Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Jak promění JMHZ přístup firem k personálním a mzdovým datům? A jakou roli budou tato data hrát při naplňování nových požadavků na transparentnost odměňování? Článek ukazuje, proč se kvalitní a správně strukturovaná data stávají strategickým předpokladem pro splnění regulatorních povinností, odhalování rizikových rozdílů v odměňování i obhajobu nastavených mzdových pravidel. Zuzana Rozsívalová na příkladech vysvětluje limity administrativních dat, upozorňuje na nejdůležitější povinnosti zaměstnavatelů a nabízí konkrétní doporučení, jak se na novou éru reportingu a transparentního odměňování připravit s předstihem.  

V pracovní smlouvě nemám uvedeno datum výplaty, ale po dobu několika let dostávám mzdu do 15. dne následujícího měsíce. Nová majitelka mi dosud neschválila mzdu. Pokud není přesně datum výplaty uvedené v pracovní smlouvě, do kdy se musí schválit mzda, když do 20. dne musím udělat JMHZ a přehled na pojišťovnu a zároveň odvody? A jak postupovat, když není schválená mzda?

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo odpovědi na otázky, které se v praxi objevily po spuštění jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Potvrdilo mimo jiné odstranění kontroly, která komplikovala podání hlášení před výplatou mzdy, a upřesnilo postup při nesouladu mezi datem registrace zaměstnavatele a nástupem zaměstnance. Vyjasnění přineslo také k validačním chybám souvisejícím s rozlišením srážkové a zálohové daně, registraci mzdových účtáren či práci s XML soubory v ePortálu. Současně byly opraveny některé nedostatky v PDF výstupech a upraven způsob zobrazování údajů na protokolech o podání. MPSV a ČSSZ zároveň deklarují vstřícný přístup v případech, kdy zaměstnavatelé prokazatelně plní své povinnosti, ale narážejí na technické komplikace spojené s náběhem systému. Zdroj: Komora daňových poradců ČR

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) funguje od 1. ledna 2026 a už po několika měsících provozu míří do připomínkového řízení novela prováděcího nařízení. Ta upravuje datové tabulky jednotlivých podání a rozšiřuje okruh institucí, které budou moci údaje z JMHZ využívat. Pro HR a mzdovou praxi je podstatné zejména to, že data poskytovaná zaměstnavateli mají nově sloužit také pro pracovněprávní kontroly, oblast ochrany zdraví při práci nebo vybrané agendy justice.

v JMHZ za květen 2026 mám propustnou chybu 40291. Vznikla u zaměstnankyně, která se vrátila z rodičovské dovolená a nastoupila na zkrácený pracovní úvazek. Do JHMZ jsem slevu na sociálním pojištění uplatnila od 4. 5. do 31. 5. ÚSS mi sdělila, že sleva musí být uplatněna za celý měsíc, tj. od 1. 5. do 1. 5. a musím podat opravné hlášení. Jak mám postupovat, samozřejmě nemohu otevřít již uzavřené mzdy za květen 2025?

Zaměstnanec má jedno dítě, na které uplatňuje daňové zvýhodnění (celou dobu). V téže společně hospodařící domácnosti žije a dítě vyživuje i družka, která daňové zvýhodnění ale neuplatňuje. Je nutné tuto družku uvádět do JMHZ? 

Firma je dlouhodobě bez zaměstnanců. Registraci k dani ze závislé činnosti i srážkové dani zrušila ale až k 27. 2. 2026. FÚ zaslal Rozhodnutí o registraci s datem 13. 2. 2026. Na DIS je ale registrace stále vidět a PSSZ zaslal výzvu na zaslání JMHZ zatím za duben. Na PSSZ jsem sice odeslala odpověď s přílohami ohledně zrušené registrace a doufám, že Výzva bude tímto vyřízena. Za období 01 a 02/2026 jsem zkoušela podat „nulové“ JMHZ, ale bez přihlášených zaměstnanců se mi hlášení nedaří zpracovat. Obávám se, že PSSZ mi bude opět po 20. 6. 2026 zasílat Výzvy na zaslání JMHZ za 01 a 02. Jak mám toto vyřešit? 

