Nemocenská a DPN - strana 2

Jaký je postup výpočtu náhrady mzdy při DPN v roce 2022? Náš zaměstnanec byl v DPN 6 dní, tj. 48 hod. Je více názorů, nejsem si jistá, jak postupovat.

Jak má postupovat zaměstnavatel v případě, když bude chtít kontrolovat zaměstnance v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti? Jde nám o to, kdo může kontroly za zaměstnavatele provádět, na základě jakých dokumentů se musí ten, kdo kontrolu provádí prokázat, zda musí být postup popsán ve vnitřním předpisu, jak postupovat v případě nezastižení, zda může zaměstnavatel provádět kontroly i o víkendu apod.

Dotaz č. 1 V lednu jsem byl nemocný s covid-19, přibližně v tomto období byl doma i můj syn a nechodil do školy, protože měl nařízenou karanténu. O syna...

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti (malý rozsah) na dobu neurčitou. V roce 2021 měl všechny příjmy bez odvodu pojištění. V lednu měl příjem přes 3 500 Kč. Posledního ledna, tj. 31.1. onemocněl a má zároveň izolaci. U zaměstnance nelze dopředu stanovit rozvrh pracovní doby. Jde o hasiče, který má hodiny dle počtu výjezdů k událostem (havárie, požáry ap.). Jak máme postupovat se stanovením rozvrhu pracovní doby pro nemoc?

Mám zaměstnance na HPP, od 28. 4. 2021 do 16. 8. 2021 odešel na mateřskou dovolenou. Zároveň jsme mu udělali smlouvu DPČ od 17. 8. 2021 – 17. 1. 2022. Dne 17. 1. 2022 byl při povinném testování covid pozitivní, pracovní neschopnost mu vystavila KHS jak na pracovní poměr z HPP, tak na DPČ. Má tedy vystavené dvě pracovní neschopnosti. Ze které mu mám uhradit prvních 14 dnů nemocenské?

Náš dotaz se týká vykrytí zbývající části směny při pracovní neschopnosti. Zaměstnanec má plánovanou směnu 22.–23. 11. v čase 18:00–5:00 hod. Lékař jeho pracovní neschopnost ukončil k 22. 11., tzn., že zaměstnanec na směnu od 18 hod. nenastoupil. Jaký je správný postup pro vykrytí zbývající části směny v čase 0:00–5:00 hod. (23. 11.)?  Bude stejný postup vykrytí směny i při začátku pracovní neschopnosti? Př.: Zaměstnanec má plánovanou směnu 22.–23. 11. v čase 22:00–5:30 hod. Lékař uznal zaměstnance práce neschopným až od 23. 11., tzn., že zaměstnanec na směnu 22. 11. od 22 hod. již nenastoupil.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).

Jste v pracovní neschopnosti, ale zaměstnavatel po Vás přesto vyžaduje výkon práce (nemá za Vás zástup). Můžete pracovní poměr ukončit? Řešení: Zaměstnanec může pracovní poměr ukončit kdykoli, tedy i v...

Podává se příloha k žádosti o dávku jen na počátku nepřítomnosti zaměstnance po uplynutí 14 dní, nebo každý měsíc pokud trvá např. nemoc? 

Máme zaměstnance, který byl dlouhodobě nemocný a pozbyl zdravotní způsobilost k vykonávané práci. Pracovní lékař potvrdil, že svoji práci nemůže vykonávat. Nejedná se o nemoc z povolání a ani pracovní úraz. Zaměstnance nemůžeme převést na jinou vhodnou práci. Výpověď tedy dostane dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Výpovědní doba bude dva měsíce - co bude po tu dobu vykonávat? Můžeme mu nařídit vybrat si dovolenou která mu (po přepočtu) zbyla z roku 2020 a 2021? Původní práci dělat nemůže a jinou pro něho nemáme. Bude tedy doma? Případně jak mu budu počítat výdělek po ty 2 měsíce? Máme plat paušálem + osobní příplatek. Dále protože se jedná o výpověď dne § 52 písm. e) nemá nárok na odstupné? Jestli má, tak v jaké výši? Z jakého období mu budu počítat průměrný plat? Pracovní neschopnost nastoupil 2. 4. 2020 a ukončuje 16. 9. 2021. 

Zaměstnanec při plném úvazku (37,5 hod. týdně) byl od ledna do července na DPN. Vznikne mu nárok za toto období na dovolenou?

Máme zaměstnance, který pracuje na DPP a v měsíci 6/2021 mu odměna překročila částku 10 000 Kč, v měsíci 7/2021 měl odměnu pod 10 000 Kč. V měsíci 8/2021 je v dočasné pracovní neschopnosti (10 dní). Splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění? Přísluší tomuto zaměstnanci v době 10 kalendářních dnů náhrada odměny z dohody, když v době nemoci od 9. 8. - 18. 8. 2021 neměl naplánovanou žádnou směnu? 

Nejvyšší správní soud došel v nedávno posuzovaných případech k závěru, že do vyměřovacího základu pojištěnce se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu nezahrnuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vyplácená podle občanského zákoníku, a také k závěru, že podmínka osobní péče ve smyslu zákona o důchodovém pojištění je při výkonu zaměstnání splněna jen tehdy, je-li zaměstnání konáno při takovém zkrácení pracovní doby nebo za jiných obdobných podmínek, které nebrání řádnému výkonu osobní péče. Stejně tak stojí za pozornost závěr týkající se posuzování zdravotního stavu žadatele o invalidní důchod i dílčí závěr stran dob pobírání náhrady starobního důchodu.

