Dokumenty

Prosím o upřesnění přepočtu hodin v rizikové práci pro splnění nároku v těch případech: 1/Zaměstnanec pracuje v 7,5 hod směnách, rizikovou práci vykonává pouze 6 hod denně. Jedná se tedy o převážnou část směny. Znamená to, že celá směna je riziková a bude stačit odpracovat 3 dny × 7,5 hod (ale práce v riziku je 3 dny × 6 hod)? Nebo musíme přepočítávat, 6 hod / 8, tzn. denně se nám započítá 0,75 směny a pro nárok bude muset v riziku odpracovat 4 směny (denně 7,5 hod, ale v riziku 6 hod), aby splnil nárok 24 hod? 2/ Zaměstnanec má úvazek 37,5 hod (v průměru 7,5 hod denně). Celá odpracovaná doba je práce v riziku kat. 3. Ale pracuje např. jeden den 6,5 hod, další den 7,5 hod, pak 8,3 hod atd. tak, aby splnil týdenní úvazek. Měli bychom pro evidenci rizikové práce zaokrouhlovat každý den počet skutečně odpracovaných hodin na celou hodinu nebo můžeme zaokrouhlit každou směnu na 8 hod? 

Může si pracující důchodce snížit daňový základ při ročním zúčtování daně za r. 2025 o vlastní příspěvky na penzijní připojištění? A v jaké výši?

Dostavba Jaderné elektrárny Dukovany výrazně promění život v celém regionu. Do okolních obcí dorazí v následujících letech tisíce zahraničních i tuzemských pracovníků a s nimi i tlak na bydlení, infrastrukturu a veřejné služby. Starostové nyní řeší, kde tisíce lidí ubytovat, jak ochránit místní pracovní trh a jak zajistit, aby přínosy rozsáhlé investice převážily nad její zátěží. Zároveň se otevírá prostor pro nové dotace, dopravní stavby a rozvoj služeb, které mohou obcím dlouhodobě pomoci.  

Na jednom školení v souvislosti s JMHZ nám bylo sděleno, že je zapotřebí, aby se částka vyplacená zaměstnanci za cestovní náhrady objevila na mzdovém listu, tedy i v JMHZ. Měla bych tedy cestovní příkazy vyplácet prostřednictvím výplat – samozřejmě po přechozím podpisu dohody se zaměstnancem. Je to pravda? Některé kolegyně se tomu brání, jiné k tomu přistoupily, protože například soudy tato informace také občas zajímá. A jak je to s každoročním prokazováním pobírání ID zaměstnancem? Poprvé mi samozřejmě dodá rozhodnutí o přiznání ID určitého stupně. Ale k prohlášení poplatníka k dani mi stačí, když mi přinese výpis z účtu (případně ještě stvrzenku z pošty), kde je částka s textem, že se jedná o ID. Takhle nám to poradili také na nějakém školení. Jedna kolegyně vyžaduje každoroční potvrzení ze sociálky, že zaměstnanec pobírá ID. Toto potvrzení zasílali všem automaticky, od letošního roku už pouze na vyžádání, což se u některých jejích zaměstnanců setkává s odporem. Je dostačující žádat pouze výpis z účtu jako potvrzení o tom, že dotyčný zaměstnanec stále pobírá ID? Jak pro daňové účely, tak například i pro případnou kontrolu ÚP v souvislosti s povinným podílem OZP? 

Jak vyzkazovat postavení v zaměstnání – položka ID 10249 – u jednatelů a společníků s. r. o.? Pokud je jednatel nebo společník zaměstnán například jako Projektant, tak bych použila kód 1111 – Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou. Pokud je společník s. r. o. zaměstnán jako poradce na pár hodin v měsíci na DPP, pak kód 1221 – Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou. Kód 2210 Zaměstnavatelé – právnické osoby (ředitelé – vlastníci) bych použila pouze pro placenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, nebo pokud je jednatel nebo společník zaměstnán jako ředitel. Je to takto správně? Nebo veškeré smlouvy s jednateli a společníky spadají pod kód 2210? 

