Otázky a odpovědi - strana 8

Zaměstnankyně v roce 2022 uzavřela smlouvu o úvěru na bydlení společně se svým přítelem. Vlastníkem bytu jsou oba v poměru 50 : 50. Potvrzení přišlo na celou výši úroků z úvěru pouze jednoho z nich – adresované na naši zaměstnankyni. Kolik si může každý uplatnit?

Jsme sklad, nemáme nějak zvlášť ztížené pracovní podmínky a v podstatě čisté prostředí. Zaměstnanci mají přidělené OOPP. Nemáme ale povinnost přidělovat kompletní oděvy. Zaměstnanci přesto od nás mají přidělena firemní trička, mikinu, termoprádlo. Nemusí nosit ale výhradně tyto oděvy, mohou nosit i své. Praní pracovních oděvů zaměstnancům nezajišťujeme. Zaměstnanci vznesli požadavek, abychom jim poskytli příspěvek na praní pracovních oděvů. Musíme zaměstnancům přispět na praní nebo jim praní zajistit? Pokud bychom jim chtěli v tomto nějak vyhovět, můžeme jim dát prací prášek třeba dvakrát do roka? Musí to zaměstnanec nějak dodanit jako věcné plnění? Je nákup těchto pracích prášků daňově uznatelný pro nás jako zaměstnavatele?  

Lze uplatnit jako vyživovanou osobu dítě do 26 roků, které je studentem vysoké školy - doktorské studium, forma studia je prezenční, nemá pracovní poměr, občas pracuje na dohodu o provedení práce, žije stále ve společné domácnosti?

Firma (SRO) svým zaměstnancům poskytuje zaměstnanecký benefit – příspěvek na dovolenou. Jeden ze zaměstnanců v prosinci 2022 předložil podklad od Booking.com na částku 10000,- Kč na ubytování v hotelu v ČR na březen 2023. Platba byla provedena z firemního účtu SRO v prosinci 2022. Firma (SRO) nemá nyní k dispozici fakturu od hotelu (poskytovatele služeb). Lze toto považovat za nepeněžní plnění pro zaměstnance za účelem rekreace v roce 2022, a kdy uvedená částka nebude pro zaměstnance zdanitelným příjmem? Pokud ne, lze to považovat za benefit na dovolenou v roce 2023, kdy bude mít SRO k dispozici fakturu, ale platba již proběhla v minulém roce?

Brigádník nepodepsal prohlášení u DPP na 10 tis. Kč během roku na 4 měsíce. V rámci ročního zúčtování provede žádost o roční zúčtování a doloží učiněné prohlášení se slevou na poplatníka na měsíce z nichž mu původně byla srážena srážková daň (nikde jinde nebyl zaměstnán atd.). Jak technicky postupovat v momentu, když dostaneme takové dodatečné prohlášení společně s žádosti o RZ. Za 4 měsíce byla DPP sražena daň 4x1500 = 6000 Kč. Jakým způsobem technicky máme postupovat (SW nám s tím neumí pomoci)?; add 1) Při výpočtu daně a daňového zvýhodnění zohledníme srážkovou daň na řádek 21 - "Úhrn skutečně sražených záloh na daň" ve výši 6000 Kč (vepíšeme srážkovou daň) ; add 2) srážková daň se nemůže vepisovat do formuláře výpočet a daňového zvýhodnění, proto opravíme (respektive) změníme výpočet ve mzdovém listě, kde za za tyto 4 měsíce vynulujme srážkovou daň a doplníme údaje o slevě. V samotném formuláři se pak tato daň ve výpočtu neobjeví. A zaměstnanec dostane daň zpátky jako doplatky předchozích starších mezd, kde mu bylo vyplaceno o srážkovou daň méně. Jaká varianta je z těchto dvou správná a lze použít?

Dobrý den, pokud poskytujeme zaměstnancům stravenkový paušál, hraje roli při posuzování osvobození to, že společnost dle vnitropodnikové směrnice neposkytuje stravné na prac. cestě v maximální výši? To znamená počítá se 70% vždy z horní hranice stravného stanovené vyhláškou pro prac. cestu 5-12 hodin nebo je to s ohledem na výši stravného, které poskytuje daná společnost? Když je nyní rozmezí 120 - 142 Kč a společnost poskytuje stravné ve výši 120 Kč. Jaká bude výše osvobození stravenkového paušálu?

