zaměstnanecké benefity

Počet vyhledaných dokumentů: 159
Počet vyhledaných dokumentů: 159
5. – 16. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o ošetřovném i pro dohodáře a OSVČ, stanovování důchodového věku, novém e-Podání VPDPP atd.
Vydáno: 16. 05. 2024
Po prostudování Metodické informace ke zdaňování benefitů od 1. 1. 2024 se na Vás obracím s dotazem týkající se uvedené problematiky, a to konkrétně vedení evidence osvobozených nepeněžních plnění, která jsou poskytována zaměstnancům dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP – jedná se např. o příspěvky na sport, kulturu či zdraví zaměstnanců. Dle zákona o daních z příjmů § 38j odst. 2 písm. f) pro účely daně z příjmů musí mzdový list obsahovat mj. za každý kalendářní měsíc též částky osvobozené od daně. Bohužel se aktuálně potýkáme s problémem, že z důvodu časové prodlevy při doložení dokladů k nepeněžním příspěvkům (dodavatelské faktury), ze kterých podle přiloženého seznamu čerpáme informace o těchto plněních v daném měsíci, nemůžeme tyto osvobozené příjmy zaúčtovat ve mzdě v měsíci, ke kterému náleží, protože bychom nebyli schopni dodržet výplatní termín mezd. Je možné evidovat tato osvobozená nepeněžní plnění samostatně, např. formou přílohy? Tato samostatná evidence by byla mimo mzdy, avšak kdykoliv dostupná a vyčíslitelná, za každého zaměstnance zvlášť, nepřesáhla by limit stanovený zákonem. Byla by samostatnou součástí mzdového listu, stejně jako např. roční zúčtování daně. V případě, když by zcela mimořádně byl překročen limit pro osvobozené nepeněžní plnění, zdanil by se tento příjem spolu s výplatou za daný měsíc, příp. za měsíc následující. 
Vydáno: 10. 04. 2024
Podle průzkumu společnosti Edenred některé firmy letos snížily příspěvky na volnočasové benefity zaměstnanců. Důvodem pro ně byl roční limit 21 983 Kč stanovený konsolidačním balíčkem pro osvobození od daně. Výši...
Vydáno: 29. 03. 2024
22. 3. – 28. 3. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o dalším vývoji změn v oblasti dohod o provedení práce, vyšších mzdách u nových zaměstnanců oproti těm stávajícím atd.
Vydáno: 28. 03. 2024
Je možné poskytovat zaměstnancům, kteří dosáhnou pracovního výročí či životního jubilea, nepeněžní benefit ze sociálního fondu v souladu se ZDP (tzn. rekreace, vstupenky do divadla, pořízení zboží nebo služeb zdravotního nebo léčebného charakteru atd.) jako daňově uznatelné plnění, samozřejmě při dodržení ročního limitu 21 983 Kč na zaměstnance? Jsme územně samosprávný celek, pravidla FKSP se nás netýkají, máme vytvořen sociální fond, máme uzavřenou kolektivní smlouvu, v té bychom to samozřejmě náležitě ošetřili.
Vydáno: 20. 02. 2024
Chtěla bych se zeptat na zaměstnanecké benefity, resp. na nový limit od r. 2024, a to do výše částky 21.983 Kč/rok, do kterého jsou tyto benefity osvobozené od daně a pojistného. Hodnotí se tento limit souhrnně pro všechny pracovní poměry ( i dohody) u jednoho zaměstnavatele dohromady nebo za každý poměr zvlášť tzn. že by každý poměr měl ten limit 21.983 Kč/rok zvlášť např. dvakrát, jednou za pracovní poměr a jednou pro dohodu?
Vydáno: 12. 02. 2024
Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže (např. vědomostní otázky) o vstupenky do divadla, na koncerty. Jedná se o příjem, který se započítává do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy?
