Rozvržení pracovní doby - strana 3

Zákoník práce obsahuje v § 100 ZP zmocnění pro vládu, aby stanovila pro členy osádky nákladního automobilu nebo autobusu, zaměstnance údržby pozemních komunikací, zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, zaměstnance městské hromadné dopravy a členy posádky letadla a zaměstnance zajišťující provozování letiště odchylky úpravy pracovní doby a doby odpočinku tak, jak je upravena v zákoníku práce. Toto zmocnění bylo realizováno nařízením vlády č 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.

Měla bych dotaz na správnou evidenci při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby s odměňováním měsíční mzdou. Např. měsíc září - pracovní hodiny 168, celkový počet hodin 176, 1 den svátek 28. 9. Zaměstnankyně odpracovala 168 hodin včetně svátku. Zaměstnankyni proplatíme příplatek za práci ve svátek. Má být v tomto případě krácena měsíční mzda o 8 hodin (do celkového počtu 176), anebo nikoliv s tím, že bude jedna směna napracována další měsíc? Za rozvrh směn je odpovědný manager, který napracování směny pohlídá.  V dalším případě máme zaměstnance, který odpracoval 168 hodin a na den svátku nemá naplánovanou směnu. Musí si tento den napracovat, anebo je považován jako za odpracovaný? Měl by být rozvrh směn v rámci vyrovnávacího období plánován včetně dnů, kdy je svátek (např. za září 176 hodin)?

Pokud někdo má rozvrženy směny rovnoměrně od pondělí do pátku a má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, je jeho fond pracovní doby pro rok 2021 2016 hodin, a pokud někdo pracuje v nerovnoměrně rozvržených směnách v jednosměnném provozu se 40hod. týdenní pracovní dobou, tak mu rozvrhuji 40 hodin × 52 týdnů, tj. 2080 hodin, takže tento zaměstnanec odpracuje víc hodin?

IT firma uvažuje o zavedení pružné pracovní doby dle § 85 ZP. Základní doba bude sjednaná např. od 13-15h v pondělí a ve středu. Volitelná pracovní doba od 6:00 do 22:00 (s vyloučením základní doby), tak aby byly dostatečné mezery mezi pracovními dny apod. Pro účely dovolené apod. bude posuzována směna fiktivně od 8:00 do 16:30. Chápeme to správně, že pokud chce dát firma zaměstnanci velkou volnost, tak ve volitelné době si směny určuje zaměstnanec (tzn. nemusí zaměstnavatel týden dopředu oznamovat směny) a co se týká přesčasů nebo neodpracovaných hodin, tak s tím kalkuluje zaměstnavatel až po skončení vyrovnávacího období, které může být nejdéle 26 týdnů. Tzn. když bude vyrovnávací období 4 měsíce, tak řešíme případné přesčasy nebo neopracované hodiny až v posledním měsíci dle dle docházky za tyto 4 měsíce, kde teprve pozná zaměstnavatel, zda zaměstnanec dodržel průměrnou pracovní dobu. Tzn. i kdyby v prvních dvou měsících zaměstnanec pracoval o 20 hodin méně než by odpovídalo průměrnému týdnu 40 hod. a v dalších 2 měsících by tuto ztrátu dorovnal, tak se tyto 4 měsíce berou dohromady a nedocházelo by v rámci daných měsíců ke snížení mzdy za odpracované hodiny nebo k přesčasovým hodinám, ale mzda za tyto 4 měsíce by byla konstantní. Dal by se tento režim pružné mzdy kombinovat se žádostí ze strany zaměstnance, když nějaké vyrovnávací období překročí počet odpracovaných hodin podle průměrného týdne, aby se za tyto hodiny nedostával mzdu za přesčasové hodiny včetně příplatku a požádal si o náhradní volno v následujícím období, kde by tyto dny zůstal radši doma. (např. letní prázdniny).

Zaměstnavatel zvažuje zavedení nerovnoměrně rozvržené pracovní doby s režimem dělené směny. Ve vnitřním mzdovém předpise bude upraveno zkrácení týdenní pracovní doby, při zachování mzdy. Zaměstnanec odpracuje v průměru měsíčně deset 12hodinových směn, týdenní pracovní doba bude tedy v průměru 30 hodin. Příklad: 1. část směny 5-12 hod. (od 8 do 9 hod. přestávka); přerušení směny od 12-15 hod. (na základě dohody se zaměstnancem bude v tomto čase držena pohotovost); 2. část směny 15-22 hod. (od 18-19 hod přestávka). Je tato varianta možná?

