moci veto Senátu přehlasovat.

OSVČ, která alespoň po část roku 2025 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (činnost), je povinna předložit Přehled o příjmech a výdajích OSVČ (přehled) za tento rok nejpozději do: 4. 5. 2026 pokud bylo daňové přiznání podáno OSVČ nebo daňovým poradcem ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky či v papírové podobě, 1. 6. 2026 (prodloužená lhůta) pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2026, 3. 8. 2026 pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. 4. 2026. S blížícím se koncem lhůt pro podání přehledů také vzrůstá počet přehledů, které OSVČ ve spěchu vyplní chybně. Některé chyby, ale již následně nelze napravit a mají na OSVČ nepříznivý finanční dopad. K nejčastějším chybám se řadí dvě: neuvedení informace o vedlejší činnosti v části B., C. a D. přehledu. Řada OSVČ svoje podnikání považuje za vedlejší činnost při zaměstnání, pobírání důchodu, studiu nebo při péči o dítě do 4 let věku či o osobu závislou na péči jiné osoby. Pokud ale OSVČ v přehledu činnost za vedlejší neoznačí, považuje se její činnost v daném kalendářním roce za hlavní. Pak vždy vzniká povinnost platit pojistné na důchodové pojištění a často výrazně vyšší než z vedlejší činnosti. Charakter činnosti (hlavní/vedlejší) uvedený na řádném přehledu po jeho podání není možné dodatečně změnit, a to ani podáním opravného přehledu. OSVČ vykonávající vedlejší činnost na přehledu v části E. nesprávně zaškrtne křížkem variantu „ano“, a tím se přihlásí k účasti na důchodové pojištění, přestože by jinak, vzhledem k nízkým příjmům z podnikání, neměla povinnost platit pojistné a toto pojistné platit ani dobrovolně nechce. Přihlášku k účasti na důchodovém pojištění po podání přehledu rovněž nelze vzít zpět, a to ani podáním opravného přehledu. Podáním přihlášky vždy vzniká povinnost uhradit pojistné na důchodové pojištění! Doporučujeme všem OSVČ zkontrolovat, jaké údaje do přehledu vyplnily, zejména pak výši vypočítaného vyměřovacího základu v řádcích č. 27. a 28. a doplatku nebo přeplatku v řádku č. 34. Správa sociálního zabezpečení při stanovení pojistného vychází z údajů, které OSVČ v přehledu uvedla. Vzniklý doplatek na pojistném je OSVČ povinna uhradit příslušné správě sociálního zabezpečení. Nepozornost se tak nemusí vyplatit. Tiskopis přehledu je zveřejněný zdarma na ePortále ČSSZ a je k dispozici zde: Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025. Přihlášeným uživatelům ePortálu ČSSZ jsou nabídnuty předvyplněné údaje:  základní identifikační údaje (správný variabilní symbol důchodového pojištění);  údaje o době výkonu a charakteru činnosti v daném roce, pokud je předtím správě sociálního zabezpečení OSVČ oznámila; částka úhrnu zaplacených záloh na pojistné na daný rok, které mají vliv na stanovení správné výše doplatku na pojistném na důchodové pojištění aj. Podání přehledu je tak výrazně jednodušší. Vyúčtování přehledu a další informace o stavu pohledávek OSVČ budou po zpracování přehledu dostupné v online službě(nejsou zasílány tištěnou formou): Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ | ePortál ČSSZ, informace o možnostech a způsobech přihlášení se do ePortálu ČSSZ získáte zde.

Milí uživatelé, dnešní novinka se věnuje chystané důchodové novele, která má změnit způsob navyšování penzí ve vyšším věku, vrátit valorizace blíž k růstu reálných mezd a výrazněji zohlednit práci v důchodu; článek přehledně popisuje navrhované částky, načasování i očekávané rozpočtové dopady těchto změn.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenala několik dotazů zaměstnavatelů, z nichž vyplývá, že zaměstnavatelé mají určitou pochybnost, jakým způsobem uplatňovat v rámci JMHZ slevu na pojistném zaměstnavatele, na niž má zaměstnavatel nárok za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, kteří splňují zákonem stanovené podmínky. Níže uvádíme shrnutí problematiky.