neplacené volno

Jak postupovat v případě, kdy naše zaměstnankyně v současné době pracuje u jiného zaměstnavatele, který poskytuje sociální služby jako my a ona u něj pracuje na stejné pozici jako u nás. O písemný souhlas si předem nepožádala. Momentálně je na neplaceném volnu, které jí bylo poskytnuto po rodičovské dovolené, v délce jednoho roku z důvodu péče o dítě. Neplacené volno jí bylo poskytnuto do 31. 8. 2024, tudíž 1. 9. 2024 by měla nastoupit. Jedná se o nějaké porušení z její strany? Je to důvod pro ukončení pracovního poměru u nás? 

Náš zaměstnanec se staral o postiženého syna od 1. 3. 2023 - 31. 3. 2024 z důvodu vážně nemocné manželky, která se jinak o syna stará. Čerpal neplacené volno. Se zaměstnancem jsme neukončili pracovní poměr po dobu, kdy se o syna staral. Má zaměstnanec nárok na dovolenou za rok 2023 a 2024, kdy se o syna staral? 

Naše zaměstnankyně měla požádáno o rodičovskou dovolenou do 31. 8. 2023. Následně si požádala o prodloužení, resp. o poskytnutí neplaceného volna od 1. 9. 2023 do 31. 8 2024 z důvodu péče o dítě do 4 let věku a tím prodloužení rodičovského příspěvku, (dítě se narodilo 11. 9. 2020), zaměstnavatel žádosti o poskytnutí neplaceného volna souhlasil. Nyní bychom chtěli s touto zaměstnankyní ukončit pracovní poměr, za prvé - místo pro ní již nemáme, za druhé, pracuje již někde jinde a víme, že k nám už se nevrátí. Jakým způsobem máme možnost ukončit pracovní poměr, pokud nepřistoupí na ukončení dohodou?

Máme zaměstnance, kteří čerpají neplacené volno, protože už nemají dovolenou, a zaměstnance, který čerpá neplacené volno z důvodu absolvování vojenského cvičení. Započítává se neplacené volno na žádost zaměstnance jako doba odpracovaná pro nárok na dovolenou? 

Je možné, aby zaměstnankyně oznámila zaměstnavateli v žádosti o neplacené volno z důvodu čerpání rodičovské dovolené s uvedením, že čerpá do jeho věku 3 let tedy do 31. 8. 2026, přitom dítě je narozeno např. 5. 8. 2023 a dosáhne věku 3 let dne 5. 8. 2026?

Když zaměstnanec zažádá o neplacené volno pouze na 5 dní, jaké to bude mít dopady na sociální pojištění a jak to správně vykázat?

Naši zaměstnanci pracují v kontu pracovní doby dle § 86 a § 87 zákoníku práce. Někteří nás požádali o poskytnutí neplaceného volna. Již nemají dostatek dovolené a odjeli na Ukrajinu na více dní. My jsme na to přistoupili. Jak se jim to bude započítávat? Bude se jim neplacené volno započítávat do konta pracovní doby, nebo se jim to promítne do aktuálního měsíce a nedostanou tzv. stálou mzdu, ale mzdu jen za odpracovanou dobu (poníženou o neplacené volno). My bychom samozřejmě chtěli, aby se do konta pracovní doby započítávala jen doba, kdy pro ně zaměstnavatel nemá práci, a naopak, kdy je práce nadbytek. To je podle nás smysl konta pracovní doby. Nemáme zájem, aby se jim započítávala do „minusu“ i neodpracovaná doba z jejich vlastní vůle a my bychom jim museli nařizovat nějaké směny navíc, aby na konci vyrovnávacího období neměli hodně neodpracovaných hodin. Protože, pokud má zaměstnanec na konci období hodně neodpracovaných ("mínusových") hodin, jde to na náklady zaměstnavatele. Pokud by se jim neplacené volno zahrnovalo do konta pracovní doby, mohli by si zaměstnanci brát neplacené volno a my bychom již neměli tolik práce navíc, abychom jim nařídili mimořádné směny, kvůli vyrovnání „minusových“ hodin. Snad jsem to napsala trochu srozumitelně. Ale je to složité na popisování. Zahrnuje se neplacené volno do konta pracovní doby dle § 86 a § 87 zákoníku práce a můžeme jej poskytnout?

V pracovněprávních vztazích platí, že na poskytnutí neplaceného volna se musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Neplacené volno nesmí zaměstnavatel zaměstnanci určit a prostřednictvím neplaceného volna nelze ani řešit výrobní či provozní problémy zaměstnavatele, jako je například nedostatek zakázek.

Dobrý den, obracím se na Vás ohledně posuzování nároku na dovolenou při: 1/ neplaceném volnu (celodenní i jen hodinové) na žádost zaměstnance 2/ neomluvená absence 3/ otcovská 4/ ošetřovné + dlouhodobé ošetřovné = u ošetřovného pro nárok na dovolenou nerozlišujeme, zda se jedná o dítě do deseti let nebo např. o manžela/ku.