Lze v jedné pracovní smlouvě časově vymezit druhy práce např. lektor, správce. Druh práce lektor - bude vykonávat od září do června, správce hřiště přes prázdniny červenec, srpen. Můžeme na základě takto vymezeného druhu práce, při zpracování mezd za prázdninové měsíce, přeřadit zaměstnance do nižší platové třídy odpovídající druhu práce správce?

Zaměstnáváme na DPP brigádníka a vzhledem k tomu, že brzy by překročil 300 odpracovaných hodin, uvažujeme o pracovní smlouvě na poloviční úvazek 20 hod. týdně. Je v tomto případě opravdu nutné odpracovat 20 hod. týdně, nebo lze proplácet pouze skutečně odpracované hodiny např. 12 hod. týdně?

Pokud bude zaměstnanec pracovat v rovnoměrně rozvržené pracovní době 37,50 hod/týdně - 5 dnů v týdnu - plánované směny převážně noční od 22:00 do 06:00 hod a v případě potřeby by odpracoval i přesčasového hodiny do 150 hod za rok, bude to tak v pořádku? Když se nejedná o plánované směny delší než 8 hod na směnu, tak by byla splněna podmínka v § 94 zákoníku práce ohledně délky směny pro pracující v noci a může tento zaměstnanec odpracovat i případné přesčasové hodiny? Doplňující otázka: Má zaměstnanec, který vykonává převážně stálou noční směnu a ve společnosti máme všechny práce v provozu zařazeny do 2. kategorii bez rizik, nárok kromě příplatku za noční práci ještě na příplatek za ztížené prostředí (pokud stálá noční směna bude patřit do 3. kategorie)?

Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel. Je to jeho právo a zároveň povinnost. Pokud si strany nesjednají pracovní dobu v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinen o týdenní pracovní době a jejím rozvržení zaměstnance informovat písemně podle § 37 ZP. Konkrétní rozvrh pracovní doby na týden či vyrovnávací období pak zaměstnavatel dle § 84 ZP musí vypracovat v písemné formě a seznámit s ním zaměstnance 2 týdny před začátkem tohoto rozvrhu (v případě konta pracovní doby 1 týden), pokud se strany nedohodnou na kratší době seznamování. Pokud chce zaměstnavatel rozvrh, se kterým byl zaměstnanec již seznámen, změnit, platí stejný postup a lhůty pro seznámení zaměstnance s novým rozvrhem.

Konto pracovní doby dle § 86 a 87 ZP je specifické flexibilní rozvržení pracovní doby, během kterého zaměstnanec nemá právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a během vyrovnávacího období je odměňován stálou (paušální) mzdou.

Jakým způsobem lze sjednat, že zaměstnanec souhlasí se změnou rozvrhu pracovní doby v kratší době než 2 týdny předem? Dodatkem k pracovní smlouvě či samostatnou dohodou?

Zaměstnanci mají stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Ve firmě je třeba ještě zajistit sobotu (obchod) v rozsahu 5 hodin. Zaměstnanci s prací v sobotu souhlasí, domlouvají se mezi s sebou, kdy kdo na jakou sobotu přijde. Vyrovnávací období je měsíc. Pokud si tedy zaměstnanec nevybere za odpracovanou sobotu náhradní volno, je považována za přesčas. Lze tento postup považovat za správný? A má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál za takto odpracovanou sobotu?

Je u dělené směny povinné přesně specifikovat v interních předpisech (Pracovní řád) dobu přerušení nebo stačí uvádět pouze čas (délku)? Např. dělená 8hodinová směna 6.30 – 18.30, celková délka přerušení 4 hodiny (nebo musíme uvádět přesný čas přerušení – 10.00 – 12.00, 14.00 – 16.00). Zaměstnanci jsou informováni předem písemně o konkrétních hodinách, ale z provozních důvodů se přerušení mění dle potřeb klientů. Vždy je dodržena 8hodinová pracovní doba a 4 hodiny přerušení. V organizaci máme odbory a chceme postupovat legislativně správně.

Zaměstnavatel se doposud zabýval pouze výrobou nábytku. Nyní chce rozšířit své služby o montáže vyrobených produktů. Zaměstnanci by tedy začali být výsíláni na montáže. Jak toto správně opatřit v pracovněprávní oblasti a mzdové oblasti. Pracovní smlouvy budou dodatkem upraveny na pozici montážní dělník s místem výkonu práce po celé ČR. Je toto možné? Aktuálně zaměstnanci mají 7,5 hod dlouhou pracovní směnu, střídají ranní a odpolední směnu. V případě vyslání na montáž se může stát, že zaměstnanec v daný den bude pracovat více než 7,5 hod. Práce "navíc" je tedy přesčas. Může být se zaměstnancem domluveno, že hodiny "navíc" může vybrat formou náhradního volna? Nebo se mzda takovéhoto zaměstnance řeší jiným způsobem? Je třeba ošetřit ještě jiné záležitosti u zaměstnanců, kteří budou na montáž vysláni? 

