Otázky a odpovědi - strana 7

Může si uplatnit otec slevu na dvacetiletou dceru z prvního manželství studující na vysoké škole? Dcera v současnosti bydlí ve městě, kde studuje a zde též bydlí otec. Bývalá manželka je v současné době na mateřské dovolené a slevu na dceru neuplatňuje.

Zaměstnavatel má ve firmě na hlavní pracovní poměr zaměstnaného zaměstnance od 1. 4. 2022 dosud. Jedná se o Ukrajince. Vyhodnotili jsme, že je od tohoto data daňový rezident ČR a chtěli bychom udělat roční zúčtování, kde bychom dodatečně uplatnili daňové zvýhodnění na dítě. Od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 pobíral příjmy na Ukrajině. Máme tedy brát, že do 31. 3. 2022 je daňovým nerezidentem a od 1. 4. 2022 je daňovým rezidentem ČR? Před změnou domicilu dítě uplatňovat nebudeme a po změně rezidence (příjmy má pouze ze závislé činnosti od nás) uplatníme dańové zvýhodnění tedy 9 měsíců. Je to takto správně? Myslíme si, že by vlastně vůbec nemělo být roční zúčtování provedeno a Ukrajinec by si měl sám podat daňové přiznání na FÚ. Zde by ale už musel doložit i příjmy z Ukrajiny a provést metodu prostého zápočtu nebo využít vynětí zahr. příjmů ze zaměstnání na Ukrajině, což je dost problematické. Tak jaká je nejlepší možnost uplatnit daňové zvýhodnění na dítě?

Občan Ukrajiny přišel do ČR na vízum strpění v souvislosti s válečným konfliktem a začal pracovat v hlavním pracovním poměru od 22. 8. 2022. Požádal o RZ a vyšel mu vyšší přeplatek daně. Zaměstnanec neměl nemocenskou. Je správně, aby se mu vracela sleva na poplatníka za celý rok 2022, pokud na území ČR byl až od 8. měsíce 2022? Může si jako nerezident požádat o RV? Příklad 2: Občan Ukrajiny přišel do ČR na vízum strpění v souvislosti s válečným konfliktem a začal pracovat v hlavním pracovním poměru od 1.4.2022. Požádal o roční zúčtování daně a má daňový domicil od 1. 12. 2022. Je možné opět přepočítat slevu na poplatníka již od ledna 2022?

Může zaměstnanec čerpat měsíční slevu na dítě a základní slevu na poplatníka si uplatnit až v daňovém přiznání za celý rok?

Při provedení ročního zúčtování vznikne zaměstnanci přeplatek 2 Kč. Vrací zaměstnavatel jakoukoliv částku vzniklou z ročního zúčtování, nebo tam platí nějaké omezení?  

Pokud zaměstnanec má vyšší příjem (pro rok 2022 více než 1 867 728 Kč), musí si sám dělat daňové přiznání, nebo můžeme udělat roční zúčtování záloh za rok 2022? Domnívám se, že ano, protože byla zrušena solidární daň.

Náš zaměstnanec byl v 1-4/2022 zaměstnán u zaměstnavatele, který zanikl (insolvence). Zaměstnanci nevystavil Potvrzení o zdanitelných příjmech a je nekontaktovatelný. Zaměstnanec nicméně stávajícího zaměstnavatele (zaměstnán 5-12/2022) požádal o zpracování ročního zúčtování a za měsíce 1-4/2022 předložil svoje výplatní pásky. Je možné na základě využití údajů z výplatních pásek provést zaměstnanci roční zúčtování? Případně, je možné mu pomoci se zpracováním daňového přiznání? Která z možností je „lepší“? Chceme mu pomoci. Chce uplatnit nárok na daňové zvýhodnění na děti, které v průběhu roku neuplatňoval.

