Mezinárodní zdanění příjmů - strana 2

Máme v USA fungující společnost v právní formě LLC. Jsme tři společníci a daníme způsobem rozdělením příjmů na 3 stejné části. Za minulý rok jsme se rozhodli, že zdaněný zisk necháme ve společnosti. Máme povinnost tento příjem zahrnout do našeho osobního daňového přiznání v ČR, když si podíl fyzicky nevyplatíme a nepřevedeme na své účty do ČR?

OSVČ, která v DPFO uplatňuje výdaje paušálem 60 %, má kromě příjmů dle § 7 ZDP (výuka AJ) i příjmy z EU. V r. 2020 obdržela tyto příjmy z EU: 1) Dle výpisu z OSA obdržela OSVČ tyto autorské odměny v zahraničí částečně zdaněné: (z Německa zdaněné daní 15,83 %, z Belgie zdaněné daní 37,09 %). 2) Na základě smlouvy o dílo s polskou firmou obdržela za vypracování projektu částku, která byla v Polsku zdaněna 20%  daní. Jak se promítnou příjmy z EU v daňovém přiznání?  

Občan ČR, trvalé bydliště na území ČR, pracuje dlouhodobě v Nizozemí, do ČR jezdí jen příležitostně. Má příjmy pouze ze závislé činnosti ze zaměstnání v Nizozemí, kde je má zdaněné podle jejich zákonů. V roce 2020 nakoupil a prodal pozemky v ČR. Jakým způsobem provést zdanění z příjmů z prodeje pozemků v ČR? V Nizozemí už za rok 2020 podával daňové přiznání ze svých příjmů ze závislé činnosti.

Občan ČR má bydliště v ČR, nicméně celý rok žije v Austrálii a má zde australský domicil. V ČR vlastní byt, který pronajímá. Může si v DPFO, které podává na § 9 v ČR uplatnit slevu na poplatníka?

Fyzická osoba, občan ČR, byl od ledna do září 2020 zaměstnancem kyperské společnosti (místo výkonu zaměstnání bylo v ČR), měl příjem ze zaměstnání v celkové výši 9 000 EUR, bylo sraženo sociální a zdravotní pojištění dle kyperských zákonů, daň z příjmů sražena nebyla (patří do kyperského daňového pásma se sazbou daně 0 %). Od října 2020 je dotyčný zaměstnanec české firmy. Současně měl po celé období roku 2020 příjmy z podnikání na území ČR. Je potřeba si vyžádat nějaké potvrzení o příjmu od kyperské společnosti? Pro účely daňového přiznání zahrneme všechny příjmy ze zaměstnání do § 6 ZDP a použijeme metodu vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí podle § 38f odst. 4 ZDP, nebo jakým způsobem je potřeba postupovat?

Podnikatel, FO, Angličan, žijící v ČR, obdržel od daňového úřadu Nizozemí zprávu, že je povinen přiznat daň z příjmu pro nerezidenty. Má internetové stránky, kde za úplatu nabízí návody, jakým způsobem fotografovat. Poskytuje elektronickou službu, je zaregistrovaný jako identifikovaná osoba, DPH odvádí prostřednictvím MOSS. Má povinnost z příjmů, které obdržel od občanů z Nizozemí, přiznat daň v NL? A je tato povinnost z této elektronické služby i pro ostatní státy EU?

Poplatník pobírá v Česku starobní důchod a v Rakousku vdovský důchod. Pohlíží se na oba důchody z hlediska daně z příjmu stejně, to znamená pokud součet obou důchodů za daný rok překročí limit (36násobek minimální mzdy), tak se nadlimitní částka dodaní? Na jaký řádek v daňovém přiznání by potom tato částka měla vstoupit?

