Pracovní cesta - strana 4

Dobrý den, zaměstnanci cestovali na zahraniční pracovní cestu do Švýcarska. Ubytování měli sjednané ve Francii. Cesta trvala 5 dní s tím, že cestovali do Švýcarska letecky a poté každý večer jezdili na ubytování do Francie a ráno opět do Švýcarska na semináře a takto každý den. Výjimečně cestovali i přes den. Důvod ubytování ve Francii byl s ohledem na cenu ubytování a hotel s ubytováním byl ihned za hranicemi, tak jako hotel, kde byl seminář. prosím, jak se bude uznávat stravné a kapesné - sazbou které země? vyhodnocuje se každý den zvlášť, nebo se sečtou všechny časy za celou cestu? Nyní to vychází tak, že první a poslední den byli v ten den nejdéle ve Švýcarsku, druhý - čtvrtý ve Francii. pokud ale sečteme všechny hodiny, tak to vychází velice těsně (rozdíl cca dvou hodin), kdy trávili více času ve Švýcarsku (cca 45 hodin, 43 hodin). 

Právní věta Zaměstnavatel je podle ustanovení § 170 odst. 2 zákoníku práce oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně, bez souhlasu zaměstnance. Tato sazba však musí být stanovena...

Zaměstnanec (řidič) bude vyslán na ZPC do Německa na dva dny. První den cesta tam, druhý den cesta zpět. Nocleh je mu zajištěn v ČR těsně za hranicemi. Tedy bude cestovat v pondělí do Německa, večer přespí v ČR a ráno jede zpět pro cestující do Německa a poté do Prahy. Jaké mu přísluší stravné a kapesné? Jedná se o jednu zahraniční pracovní cestu nebo o dvě? Bude se jednat také o tuzemskou pracovní cestu, resp. tuzemské stravné za část v ČR?

Jsme společnost, která se zabývá síťovým marketingem, a občas pořádá pro své členy ,kteří nejsou zaměstnanci ale fakturují služby na základě mandátní smlouvy, semináře v zahraničí. Je možné podle nějaké směrnice platné v ČR vyplácet členům diety a cestovní náhrady třeba i v nějaké paušální častce a zároveň si je uplatnit do daňových nákladů? Podle směrnic Slovenské republiky, která řeší podobný případ existuje směrnice č. 1/2014 o poskýtování cestovních náhrad při tuzemských a zahraničních pracovních cestách a podle článku 4 je možné podpořit "lídrov a ich marketingové služby". Takovou směrnici jsem v ČR nenašla.

1) Zaměstnanec jel služebním automobilem na zahraniční pracovní cestu, kdy v pondělí překročil hranice do Německa ve 13 hod., ale jel spát do ČR (těsně za hranice, nikoliv domů, místo výkonu má Prahu) a zpět překročil do ČR ve 20 hod. stejný den. Znovu jel v úterý a to překročil znovu hranice do Německa v 10 hod. a do ČR znovu v 16 hod. Takto mu bylo zaměstnavatelem schváleno - je to řidič a vezl zaměstnance na akci a druhý den je nabíral zpět. Má nárok i na tuzemskou pracovní cestu a případně za jaké hodiny? A posuzuje se jako jedna zahraniční pracovní cesta, nebo za každý den zvlášť? 2) Pokud zaměstnanec směnil ve směnárně zálohu ještě v ČR před zahájením cesty na měnu země, kam jede, tedy zálohu dostal v pondělí, ve středu ve směnárně směnil EUR na NOR a na cestu nastoupil v pátek. Jakým kurzem spočítat doklady v NOR měně na EUR (měna ve které je záloha)? Kurzem ze směnárny z ČR anebo kurzem k datu zálohy?

V souvislosti s poskytováním cestovních náhrad jednatelům se v praxi stále setkáváme s celou řadou dotazů a nejasností. Z toho důvodu se na uvedenou problematiku blíže zaměříme. Pro lepší názornost porovnáme některé situace při poskytování cestovních náhrad jednatelům a zaměstnancům.