Změny, které přinesl zákon č. 358/2022 Sb. v předpisech o nemocenském pojištění, se významně promítly s účinností od 1. 12. 2022 rovněž do zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“). Na tyto změny se v dalších řádcích zaměřím.

Pracovní poměr zaměstnance trvá celý rok, ale od 1. listopadu do konce roku zažádal o neplacené volno. O kolik se mu zkrátí nárok na dovolenou? Máme dovolenou 4 týdny, zaměstnanec pracuje na 40 hod. týdně.

Zaměstnankyně si požádala po rodičovské dovolené o neplacené volno. Rodičovská dovolená trvala od 3. 9. 2019 do 15. 2. 2022. Od 16. 2. 2022 do 31. 10. 2022 měla neplacené volno. Od 1. 11. 2022 nastoupila zpět do práce. Program jí vygeneroval nárok na dovolenou 181 hod. (týdenní úvazek má 37,5 hod., ve firmě máme nárok na 5 týdnů dovolené). Redukce dovolené mi přijde malá, ve výsledku pokud bude chodit do práce bude mít odpracované pouze 2 měsíce. Prosím o info, jak v tomto případě vypočítat nárok na dovolenou?

Je všeobecně známo, že od ledna 2021 se dovolená stanovuje podle počtu odpracovaných hodin. A z důvodů dále uvedených se může stát, že zaměstnanec nárok na dovolenou přečerpá. Jak se taková situace odrazí v odvodu pojistného na zdravotní pojištění?

Ačkoliv ho právní úprava nikde přímo nedefinuje, k čerpání tzv. neplaceného volna na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dochází v praxi poměrně často. Lze ale neplaceným volnem řešit situaci, kdy zaměstnavatel není zaměstnanci schopen z důvodů na své straně přidělovat práci?

Může mi zaměstnavatel dát jeden den neplaceného volna, když mám dovolenou už jen pár hodin a tu vyberu v následujícím měsíci?

Přestože zákoník práce pojem neplacené volno nezná, v praxi bývá tento pojem užíván. Neplacené volno označuje různé situace. Rozlišovat můžeme neplacené volno, na které má zaměstnanec nárok na základě zákona, a dále neplacené volno, na kterém se musí zaměstnanec dohodnout se zaměstnavatelem a s jehož poskytnutím tedy musí zaměstnavatel souhlasit.

V případě neplaceného volna (nebo neomluvené absence) zaměstnance je důležité, zda musí být při odvodu pojistného dodržen u zaměstnance minimální vyměřovací základ, eventuálně jeho poměrná část, či nikoli. Případná nepřítomnost v zaměstnání z důvodu neplaceného volna placení pojistného přímo neovlivňuje, při stanovení vyměřovacího základu se primárně přihlíží k potřebě dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum.

Zaměstnankyni končí RD dne 12.2.2022 s druhým dítětem, které měla během RD s prvním dítětem. Domluveno se zaměstnavatelem, který souhlasí, že bude mít neplacené volno, takže si napíše žádost o neplacené volno z důvodů péče o dítě do 4 let věku a k tomu bude mít souhlas zaměstnavatele. Zdravotní pojištění a sociální pojištění se v tomto případě neodvádí? A ve mzdách bude dále s neplaceným volnem, mám hlásit nějakou změnu na VZP a OSSZ, že má nyní zaměstnankyně neplacené volno? Má zůstatek 15 dní dovolené z předchozích let, kterou nevybrala, můžu ji tuto dovolenou dále převádět do dalších let? Nebo po skončení RD musí vyčerpat všechnu dovolenou a pak teprve nastoupit na neplacené volno? Nebude to mít vliv na ZP a SP, když nemůže nastoupit do práce a nenaváže jí časově na RD neplacené volno? Bohužel, druhé dítě je postižené, takže se do práce pravděpodobně již nevrátí, jak se toto potom řeší, pokud bude stále dál zaměstnankyní firmy?

V souvislosti se současnou situací se může zaměstnavateli zaměstnávajícímu občany Ukrajiny stát, že je některému z nich doručen povolávací rozkaz, a zaměstnanec tudíž musí odcestovat do své země. Obdobně zde mohou osoby přijíždějící z Ukrajiny nastoupit do zaměstnání. Z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele se tyto osoby stanou účastníky českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Přehled nejdůležitějších změn v oblasti placení pojistného ve zdravotním pojištění se týká právních podmínek platných od 1. ledna 2022. Od tohoto data se zvyšuje minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance (zaměstnavatele) a také je tradičně vyšší minimální záloha OSVČ. Dále se zvyšuje platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů, jakož i platba státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce včetně navazujícího zvýšení odpočitatelné částky příjmu za podmínek specifikovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.