Komentovaná judikatura - strana 2

  • Článek
Právo na odstupné může zaměstnanci vzniknout i v případě, že pracovní poměr skončil z důvodů vyjmenovaných zákonem na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Ovlivňuje zmíněné právo zaměstnance nějak skutečnost, že v dohodě samotné takový důvod (i přes jeho případnou existenci) uveden není nebo že dohoda obsahuje dokonce větu, že zaměstnanci žádné právo na odstupné nevzniká?
Vydáno: 24. 09. 2021
  • Článek
Zrušení ve zkušební době vnímají zaměstnavatelé i zaměstnanci jako jednoduchý a rychlý způsob rozvázání pracovního poměru. Svádí k tomu fakt, že obě smluvní strany tak mohou dle ustanovení § 66 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, učinit z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.
Vydáno: 31. 05. 2021
  • Článek
Jedním z možných posudkových závěrů lékařského posudku vydaného v rámci mimořádné lékařské prohlídky je závěr, že zaměstnanec jako posuzovaná osoba je k výkonu práce zdravotně způsobilý. Pokud zaměstnanec tento posudkový závěr zpochybní, podá návrh na přezkoumání lékařského posudku, a zaměstnavatel mu právě proto přestane přidělovat práci, na čí straně pak je překážka v práci?
Vydáno: 23. 04. 2021
  • Článek
V této rubrice pravidelně upozorňujeme na významná a pro pracovněprávní praxi důležitá rozhodnutí vyšších soudů. Častým předmětem soudního sporu se stává platnost rozvázání pracovního poměru (především ze strany zaměstnavatele) a v té souvislosti právo zaměstnance na náhradu mzdy (platu) ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, pokud byl se svojí žalobou úspěšný a soud shledal rozvázání pracovního poměru jako neplatné.
Vydáno: 26. 02. 2021
  • Článek
Může se stát, že skončení pracovního poměru předcházejí postupně dvě rozvazovací právní jednání, přičemž na základě jen jednoho z nich pracovní poměr skončí. Typickým příkladem je situace, kdy zaměstnanec obdrží výpověď z pracovního poměru pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících mu z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci („pracovní kázně“), ve výpovědní době „se neudrží“ a pracovní kázeň poruší znovu, navíc zvlášť hrubým způsobem. Zaměstnavatel na to zareaguje okamžitým zrušením pracovního poměru a doručením písemnosti o tom pracovní poměr skončí.
Vydáno: 29. 05. 2020
  • Článek
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů nastává automaticky v těch případech, o nichž to právní úprava stanoví, a dochází k němu nezávisle na vůli zaměstnance. Není přitom vyloučeno, že v důsledku změny zaměstnavatele z toho vyplývající se zaměstnanci mohou po přechodu změnit také pracovní podmínky, za kterých není ochoten práci nadále konat. Má možnost se z takového pracovněprávního vztahu vyvázat, a přitom odejít s nějakým finančním plněním?
Vydáno: 25. 05. 2020
  • Článek
Zákoník práce chrání zaměstnance pro případ rozvázání pracovního poměru různými způsoby. Jsou jimi mj. ochranná doba v režimu právní úpravy zákazu výpovědi (ze strany zaměstnavatele), ale ve vztahu k tzv. odborovým funkcionářům též podmínka předchozího souhlasu odborové organizace s výpovědí nebo okamžitým zrušením jejich pracovního poměru. Je mezi nimi nějaká spojitost?
Vydáno: 24. 04. 2020
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 21 Cdo 238/2019, ve kterém přijal dovolací soud závěr, že jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není s odkazem na ustanovení § 147 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, přípustné, se s pozitivní reakcí u odborné veřejnosti nesetkal. Také Ústavní soud při projednávání ústavní stížnosti projevil určité pochybnosti, ale důvod ke zrušení daného rozhodnutí nakonec neshledal.
Vydáno: 24. 04. 2020
  • Článek
Pokuta uložená zaměstnavateli orgánem inspekce práce za nedodržení této povinnosti může dosáhnout výše až 1 000 000 Kč. Na mysli mám povinnost zaměstnavatele dle ustanovení § 92 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu tak (lépe vyjádřeno „zajistit“), aby měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin (u mladistvého zaměstnance alespoň 48 hodin bez možnosti zkrácení), resp. nejméně 24 hodin s tím, že pak mu bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období 2 týdnů v celkové délce minimálně 70 hodin.
Vydáno: 27. 03. 2020
  • Článek
Okamžité zrušení ze strany zaměstnavatele označuje právní úprava za výjimečný způsob rozvázání pracovního poměru. Takové označení nepoužívá, pokud je hybatelem stejného právního jednání zaměstnanec. Nicméně v praxi je okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance také spíše výjimkou. Mj. proto, že je striktně vázáno na zákonem vymezené důvody.