Ve firmě máme nepřetržitý provoz. Směny 12 hodin, z toho hodinová přestávka. Vyrovnávací období máme 3 měsíce (leden až březen). Na leden až březen 2021 má zaměstnanec ve směně A a B naplánovaných 46 směn (46 směn *11 hodin = 506 hodin práce). Náš plán směn není zpracován správně, protože odpracovaných hodin je více a tím zahrnuje tzv. skryté přesčasy. Od 1. 1. 2021 – 31. 3. 2021 je 90 dnů 90/7= 12,86 týdnů, 12,86*37,5=482,25 hodin (hodiny jsem zaokrouhlila na 482 hodin). Máme tedy naplánováno 24 hodin navíc a jedná se práci přesčas. Plánovací kalendář by se měl opravit, například že bych u směny A a B 15. 1. a 16. 1. 2021 udělala v tabulce otazník a byl by to nařízený přesčas a směnu dne 17. 1. 2021 bych zkrátila o dvě hodiny. 1) Postupuji v předchozím výpočtu správně? 2) Pokud by zaměstnanec byl od 14. 1. 2021 v pracovní neschopnosti, tak mu náhradu mzdy začnu vyplácet až od 17. 1. 2021 a pouze za 9 hodin. Dne 15. 1. a 16. 1.2021 by náhradu mzdy neobdržel. 3) Máme vyrovnávací období 3 měsíce, pokud bude mít zaměstnanec v březnu 2021 přesčas, který bude chtít převést do dalšího období, lze to?  4) Mohu proplácet přesčasy každý měsíc? Pokud zaměstnanec za směny A a B odpracuje v lednu 2021 24 hodin, mohu je proplatit ve výplatě za leden 2021?

Zaměstnavatelem je stanovena pracovní doba od 7.00 hodin do 15.30 hodin. Jeden zaměstnanec chodí do práce bez jakékoliv dohody se zaměstnavatelem 7.10 -7.20. Bývá pravidlem že při pozdním příchodu si záměrně neodepíše elektronicky z docházky a já to pak řeším. Pokud přijde později, standartně odejde z práce 15.30 a jednou v týdnu zůstane déle aby si vyrovnal hodiny bez dohody se zaměstnavatelem. Může zaměstnavatel dát výtku v tomto případě za nedodržování pracovní doby? Jedná se o automechanika. A jen zda je to správně v 7.00 má být zaměstnanec na pracovišti a 15.30 pracoviště teprve opouštět? 

Firma má rovnoměrnou pracovní dobu 40 hod týdně pondělí až pátek. a) Zaměstnanec se zaměstnavatelem se ústně domluvili, že v rámci týdne bude rozvržení směn během týdně jiné - např. na vyžádní bude někdy přesunuta směna z pátku na sobotu. b) Zaměstnanec si nadpracuje nějaký týden, ale měsíčně si bude hlídat aby mu za kalendářní měsíc sedli hodiny na pracovní fond. Měsíční mzda tedy vyjde úplně stejně. Je to v souladu se zákonem, pokud by nějaká kontrola zjistila, že perfektně odpracovaný měsíc s 21 pracovními dny - tedy 168 hodiny je na papíře sice 168 hodin, ale ty dny jsou tam přeházené? (sobota by byla placena příplatkem) Musí se upravit smlouvu na nerovnoměrné rozvržení pracovní doby s nějakým vyrovnávacím období? Nebo je možné tuto záležitost řešit nějakou směrnicí a takto postupovat jde apod.?

Ve firmě je nastaven dvousměnný provoz (6:00-14:00, 14:00-22:00). Jedna část firmy se bude rozšiřovat a je nutné přidat další směnu. Lze uzavírat pracovní smlouvy na HPP s novými pracovníky na jednosměnný provoz pouze na noční práci od 22:00 do 6:30?