Období nemoci mnohdy významně komplikuje situaci jak u zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak i u osob samostatně výdělečně činných. V následujícím textu se zaměříme na specifické případy nemoci a jejich dopadu do placení pojistného na zdravotní pojištění jak zaměstnavatelem, tak osobou samostatně výdělečně činnou.

Lze v roce 2021 krátit dovolenou z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti? Pokud ano, o kolik hodin lze nárok na dovolenou zkrátit? Pracovní neschopnosti trvala v období 1. 1. - 1. 6. 2021. Zaměstnankyně pracuje 5 dní v týdnu, délka pracovní směny je 7,5 hodiny, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené.

Jak se postupuje v případě, že zaměstnanci byla vystavena neschopenka (v profesi uvedena „izolace“) od 12. 4. do 30. 4. 2021, ale zaměstnanec první dva dny, tedy 12. 4. a 13. 4. 2021 celé dny odpracoval? Dle § 191 zákoníku práce platí: „Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem.“ Vztahuje se to i na případy, kdy těch dní bylo odpracováno víc? Tedy začíná období 14 kal. dnů DPN pro účely poskytování náhrady až od 14. 4. 2021 a nemocenskou začne ČSSZ vyplácet až 28. 4. 2021? A jak je to s mimořádným příspěvkem při karanténě dle zákona č. 121/2021 Sb.? Tam toto období prvních 14 dní počíná běžet již 12.4 . s tím, že za 12. 4. a 13. 4. 2021 mimořádný příspěvek nenáleží? Pokud by zaměstnanec odpracoval ještě nějakou směnu v průběhu DPN (např. 19. 4. 2021), posunulo by se opět období „prvních 14 dní“ od jeden den a ČSSZ by tak nemocenskou začala vyplácet až 29. 4. 2021? Doplňující otázka: Je izolace považována za karanténu? Ze strany ČSSZ nám bylo sděleno, že izolace je považována za pracovní neschopnost a liší se tak od karantény (např. tím, že v případě odpracování celé směny v první den izolace se období prvních 14 dní posouvá, zatímco u karantény nikoli). A podobně se vyjadřuje i paní Ženíšková ve své odpovědi na dotaz 27565, dle které by mimořádný příspěvek byl posunut na 13.-26.4. (předpokládám, že je myšleno právě pro izolaci). Nicméně jak v zákoně o nemocenském pojištění (§ 167), tak v zákoníku práce (§ 347, odst. 4) se píše, že karanténou se rozumí též izolace. Neměla by tedy platit pro izolaci stejná pravidla jak pro karanténu? Tedy se neposouvá období 14 dní v případě odpracování prvního dne, nevztahuje se na izolaci zákaz výpovědi dle § 53, odst. 1, písm. a) atd.?

Dočasná pracovní neschopnost, o které rozhoduje ošetřující lékař a potvrzuje ji na stanoveném formuláři (eNeschopenka) je překážkou v práci na straně zaměstnance podle § 191 ZP. Po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti má zaměstnanec od zaměstnavatele právo dle § 192 až 194 ZP na náhradu mzdy/platu v době dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě na náhradu odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr, při které je nemocensky pojištěn. V tomto období je zaměstnavatel zároveň oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného – tzn. zdržuje se ve stanovené době na místě určeném v eNeschopence a dodržuje stanovené vycházky. V případě zjištění porušení může zaměstnavatel zaměstnanci snížit či odejmout náhradu mzdy, v případě zvlášť hrubého porušení dát zaměstnanci výpověď.

V souladu s § 192 odst. 1 ZP vznikne-li dočasná pracovní neschopnost (DPN) ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počítá se období 14 kalendářních dnů DPN pro účely poskytování náhrady mzdy následujícím kalendářním dnem. Jak je to v případě kdy zaměstnanec pracující v nočních směnách čerpá dovolenou (po dovolené ve směně, která končí ráno jde k lékaři, který rozhodne o DPN) - postupuje se stejně, jako v případě, kdyby nečerpal dovolenou, ale pracoval - tzn. pokud by zaměstnanec neměl ve dni, kdy bylo rozhodnuto o DPN, již žádnou směnu stanovenou, začínala by DPN následujícím kalendářním dnem? Příklad: Zaměstnanec čerpá dovolenou v noční směně z 6. na 7. 4. 2021 (od 22.00 do 6.00 hodin), ráno jde k lékaři, který rozhodne o DPN od 7. 4. 2021, další směna je plánovaná až 8. 4. 2021. Pro ČSSZ bude vyplněn údaj, že zaměstnanec 7. 4. odpracoval 6 hodin, prvním dnem DPN je 8. 4. 2021.

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný. Po 14 dnech bylo na OSSZ odeslána Příloha k žádosti o dávku. Stačí tuto přílohu k žádosti o dávku zaslat na OSSZ jen jednou a po ukončení pracovní neschopnosti jim zastat hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti nebo se musí příloha k žádosti o dávku zasílat každý měsíc? Zaměstnanec je nemocný 3 měsíce.

V pracovním poměru jsme měli zaměstnance se třetím stupněm invalidity - TZP. Během pracovního poměru byla vždy PN na dobu 14 dnů. Dne 4. 2. 2021 byl pracovní poměr ukončen. Dne 5. 2. 2021 nám přišlo oznámení od ČSSZ o vzniku PN. Máme povinnost platit opět PN za 14 dnů, i když již není našim zaměstnancem? Dočetli jsme se, že pokud je zaměstnanec TZP, tak ukončením pracovního poměru končí také ochranná lhůta v případě nemoci. Je to pravda?