Pracovní poměr - strana 100

Rozvržení týdenní pracovní doby pedagogických pracovníků jako jednu z nejobtížnějších oblastí praktické personalistiky ve školách a školských zařízeních ovlivňuje jednak obecná právní úprava provedená zákoníkem práce (§ 81 a násl.), a dále zvláštní úprava obsažená v ustanovení § 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (dále jen ZPP).

Následující článek je určen zaměstnavatelům, na které se podle zákona o zaměstnanosti vztahuje povinnost plnit tzv. povinný podíl neboli zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením. Aktuálním se toto téma stává vždy začátkem roku, neboť oznámení o splnění této povinnosti za rok 2016 je třeba učinit do 15. února 2017.

Právní věta Návrhem na ústavní ošetřování ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je třeba rozumět doporučení ošetřujícího lékaře k přijetí do ústavní péče. Není...

Obecná pravidla pro každou práci v noci Ustanovení § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce (dále též ZP) vymezuje noční práci jako práci konanou v noční době, tj....

Blíží se konec roku a na něj navazující povinnost agentury práce zaslat úřadu práce přehled o tom, kolik fyzických osob a jakým způsobem zprostředkovala za uplynulý kalendářní rok. Tato oznamovací povinnost jí vyplývá z ust. § 59 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též od 1. 1. 2017 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – IV. část 28. REŽIM ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ZA ÚJMU ZPŮSOBENOU ZAMĚSTNANCI Zaměstnavatel vyhradil...

Pracovník je zaměstnán v rámci EU, místo výkonu práce je SRN, "z domu" vypomáhá ve firmě v ČR - příležitostné programátorské práce. Je možné v ČR použít dohodu o provedení práce do 10 000 Kč s podepsaným prohlášením nebo s odvodem srážkovém daně?

Pracovní doba a s ní související otázky je kromě odměňování za práci nejfrekventovanějším tématem při diskuzích o pracovních podmínkách zaměstnanců v obchodě (maloobchod a velkoobchod). Především vstupem nadnárodních společností a řetězců na český trh po roce 1989 se tato problematika dostala do popředí zájmu jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Tento článek se zaměřuje na některé atributy pracovní doby typické pro sektor obchodu.

Opět aktuální souběh funkcí Přestože se po přijetí nového občanského zákoníku1), kdy převážil v odborných kruzích názor o nemožnosti souběhu funkcí, mohlo zdát, že toto téma je již vyčerpáno,...

Podle § 195 odst. 1 zákoníku práce přísluší mateřská dovolená zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě v délce 28 týdnů, případně 37 týdnů při porodu dvou a více dětí.

Jeden z nástrojů pasivní politiky zaměstnanosti, jímž je podpora v nezaměstnanosti, má poměrně explicitně stanovená pravidla, kdy ji lze uchazeči o zaměstnání přiznat, po jakou podpůrčí dobu a rovněž v jaké výši, stejně tak jako důvody pro přerušení či zastavení poskytování nebo její vrácení. Může však nastat, a v praxi samozřejmě nezřídka nastává, i situace, kdy pravidla pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti z posledního příjmu uchazeče o zaměstnání (důchodově pojištěné zaměstnání nebo jiná výdělečná činnost) aplikovat nelze, a to z důvodů vyjmenovaných v ust. § 51 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.

Právní věta Rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, v důsledku kterého by se měl stát zaměstnanec pro zaměstnavatele nadbytečným, nemůže být způsobilým důvodem k podání výpovědi z pracovního poměru podle...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – III. část 26. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA SCHODEK NA SVĚŘENÝCH HODNOTÁCH Na základě...

Personalistům, ale i právníkům někdy činí potíže rozlišení, zda soukromoprávní úprava v zákoníku práce (ZP) nebo v některých prováděcích právních předpisech k němu či v dalších soukromoprávních předpisech, která se zmiňuje o dnech, má na mysli dny kalendářní, nebo pracovní. A když pracovní, zda jde o směnu, anebo o kalendářní den, do něhož směna připadá. Smyslem článku je tuto problematiku objasnit.

V souvislosti s aktuální situací společnosti OKD, a.s. (dále jen „dlužník“ nebo také „zaměstnavatel“), jsou často zmiňovány sociální dopady její platební neschopnosti, včetně obavy zaměstnanců o výplatu jejich mezd. Určitou hmotnou pomoc v takových případech může dotčeným zaměstnancům nabídnout Úřad práce České republiky (dále jen „úřad práce“) prostřednictvím zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně zaměstnanců či ZOchrZ“).

Série článků věnovaných kontrole bude ukončena tímto dílem, kde se budeme věnovat opravnému prostředku proti protokolu o kontrole a tomu, co může po konstatovaných porušeních a vypořádání námitek ze strany orgánů inspekce práce ještě následovat, když současně budou nastíněny i některé související problematické okruhy. Opět při rozboru problematiky budeme vycházet především z kontrolního řádu a zákona o inspekci práce.

Právní věta Již pouhá účast jakéhokoli zaměstnance zadavatele v realizačním týmu uchazeče je důvodem pro pochybnosti o transparentnosti veřejné zakázky a představuje závažné porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru....

Zaměstnanci náleží ve smyslu § 67 zákoníku práce odstupné ve výši jednonásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, které bude zvýšeno na základě platné kolektivní smlouvy a na základě návrhu zaměstnavatele o dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Odstupné v celkové výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku bude zaměstnanci vyplaceno společně se mzdou za měsíc září 2016. Pro Úřad práce vystavujeme Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, vydané podle § 313 odst. 2 zákoníku práce při skončení pracovněprávního vztahu. V tomto formuláři se vyplňuje, že z tohoto zaměstnání přísluší: - odstupné nejméně ve výši ______ násobku průměrného výdělku (§ 67 odst. 1 ZP). Vyplníme v tomto případě 1 násobek nebo 3 násobek? Tj. bude se do tohoto násobku počítat i odstupné vyplacené na základě kolektivní smlouvy?

Dovolená je tématem, na které mi z praxe přicházejí neustále další otázky. Pár zajímavých jsem pro vás vybrala, abyste se ujistili, že vy to děláte dobře, případně opravili to, co dobře neděláte.