Prosím o radu, valná hromada schválila jednorázovou odměnu za výkon funkce jednateli s.r.o. Jednatel je cizí státní příslušník (Slovensko). Na území ČR nemá žádné jiné příjmy. Jakým způsobem bude jednorázová odměna zdaněna? Jakým způsobem bude řešeno sociální a zdravotní pojištění?

Budeme mít pracovnici na zkrácený pracovní poměr – 20 hod. týdně. Tato pracovnice má ještě hlavní pracovní poměr, kde u zaměstnavatele podepsala prohlášení a u naší firmy ne, tudíž nemá nárok na odpočitatelnou položku. Její mzda bude 10 000 Kč. Za měsíc odvedeme sociální a zdravotní pojištění (zdravotní pojištění nebudeme dopočítávat protože dala potvrzení, že v hlavním zaměstnání je odvod více než z minimální mzdy) a srážkovou daň. Kdyby byla její mzda více jak 10 000 Kč platí stále srážková daň? Řídí se to podle podepsal/nepodepsal prohlášení?

Fyzická osoba, daňový rezident ČR, je zaměstnaný v Rakousku. Rakouský zaměstnavatel odvádí sociální a zdravotní pojištění z tohoto zaměstnání. Tato fyzická osoba by zároveň chtěla uzavřít dohodu o provedení práce s českým zaměstnavatelem, s výkonem práce v ČR. Měsíční příjem z této DPP by nepřesáhl 10 000 Kč. Má uzavření této DPP nějaká úskalí? Nepodléhá příjem z této DPP odvodům sociálního a zdravotního pojištění v Rakousku?

Dobrý den, zaměstnankyně má dvě děti - zletilou dceru a nezletilého syna. Zaměstnankyně se rozvedla a dle rozsudku syna má ve střídavé péči a dcera bydlí u rodičů také střídavě. S manželem se prý nelze dohodnout ohledně daňového zvýhodnění na děti a chce si obě děti uplatnit sama (dcera prý bydlí s ní). Od manžela jsem získala potvrzení, že si děti neuplatňuje 1-6/2022 a slevu jsem od 7/2022 zrušila. Je tento postup správný? Zaměstnankyně si chce obě děti uplatnit sama, jak v tomto příadě postupovat? Měla by si podat daňové přiznání? Děkuji za odpověď

Naše firma od 1. 9. 2022 zaměstnává občany z Ukrajiny, kteří zde obdrželi vízum za účelem strpění. Můžou si tito zaměstnanci uplatnit slevu na poplatníka? Jsou daňoví rezidenti nebo nerezidenti? Jak to bude s ročním zúčtováním daně?

V zákoně o dani z příjmu v § 24 je uvedena maximální výše příspěvku na stravování, a to 55% ceny jednoho jídla, nebo stravenky, které lze uplatnit jako daňový náklad. Dále je uvedeno, že maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům, odměňovaným platem (což je 142 Kč v roce 2022). Chápu správně, že je nutné pro daňovou uznatelnost splnit obě podmínky? Nelze tedy přispět např. u stravenky ve výši 100 Kč 63% (tj. 63 Kč) a částku zaúčtovat jak daňově uznatelný náklad, protože byla splněna druhá podmínka, tj. max. 70 % ze 142 Kč.

Obracím se na Vás s dotazem, resp. s výkladem "daňového rezidentství". Dle odst. 2, § 2 ZDP "Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště NEBO se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí". Tzn. pro přiznání rezidentství musí být splněna jedna ze dvou podmínek: 1. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat; NEBO 2. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Aktuálně řešíme přijetí do pracovního poměru cizozemce - KUBA (bez DoZDZd) ( veřejně vystupující umělec), příjezd do ČR v srpnu 22. Má pronajatý byt - nájemní smlouva, současně je v režimu krátkodobého 90 dní pracovního víza - externí smlouva s NDM a čeká na vydání zaměstnanecké karty na základě které bude uzavřena standardní pracovní smlouva. Můj dotaz zní: Může být cizozemci (v našem případě Kuba, viz výše) přiznáno daňové rezidentství ČR již nyní na základě splnění první podmínky dané shora uvedeným § ZDP "Bydliště" (není stanovena délka trvání např. nájemního vztahu)? Samozřejmě s vědomím současně probíhajícho procesu administrace zaměstnanecké karty, našeho záměru a zájmu několikaleté pracovní smlouvy atd. Nebo musíme čekat na splnění druhé podmínky tj. v úhrnu 183 dní pobytu v ČR, přesto, že je zřejmé to NEBO mezi oběma zákonem jmenovanými podmínkami?