Vydáno: 01. 02. 2024
Chápu správně, že od 1. 1. 2024 bude zaměstnancům pracujícím ve směnách 11 a více hodin náležet další stravenkový paušál? Je znění vnitřního předpisu (viz dále) k poskytování stravenkového paušálu v souladu s legislativou od 1. 1. 2024? „Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenkového paušálu ve výši 115,50 Kč za každou odpracovanou směnu, která trvala min. 3 hodiny. Zaměstnanci vzniká nárok na další stravenkový paušál ve výši 115,50 Kč za odpracovanou směnu, kdy délka směny zaměstnance v úhrnu s povinnou přestávkou v práci bude alespoň 11 hodin."
Vydáno: 22. 12. 2023
Jak se z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele bude chovat poskytnutí nepeněžní poukázky pro volný čas při životním výročí 50 let od 1. 1. 2024? Jak nastavit správně ve vnitřním předpisu? Do limitu 21 983Kč stanoveném pro rok 2024 bychom se vešli. 
Vydáno: 18. 12. 2023
Jak je to s možností poskytovat benefity v roce 2024? Jde nám zejména o možnost poskytovat obědy bývalým zaměstnancům a pak ještě o to, když zaměstnancům nabíjíme benefitní karty, na kterých mají nyní něco „naspořeno“ (a ta částka může být třeba i 30 000 Kč). Jak se to bude od příštího roku počítat? Počítá se jako poskytnutí benefitu den připsání částky na tuto kartu, nebo až když to zaměstnanec vyčerpá? Setkali jsme se s názorem, že je rozdíl v tom, když benefitní společnost fakturuje nabité částky zaměstnavateli ihned po nabití, nebo jestli je fakturuje až v momentě, když je zaměstnanec použije. A jak se budou nově hodnotit částky, které byly poskytnuty v roce 2023? Mohli byste nám tuto oblast osvětlit?
Vydáno: 12. 12. 2023
Máme v kolektivní smlouvě uvedeno, že zaměstnavatel poskytne zaměstnancům v pracovním poměru peněžitý příspěvek na stravování za každý odpracovaný den/směnu, která trvá nejméně 4 hodiny. Pokud jsme ho poskytovali zaměstnancům na DPP/DPČ , uvedli jsme toto do smlouvy či vystavili dodatek ke smlouvě, ve kterém bylo výslovně uvedeno poskytnutí tohoto nebo dalších benefitů (auto, notebook atd.). Nyní, s novelou zákoníku práce, se nemůžeme dopátrat toho, zda musíme všem dohodářům dávat stravenkový paušál, a to bez vystavení dodatku ke smlouvě. V pracovní smlouvě nemáme přesně uvedeny směny zaměstnance, ale uvádí se např.„rozsah do 300 hodin v roce“ nebo u dpč „polovina týdenní pracovní doby organizace“. VOD se přikládá s příkazem k výplatě dohody (existuje i plán směn). Právní výklady ze školení nejsou jednotné. Můžete, prosím, poradit?
Vydáno: 10. 11. 2023
Jak je to s příspěvky více zaměstnavatelů na jednu zaměstnancovu smlouvu ŽP? Je to možné, nebo musí každý zaměstnavatel přispívat na jednu smlouvu. Pak tedy pokud chce zaměstnanec příspěvky např. od dvou zaměstnavatelů, musí mít sjednány dvě smlouvy ŽP, aby mohl každý zaměstnavatel přispívat na jednu.
Vydáno: 12. 09. 2023
Jakým způsobem může zaměstnavatel zjistit, zda má zaměstnanec (v našem případě cizinec s trvalým pobytem na Ukrajině) úmysl se v ČR trvale zdržovat? Konkrétně se jedná o případ, kdy zaměstnavatel hradí zaměstnanci (cizinci) byt, ve kterém žije i s rodinou (od roku 2021) a z celé částky nájmu zaměstnanec i zaměstnavatel odvádí pojistné a daň (z daňového hlediska ho bereme jako benefit). Naopak jiný zaměstnanec bydlí na ubytovně (bez rodiny) a zaměstnavatel mu přispívá částkou 3 500 Kč, až hodnota nad tuto částku je předmětem daně z příjmu a podléhá odvodům na ZP a SP. Jde nám o to, jak spravedlivě posoudit, kdo má a kdo nemá nárok na příspěvek na ubytování do výše 3 500 Kč bez toho, aby z něj bylo odváděno pojistné a daň. Můžeme po zaměstnancích požadovat prohlášení, zda takový úmysl mají či nikoli?
