důchod

Důchodový účet se po ztrátových letech dostává do plusu. Predikce resortu financí letos počítá s přebytkem 15,6 miliardy korun, přitom ještě v roce 2023 se ponořil do deficitu 73 miliard. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce v systému penzí změny, ČT potvrdil, že návrh je už hotový, jde například o snížení hranice důchodového věku. Část koalice ale trvá na studii dopadů, vláda by tak mohla projednat úpravy až koncem roku. Následovat má i revize penzí pro náročné profese. Juchelkův předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se domnívá, že kladně mohla nakonec skončit už i loňská bilance, a to mezi pěti a sedmi miliardami korun. Návrh státního rozpočtu přitom počítal s minus třinácti miliardami. Na příčinách příznivého trendu se zástupci nové a minulé vlády neshodnou. „Ono se to vyvíjí díky ekonomickému růstu, výši mezd a odvodům, které s tím souvisí, ať už od zaměstnanců, nebo zaměstnavatelů,“ říká Juchelka. „Přispěly k tomu faktory, které jsme udělali ve změnách v důchodovém systému, to znamená úpravy valorizací a úpravy předčasných důchodů. Zároveň přispívá nízká nezaměstnanost,“ oponuje Jurečka. Juchelka chce částečný návrat k předchozí praxi Návrh úprav penzijního systému už má současný ministr práce napsaný. Vrací se k původnímu nastavení řádných valorizací, počítá také se zastropováním věku odchodu do penze na pětašedesáti letech. Opozice i koaliční partneři ale žádají zpracování finančních dopadů. „Takže já se vrátím zpátky k tomu, že to necháme posoudit, abychom to měli černé na bílém. A samozřejmě, bude to co nejdříve,“ uvedl Juchelka. „Já k tomu mám výhrady, protože to výrazně zadluží děti a vnoučata současných seniorů,“ řekl Jurečka. Výhrady projevil také exguvernér České národní banky Jiří Rusnok, který v minulosti šéfoval i Asociaci penzijních fondů. „Pokud se zruší ty parametrické změny, bude to znamenat, že důchodový systém bude upadat do deficitu v řádu jednotek procent HDP. Uvědomme si, že jedno procento HDP je dnes okolo 85 miliard. To jsou stamiliardy, které by teoreticky chyběly,“ vysvětluje. Důchody dlouhodobě patří k největší výdajové položce státního rozpočtu. Výrazně vzrostly v letech 2022 a 2023, i kvůli vysoké inflaci. Zároveň se také zvyšují příjmy z vybraného pojistného. Pokud se naplní letošní predikce, přesáhnou letos tyto příjmy celkové náklady na penze. Koalice plánuje úpravy v příspěvcích zaměstnavatelů v rizikových provozech Od letošního ledna platí nové podmínky pro pracující v náročných a rizikových podmínkách. Zaměstnavatelé musejí přispívat na penzijní spoření zaměstnancům, jejichž práce spadá do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovních podmínek. Příspěvek bude směřovat buď na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo na doplňkové penzijní spoření. Juchelka chce i zde změnu. Systém nemá vycházet z výběru rizikových faktorů, ale údajů z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Opozice se k tomu staví skepticky. „To je opravdu výborný nástroj pro sběr dat, ale sběr dat do budoucna. Takže pokud to chce postavit na jednotném měsíčním hlášení, jak se bude zohledňovat práce v náročných profesích v minulosti?“ říká místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „My to chceme na základě spravedlnosti. Chceme to na základě i odborných poznatků a dat a vytvoříme skutečný systém pro náročné profese,“ uvedla další místopředsedkyně výboru Lucie Šafránková (SPD). Zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna, nakonec vláda Andreje Babiše (ANO) ponechá v platnosti. I tuto změnu, prosazenou bývalým kabinetem, přitom slibovala zrušit. Zdroj: ČT24

