náhrada za dovolenou

Počet vyhledaných dokumentů: 9
Počet vyhledaných dokumentů: 9
Zaměstnankyně naposledy odpracovala celý leden 2023. Od 1. 2. 2023 do 25. 3. 2023 byla nemocná. Nástup na PPM 26. 3. až 7. 10. 2023. Od 8. 10. 2023 dosud pobírá rodičovský příspěvek. Zůstatek nároku na dovolenou před nástupem na PPM byl 26 hod. Dovolená nárok v pracovním poměru 200 hod. Jaký je tedy nárok dovolené za rok 2023? Pokud nepožádá o vybrání dovolené, musí se jí proplatit?
Vydáno: 06. 03. 2024
  • Článek
Vzniká zaměstnanci, který vyhrál spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru a opětovně nastoupil k výkonu práce podle pracovní smlouvy, za dobu tohoto sporu právo na dovolenou za kalendářní rok? Nebo je nutno toto období posoudit jako dobu, která se pro účely práva na dovolenou nepovažuje za výkon práce, protože zaměstnanec pro zaměstnavatele nepracoval?
Vydáno: 24. 11. 2023
  • Článek
Za hlavní změnu, kterou přináší novela zákoníku práce, jsou všeobecně považovány změny v právní úpravě dovolené. Tyto změny nabývají účinnosti až 1. ledna 2021, protože nelze v průběhu kalendářního roku měnit právní úpravu výpočtu nároku na dovolenou.
Vydáno: 09. 10. 2020
Dobrý den, zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu s pracovní dobou 20 hodin týdně, směny jsou rozvrženy následovně: pondělí - 7 hodin, středa - 7 hodin, pátek - 6 hodin. Chtěl bych se v této souvislosti zeptat na dovolenou, kterou zaměstnavatel poskytuje v rozsahu 4 týdnů za rok. Je u tohoto zaměstnance správný následující výpočet nároku na dovolenou: 3 pracovní dny v týdnu x 4 týdny dovolené = 12 dnů nárok na dovolenou? A co se týče výpočtu náhrady za dovolenou, vychází se v tomto případě z průměrné délky směny, tj. 6,67 hodiny? Nebo je třeba rozlišovat, zda dovolena připadá na den, ve kterém má směna délku 7 hodin a den, ve kterém má směna délku 6 hodin? Předem děkuji za Vaše vyjádření.
Vydáno: 09. 03. 2020
Právo na dovolenou za kalendářní rok vzniká za podmínek stanovených v zákoníku práce těm zaměstnancům, kteří vykonávají práci v pracovním poměru, a od 1. ledna 2024 též zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Základní informace pro dovolenou zaměstnanců v pracovním poměru Aby zaměstnanci v pracovním poměru vzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, musí být splněny dvě následující podmínky: nepřetržité trvání pracovního poměru v příslušném kalendářním roce, za který dovolená náleží, po dobu 52 týdnů, a výkon práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby připadající na toto období. Za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i situace, kdy zaměstnanec pracovní poměr ukončil a bezprostředně nastoupil do nového pracovního poměru k témuž zaměstnavateli. K přesčasové práci se při zjišťování nároku na dovolenou nepřihlíží. Odpracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu. Zaměstnanci pracujícímu na dálku, který si sám za sjednaných podmínek rozvrhuje pracovní dobu, je zaměstnavatel povinen pro účely čerpání dovolené stanovit rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen předem určit. Zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru alespoň po dobu 4 týdnů k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené. Základní výměra dovolené u zaměstnanců odměňovaných mzdou činí 4 týdny za kalendářní rok; delší dovolená může být sjednána v kolektivní smlouvě, v pracovní smlouvě nebo upravena ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Základní výměra dovolené u zaměstnavatelů ve veřejné sféře (tj. zaměstnavatelů vyjmenovaných v § 109 odst. 3 zákoníku práce) činí 5 týdnů za kalendářní rok, obdobně je tomu tak i u státních zaměstnanců. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce. Splní-li zaměstnanec podmínky nároku na dovolenou za kalendářní rok, náleží mu dovolená za kalendářní rok v délce jeho týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo (např. je-li u zaměstnavatele dohodnuta v kolektivní smlouvě výměra dovolené v rozsahu 5 týdnů, zaměstnanci v administrativě mají stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin a zaměstnanci ve výrobě mají stanovenou týdenní pracovní dobu 37,5 hodiny, pak roční dovolená u zaměstnanců pracujících po stanovenou týdenní pracovní dobu v administrativě činí 40 x 5 = 200 hodin a u zaměstnanců ve výrobě 37,5 x 5 =187,5 hodiny, zatímco zaměstnanci s kratší pracovní dobou 25 hodin mají nárok na dovolenou v rozsahu 25 x 5 = 125 hodin). V případě změny týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku přísluší zaměstnanci dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou týdenní pracovní doby. Pokud má zaměstnanec více pracovních poměrů, posuzuje se právo na dovolenou u každého z těchto vztahů samostatně.   