monitoring zaměstnanců

Výroční zpráva ÚOOÚ za rok 2025 naznačuje jasný posun v kontrole pracovněprávní praxe. Do centra pozornosti se dostává využívání biometrických technologií, rozsah zpracování údajů o zaměstnancích i schopnost zaměstnavatelů obhájit, proč data vůbec sbírají. Důraz se přitom přesouvá od formální dokumentace ke skutečnému fungování procesů – a to včetně každodenní HR a mzdové agendy.

V současnosti dochází k postupné digitalizaci pracovišť, která sebou přináší inteligentní digitální monitorovací systémy, jako jsou aplikace, kamery a nositelná zařízení, které umožňují nejenom monitorování pracovního prostředí, ale rovněž i monitorování osobních dat, například pomocí biosenzorů. Ať už je cílem jejich zavedení proaktivní (prevence) nebo reaktivní (zmírnění), jejich úspěch často závisí na přesnosti, způsobu a důvodu pro shromažďování a analyzování získaných dat.

1. ODSTOUPENÍ OD PRACOVNÍ SMLOUVY Ve svém rozsudku ze dne 5. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4779/2018, se Nejvyšší soud věnoval otázce odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky dle...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 9. a 10. 11. 2018 – II. část 8. KRITÉRIA PRO PŘIZNÁNÍ NĚKTERÉ ZE SLOŽEK MZDY Může zaměstnavatel za...

Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích je významnou oblastí práva, která je však do značné míry ze strany zaměstnavatelů opomíjena. V dnešní technologické době, kdy jsme téměř neustále pod dohledem kamer na ulici nebo na pracovišti, nakupujeme přes internet, své životy sdílíme na sociálních sítích, je nezbytné důkladně chránit naše osobní údaje. Úřad pro ochranu osobních údajů, ale také Evropská komise proto kladou značné nároky na jejich ochranu a ukládají řadu povinností, které dopadají také na zaměstnavatele.