Česká správa sociálního zabezpečení ve spolupráci s institucemi důchodového pojištění ze Slovenska, Německa a Rakouska, pořádá každoročně dvoustranné mezinárodní poradenské dny k důchodům. Cílem je poskytnout na jednom místě od odborníků z obou stran informace týkající se důchodového pojištění osobám, které pracovaly/pracují v České republice (ČR) a na Slovensku nebo v Německu či v Rakousku. Je zajištěno tlumočení. Poradenské dny jsou vhodné především pro občany, kteří se blíží důchodovému věku a potřebují zjistit informace související s jejich budoucím důchodem (v případě mezinárodních poradenských dnů z obou států). Klientům jsou zodpovězeny dotazy týkající se podmínek jejich nároku na důchod, dob pojištění, důchodového věku, postupu při uplatňování žádostí o důchod nebo informace o stavu probíhajícího důchodového řízení. Důležité je, aby se klienti předem objednali. Podrobnější informace k jednotlivým poradenským dnům budou cca měsíc před konáním akce zveřejněny v části Aktuality webu ČSSZ. Mezinárodní dvoustranné poradenské dny k důchodům v r. 2025: Česko-slovenské poradenské dny: Martin – 29. dubna 2025 Olomouc –27. listopadu 2025 Česko-německé poradenské dny: Plavno – 11. – 12. března 2025 Praha, Klientské centrum ústředí ČSSZ – 4. – 5. června 2025 Pasov – 23. – 24. září 2025 Ústí nad Labem – 7. – 8. října 2025 Česko-rakouský poradenský den: Vídeň – 11. června 2025 Praha, Klientské centrum ústředí ČSSZ – 9. října 2025

Starobní důchod klesne od listopadu 2026 dalším někdejším komunistickým funkcionářům. O 300 korun méně za každý započatý rok ve funkci budou pobírat vysocí činitelé bývalé Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, vedoucí pracovníci komunistických aparátů a vybraní náčelníci národní a Státní bezpečnosti, pohraniční stráže a Lidových milicí. Rozšíření okruhu funkcionářů s nižší penzí přinese novela, která dnes nabyla účinnosti.

V roce 2024 pracovala polovina lidí se zdravotním postižením ve věku 20–64 let, u lidí bez postižení to bylo 85 %. Mezi lety 2018 a 2024 vzrostl podíl lidí se zdravotním postižením, kteří měli zaměstnání nebo jinak pracovali. Zatímco v roce 2018 pracovalo 41 % lidí ve věku 20–64 let se zdravotním postižením, o šest let později to bylo již 50 %. Stále je to ale o poznání méně oproti populaci lidí bez postižení daného věku, ve které v roce 2024 pracovalo 85 %. Mezi lidi se zdravotním postižením jsou v rámci výběrového šetření o lidech s postižením počítáni jak lidé s přiznanou invaliditou, příspěvkem na péči či průkazem pro osoby se zdravotním postižením, tak lidé, kteří lékařem uznané postižení nemají, ale cítí se kvůli dlouhodobým zdravotním problémům omezeni ve vykonávání běžných činností. Za pracující jsou pak považováni všichni, kteří v referenčním týdnu odpracovali alespoň jednu hodinu za odměnu, bez ohledu na to, zda se jednalo o zaměstnanecký poměr, podnikání či práci na dohodu, nebo pracovali jako pomáhající rodinní příslušníci.

Od 1. ledna 2026 se většiny českých důchodců (klientů ČSSZ), kteří bydlí v zahraničí, bude týkat zjednodušení výplaty jejich důchodu. Převážná část z nich totiž nebude muset zasílat ČSSZ „Potvrzení o žití“ před každou výplatou důchodu, ale pouze dvakrát ročně. Důchod jim bude zasílán v pravidelných měsíčních splátkách, nikoliv zpětně až po zaslání „Potvrzení o žití“, jako dosud. Klientům bydlícím na Slovensku odpadne povinnost zasílat toto potvrzení úplně. Zároveň se ruší výplata důchodů prostřednictvím bankovních šeků. Připomínáme, že zasílání „Potvrzení o žití“ je povinnost klientů prokazovat trvání nároku na výplatu důchodu (tj. informovat ČSSZ, že jsou naživu). Tyto změny souvisejí s přijatou důchodovou reformou.

Ženy, které před rokem 1990 žily a pracovaly v Německé demokratické republice (NDR), berou v průměru vyšší důchod než ženy ze západního Německa. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil institut Prognos. Průměrně je renta vyšší o 357 eur (8800 Kč). Ve východním Německu totiž více žen pracovalo na plný úvazek.

