Komentovaná judikatura - strana 5

Pamatuji si, že jsem na internetových stránkách Veřejného ochránce práv, v rubrice "Exekuce - nejčastější dotazy", zaregistroval svého času následující otázku: "Mám nárok na odstupné, ale mám nařízenou exekuci na mzdu. Jak zaměstnavatel postihne odstupné?"

Okamžité zrušení, nebo výpověď? Právní věta Se zaměstnancem, který porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, lze okamžitě zrušit pracovní poměr jen tehdy, dosáhlo-li jednání...

Pokud zaměstnanec dle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilosti k práci (bez ohledu na to, zdali je toho příčinou pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení touto nemocí nebo jiná skutečnost), je to zaměstnavateli důvodem k převedení zaměstnance na jinou práci dle ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, stejně jako výpovědním důvodem dle ustanovení § 52 písm. d) a e) téhož právního předpisu (v prvním případě, až na výjimky, dokonce s právem zaměstnance na odstupné ve výši nejméně 12násobku jeho průměrného měsíčního výdělku).

Jak již bylo vysvětleno v úvodním článku tohoto čísla, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zná i pár zákazů. Jeden z nich je obsažen v jeho ustanovení § 53 a týká se (ne)možnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele v zákonem vymezené době, která je nazvána symbolicky dobou ochrannou. Zmíněný právní předpis mezi tyto doby řadí např. dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance (až na výjimky), těhotenství, čerpání mateřské dovolené nebo čerpání rodičovské dovolené zaměstnancem.

Podstatou tohoto článku je upozornit na situaci, která může v rámci kontrolní činnosti orgánů inspekce práce nastat v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu ve vztahu k tzv. řetězení pracovních poměrů na dobu určitou, a která pak pro orgány inspekce práce nemá snadné řešení, pokud vůbec reálně existuje. Současně se pozastavíme nad praktickým dopadem rozsudku pro následné kroky zmiňovaného orgánu a řešení situace de lege lata. Článek se také pokusí odpovědět na otázku, zda bylo možné vzniklé situaci předejít.

Není až tak důležité, že v předmětném soudním sporu se Nejvyšší soud zabýval právem zaměstnance na odstupné, s nímž dnešní právní úprava obsažená v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, už nepočítá. Do 31. 12. 2011 platilo dle ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce, že mj. zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr dle ustanovení § 56 zákoníku práce, přísluší odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného (měsíčního) výdělku. Nyní zaměstnanci v takovém případě náleží dle ustanovení § 56 odst. 2 zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného (měsíčního) výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Důležitější je výklad toho, kdy je odstupné splatné a jak z tohoto hlediska posoudit ustanovení § 67 odst. 4 zákoníku práce, že odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

Právní věta Návrhem na ústavní ošetřování ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je třeba rozumět doporučení ošetřujícího lékaře k přijetí do ústavní péče. Není...

Právní věta Rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, v důsledku kterého by se měl stát zaměstnanec pro zaměstnavatele nadbytečným, nemůže být způsobilým důvodem k podání výpovědi z pracovního poměru podle...

Právní věta Již pouhá účast jakéhokoli zaměstnance zadavatele v realizačním týmu uchazeče je důvodem pro pochybnosti o transparentnosti veřejné zakázky a představuje závažné porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru....

Právní věta Platem zúčtovaným zaměstnanci k výplatě za rozhodné období ve smyslu ustanovení § 353 odst. 1 zákoníku práce je třeba rozumět zúčtování práva na plat v rozsahu, v...

Úvod V minulém vydání tohoto časopisu bylo publikováno mj. stanovisko AKV - Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů (jde o výkladové stanovisko ze dne 2. 2. 2016,...

Právní věta Souhlas zaměstnavatele s výkonem práce přesčas může být udělen nejen výslovně (písemně nebo ústně), ale i mlčky (konkludentně). Za souhlas zaměstnavatele s výkonem přesčasové práce lze –...

Na stránkách tohoto časopisu už bylo mnohokrát pojednáno o rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem pro jeho dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti ve smyslu ustanovení § 52 písm. d) a e)...

Právní věta Přijal-li zaměstnanec vyplacenou náhradu mzdy poskytovanou podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce (včetně úroků z prodlení), musel přitom vědět, proč je mu náhrada poskytována (protože...

Úvod Novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, byl do tohoto právního předpisu s účinností od 1.1.2012 doplněn nový výpovědní důvod a nová povinnost zaměstnance....

Úvod V ustanovení § 39 obsahuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, právní úpravu týkající se pracovních poměrů na dobu určitou. Vymezuje podmínky, za kterých...