Společnost a. s. si pronajala byt ve městě, kde je sídlo firmy. Zaměstnanci, kteří bydlí v jiném městě, budou v bytě při výkonu práce v sídle firmy bydlet. Je tento náklad pro společnost daňově uznatelný? Nájem bytu je jedna celková částka 10 000 Kč (v ní jsou zahrnuty i veškeré služby), nájemní smlouva je psaná na společnost. V bytě budou pobývat dva zaměstnanci od pondělí do pátku - je to jejich pracovní cesta. Tito zaměstnanci mají trvalé bydliště v jiném městě, než je tento byt. Jak to bude daňově na straně společnosti a zaměstnanců?

Jednatel společnosti jel do Německa pořídit firemní vozidlo. Budou náklady na cestovné (autobus, taxi) do Německa daňově uznatelný náklad? Jednatel nemá odměnu z funkce jednatele.

Zaměstnavatel se rozhodl poskytnout zaměstnanci kapesné na zahraniční pracovní cestu ve výši 40 %. Není nám úplně jasné, z jaké částky se výše kapesného vypočítá. V § 180 zákoníku práce je uvedeno následující: „Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout kapesné do výše 40 % zahraničního stravného poskytnutého zaměstnanci podle § 170 odst. 3 a § 179“. Výše stravného však může být krácena dle délky pracovní cesty nebo při poskytnutí bezplatného stravování. Dotaz nejlépe uvedeme na příkladu: Zaměstnanec byl vyslán v říjnu 2017 na zahraniční pracovní cestu do Velké Británie. První den odletěl z Prahy do Velké Británie v 9:50. Druhý a třetí den strávil v Británii celý den a zpět do Prahy odletěl čtvrtý den ve 20:50, v Praze byl ve 23:45 hod. Dále mu bylo třetí a čtvrtý den poskytnuto bezplatné stravování – snídaně. Ostatní dny bezplatné stravování zajištěno nebylo. Výše stravného se tedy bude krátit první den z důvodu konání pracovní cesty v délce cca 14 hod. a pak následně za třetí a čtvrtý den kvůli poskytnuté snídani. Není nám však jasné, zda se pro výpočet výše kapesného zohledňuje krácení jak z důvodu délky pracovní cesty, tak poskytnutí bezplatného stravování. Jelikož je v zákoně uvedeno, že kapesné je vypočítané do výše 40 % stravného poskytnutého zaměstnanci. Stravné je tedy zaměstnanci poskytnuto samozřejmě v krácené formě, a to jak z hlediska délky pracovní cesty, tak poskytnutí bezplatného stravování. Dle nás by tedy z těchto důvodů měla být zohledněna výše kapesného. Je to takto v pořádku či jak by to mělo být správně?

Musí mít ředitel školy (příspěvková organizace) schválenou zahraniční pracovní cestu zřizovatelem (obec)?

Jak vyúčtovat zaměstnanci služební cestu do Německa? Doba strávená v zahraničí byla 10 hodin, zaměstnanec navštívil našeho dodavatele, ten ho pozval na pracovní oběd. Máme krátit zaměstnanci stravné za 1 jídlo, tzn. po krácení bude nárok na stravné pouze 4,50 EUR? 

Firma (s. r. o.) účtuje párkrát za rok do nákladů ubytování v ČR nebo Slovenské republice v souvislosti se služební cestou manažera nebo jednatele, někdy se jedná o 2-3denní ubytování v souvislosti se školením obchodních partnerů. Firma účtuje do nákladů ubytování, benzín (firemní auta) a stravné. Stravné účtuje jako nedaňový náklad - náklady na reprezentaci. Nemusí firma vystavovat cestovní příkazy? Není to její povinností? Ve vztahu k zaměstnanci je vše zaplaceno, ubytování i stravné (které tedy firma účtuje jako nedaňové). Je tento postup v pořádku? Nebo musí být v případě, že má firma doklad na ubytování doloženo nějaké vyjádření, o jakou cestu se jednalo a k tomu cestovní příkaz?

Zaměstnanec bude vyslán pracovat (ale stále pro cz zaměstnavatele - bude se učit nové postupy) k naší sesterské společnosti do Německa na dobu cca 5měsíců. Cca 1x měsíčně se bude vracet do CZ. Vzniká CZ zaměstnavateli nějaké změny ve zdanění a odvodech pojistného či povinnost ohlášení? Od jaké doby strávené v zahraničí by se stal plátcem daně v Německu a pokud by nastala změna zdanění týkalo by se to i odvodů pojistného? V našem případě se domnívám, že budou pouze poskytnuty cestovní náhrady, zde ještě otázka - pokud bude v Německu celý měsíc - má nárok na diety za kalendářní dny nebo pouze pracovní dny? 

