migrace

České cizinecké právo stojí před největší systémovou změnou za poslední dvě dekády. S nárůstem počtu cizinců logicky roste i počet podaných žádostí o pobytová oprávnění, který se kontinuálně zvyšuje (počet žádostí se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil). Enormní nárůst pak přišel s aktivací dočasné ochrany po roce 2022, v jejímž důsledku se celkový počet žádostí ještě dále výrazně zvýšil na aktuálních téměř 634 tisíc ročně.

Vládní plán na výrazné zvýšení stavby bytů v ČR naráží na nedostatek zaměstnanců ve stavebnictví. Vyplývá to z ankety ČTK mezi personálními agenturami. Řešením je podle nich jen pracovní migrace, tedy příchod pracovníků ze zahraničí. To by bylo o zhruba 20.000 bytů více než nyní. "Tuzemské stavebnictví zůstává výrazně závislé na zahraničních pracovnících, většina řemeslníků a dělníků ve stavebnictví pochází z řad zahraničních zaměstnanců," řekla ČTK ředitelka marketingu Grafton Recruitment Jitka Kouba. Pokud vláda slibuje 50.000 nových bytů ročně, bude se podle ní muset nejdříve zamyslet nad svým přístupem k migraci a následně ke kvótám na zahraniční sílu a nad otázkou ukrajinské pracovní síly. V tuto chvíli není na trhu pro takovou masivní výstavbu dostatek lidí, některé projekty nyní hlásí odklad či pozastavení, dodala. České stavebnictví je už dnes na hraně kapacit a jakýkoli skokový růst poptávky po nové výstavbě narazí především na nedostatek lidí, uvedl ředitel marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Pokud by se mělo během pěti let stavět o 20.000 více než dnes, nebude to podle něj primárně otázka projektů ani financování, ale dostupnosti pracovních sil, zejména řemeslných a technických profesí. Personální situace ve stavebnictví zůstává napjatá a řada společností se i nadále potýká s nedostatkem pracovníků, souhlasil mluvčí společnosti Randstad ČR Petr Douda. Výrazně se podle něj projevuje generační výměna, kdy zkušení řemeslníci postupně odcházejí do důchodu a mladší ročníky do oboru v potřebném počtu nenastupují. Firmy dnes zakázky neodmítají kvůli nedostatku materiálu, ale často proto, že nemají dost lidí a týmů, podotkl. Řízený zahraniční nábor bude nutností, míní Halbrštát. Nedávné výrazné navýšení kvót například pro Filipíny je podle něj krok správným směrem, ale pro stavebnictví to nestačí. "Potřebujeme podobně otevřít a rozšířit programy pro země jako Kazachstán nebo Srbsko, kde je kvalitní technická a řemeslná příprava a kulturní blízkost usnadňuje integraci. Nejde jen o kvóty. Stejně důležité je zrychlit a zjednodušit proces vydávání pracovních povolení a povolení k pobytu," uvedl. Největší nedostatek se podle Doudy dlouhodobě týká především zedníků, tesařů, pokrývačů a klempířů. Tyto profese vyžadují fyzickou zdatnost a pobyt venku za každého počasí, což řadu mladších uchazečů odrazuje. Napjatá je situace také u elektrikářů a instalatérů, poznamenal. Vedle řemeslníků a dělníků chybí ale i projektoví manažeři, stavbyvedoucí, rozpočtáři a kvalifikovaní technici, například statici, geodeti či stavební dozor, doplnila Jitka Kouba. Kvůli nedostatku lidí i zdlouhavému náboru, který se u inženýrských pozic často protáhne až na pět měsíců, nastává podle ní často zpoždění projektů. Zdroj: ČTK

Český trh práce by se bez uprchlíků z Ukrajiny rozhodně neobešel, a to třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví. Česku chybí pracovníci na určitých pozicích. Snaha je zvýšit počet zahraničních sil i posílit částečné úvazky. Novinářům to dnes řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda má projednávat návrh hospodářské strategie, která počítá se zjednodušením přijímáním zahraničních pracovníků. Podle dokumentu pracuje v ČR na 210.000 uprchlíků z Ukrajiny. Na konci loňska mělo v zemi podle údajů úřadu práce zaměstnání celkem 816.600 cizinců. "Vidíme už několik let - a to vidíme i před ruskou agresí na Ukrajině, že opravdu z hlediska stavebnictví, péče o seniory v pečovatelských domech, zdravotnictví by se tady bez ukrajinských uprchlíků Česká republika v tak velkém množství samozřejmě neobešla," uvedl Juchelka. Na dotaz, zda by se trh práce bez ukrajinských uprchlíků obešel, ministr odpověděl, že rozhodně ne. Podle strategie je nedostatek pracovních sil hlavní bariérou ekonomického růstu ČR. Přijímání síly z ciziny je složité a trvá v průměru přes šest měsíců, v Německu či Nizozemsku je doba třikrát kratší. Nízké je i pracovní zapojení matek malých dětí či lidí před penzí. Dokument počítá s řízenou migrací podle stanovených kritérií. Vyřizování povolení k pobytu by se mělo zkrátit u lidí s vysokou kvalifikací na měsíc, u ostatních na dva měsíce. Administrativu má snížit digitalizace. Ministerstvo práce už v minulém volebním období pracovalo na návrhu bodového systému pro přijímání cizinců podle jejich přínosu. "Nemáme pracovníky na určitých pozicích, takže se vlastně snažíme navyšovat i kvóty, co se týká zahraničních pracovníků. Nám podle mého názoru chybí i nějaká záležitost, která se týká například polovičních úvazků u maminek, které se chtějí vrátit zpátky ze své rodičovské. A ta rodičovská je mnohdy, bych řekl, štědřejší než to, co nabízí zaměstnavatelé na poloviční úvazek," uvedl Juchelka. Minulá vláda zavedla snížení odvodů zaměstnavatelů u částečných úvazků třeba pro rodiče malých dětí, pečující o blízké či lidi nad 55 let. Začaly tak pracovat desetitisíce lidí. Podle strategie by se měly snížit u kratších úvazků odvody pro zaměstnance a ubýt by mělo i administrativy. Podpořit se má návrat lidí s exekucemi na legální trh práce, a to třeba zkrácením oddlužení u dluhů z dětství na dva roky či dalšími kroky. Úřady práce se mají zaměřit na rekvalifikace v regionech, kde se předvídá zánik pracovních míst. Zdroj: ČTK