OSVČ měl jen jednoho zaměstnance a to na DPP bez účasti na důchodovém pojištění. Dohoda byla ukončena k 16. 3. 2026. Dne 17. 3. 2026 byla provedena odhláška z registru zaměstnavatelů u příslušné OSSZ. Rozumím tomu dobře, že za tohoto „dohodáře“ OSVČ neprovádí dohlášení JMHZ za 01, 02, 03/2026, protože k 1. 4. 2026 již nebyl zaměstnavatelem?

Jak mají být na sebe navázány tyto položky v JMHZ: 10476, 10477, 10478. Původně jsem měla v JMHZ 10476 a stejnou částku v 10477, nešlo mi odeslat. Následně jsem opravila na 10477 a stejnou částku v 10478 (nemáme žádné zaměstnance jako záchranáře, hasiče...), 10476 prázdná hodnota a takto mi prošlo. Nejsem si stále jistá, jestli jsem odeslala správně. 

Zaměstnankyně byla zaměstnána na dohodu o provedení práce od 22. 4. 2026 do 30. 6. 2026. Protože v měsíci květnu odvedla na sociální pojištění, předpokládám, že v hlášení REGZEC musím uvést průměrný čistý měsíční výdělek. Prosím o radu s jeho výpočtem. Se zaměstnankyní nebyl sjednán rozsah pracovní doby. Byla sjednána odměna z dohody 180 Kč za hodinu. Byl sjednán příspěvek na dojíždění za 140 Kč za odpracovanou směnu. Prohlášení poplatníka zaměstnankyně podepsala za měsíce květen a červen. Za měsíc duben odpracovala zaměstnankyně 44,4 hodiny, 6 dnů. Odměna z dohody činí 7 992 Kč, příplatek za dojíždění 840 Kč. Čistá mzda 7.508 Kč. Za měsíc květen odpracovala zaměstnankyně 136,97 hodiny, 19 dnů. Odměna z dohody činí 24 654 Kč, příplatek za dojíždění 2 660 Kč a byla vyplacena jednorázová mimořádná odměna 4 000 Kč. Čistá mzda 25 540 Kč.

S. r. o., jediný společník (fyzická osoba, rezident ČR) si vyplácí podíl na zisku – zdaněn 15% srážkovou daní (daň odvedena). Vyplývají nám z této skutečnosti nějaké povinnosti v souvislosti s JMHZ? Nebo stačí pouze v příštím roce podat vyúčtování srážkové daně?

Pokud je dle pracovní smlouvy sjednána pracovní doba 38,75 hodin/týden a nejde o pozici, kde by musela být doba zkrácena, co se vyplňuje do JMHZ 10261 Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnance: 40 nebo 38,75?

Pokud je zaměstnanec nemocný delší dobu, nebo je nepřítomen a neodpracuje v příslušném kalendářním čtvrtletí 21 dnů, tak nám systém automaticky vygeneruje v následujícím čtvrtletí průměr pro náhrady z minimální mzdy a pokud v tom příslušném měsíci není potřeba použít průměr pro žádný výpočet (např. dlouhodobá nemoc – čerpá již jen nemocenskou, nebo se jedná o měsíční mzdu bez příplatků, bez čerpání dovolené atd.), tak se do průměru nezasahuje a zůstává uveden jen ten vygenerovaný z minimální mzdy. Pokud je však potřeba průměr použít, tak samozřejmě počítáme pravděpodobný a z toho se pak vychází pro výpočty náhrad atd. Může se takto do JMHZ nechávat průměr pro náhrady vygenerovaný z minimální mzdy, když to nemá vliv na žádný výpočet? Nebo musí být průměr přepočítán na pravděpodobný, i když není v ten měsíc použit pro žádný výpočet? 