Od července do konce roku 2025 vstoupí v platnost řada legislativních změn připravených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Reforma systému dávek přinese výrazné zjednodušení – čtyři dosavadní dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) nahradí jedna sjednocená dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka. Spuštěn bude také pilotní režim jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.

Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli. Napadený předpis zpomalil valorizace a zpřísnil předčasné penze. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Soudce Jan Wintr čte odůvodnění nálezu.

 V tomto vydání týdeníku se zmíním o snížení důchodu představitelům minulého režimu, přílepkovém šílenství ve Sněmovně a průměrné mzdě 46 924 Kč.

Senát schválil zásadní novelu zákona o důchodovém pojištění, která zavádí řadu změn. Jejich cílem je zajistit dlouhodobou udržitelnost penzijního systému a reagovat na demografické výzvy. Jedná se o zákon, který si žádala demokratická situace, státní pokladna, ale i desítky let trvající volání. Jak probíhalo jednání a jaké konkrétní úpravy nás čekají?

Zaměstnavatelé pozor! Nejzazší termín pro odevzdání evidenčního listu důchodového pojištění (ELDP) za rok 2024 je 30. května 2025. ELDP je nutné předložit do 30 dnů od jeho vystavení, které mělo proběhnout nejpozději do 30. dubna 2025. Při skončení pracovního poměru během roku je třeba ELDP vystavit do 1 měsíce po konečném vyúčtování. Archivace:Mzdové listy a účetní záznamy pro důchodové účely je nutné uchovávat 45 let.

Na základě novelizace zákona č. 589/1992 Sb. je v § 5a nezbytné rozdělovat vyměřovací základ člena jednotky HZS podniku na část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnosti člena JHZS a část, kdy vykonával jiné činnosti. Pokud mají spadat do okruhu osob daného §37d odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. zaměstnanci vykonávající činnosti uvedené ve funkcích zařazených do kategorie I. a II. pro posouzení zdravotní způsobilosti dle přílohy č. 1 NV č. 352/2003 Sb., tak mezi těmito činnostmi jsou uvedeny i „práce převážně administrativního a organizačního charakteru“. Z kterých těchto činností administrativního a organizačního charakteru má být odváděno vyšší pojistné (samozřejmě za předpokladu, že splňují zaměstnanci podmínku posouzení zdravotní způsobilosti dle tohoto NV)? Mají to být veškeré administrativní činnosti směřující k předcházení požárů? TH zaměstnanci jednotky HZS podniku se mohou výjimečně účastnit záchranných prací a poskytovat konzultantskou činnost, ale jejich hlavní náplní jsou právě práce administrativního a organizačního charakteru: zajišťují vybavenost požárních zbrojnic, zpracovávají plány odborné přípravy jednotek PO, provádějí lektorskou činnost v této oblasti, posuzují projekty požární ochrany apod.  Doplnění tazatelky: Omlouvám se za chybně uvedený odkaz na § ve svém dotazu. Jedná se o § 37d odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., nikoli odst. 3. Máme k dispozici obecné vyjádření ze starších článků k tomuto tématu, ze kterého však nevyplývá okruh zaměstnanců, na které se zákon vztahuje ani specifikace činností, ze kterých by mělo být odváděno vyšší pojistné. Naše organizace má zřízenou jednotku HZS podniku a její členové jsou našimi zaměstnanci v souladu s uvedenými podmínkami, ale v dotazu nám jde o to, na které zaměstnance - členy JHZS podniku - se vztahuje uvedený zákon. Zda se snížení důchodového věku týká pouze zmiňovaných „výjezdových hasičů“ (tedy profesí jako je hasič, hasič strojník, hasič velitel,…) nebo zda se snížení důchodového věku týká také zaměstnanců – členů JHZS podniku, kteří vykonávají práce převážně administrativního a organizačního charakteru (s tím, že splňují podmínku posouzení zdravotní způsobilosti podle ustanovení § 3 odst. 1 NV č. 352/2003 Sb.). Jedná se o technickohospodářské zaměstnance, kteří provádějí např. lektorskou činnost v oblasti požární ochrany, zajišťují vybavenost požárních zbrojnic, posuzují projekty požární ochrany, tedy zajišťují činnosti směřující k předcházení požárů, zároveň se však mohou výjimečně účastnit záchranných prací a poskytovat konzultantskou činnost. Týká se i těchto členů JHZS podniku zvláštní ustanovení o důchodovém věku, a pokud ano, tak zda má být odváděno vyšší pojistné pouze za dobu, kdy se výjimečně účastní výjezdu nebo za veškerou dobu, kdy tito zaměstnanci vykonávají činnosti administrativního a organizačního charakteru směřující k předcházení požárů. Praxe v této oblasti je nejednotná – v některých organizacích odvádějí vyšší pojistné za veškerou odpracovanou dobu všech členů JZHS podniku (tedy i za veškeré práce administrativního charakteru), protože není zřejmé, co znamená „jiné činnosti“ (§ 5a odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb.), v jiných pouze činnosti „výjezdových hasičů“ (protože není vymezen okruh zaměstnanců).