Zaměstnali jsme slovenského občana v české firma s. r. o. a výkon práce ze závislé činnost bude mít také v ČR, kdy nám zaměstnanec ústně sdělil, že nemá jiný příjem než v ČR, nepracuje současně na Slovensku. Někdy si mzdové účetní nechávají podepisovat papír jako čestné prohlášení o dané skutečnosti. Máme ho také vyžadovat? Jak postupovat z pohledu danění mzdy v ČR? Chápeme tedy, že v takovém to případě musíme zatížit mzdu odvodem SP a ZP dle českých předpisů, kdy již má přiděleny rodné čísla z OSSZ a ZP. Jak správně postupovat u daně ze závislé činnosti, jestliže je zde zaměstnanec například do 183 dnů nebo nad 183 dnů? Máme ho vyslat na finanční úřad, aby si případně zažádal o daňový domicil?

Jakým způsobem mají postupovat při podání daňového přiznání Ukrajinci, kteří v ČR pobývají zhruba od března 2022 a během roku 2022 v ČR pracovali? Na finančním úřadě nám bylo řečeno, že si musí daňové přiznání zpracovat sami. Zaměstnavatel jim vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech a občané Ukrajiny si mají najít daňového poradce, aby jim DAP zpracoval. Neumíme si představit, že si při neznalosti českého jazyka budou hledat daňového poradce a ještě k tomu takového, aby mluvil ukrajinsky. Předesíláme, že nemají daňový domicil. Pokud by si o něj nyní zažádali, platil by až od roku 2023 nebo může platit i zpětně za rok 2022 a jak můžou doložit příjmy, které měli zhruba do března na území Ukrajiny? Při vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za organizaci se musí vyplnit příloha č. 2 Vyúčtování "Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (daňoví nerezidenti)". Zde se vyžaduje ve sl. 9 číslo daňové identifikace ve státě daňové rezidence a ve sl. 10 typ daňové identifikace. Občané Ukrajiny neví, co po nich požadujeme a nejsme schopni tuto informaci získat. Většinou mají u sebe jen pas a vízum s dočasnou ochranou. Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou povinnou náležitostí i mzdového listu, nevíme, jak tuto situaci vyřešit a zda můžeme tento přehled zaslat na FÚ bez těchto údajů aniž by nám hrozil nějaký postih, popř. kde je možné tyto informace získat?

Od roku 2023 přecházíme na nový mzdový systém. Mzdy za rok 2022 mám paralelně zpracovány ve dvou programech současně. Zaměstnanec má k dispozici auto pro soukromé účely – jedná se o emisní vozidlo dle: novely zákona s účinností od 1. 7. 2022 – za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel. Auto má k dispozici od 3/2022, tzn. že za 3–6/2022 má mít částku ve výši 1 %, od 7/2022 ve výši 0,5 %... V jednom z programů mi do řádku č. 1 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti vzor 30 vstupuje hodnota ponížená o 0,5 % zpětně za měsíce 3–6/2022, a ve druhém programu neponížená o 0,5 %. Která z variant je tedy správně?

Zaměstnanci se stal pracovní úraz. Má pracovní neschopnost. Prvních 14 dní platila nemocenské firma, po 14 dnech OSSZ. Zprávu o úrazu jsme zaslali na OSSZ, zdravotní pojišťovnu a inspektorát práce. Od bezpečáka mám informaci, že po ukončení pracovní neschopnosti budu zasílat zprávu opět na výše zmíněné instituce, navíc ještě budu zasílat dokument na pojišťovnu Kooperativa. Bude se počítat ušlá náhrada mzdy zaměstnance. Z čeho se prosím tato částka počítá? Bude se jednat o příjmy, které se zdaňují ZP, SP a daní? Bude se jednat o daňově účinný náklad zaměstnavatele?

Máme v naší firmě od 1. 6. 2022 zaměstnaného Ukrajince. Vyhodnotili jsme si, že se bude jednat v r. 2022 o daňového nerezidenta. Můžeme mu provést roční zúčtování a uplatnit celou základní slevu na poplatníka? Kdyby chtěl uplatnit i daňové zvýhodnění na dítě, tak jako daňový nerezident nelze toto uplatnit v ročním zúčtování ani v daňovém přiznání (nejedná se o EU ani o EHP). Je naše úvaha správná?