Na konci června Komora certifikovaných účetní zveřejnila dotazník na téma Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Během pěti dnů ho vyplnilo 290 respondentů, z toho skoro 55 % se jednalo o členy samotné Komory, necelou polovinu všech odpovědí tvořily OSVČ, kteří zajišťují zpracování mezd. Dotazník byl rozdělen na několik částí, které se týkaly komunikace ze strany státních institucí, práci v samotném systému a technického řešení či podpory.

V loňském roce jsme neplatně rozvázali pracovní poměr se zaměstnancem z důvodu nadbytečnosti v 9/2025 a vyplatili jsme mu odstupné. Letos jsme uznali neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a zaměstnanec od 3/2026 chodí opět do práce. Zaměstnance jsme zpětně přihlásili na ZP a ČSSZ, jako by k ukončení pracovního poměru nedošlo. Nyní bylo soudně stanoveno, že zaměstnanci náleží ušlá mzda za měsíce 10/2025 – 3/2026 a musí vrátit vyplacené odstupné bez vzájemného započtení. Celá ušlá mzda mu bude vyplacena se mzdou za 6/2026. Jakým způsobem tedy opravit účetní záznamy (ELDP, potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2025) a účetní záznamy roku 2026 v souvislosti s JMHZ?

Projekt JMHZ přináší těsně před svým spuštěním další novinku. Od 23. června 2026 mohou zaměstnavatelé nově registrovat tuzemské zaměstnance ještě před jejich nástupem do práce. Samotná legislativní změna vstoupí v účinnost 1. července 2026, příprava na ni se dnes spustila.  

Vstupuje stravenkový paušál a stravné při služební cestě delší než 5 hodin do hlášení jednotného měsíčního hlášení do sekce osvobozených příjmů?

Podali jsme JMHZ, a vinou chyby v SW nebyly odeslány údaje o vratkách z ročního zúčtování záloh. JMHZ bylo přijato v pořádku. Nyní když nám výrobce SW oznámil chybu a dodal opravenou verzi SW, jsme zjistili, že u JMHZ podání, která byla systémem přijata a vyhodocena po logické stránce jako bezchybná, nelze podat opravu. Opravy se nám daří podat pouze tam, kde systém podání nepřijal a vrátil zpět chybové hlášení. Odhalili jsme tedy zásadní chybu v systému JMHZ, a to, že když mám ve mzdách nějakou chybu, ale logicky je to v pořádku a provedu nějakou opravu, tak opravné JMHZ nepodám? Přijde mi hodně divné, že opravné podání JMHZ z vlastního podnětu nemám šanci podat. To že v současné době je údaj o vratkách daně z ročního zúčtování nepovinný údaj, samozřejmě víme, ale chtěli jsme to mít v systému vše v pořádku.

Zaměstnanec, technik který jezdí servisovat naše zboží k zákazníkům, má místo výkonu práce Evropu, pravidelné pracoviště (pro účely cestovních náhrad) své bydliště v Brně. Naše firma má sídlo v Praze, zaměstnanec tam také pravidelně jezdí cca každý druhý týden a je to považováno za služební cestu včetně ubytování v hotelu. Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti – příloha počet zaměstnanců – jaké bude uvedeno místo výkonu práce?  - Jaký bude uveden v JMHZ u tohoto zaměstnance povinný údaj místo výkonu práce?

Společnost s ručením omezeným je registrována ke srážkové dani, každoročně podává Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby. V současnosti společnost nemá žádné zaměstnance ani nemá uzavřené žádné DPČ a DPP, ale předpokládá, že do budoucna nějaké dohody budou sjednány. Od ČSSZ neobdržela žádný variabilní symbol. Vzniká v současnosti této společnosti nějaká povinnost v souvislosti JMHZ?