Příspěvková org. zřizovatelem je město: Jak správně zaúčtovat doklad za zaplacení tzv. teambuildingu, jednalo se o zážitkovou hru "Escape room", pro 4 zaměstnance na 1 den. Lze účtovat i náklady na pracovní cestu, event. při podobné akci na více dnů i ubytování, stravování atd.? Domnívám se, že lze považovat zmíněné náklady za zákonné sociální náklady, tj. účtovat na účet 527, cestovné 512, popř. z FKSP ? Půjde o daňově uznatelné náklady? 

Jak posuzovat dobu řízení mot. vozidla při služební cestě, z hlediska nároků zaměstnance, nejen na cestovní náhrady, ale i proplacení doby, po kterou zaměstnanec cestuje, jako doby odpracované (nárok na náhradní volno nebo přesčasový příplatek atd.) Víme, že pokud má zaměstnanec uveden v pracovní smlouvě druh práce : "řidič", posuzuje se mu doba cestování jako výkon práce, jak je to ale v případě, kdy zaměstnanec má v prac. smlouvě uveden druh práce " samostatný referent, pracovní náplň vyplývá z její podstaty", jinak náplň práce není již v pracovní smlouvě jinak specifikována. Tento zaměstnanec ale zároveň obdrží do užívání automobil, je s ním sepsaná dohoda, ve které je uvedeno :" V souvislosti s výkonem práce svěřuje společnost zaměstnanci do užívání automobil pro pracovní a soukromé účely". Zaměstnanci se přidaňuje 1 % vst. ceny automobilu, hradí si PHM pro soukr. účely, atd. Vychází se z hlediska posouzení, co je výkonem práce při služební cestě, pouze ze znění pracovní smlouvy - a v tomto případě by měl zaměstnanec nárok pouze na cestovní náhrady, nebo je nutné vycházet ze všech dokumentů, které obsahuje složka zaměstnance a posuzovat dobu strávenou na prac. cestě cestováním jako výkon práce?

Tak jako každý kalendářní rok, byly i pro rok 2018 uveřejněny v posledním čtvrtletí roku 2017 na základě zmocnění stanoveného v § 189 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve Sbírce zákonů dvě vyhlášky, kterými se změnila výše některých cestovních náhrad oproti výši platné v roce 2017.

V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1.1.2018. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Jsme s. r. o., plátce DPH, vedeme podvojné účetnictví. Svým zaměstnancům proplácíme cestovní náhrady při vyhlášených mimořádných směnách dle platných právních předpisů. Zaměstnanci nemají sjednanou smlouvu o používání vlastního automobilu ke služebním účelům, ale v těchto případech (především o víkendech) je využívají se souhlasem nadřízených. Proplácíme jim tedy cenu obvyklou z místa bydliště do místa pracoviště, zjištěnou dle aktuálního ceníku dopravce (autobusová doprava). Mají v těchto případech zároveň nárok (kromě náhrady za meziměstskou dopravu) i na náhradu za použití MHD (např. v rámci Prahy), i když ji skutečně nevyužili, jelikož jeli vlastním automobilem, a jak zapsat takovýto způsob dopravy do cestovního příkazu jako určený dopravní prostředek? (V případě nevyužití vlastního automobilu by předložili jízdenku za MHD a zároveň jízdenku z autobusu.)

Jsme základní škola. Paní učitelka jela na Historiádu, kde zaplatila účastnický poplatek ve výši 250 Kč. Hradila v hotovosti a doklad na přijatou platbu byl vystaven na jméno a adresu paní učitelky. Je tento účastnický poplatek součástí cestovních náhrad jako nutný vedlejší výdaj?

Jsme základní škola. Paní učitelka jela na pětidenní exkurzi se žáky do Německa. Pracovní cesta jí začala v ČR v pondělí 11. 4. 2016 v 7.15 hod. Hranici s Německem překročila v 10.30 hod. Jaký by měl být použit kurz pro výplatu cestovních náhrad? V pondělí jsou 2 kurzy. Jeden z pátku 8. 4. 2016 - platí do 14.30 hod a od 14.30 hod. je vyhlášen nový kurz. Zaměstnancům neposkytujeme zálohy. Vše vyplácíme až po skončení pracovní cesty.