Vydáno: 21. 07. 2023
Zaměstnavatel uzavřel smlouvu s pojišťovnou na životní pojištění - úrazová varianta pro zaměstnance ve vedoucí funkci se souběhem (= HPP + člen družstva). Jedná se o pojištění pouze 5 vedoucích zaměstnanců ve výši 15 000 Kč/1 osoba za kalendářní rok. V případě plnění pojistného bude částka vyplacena na účet zaměstnance. Bude tato částka připsána i do mezd zaměstnanci a odvádět se z ní ZP a SP? Je to daňově uznatelný náklad?
Vydáno: 07. 07. 2023
Zaměstnanec odpracoval 8 hod. pracovní dobu (08:00 - 16:30) a od 16:30 vyjel na služební cestě na Slovensko (příchod na slovenskou pobočku ve 21 hod.). Vzhledem k odpracování více než poloviny pracovní doby na pracovišti (interní předpis), má nárok v tento den diety i stravenkový paušál? Postupujeme správně nebo na stravenkový paušál nemá nárok? Zároveň kdyby vyjel na služební cestu v 15 hod. má nárok na diety i stravenkový paušál?
Vydáno: 12. 06. 2023
Podle koncernových směrnic mají zaměstnanci možnost zažádat o měsíční příspěvek na pořízení automobilu. Mohou si vybrat jakýkoliv typ vozu, ale měsíční příspěvek je pevně stanoven podle pracovní pozice dle interních směrnic. Nyní řešíme, jak k tomuto měsíčnímu příspěvku přistupovat, zda jako k benefitu (například dopravné), a tudíž ho zdanit jako mzdu a odvést sociální a zdravotní pojištění, nebo zda k tomu přistupovat jako k pronájmu – dáme mu peníze za to, že po nás zaměstnanec nepožaduje služební automobil. Jaká varianta je správná? Respektive jak k příspěvku na auto přistupovat? 
Vydáno: 25. 05. 2023
Firma pořídila auto na finanční leasing. Auto bude sloužit také zaměstnanci k soukromému použití. Z jaké částky se počítá 1% do mzdy zaměstnance - ZD+DPH+zaplacené úroky?
Vydáno: 07. 03. 2023
Dne 17. 2. 2023 jsme převzali osobní vozidlo na základě smlouvy o operativním leasingu, která je sjednána na dobu 3 let , do užívání. Auto jsme 17. 2. 2023 přivezli od nájemce do naší firmy. Nájemce nám doložil pořizovací cenu auta ve výši 415 000 Kč vč. DPH. Dne 21. 2. 2023 jsme nakoupili materiál pro sledování auta (GPS anténu, GSM anténu, komunikační jednotku) v hodnotě 2200 Kč vč. DPH. Tento materiál bude namontován do vozidla další externí firmou, která není plátcem DPH v hodnotě 2 000 Kč. Auto jsme 21. 2. 2023 svěřili zaměstnanci, s tím, že jej může používat i pro své soukromé účely. Z jaké částky máme počítat ono 1 % za soukromé použití?
Vydáno: 03. 03. 2023
Můžeme našim dohodářům v s. r. o. poskytnout příspěvky na sport a kulturu např. 1 000 Kč/měsíc, stravenkový paušál za odpracovanou 3hodinovou směnu a dále i příspěvek na dovolenou 20 000 Kč/rok? Je nutné mít tyto benefity vypsané v pracovní smlouvě (DPP), nebo stačí v interní směrnici?
Vydáno: 24. 01. 2023
Pokud se zaměstnavatel rozhodne dát navíc dovolenou, musí tuto dovolenou navíc dát všem zaměstnancům? Nebo lze dát dovolenou navíc pouze např. THP pracovníkům?
Vydáno: 20. 10. 2022