Předpokládám, že tedy můžu v ročním zúčtování u daňového nerezidenta uplatnit celou základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč a příjmy, které měl pravděpodobně na území Ukrajiny od 1/22 do 5/22 vůbec neřeším. Řešila bych pouze příjmy v tomto období, které by byly na území našeho státu. Je to tak správně?

Máme zaměstnance ze Slovenska, který vykonává souběžně zaměstnání v ČR i v SR. Dle formuláře A1 spadají odvody sociálního a zdravotního pojištění na Slovensko. Může podepsat v ČR prohlášení poplatníka, když má současně na Slovensku podepsaný obdobný formulář, který umožňuje slevu na poplatníka (daňovníka) na Slovensku?

Někteří naši zaměstnanci pracují v jednom dni na dvou směnách 04:00 - 10,25 s přestávkou 0,5 hod. a dále ve stejný den 13:30 - 19:50 hod. s přestávkou 0,5 hod. Jak to prosím bude u stravenkového paušálu? Vím, že u směny do 11 hodin se vyplácí stravenkový paušál pro zaměstnance osvobozený, aniž by vstupoval do hrubé mzdy a odvodů, od 11 hodin a výše pak už vstupuje do odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Ale jak je to v případě těchto směn s přetržkou? Většinou v součtu dosáhnou 11,8 hod. 

Zjistila jsem nyní chyby v ročním zúčtování za rok 2021. Zaměstancům byly uplatněny slevy, které jim nepatřily. Mohu tato pochybení narovnat ve mzdě zaměstnance např. za 01/2023? Vyúčtování zálohové daně za 2022 jsem již bohužel podala.

Zaměstnankyně v roce 2022 uzavřela smlouvu o úvěru na bydlení společně se svým přítelem. Vlastníkem bytu jsou oba v poměru 50 : 50. Potvrzení přišlo na celou výši úroků z úvěru pouze jednoho z nich – adresované na naši zaměstnankyni. Kolik si může každý uplatnit?

Jsme sklad, nemáme nějak zvlášť ztížené pracovní podmínky a v podstatě čisté prostředí. Zaměstnanci mají přidělené OOPP. Nemáme ale povinnost přidělovat kompletní oděvy. Zaměstnanci přesto od nás mají přidělena firemní trička, mikinu, termoprádlo. Nemusí nosit ale výhradně tyto oděvy, mohou nosit i své. Praní pracovních oděvů zaměstnancům nezajišťujeme. Zaměstnanci vznesli požadavek, abychom jim poskytli příspěvek na praní pracovních oděvů. Musíme zaměstnancům přispět na praní nebo jim praní zajistit? Pokud bychom jim chtěli v tomto nějak vyhovět, můžeme jim dát prací prášek třeba dvakrát do roka? Musí to zaměstnanec nějak dodanit jako věcné plnění? Je nákup těchto pracích prášků daňově uznatelný pro nás jako zaměstnavatele?  

Lze uplatnit jako vyživovanou osobu dítě do 26 roků, které je studentem vysoké školy - doktorské studium, forma studia je prezenční, nemá pracovní poměr, občas pracuje na dohodu o provedení práce, žije stále ve společné domácnosti?

Firma (SRO) svým zaměstnancům poskytuje zaměstnanecký benefit – příspěvek na dovolenou. Jeden ze zaměstnanců v prosinci 2022 předložil podklad od Booking.com na částku 10000,- Kč na ubytování v hotelu v ČR na březen 2023. Platba byla provedena z firemního účtu SRO v prosinci 2022. Firma (SRO) nemá nyní k dispozici fakturu od hotelu (poskytovatele služeb). Lze toto považovat za nepeněžní plnění pro zaměstnance za účelem rekreace v roce 2022, a kdy uvedená částka nebude pro zaměstnance zdanitelným příjmem? Pokud ne, lze to považovat za benefit na dovolenou v roce 2023, kdy bude mít SRO k dispozici fakturu, ale platba již proběhla v minulém roce?