Základní informace pro dovolenou zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr   Podmínky nároku na dovolenou jsou u této skupiny zaměstnanců stejné jako u zaměstnanců v pracovním poměru, s výjimkou týdenní pracovní doby, kdy zákon stanoví fiktivní týdenní pracovní dobu pro zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti pro účely dovolené, a to v délce 20 hodin týdně. Tj. nárok na dovolenou v právním vztahu na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti může vzniknout, pokud tento právní vztah trval nepřetržitě alespoň 4 týdny v kalendářním roce a zaměstnanec odpracoval alespoň čtyřnásobek fiktivní týdenní pracovní doby.   Výpočet dovolené se provádí stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru a zjišťuje se jako podíl celých násobků odpracované pracovní doby a čísla 52 násobeno fiktivní týdenní pracovní dobou (20 hodin) a výměrou dovolené v týdnech.   Příklad č. 1: Student pracující jako prodejce zmrzliny na základě dohody o provedení práce, která trvala od 1.7. do 25.7. 2024, odpracoval během této doby 120 hodin. Zaměstnavatel poskytoval dovolenou o výměře 4 týdny. Tento zaměstnanec nebude mít nárok na dovolenou, neboť dohoda o provedení práce netrvala 4 týdny.   Příklad č. 2: Student pracující na pozici večerní recepční měl uzavřenou dohodu o provedení práce od 2. 1. do 29. 2. 2024, v rámci které odpracoval 76 hodin. Zaměstnavatel poskytoval dovolenou o výměře 4 týdny. Tento zaměstnanec nebude mít nárok na dovolenou, neboť sice dohoda o provedení práce trvala déle než 4 týdny, ale zaměstnanec neodpracoval čtyřnásobek fiktivní týdenní pracovní doby, tedy alespoň 80 hodin.   Příklad č. 3: Student pracující na pozici večerní recepční měl uzavřenou dohodu o pracovní činnosti od 2. 1. do 31. 12. 2024, v rámci které odpracoval 977 hodin. Zaměstnavatel poskytoval dovolenou o výměře 4 týdny. V tomto případě nárok na dovolenou vznikne, protože dohoda o pracovní činnosti trvala déle než 4 týdny a zároveň zaměstnanec odpracoval víc jak čtyřnásobek týdenní pracovní doby. 977 : 20 = 48,85 → 48 násobků fiktivní týdenní pracovní doby 48 : 52 x 20 x 4 = 73,84 → 74 hodin dovolené (dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru).
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr ve 12/2017. Omylem mu nebyl do mzdy za tento měsíc vyplacen ( zúčtován) zůstatek řádné dovolené ke dni ukončení pracovního poměru. Tak se stalo až ve mzdách za 1/2018. Ten stejný zaměstnanec nastoupil znovu v 3/2018 ke stejnému zaměstnavateli. Tato firma byla jeho jediným zaměstnavatelem v roce 2018, měl podepsané prohlášení. Zúčtování a vyplacení dovolené z předchozího pracovního poměru u stejného zaměstnavatele je příjem podle § 5 odst. 4 ZDP? Je možné tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování za rok 2018? Jak bude tento příjem vypadat na potvrzení o zdanitelných příjmech? Není povinen zaměstnanec podat daňové přiznání?
Vydáno: 28. 03. 2019
  • Článek
Právo na dovolenou lze bezesporu považovat za součást ústavně zaručeného práva na uspokojivé pracovní podmínky. Toto právo přiznává ústavní pořádek ČR výhradně zaměstnancům, přičemž ponechává na zákonodárci, aby upravil podrobnosti zákonem.1) Rovněž právní řády členských států EU zpravidla garantují právo na dovolenou pouze osobám vykonávajícím práci upravenou pracovněprávními předpisy.
Vydáno: 25. 05. 2018
Jsme střední škola, pracovnici doplácíme doplatek do minimální mzdy. Nyní končí pracovní poměr, proplácíme ji nevyčerpanou dovolenou, a má tedy vyšší plat než minimální mzdu. Přesto ve mzdách vyskočil doplatek do minimální mzdy. Je to takto správně, když základní plat má menší než je minimální mzda, jen má ještě proplacenou dovolenou?
Vydáno: 18. 08. 2017
  • Článek
Dovolená je tématem, na které mi z praxe přicházejí neustále další otázky. Pár zajímavých jsem pro vás vybrala, abyste se ujistili, že vy to děláte dobře, případně opravili to, co dobře neděláte.
Vydáno: 26. 08. 2016