Máme českého zaměstnance, který je vyslán do Číny, pro českou pobočku vzdáleně ještě občas pracuje, roční příjem do 100 000 Kč v ČR. Dle informací, které jsem našla, může mít i jako nerezident ČR uplatněnou slevu na poplatníka. Kontaktoval mě, že by měl zájem za rok 2025 uplatnit úroky z hypotéky – nemovitost je v ČR a bydlí v ní přímý příbuzný. Předpokládám, že to může udělat jen přes daňové přiznání v ČR. 

Náš zastupitel je zároveň radní města, za obě tyto funkce pobírá odměnu. Nyní přišel z požadavkem, že za účast na radě města si přeje jeho zaměstnavatel proplácet náhradu za dobu, kterou stráví na radě (bývají to pracovní dny v dopoledních hodinách) a za kterou mu poskytuje plat. Předpokládám, že by nám chodila faktura k proplacení ušlého výdělku. Ze zápisu zastupitelstva máme stanovené, že paušální náhrada přísluší neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je podnikající fyzickou osobou nebo osobou provozující jinou samostatně výd. činnost. O zaměstnanci v zápisu nemáme nic stanovené.  Doplnění otázky: Jedná se o neuvolněného člena zastupitele a požaduje vyplacení náhrady mzdy již od 10/2022 zpětně od okamžiku zvolení do rady. Má i na toto zpětné vyplacení nárok? 

V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci. Migrace patří v očích veřejnosti mezi hlavní problémy Německa. Současně je podle průzkumů většina obyvatel pro to, aby cizinci pokryli nedostatek zaměstnanců. Tento postoj zastává i hlavní opoziční strana Alternativa pro Německo – vstup do země ale chce povolit jen už kvalifikovaným pracovníkům. „Příliv nové prekariátní vrstvy do Německa musí být proto konečně důsledně zastaven,“ řekl loni v dubnu René Springer, mluvčí AfD pro oblast práce a sociálních věcí ve spolkovém parlamentu. Za práci na klinice dostávají učni asi 1300 eur měsíčně. Doma by za školu museli naopak platit. Část vydělaných peněz utrácí zejména mladí muži za členství v posilovně. Jejich patron by byl ovšem raději, kdyby se spíš zapojili do kolektivních sportů. „Měli by tu zapustit kořeny. Najít nový domov,“ míní Janitschek, nemocniční manažer integrace.  I proto, že Německo více ošetřovatelů potřebuje. Pokud se je nepodaří získat, může jich podle odhadů spolkového statistického úřadu scházet v roce 2049 až sedm set tisíc. Zdroj: ČT24, redakčně upraveno.  

Paní kuchařka v mateřské školce, příspěvkové organizaci, má na platovém výměru zařazení 5/8, výši úvazku má 25 %. Její platový výměr = 5 465 Kč a 400 Kč osobní ohodnocení. Pracovní den tedy 2 hod. Zaručený plat pro toto zařazení od 1. 1. 2026 je ve výši 26 880 Kč na plný úvazek. V lednu 1. byl svátek a dále měla dva dny dovolené (celkem tedy 4 hod dovolené). Jaký bude její plat, resp. dopočet do zaručeného platu v lednu? Jaký bude její plat, resp. dopočet do zaručeného platu, pokud by ještě navíc v lednu odpracovala 10 hod. v rámci tohoto pracovního úvazku? 

Zaměstnankyně pracovala na 8hodinový úvazek. Na jaře 2025 nastoupila na DPN. Na základě posudku ze dne 3.7. byla ode dne 18.6. uznána invalidní třetího stupně. Po skončení DPN jí byl zkrácen pracovní úvazek na 3 hodiny denně. Můžeme jí započítávat do plnění podílu OZP již ode dne 18. 6., tj dne kdy byla uznána invalidní i když ještě byla na neschopence? A za dobu na neschopence jí můžeme denně počítat 8 hodin denně, když úvazek jí byl zkrácen až po nástupu do práce, tj. v září?