Fyzická osoba, trvale žijící v ČR, na základě pracovní smlouvy pracuje na velvyslanectví ze třetí země (není z EU). Z příjmu zaměstnanci není zaměstnavatelem odváděno pojištění ani sociální ani zdravotní a není odváděna daň. Zdravotní pojištění si řeší sám, hradí zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Sociální pojištění si hradí dobrovolně. Nyní řešíme zdanění v ČR, zda uvést příjem do § 6 daně z příjmů fyzických osob, hrubý příjem navýšit o povinné pojištění sociální a zdravotní zaměstnavatele, i když není placeno a vše zdanit a zaplatit daň v ČR. Je tento postup správný?

Firma zaměstnává od 1. 10. 2020 Slovenku, trvalý pobyt v SR, v roce 2020 měla pouze příjmy v ČR. Za 01-09/2020 měla příjmy u jiného zaměstnavatele v ČR. Podepsala prohlášení. Může firma, stávající zaměstnavatel, provést roční zúčtování daně této zaměstnankyni?

Veterinářka, trvalé bydliště v ČR, ale většinu roku žije v Kanadě, poskytuje veterinární služby do zahraničí - Francie, Německa, Kanady atd. Podala DPFO za rok 2020 v Kanadě. Neměla by podat přiznání k dani z příjmů FO 2020 v ČR a zahrnout tam příjmy z Kanady? 

Otec pracuje v Německu a pobírá tzv. Kindergeld. Matka pracuje v ČR a chce uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Je to možné? Jaké potvrzení musí svému zaměstnavateli matka přinést - od německého zaměstnavatele otce nebo stačí čestné prohlášení otce, že zvýhodnění neuplatňuje?

OSVČ, neplátce DPH (vedlejší činnost, paušální výdaje), si přivydělává prací (překladatelské služby) pro zahraniční klienty na Upwork (webová platforma registrovaná v USA). Portál sám vystavuje faktury na základě provedené služby. Z vyfakturované částky je strhnuta provize platformy a VAT 20%. Např. příjem za provedenou službu je 80 USD, strnutá provize 16 USD, strnuté VAT 3,36 USD. K vyplacení je částka 60,64 USD. OSVČ si z Upworku pošle peníze na paypal a z paypal na český účet u české banky, kde je díky kurzovních rozdílů opět nižší částka. Jaká částka (příjem) se má zahrnout do daňového přiznání? Částku, kterou má na faktuře 80 USD, nebo částka která je mu připsaná na bankovním účtu daný rok?

Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle smlouvy o ZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že - se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; - zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; - zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.

Česká společnost s r. o. zaměstnává lékařku, která má licenci k poskytování zdravotnických služeb ve Švédsku. Lékařka je rezidentem ČR, poskytuje online služby ze své kanceláře v ČR a občas jezdí na služební cesty do Švédska. Lékařka má uzavřenu pracovní smlouvu dle českého zákoníku práce. Údajně dle švédské legislativy, musí lékařka odvádět daň ve Švédsku nejen z práce, kterou vykoná ve Švédsku pro švédského odběratele, ale z práce, kterou vykonává pro švédského odběratele v ČR (ze služeb které poskytuje on-line ze své kanceláře v ČR). Jak postupovat při zdanění její mzdy v ČR? Tato mzda musí být zdaněna ve Švédsku, to již bylo potvrzeno. Jak má postupovat česká firma? Musí celou mzdu zdanit také v ČR, protože se jedná o pracovní vztah dle českého zákoníku práce? Nebo může požádat český finanční úřad o výjimku ze zdanění?

Fyzická osoba ČR je společníkem v sro v Itálii, nyní se vyplácí podíly na zisku. Podle italského zákona bude sražena 24 % srážková daň. Jak bude poplatník postupovat v českém přiznání? Uvede tyto příjmy jako příjmy podle § 8 ve výši po zdanění srážkovou daní nebo v hrubém? A kam uvede, že v Itálii zaplatil 24 % srážkovou daň? Když je v ČR srážková daň 15 %, bude přes přiznání vrácen v ČR přeplatek na dani? 