V tomto vydání týdeníku se zmíním o možném zaměstnávání mladistvých od 14 let, opět o zrušení srážkové daně a upozorním na dřívější výplatu důchodů i termín ELDP.

Zaměstnankyni vznikne nárok na řádný starobní důchod za 22 měsíců. Po přihlášení na ÚP v období prvních 11 měsíců by měla dostávat podporu, ÚP by za ni platil ZP a také tato doba by se z části započítala jako doba odpracovaná pro pozdější vznik nároku na řádný starobní důchod. Jak to ale bude po zbývajících 11 měsíců, za dobu, kdy již nebude pobírat podporu? Bude moci zůstat nadále v evidenci ÚP, který by za ni platil ZP až do vzniku nároku na řádný důchod? Bude se i nadále tato doba částečně započítávat jako doba odpracovaná pro výpočet tohoto důchodu? Pro velké krácení při přiznání předčasného důchodu, nechce o něj žádat, ale chce vyčkat až do doby, kdy jí vznikne nárok na řádný důchod. Lze případně tuto dobu 11 měsíců řešit i formou dobrovolného pojištění? 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o novelizaci nařízení o jiných důležitých osobních překážkách v práci, jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele nebo o snížení počtu termínů pro výplatu důchodů.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) snižuje počet termínů pro výplatu důchodů (starobních, invalidních i pozůstalostních). Změna proběhne ve dvou fázích. V dubnu posune ČSSZ termín výplaty klientům, kteří dostávají důchod v druhé polovině měsíce. Svůj důchod tak dostane přesně o 10 dnů dříve přes 1,16 milionu důchodců. V červenci posune ČSSZ termín pro zasílání výplat důchodů do zařízení sociálních služeb (ZSS), a to na 12. den v měsíci. Nikomu nebude důchod snížen. S výplatními partnery ČSSZ (Českou národní bankou a Českou poštou) byla tato změna dojednána. Všichni klienti budou včas informováni.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách ve mzdách od ledna 2025, ohlášení plnění povinného podílu OZP a připomenu podpis Prohlášení k dani.

Mohou slevu na pojistném na sociální pojištění ve výši 6,5% uplatnit také zaměstnanci, kteří mají snížený věk pro odchod do důchodu a pobírají tzv. záchranářsk důchod? Máme zaměstnance, kteří požádali příslušné pobočky (ÚSSZ) a dostali různé odpovědi. V některých okresech obdrželi potvrzení o pobírání starobního důchodu v plné výši a v jiných jim odpověděli, že jim nic nevystaví, protože se na ně sleva nevztahuje.

Vláda schválila snížení důchodů komunistickým prominentům v rámci symbolického vyrovnání se s minulostí. Nový návrh zákona, který byl předložen Ministerstvem práce a sociálních věcí, se zaměřuje na osoby, které byly ve vedení KSČ, regionálních strukturách nebo bezpečnostních složkách komunistického režimu. Těmto jednotlivcům se procentní výměry starobního důchodu sníží o pevnou částku 300 korun za každý rok, kdy vykonávali své funkce. Tento krok se má dotknout tisíců lidí.

Od roku 2025 je u pracujících poživatelů starobních důchodů zavedena sleva na pojistném na důchodové pojištění, což má přímý dopad na tyto důchodce, jimž se tak významně zvyšuje jejich pracovní příjem. Zavedení této slevy má však přímý dopad i na zaměstnavatele, neboť zaměstnavatelům jsou v souvislosti s touto slevou uloženy některé nové povinnosti, jejichž porušení je též sankcionováno.