Zaměstnavatel (ZAMV) vyplatil zaměstnacům z pokladny na výdajové pokladní doklady nazvané "odměna - příležitostná výpomoc" částky ve výši 10 000 Kč a 20 000 Kč (likvidace archivu, archivace, úklid po malování,inventura apod.). Jednalo se jak o kmenové zaměstnance ZAMV, kteří měli se ZAMV uzavřeny smlouvy na HPP tak o občany, kteří u ZAMV nebyli zaměstnáni. Dle sdělení účetní se jednalo o příležitostné zaměstnání dle ustanovení § 10 odst. 1 ZDP. Na tyto činnosti nebyly uzavřeny žádné smlouvy ani dohody. Odměny byly vypláceny v každém z kalendářních měsíců roku 2018. Z těchto odměn ZAMV neodvedl pojistné na sociální zabezpečení. Je postup zaměstnavatel správný?

Zaměstnavatel zaplatí za zaměstnance pojišťovně D.A.S. za právní ochranu zaměstnance. Je tato platba daňově uznatelná? A i když by ten zaměstnanec měl uzavřenu pouze dohodu o provedení práce?

Lze prosím poskytnout slevy na daních (daňové zvýhodnění na zletilé dítě a slevu na studenta), když nám studenti nebo rodiče zletilých dětí předkládají potvrzení, která jsou barevně vytištěna z emailu (děti poslaly rodičům potvrzení emailem, stažené z webu školy, a oni vytiskli přílohu a tuto předložili) nebo okopírovaný originál potvrzení (klasické potvrzení na formátu A6, které přinesou okopírované z barevné tiskárny)? Dosud jsme vyžadovali vždy originál nebo konverzi dokladů potvrzení o studiu (zejména potvrzení z VŠ), ale někteří rodiče a studenti se zlobí, že je zbytečně zatěžujeme. Upozorňuji, že nemáme elektronické daně. Velmi předem děkuji za přesné vysvětlení.

Máme zaměstnance na dohodu o provedení práce od 1.5.2022 do 5.8.2022. Zaměstnanec podepsal prohlášení poplatníka. Od 15.8.2022 má u stejného zaměstnavatele hlavní pracovní poměr. Pokud si v měsíci srpnu vydělá na DPP 10 000,- Kč a na HPP 20 000,- Kč hrubého, jak je to s možností uplatnění slevy na poplatníka? Může si slevu na poplatníka uplatnit jen u jednoho příjmu? Nebo se příjmy sčítají a následně odečte sleva na poplatníka?

Zaměstnanec byl dočasně přidělen k jiné společnosti ("ekonomický zaměstnavatel"). "Právní zaměstnavatel" vyplácí nadále zaměstnanci mzdu a další související plnění. Může "ekonomická společnost" tomuto dočasně přidělenému zaměstnanci na základě vnitřního předpisu (smlouvy o užívání vozidla) služební automobil včetně využití k soukromým účelům? Pokud ano, "přidanění" pořizovací hodnoty z důvodu soukromého užívání bude provádět "právní zaměstnavatel"?

Řeším aktuálně s finančním úřadem problematiku, jak je to správně při použití dvou aut v jednom dni k soukromým účelům a určení výše 1% (zda za jedno nebo obě auta). Přiklad: Ráno jede zaměstnanec jedním vozem, které se bude opravovat a odpoledne si půjčuje druhé, vše jsou to soukromé cesty. Můžete mi prosím poradit, zda se jedná o současné nebo postupné použití více vozidel. Hledám k tomu různé informace, diskuze a nikde není přesně dáno, jak to má být.

V § 6 odst. 6 se o novele daně z příjmů platné od 1.7.2022 mění % přidanění u zaměstnanců používajících služební vozidlo pro soukromé účely takto: „je-li motorové vozidlo s nejvyšší vstupní cenou nízkoemisním motorovým vozidlem, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 0,5 % ze vstupní ceny tohoto motorového vozidla“. Není mi přesně jasné, jak poznat, zda je vozidlo "nízkoemisní". Lze toto najít ve VTP pod nějakým kódem či označením?