Zaměstnankyně mají sjednány kratší 6 hod pracovní dobu, tj. úvazek 30 hod týdně z důvodu, která odpovídá a je přizpůsobena provozním podmínkám, tj. otevírací době prodejny. 1) Firma nemá směrnici na stanovení této výše pracovní doby, a tak předpokládá, že je pracovním úvazkem 40 hod pracovní doba. Je tento předpoklad správný? 2) Je tudíž správná domněnka, že se jedná o zkrácenou pracovní dobu? Čerpání náhradního volna Zaměstnanci však právě díky otevření prodejny v sobotu mívají téměř každý měsíc hodiny odpracované nad sjednaný rozsah pracovního úvazku, tj. nad 30 hodin týdně. Ovšem po dohodě zaměstnance a zaměstnavatele nedochází k zaplacení těchto hodin nad rámec pracovního úvazku v daném měsíci, kdy byly hodiny navíc odpracovány, a ani za mě není poskytována v daném měsíci mzda. Je poskytována každý měsíc jen mzda za hodiny podle pracovního úvazku. Zdůvodnění: každý měsíc po předložení pracovního výkazu – tj. docházky ze strany zaměstnanců zaměstnavateli, dochází k oboustranné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a to ve věci písemné vzájemné dohody o možnosti rozhodnutí se ze strany zaměstnance, zda v případě odpracování hodin nad jejich sjednaný rozsah pracovního úvazku 30 hod., dojde k poskytnutí náhradního volna na další měsíce, či se odpracované hodiny zahrnou do mzdy za příslušný měsíc, ve kterém byly odpracovány. Někdy si ovšem v tom daném měsíci i vybírají náhradní volno, a tak splní výši úvazku 30 hod. U každého zaměstnance je veden přehled, kde je evidován počet skutečně odpracovaných hodin zaměstnancem a počet hodin zahrnutých do mzdy za příslušný měsíc a počet hodin, za které zaměstnanec může na základě vzájemného souhlasu čerpat náhradní volno. Dále je evidováno kolik hodin zaměstnanci k čerpání zbývá a kdy náhradní volno čerpal. Poskytnutí dosažené mzdy za práci nad rámec sjednané pracovního úvazku je na základě žádosti zaměstnance a po dohodě i ze strany zaměstnavatele, tj. sjednáno oboustranně písemně, přeneseno až na dobu čerpání náhradního volna. Zaměstnanci jsou si vědomi, že za náhradní volno v jinak dohodnuté době by jim pak nemusela příslušet mzda a souhlasí tudíž s tím, že mzda jim bude poskytnuta a přenesena až na dobu čerpání náhradního pracovního volna. Jako důvod zaměstnanci uvádí upřednostnění zajištěného pravidelného a stálého měsíčního příjmu. Rovněž se zaměstnanec a zaměstnavatel vždy dohadují o termínu čerpání a poskytnutí náhradního volna, a to buď konkrétně anebo tzv. jinak neboli v jinak vzájemně dohodnuté době a takto je to evidováno jak v docházkách za další měsíce, tak v evidenci vzniku a čerpání tzv. hodin navíc, tj. nad rámec pracovního úvazku, tj. nad rámec 30 hodin. 3) Je tento postup možný i v případě odměňování mzdou a nikoli platem? 4) Vzniká u zaměstnanců práce přesčas, v případě, že zaměstnanec má podle našeho názoru zkrácený pracovní úvazek tj. 30 hod a neodpracují např. navíc 10 hodin a tudíž by nedosahoval 40 hod.? Lze pak tento postup tzv. „přenesení náhradního volna“ na další měsíce v jinak dohodnuté době použít? Nelze jej použít jen u tzv. přesčasových hodin ? Tudíž nad rámec 40 hod.? 5) V případě, že přesahuje zaměstnanec v měsíci 40 hod odpracovaných vzniká práce přesčas u úvazku 30 hod. až nad dobu 40 hod.?

Český zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) zná dva způsoby flexibilního plánování pracovní doby na delší období. Jedná se o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a konto pracovní doby. I když je na první pohled konto pracovní doby velice lákavý a flexibilní institut, kvůli jeho značné administrativní náročnosti, spočívající zejména ve zcela jiném a složitém účtování odměňování, ho využívá naprosté minimum zaměstnavatelů. Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby je naopak velice častý a používaný způsob rozvržení pracovní doby, protože mnohé provozy vlastně ani nelze plánovat jinak (nepřetržité provozy nebo 12hodinové směny). Přestože jsou pravidla nerovnoměrného rozvržení v zákoníku práce nastavena poměrně jasně, zaměstnavatelé je často neznají nebo možná raději nechtějí znát. V praxi se pak lze velice často setkat buď s nepochopením fungování jednotlivých druhů rozvržení, anebo s různými variacemi na tato dvě rozvržení pracovní doby, které však zákoník práce neumožňuje.