Jak se posuzují typově stejné a typově různé dohody u jednoho zaměstnavatele? Kdy se u téhož zaměstnavatele připočítává příjem z dohody k příjmu z pracovní smlouvy? Do jaké míry je pro zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu důležitý rozsah neplaceného volna poskytnutého zaměstnanci? Má při souběhu zaměstnání s podnikáním význam placení alespoň minimálních záloh podnikatelem? Článek Ing. Antonína Daňka vám na všechny otázky odpoví.
Zaměstnavatelé a posuzování příjmů ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Kdy se příjmy sčítají a kdy nikoli
Zaměstnanec může mít souběžně více příjmů, ať už u jednoho zaměstnavatele nebo u několika zaměstnavatelů. Příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci podléhají odvodu pojistného tehdy, je-li osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Osoba tedy nepatří do některé z devíti výjimek, vyjmenovaných v tomto zákonném ustanovení, kdy se naopak za zaměstnance z pohledu zdravotního pojištění nepovažuje.
Pojistné se odvádí z příjmů zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Do vyměřovacího základu zaměstnance tak nepatří příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené podle § 6 odst. 7 a odst. 9 ZDP. Pojistné se neodvádí ani u plnění uvedených jako výjimky v § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Při příjmu nižším než minimální vyměřovací základ provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného