Stanovená týdenní pracovní doba - strana 2

Aby zaměstnanec věděl, kdy konkrétně má pracovat a nakdy připadá jeho doba odpočinku, je zaměstnavatel povinen až na výjimky vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Za jakých podmínek může být za neomluvenou absenci považována situace, kdy se zaměstnanec změně takového rozvrhu nepodrobí?

Zaměstnavatel v sociálních službách má zaměstnance, kteří pracují pouze na ranní směnu PO - PÁ, 8 h, jejich stanovená týdenní pracovní doba činí 40 h týdně. Dále má tento zaměstnavatel zaměstnance, kteří pracují v nepřetržitém pracovním režimu. Směny se střídají v tomto rozpisu - denní směna 7 - 19 h, noční směna 19 - 7 h, poskytnuty jsou 2 přestávky, zaměstnanci pracují v režimu denní, noční, 2 dny volno. Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u těchto zaměstnanců 37,5 h týdně. Jaká bude stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kteří u tohoto zaměstnavatele pracují pouze v denní směně, která je od 7 h do 19 h, poskytnuty jsou 2 přestávky, zaměstnanci pracují v režimu 2 dny denní a 2 dny volno, PO - NE, vč. svátků. Posilují denní směnu, vykonávají shodné činnosti jako zaměstnanci nepřetržitého pracovního režimu. Jedná se také o zaměstnance nepřetržitého pracovního režimu, u kterých má být stanovená týdenní pracovní doba 37,5 h týdně nebo u těchto zaměstnanců má stanovená týdenní pracovní doba činit 40 h týdně?

1) V případě, že má společnost v pracovním řádu možnost práce po-ne ale v pracovní smlouvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je jen po-pá - je možné uznat i onu práci o víkendu jsou součást pracovní doby? 2) V případě, že zaměstnanec pracuje na hlavní pracovní poměr s pružnou pracovní dobou - je možné, aby neměl splněný fond pracovní doby - měsíční? Jedná se o případ, kdy ve smlouvě má psán týdenní fond pracovní doby ale zaměstnanec vykonal 2 měsíce činnosti v nižším rozsahu než je FPD, 3. měsíc je napracoval - všechny měsíce dostal stejnou mzdu. 3) Je možné, aby zaměstnanci, který pracuje na zkrácený úvazek (0,6) - nicméně je uzavřena pracovní smlouva - byl počítán FPD bez svátků? Ve smlouvě je opět stanoveno, že pracovní doba je po-pá. 

Standardně máme u našich zaměstnanců stanovenou mzdu měsíční odměnou. Zajímalo by nás ale stanovení mzdy hodinově. Je nutné sjednat/stanovit týdenní úvazek, případně přesný rozpis směn, pracovní fond při hodinové mzdě? Je povinností při nenaplnění pracovního fondu mzdu doplatit? Je nějaký další rozdíl mezi mzdou stanovenou měsíčně a hodinově, kromě toho, že hodinová mzda řeší přesně odměnu formou odpracované (plánované) směny za měsíc v hod. * hod. sazba, a je tak přesnější oproti měsíční, která potírá výkyvy ve dnech a hodinách v jednotlivých měsících? Zajímá nás, zda je možné sjednat mzdu hodinově a proplatit bez dalšího pouze skutečně odpracované hodiny. Pokud tedy zaměstnavatel bude mít dostatek práce, bude odměna vyšší a pokud nebude dostatek práce, bude nižší. Odpověď tuším, zajímá nás, zda je alternativa takto pracovní smlouvu, nebo mzdové předpisy postavit.  

Základní informace Pokud nepracuje zaměstnanec po stanovenou týdenní pracovní dobu nebo po zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu (v obou případech tedy na tzv. plný pracovní úvazek), pak jde u něho o kratší pracovní dobu (tzv. kratší pracovní úvazek) s dopadem do výše mzdy nebo platu. Kratší pracovní dobu může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat, nebo se realizuje na základě žádosti zaměstnance, které je zaměstnavatel za podmínek stanovených zákoníkem práce povinen vyhovět (v rámci zvláštních pracovních podmínek některých kategorií zaměstnanců v oblasti pracovní doby). Viz situace Délka pracovní doby (obecně), Úprava pracovní doby (zvláštní pracovní podmínky).

Základní informace Existují kategorie zaměstnanců, kterým zákoník práce přiznává zvýšenou ochranu v oblasti pracovní doby, a to tím, že jim dává možnost požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Pro tuto žádost nepředepisuje právní úprava písemnou formu, ale lze ji jen doporučit. Pokud tomu nebrání vážné provozní důvody, je zaměstnavatel povinen žádosti zaměstnance vyhovět. Svého práva se přitom může zaměstnanec domáhat žalobou k soudu. Účelem této právní úpravy je umožnit těmto zaměstnancům vykonávat závislou práci v pracovněprávním vztahu s ohledem na jejich (omluvitelné) jiné osobní a rodinné povinnosti, tj. skloubit pracovní a rodinný život.

