Překážky v práci na straně zaměstnavatele - strana 3

Prostoj je překážkou v práci na straně zaměstnavatele, kdy je zaměstnanec připraven a schopen práci konat, avšak nemůže pro přechodnou závadu z důvodů vyjmenovaných v zákoníku práce. Základní informace Jestliže dojde u zaměstnavatele k přechodné závadě způsobené poruchou na strojním zařízení, kterou zaměstnanec nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady, nebo jinými provozními příčinami, a zaměstnanec je připraven a schopen práci konat, ovšem z výše uvedených důvodů nemůže, jedná se o prostoj. Prostoj je překážkou náhlou, nepředvídatelnou a přechodnou, nelze za něj tedy považovat například plánované odstávky z důvodu oprav a revizí. Maximální či minimální doba trvání prostojů není zákonem upravena. Pokud zaměstnavatel nepřevede zaměstnance na jinou práci, vzniká překážka v práci na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku zaměstnance. Vyšší nároky může stanovit kolektivní smlouva, vnitřní předpis či dohoda se zaměstnancem. Překážka v práci na straně zaměstnavatele spočívající v přerušení prací v důsledku prostoje se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce bez omezení.

Aby vznikl pracovní poměr, musejí se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnout především na tom, co bude zaměstnanec konat za práci (její druh) a kde tak bude činit (místo výkonu práce). Tomu ostatně odpovídá též ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví nezbytné náležitosti pracovní smlouvy.

Zaměstnanec má má pracovní smlouvu na noční směny v rozsahu 37,5 hodin měsíčně. Tento měsíc neodpracuje stanovený počet hodin, protože není tolik práce, adekvátně mu tedy bude krácena mzda. Zaměstnanci to nevadí, chápe situaci. Je potřeba udělat nějakou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, že v daném měsíci nebude mít plný počet hodin, a tedy nižší mzdu? Doplňující otázka: Je tedy možné sepsat pracovní smlouvu na 37,5 hod. týdně, kde podle potřeby zaměstnavatele bude zaměstnanec v práci buď na denní směně, nebo na noční směně? V pracovní smlouvě by byl uveden druh práce (případně pracovní pozice), který zaměstnanec bude vykonávat. Smluvně určený počet hodin by zaměstnanec každý měsíc splnil.

Ve firmě (soukromá – s. r. o.) máme zaměstnance, který podal výpověď, dle § 50 odst. 3 zákoníku práce ke dni 31. 3. 2018, výpovědní doba od 1. 4. 2018 do 31. 5. 2018. Během výpovědní doby počátkem dubna jsme se zaměstnancem dohodli, že pracovní poměr skončí dohodou dle § 49 zákoníku práce z osobních důvodů zaměstnance, a to ke dni 30. 4. 2018 – písemně sepsané (podepsané) – původní výpověď ze strany zaměstnance byla skartována na žádost zaměstnance. Do té doby bylo vše v pořádku, ale zaměstnanec začal vzdorovat, přestal dbát příkazů nadřízeného a odmítl pracovat na základě sjednané práce v pracovní smlouvě. Tudíž jsme přistoupili k překážce na straně zaměstnavatele podle § 208 a § 209 s tím, že mu bude vyplacena náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Pochopitelně víme o okamžitém oznamování výtek nejlépe v písemné podobě, ale již to zde přesáhlo veškeré hranice slušnosti a jen to narušuje chod celé firmy a budem rádi, kdyby firmu opustil hned, bez přístupu nejen k jakýmkoli datům firmy. Je možné takto postupovat? A pokud se liší náhrada mzdy (o 500 Kč méně), než kdyby pracoval bez překážky na straně organizace, jsme mu povinni ještě něco více doplácet a případně jakou formou?

Jsme logistická firma a získali jsme německého klienta. Ve smlouvě s klientem je domluveno, že se budou respektovat německé svátky, namísto českých svátků. Např. 5. - 6. 7. jsou svátky v ČR (zaměstnanci na ostatních odděleních nebudou pracovat, budou mít náhradu za svátek). Jiná skupina českých zaměstnanců, kteří budou pracovat pro tohoto klienta (dělnické i THP pozice), ale do práce bude muset jít, protože v Německu svátek není. Jaké jsou možnosti řešení v docházce a následně ve mzdách? Všichni zaměstnanci mají místo výkonu práce zde v ČR a ve smlouvě info, že se řídí českým právem. Dohromady se jedná o 13 svátku pro obě strany, 7 z nich je shodných, ale 6 svátků se liší. Mohu nařídit např. na 5. - 6.7. těmto zaměstnancům dovolenou, protože zbytek závodu o svátek nepracuje a bude doma? Máme kolektivní smlouvu, ve které je napsáno, že veškeré přesčasy, práce ve svátek je proplaceno financemi, nečerpá se žádné náhradní volno. Jedeme 3směnku po týdnu. Nemáme nepravidelné rozvržení pracovní doby. Je velká pravděpodobnost, že zaměstnanci se z jiných oddělení na toto oddělení budou půjčovat a opačně. Mohu mít pro jednu firmu jiné využití svátků pro různé zaměstnance? 

Na seminářích či v dotazech z praxe se neustále objevují otázky ohledně překážek v práci: kdy jde o překážky v práci, jaká má zaměstnanec práva a povinnosti při překážkách, jaké povinnosti a možnosti má zaměstnavatel, jak dělí překážky v práci a jaká pravidla stanoví právní předpisy.

Máme zaměstnance, kterému jsme dali smlouvu na 37,5 hod týdně, ale zaměstnanec to neodpracuje. Chybí mu vždy na konci měsíce cca 20 hod. Neodpracuje to, protože tolik práce není. Je možné mu dát na tu dobu neplacené volno? Chyba je na naší straně, že nemáme tolik práce, ale on si je toho vědom a nechce po nás, aby jsme mu platili to, co skutečně neodpracoval. Co s tím? 

Učitel po neshodách s vedením školy podal v průběhu června 2016 výpověď. Vedení školy rozhodlo následovně: V průběhu prázdnin musí učitel čerpat dovolenou v poměrné části 26,5 dne. Půl dne dovolené bude čerpat v den konání opravných zkoušek studentů v srpnu, druhou polovinu tohoto dne bude mít vykázanou jako výkon práce. Na dny prázdnin, které nebudou pokryty čerpáním dovolené, nařídilo vedení školy učiteli čerpání neplaceného volna. Současně bylo učiteli nařízeno odevzdat klíče a veškeré pomůcky spojené s výkonem zaměstnání do 30. června 2016 a ve stejný den musí mít vyklizeny všechny osobní věci z pracoviště. Myslím si, že čerpání neplaceného volna zaměstnavatel zaměstnanci nemůže direktivně nařídit a současně v uvedenou dobu zamezit zaměstnanci přístup na pracoviště, když současně ještě trvá pracovní poměr. Je pro postup zaměstnavatele v tomto případě nějaká opora v předpisech?

Mám nejasnosti ohledně posouzení dopravně psychologického vyšetření řidičů (zaměstnanců) podle § 87a zákona č. 361/2000 Sb. z pohledu pracovní doby. Jak posuzovat nepřítomnost zaměstnance z důvodu tohoto vyšetření? Podle mého názoru se nejedná o překážku v práci. Jedná se tedy o výkon práce, za nějž přísluší mzda? Nebo je to ještě jinak?

Zaměstnavatel nemá pro zaměstnance dostatek práce a pošle je domu za 60 % z minimální mzdy - 5 940 Kč hrubá mzda. Jaký vyměřovací základ bude pro odvod sociální a zdravotního v případě, že 60 % je pod minimální mzdou?