Vydáno: 20. 03. 2020
  • Článek
V kolektivní smlouvě uzavřené mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací nebo ve vnitřním předpisu vydaném zaměstnavatelem samotným lze nalézt řadu ujednání (ustanovení), na jejichž základě vzniká zaměstnanci nárok na specifický druh mzdové složky. Současně jsou ale upraveny podmínky, které musejí být splněny, aby ke vzniku takového nároku vůbec došlo. V této souvislosti se často objevuje podmínka trvání pracovního poměru zaměstnance v rozhodném období.
Vydáno: 28. 02. 2020
  • Článek
Okamžité zrušení označuje právní úprava za výjimečný způsob rozvázání pracovního poměru. Může ho zaměstnavatel použít pro případ, že mu zaměstnanec vrátil služební vozidlo se zpožděním a v rozporu s uzavřenou dohodou?
Vydáno: 22. 02. 2020
  • Článek
Je zcela bez pochyby, že mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem může dojít ke sjednání více druhů práce, i když množné číslo používá zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů ve svém ustanovení § 34 odst. 1 o podstatných náležitostech pracovní smlouvy jen u místa výkonu práce. Má to své výhody i nevýhody. Jak svého času rozhodl Nejvyšší soud, pokud zaměstnanec nesplňuje předpoklady nebo požadavky pro výkon jen jednoho ze sjednaných druhů práce, nedává to zaměstnavateli právo rozvázat s ním pracovní poměr výpovědí dle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce. K výkonu práce "zbývajícího" druhu přece zaměstnanec způsobilý je.
Vydáno: 31. 01. 2020
  • Článek
Stávající právní úprava stále obsahuje nabídkovou povinnost zaměstnavatele. Už ale nikoliv v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru výpovědí, jak tomu bylo až na výjimky do konce roku 2006, ale v návaznosti na odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa, resp. jeho vzdání se tohoto pracovního místa. Důležitou roli přitom hraje i přiměřenost lhůty, která je s nabídkou zaměstnavatele spojena a v níž se musí zaměstnanec rozhodnout, zdali zmíněnou nabídku přijme, či nikoliv.
Vydáno: 24. 01. 2020
  • Článek
Že nebude zaměstnanec srozuměn s okamžitým zrušením pracovního poměru ani s krácením dovolené, je celkem logické. Myslet na to měl ale předtím, než se dopustil porušení „pracovní kázně“ v podobě neomluveného zameškání směny či směn a svým způsobem donutil zaměstnavatele jednat.
Vydáno: 04. 01. 2020
  • Článek
Nejsou tomu ani dva měsíce, co bylo na stránkách tohoto časopisu pojednáno o rozhodnutí Nejvyššího soudu týkajícím se zpřísněné odpovědnosti zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených mu k vyúčtování ve smyslu ustanovení § 252 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. V něm se dovolací soud zabýval konkrétně otázkou, zdali je pro vznik takové odpovědnosti zaměstnance za schodek nezbytné, aby hodnoty jemu svěřené byly ve vlastnictví zaměstnavatele, se kterým uzavřel za tímto účelem dohodu o odpovědnosti.
Vydáno: 29. 11. 2019
  • Článek
Má-li zaměstnanec odpovídat za schodek na hodnotách svěřených mu zaměstnavatelem k vyúčtování, musí s ním o tom zaměstnavatel uzavřít písemnou dohodu. Taková dohoda smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne věku 18 let. Lze ji ale uzavřít ještě před vznikem pracovního poměru, ke kterému se vztahuje?
Vydáno: 22. 11. 2019
  • Článek
Zatím je to jen přání otcem myšlenky - totiž aby se změnila právní úprava doručování písemností obsažená v ustanovení § 334 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tím spíše, že Nejvyšší soud přistupuje k výkladu této právní úpravy pro někoho až příliš striktně a že zejména zaměstnavatelům to působí problémy (typicky zákonná preference osobního doručení písemnosti zaměstnanci nejen na pracovišti, ale též v místě jeho bydliště nebo na jiném místě, kde bude případně zastižen). Leč novela zákoníku práce toho se týkající předložena nebyla a od dovolacího soudu nelze očekávat změnu jím nastaveného kurzu.
Vydáno: 01. 11. 2019
  • Článek
Judikátů Nejvyššího soudu týkajících se zpřísněné odpovědnosti zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených mu k vyúčtování ve smyslu ustanovení § 252 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je poměrně dost. Méně už je judikátů, které se zabývají otázkou odpovědnosti zaměstnance za schodek, jestliže hodnoty mu svěřené nejsou ve vlastnictví zaměstnavatele.
Vydáno: 20. 09. 2019
  • Článek
Dle posledního rozhodnutí Ústavního soudu vzniká zaměstnavateli nárok na vyplacení smluvní pokuty bývalým zaměstnancem, jakmile tento zaměstnanec poruší povinnosti vyplývající z konkurenční doložky. Není důvod hodnotit, nakolik bylo toto porušení závažné.
Vydáno: 24. 06. 2019