Základní informace Délka stanovené týdenní pracovní doby vyplývá obecně z právního předpisu a její délka se odvíjí od pracovního režimu zaměstnance. Za výkon práce v této pracovní době dostává zaměstnanec mzdu (plat) a práce nad tuto pracovní dobu (pokud ji zaměstnavatel vyžaduje, nebo ji odsouhlasí a je konána nad rámec rozvrhu směn zaměstnance) je prací přesčas. Zákon umožňuje zaměstnavateli, aby délku stanovené týdenní pracovní doby zaměstnanci zkrátil, aniž by to mělo dopad na výši jeho odměny za práci. Může tak ovšem učinit toliko zaměstnavatel odměňující své zaměstnance mzdou. Zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu je nutné odlišovat od kratší pracovní doby. Viz situace Délka pracovní doby (obecně), Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu, Délka pracovní doby při třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, Sjednání kratší pracovní doby.

Základní informace Vedle dvousměnného pracovního režimu definuje zákoník práce ve svém ustanovení § 78 také pracovní režim vícesměnný a nepřetržitý. Vícesměnný pracovní režim je takový, v němž se zaměstnanci vzájemně a pravidelně střídají ve 3 nebo více směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. O nepřetržitém pracovním režimu lze hovořit tehdy, pokud k vzájemnému a pravidelnému střídání zaměstnanců ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích dochází v nepřetržitém provozu, tj. v provozu, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu.  Délka stanovené týdenní pracovní doby (tzv. plného pracovního úvazku) u zaměstnanců ve vícesměnném stejně jako v nepřetržitém pracovním režimu činí podle zákoníku práce 37,5 hodiny. Specifické pravidlo platí pro zaměstnance městské hromadné dopravy, jejichž délka stanovené týdenní pracovní doby, i když pracují v nepřetržitém pracovním režimu, může činit až 40 hodin týdně (včetně tzv. režijních jízd). Viz situace Délka pracovní doby (obecně), Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu.

Máme zaměstnané kuchaře a číšníky, kteří mají rozvržené 12hodinové směny na dlouhý a krátký týden. Nyní chtějí mít tyto směny sedm dní vcelku a sedm dní volno (denně také 12hodinové směna). Můžeme jim toto jako organizace povolit? Není to porušení zákoníku práce? 

Zaměstnanci nemají klasický třísměnný provoz (nestřídají se na jedné lince: ranní – odpolední - noční). Máme zaměstnance na noční směny, kteří začínají svou první směnu v neděli. Pokud na středu připadne státní svátek, tak tito zaměstnanci odpracují 4 dny + svátek (započítáno do odpracované doby - měsíční mzda). Stejně jako ti, co mají ranní nebo odpolední směnu. Ale pokud připadne svátek na neděli, kdy oni začínají směnu - půjdou v neděli ve svátek do práce pouze, když firma bude chtít, aby na tento svátek šli, a dostanou za to 100% příplatek? Jinak by do práce v neděli ve svátek nešli (stejné jako by svátek připadl např. na středu) a odpracovali by 4 dny + svátek v měsíční mzdě, i když je to neděle? Oproti směně ranní a odpolední by odpracovali v daném týdnu skutečně o jednu směnu méně - nebo by jim směna za nedělní svátek chyběla. Zajímalo by mne, co je správně. Pak by mne zajímalo správné proplácení odpracované doby ve svátek - 100% příplatek. Jsou správné dva postupy odměňování práce ve svátek? PŘÍKLAD: Svátek připadne na středu. Noční směny. a) Když jde zaměstnanec na noční z úterý na středu, dostane 100% příplatek za 00:00-6:00 (minus přestávka). Pokud by šel ze středy na čtvrtek, dostal by zaplaceno 22:00-00:00. To, co skutečně odpracoval ve svátek. b) Pokud by šel z úterý na středu - nedostane nic. Pokud by šel ze středy na čtvrtek, dostane 100% příplatek za celou svou odpracovanou směnu. Jsou oba způsoby správné a je jen na firmě, který způsob odměňování zvolí? Musí si to uvést v pracovním řádu nebo kolektivní smlouvě? 

Právní věta Pokračováním v konání prací ve smyslu ustanovení § 65 odst. 2 zákoníku práce je třeba rozumět toliko skutečný (faktický) výkon práce podle pracovní smlouvy. Je-li po uplynutí...

Pokud je zaměstnanci změněna týdenní pracovní doba ze 37,5 hod (směnný provoz) na 40 hod, musí se vystavit i nový mzdový výměr s přepočtenou měsíční mzdou, nebo může být stále měsíční mzda 20 000 Kč? Mzda není uvedena v pracovní smlouvě, je dána mzdovým výměrem - měsíční mzda. Týdenní úvazek byl původně uveden ve smlouvě, dodatkem jen upřesněn, že úvazek bude 1,00, původně bylo ve smlouvě 37,5 hod.