Německo se potýká s dlouhodobým a stále se prohlubujícím nedostatkem zdravotnického personálu. Chybějí desítky tisíc ošetřovatelů a výhled do dalších let není příznivý. Jednou z cest, jak výpadky pokrýt, je systematické lákání pracovníků ze zahraničí. Speciální integrační programy kombinují odborné vzdělávání s placenou praxí a mají z cizinců udělat stabilní součást zdravotnického systému. Migrace však zůstává v Německu jedním z nejcitlivějších politických témat. Veřejnost ji často vnímá jako problém, zároveň ale průzkumy ukazují, že většina obyvatel podporuje příchod cizinců tam, kde chybí pracovní síla. Tento názor sdílí i opoziční Alternativa pro Německo, která však prosazuje přísnější pravidla. Do země by podle ní měli přicházet pouze hotově kvalifikovaní pracovníci. „Příliv nové prekariátní vrstvy do Německa musí být konečně důsledně zastaven,“ uvedl loni v dubnu poslanec a mluvčí AfD pro oblast práce a sociálních věcí René Springer. V praxi přitom Německo sází i na mladé zájemce bez hotové kvalifikace. Účastníci integračních programů dostávají během učení na klinikách zhruba 1300 eur měsíčně. Zatímco doma by si studium zdravotnického oboru museli platit, v Německu si vydělávají už během přípravy. Část peněz utrácejí hlavně za volnočasové aktivity, často například za členství ve фитcentru. Podle jejich patrona by ale bylo ideální, kdyby se více zapojovali do kolektivních sportů i místního života. „Nejde jen o práci. Měli by tu zapustit kořeny, najít nový domov,“ říká nemocniční manažer integrace Janitschek. Důvod je zřejmý. Pokud se Německu nepodaří získat dostatek nových ošetřovatelů, čeká zdravotnictví vážný problém. Podle odhadů spolkového statistického úřadu by v roce 2049 mohlo chybět až 700 tisíc pracovníků. Zahraniční posily tak nejsou dočasným řešením, ale klíčovou podmínkou, aby systém péče vůbec fungoval.

Českému trhu práce chybějí stovky tisíc lidí a bez zahraničních pracovníků nebude možné dlouhodobě udržet chod firem ani základních služeb. Hospodářská komora ČR proto vyzvala stát k rychlejším krokům v oblasti řízené pracovní migrace. Podle Komory dnes schází přibližně 250 tisíc zaměstnanců a situaci dál zhoršuje demografický vývoj, když porodnost v Česku klesla na historické minimum. Připravované systémové změny, včetně nového zákona o pobytu cizinců, mají podle zaměstnavatelů přijít příliš pozdě a neřeší akutní nedostatek pracovní síly.

Od července 2025 se změnila pravidla pro zaměstnávání cizinců. Vláda navýšila kvóty pro pracovníky z vybraných zemí, aby podpořila příchod kvalifikovaných odborníků do českého průmyslu a služeb. Nově bylo přidáno například 650 míst pro kvalifikované pracovníky z Číny a 120 pro uchazeče z dalších asijských států. Cílem je usnadnit nábor IT specialistů, techniků a dalších profesí, které český trh akutně potřebuje. Firmy tak získaly širší možnosti, jak řešit nedostatek pracovní síly cíleným náborem ze zahraničí. Mezi země s vysokým potenciálem patří Srbsko, Severní Makedonie, Kazachstán a Filipíny. 

Od července do konce roku 2025 vstoupí v platnost řada legislativních změn připravených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Reforma systému dávek přinese výrazné zjednodušení – čtyři dosavadní dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) nahradí jedna sjednocená dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka. Spuštěn bude také pilotní režim jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.

Český trh práce bude i v dalších letech odkázaný na pracovníky ze zahraničí. Demografický vývoj naznačuje, že domácí pracovní síla bude postupně ubývat, zatímco počet seniorů poroste. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR proto nelze v horizontu příštích patnácti až dvaceti let počítat s tím, že by firmy dokázaly pokrýt své personální potřeby bez příchozích ze zahraničí.

Praha - Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v 11 českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat pro letošek 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout. Novelu nařízení schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS).

Dne 16. července 2019 byla po více než rok trvajícím legislativním procesu vyhlášena ve Sbírce zákonů v částce 77 pod číslem 176/2019 Sb. novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky (zákon č. 326/1999 Sb., dále jen „Zákon“). Tato novela byla již velmi očekávaná, a to nejen z důvodu potřeby implementovat směrnici 2016/801/EU, která měla být implementována již do 23. května 2018, a po tomto datu se tedy Česká republika ocitla v porušení evropského práva. Novela je významná i z pohledu jejího dopadu na současné existující procesy, v rámci kterých cizinci legalizují svůj výkon práce na území České republiky. Změnám souvisejícím s výkonem práce cizinců na území České republiky se bude věnovat i tento článek.