Klientka, česká daňová rezidentka, pobírá výplaty z RRSP Registered Retirement Savings Plan z Kanady. Jsou tyto výplaty zdanitelné v ČR? Mají se vykazovat v ostatních příjmech a případně vyjmout ze zdanění čí započíst? (Již bylo zdaněno v Kanadě).

Pokud česká s. r. o. zaměstnává občana Slovinska na HPP s tím, že bude dojíždět pracovat měsíc v Česku a pak měsíc v Chorvatsku, potom znovu v Česku - jaká bude situace s odvodem daní a platbami zdravotního a sociálního pojištění?

Naši zaměstnanci pracují jako geodeti na základě pracovních smluv cca 1/2 měsíce v tuzemsku a cca 1/2 měsíce na různých stavbách ve Švédsku. Dosud jsou vypláceni námi, jako jejich zaměstnavatelem z celé měsíční mzdy a zdaňovány dle zákonů platných v ČR. Od 1. 1. 2021 však se změnou legislativy ve Švédsku (v návaznosti na legislativu v EU) budou zdaňovány i ve Švédsku, a to z těchto příjmů: základem daně pro Švédsko bude výše příjmu zaměstnance vyplývající z pracovní smlouvy uzavřené s námi, tedy tuzemským zaměstnavatelem, za počet odpracovaných dní ve Švédsku + příslušná výše diet a kapesného. Příklad: zaměstnanec pobírá jako celoměsíční mzdu 50 000 Kč. Odpracuje 1/2 v ČR, druhou polovinu měsíce odpracuje ve Švédsku. Ve Švédsku tedy bude zdaňován z částky 25 000 Kč + 26 900 diety, tedy z částky 51 900 Kč. Daň ve Švédsku bude ve výši 25 % ze základu daně. Znamená to, že zaměstnanec bude 2x zdaňován z částky odpovídající 1/2 jeho platu (byť pro účely švédských daní jde vlastně o fiktivní příjem)? Diety jsou u nás osvobozeny. Jak máme postupovat, aby byl zaměstnanec z jednoho a téhož příjmu zdaňován pouze jednou? Existuje možnost, že by byl v tuzemsku zdaňován také jen ze mzdy, která odpovídá odpracované době v ČR (zde tedy z 25 000 Kč)? Je ještě nějaké jiné řešení? 

Zpracovávám účetnictví a mzdy malé české spol. s r.o., která provádí servisy strojů a která v dohledné době na základě rozhodnutí mateřské společnosti sídlící ve Velké Británii půjde do likvidace. Zaměstnanci dostanou výpověď a jeden z nich má pokračovat na stejné pracovní pozici (servisní technik provádějící servisy na území ČR) tak, že by byl zaměstnaný sesterskou firmou sídlící v Německu. Zaměstnavatel se tedy z rezidenta ČR změní na německého rezidenta. Firma chce, abych pro ně zajišťovala povinnosti z toho vyplývající v České republice. Co by to obnášelo z hlediska zdanění mezd a odvodů z nich, a případně jaké další aspekty by to mělo?

Jak vyplnit přílohu č. 3 DPFO za rok 2019, především jakou výši daně je možno započíst, když poplatník ještě neobdržel potvrzení od zahraničního finančního úřadu? Poplatník má za rok 2019 penzi 1) v ČR 400 200 Kč, 2) v Belgii 353 000 Kč, celkem 753 200 Kč, osvobozeno 480 600 Kč. Zdanitelná penze 272 600 Kč.  Od zahraničního finanční úřadu zatím neobdržel doklad o zaplacené dani. Je možné do přílohy č. 3 uvést údaje následovně: ř. 321 Kč 272 600 (zdanitelná penze ČR + BEL), ř. 323 Kč 40 890 (15 % z 272.600) a následně vypočítat koeficient zápočtu na ř. 324? Jestliže by tento postup byl možný, je pak třeba po obdržení dokladu o zaplacené dani v zahraničí (kdyby byla uvedena jiná daň) podávat dodatečné přiznání k DPFO?