Musí zaměstnanec doložit nějakým dokumentem – vysvědčení, výúční list atd. – svoje dosažené vzdělání, nebo stačí prohlášení, že např.dosáhl úplného středního vzdělání? 

Lze použít zaměstnanecký volnočasový benefit na úhradu školného pro žáka střední soukromé školy, jedná se o příbuzného zaměstnance? A je takové plnění osvobozeno od daně z příjmu, odvodu SP a ZP při dodržení zákonných podmínek?

Redakce internetového portálu platí přispěvovatelům honoráře za poskytnutné články, tj. příspěvky. Tyto honoráře řadí do kategorie „příspěvky do novin a časopisů“ a dosud z hrubé částky srážela srážkovou daň, neboť jde o částky cca do 2 000 Kč. hrubého za měsíc. Má v souvislosti s odvody srážkové daně z těchto honorářů nějaké povinnosti vzhledem k JMHZ?

Do jaké skupiny přiřadit majitele/jednatele právnické osoby, který je v této společnosti zaměstnán na základě DPČ? Zda pod skupinu 12-Zaměstnanci pracující na základě DPČ nebo pod skupinu 22-Zaměstnavatelé, právnické osoby? 

Česká správa sociálního zabezpečení ve spolupráci s institucemi důchodového pojištění ze Slovenska, Německa a Rakouska, pořádá každoročně dvoustranné mezinárodní poradenské dny k důchodům. Cílem je poskytnout na jednom místě od odborníků z obou stran informace týkající se důchodového pojištění osobám, které pracovaly/pracují v České republice (ČR) a na Slovensku nebo v Německu či v Rakousku. Je zajištěno tlumočení. Poradenské dny jsou vhodné především pro občany, kteří se blíží důchodovému věku a potřebují zjistit informace související s jejich budoucím důchodem (v případě mezinárodních poradenských dnů z obou států). Klientům jsou zodpovězeny dotazy týkající se podmínek jejich nároku na důchod, dob pojištění, důchodového věku, postupu při uplatňování žádostí o důchod nebo informace o stavu probíhajícího důchodového řízení. Mezinárodní dvoustranné poradenské dny k důchodům v r. 2026: Česko-slovenské poradenské dny: Liptovský Mikuláš – 23. dubna 2026 Brno – 26. listopadu 2026 Česko-německé poradenské dny: Norimberk – 17. – 18. března 2026 Praha, Klientské centrum ústředí ČSSZ – 17. – 18. června 2026 Pasov – 22. září 2026 Karlovy Vary – 13. – 14. října 2026 Česko-rakouský poradenský den: Znojmo – 19. - 20. května 2026 Důležité je, aby se klienti předem objednali. Podrobnější informace k jednotlivým poradenským dnům budou cca měsíc před konáním akce zveřejněny v části Aktuality webu ČSSZ. Zdroj: ČSSZ

Úřad práce ČR evidoval k 31. lednu 2026 celkem 378 547 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 58 031 více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci ledna vzrostl o 0,3 procentního bodu na 5,1 %, na čemž má podíl každoroční sezónní nárůst i novela zákona. Nárůst byl znatelný ve všech krajích. Počet nově evidovaných osob za leden byl oproti předchozímu měsíci vyšší o 26 000 osob, meziročně byl vyšší o 14 486 osob.  Změna podpory v nezaměstnanosti (PvN) spojená s tzv. flexinovelou se na lednových datech projevila nárůstem poměru žadatelů o podporu. Počet PvN stoupl také v souvislosti s klienty, kteří se sice zaevidovali v prosinci, ale o podporu požádali záměrně až v lednu. Celá tisková zpráva Úřadu práce ČR ke stažení zde. Zdroj: ÚP ČR

V roce 2026 končí lhůta pro uplatnění žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (dále také jen „RZ“) za rok 2025 dne 16. 2. 2026. Do této lhůty je poplatník povinen předložit veškeré doklady, k nimž má zaměstnavatel povinnost přihlédnout při provedení RZ. V případě, že nebudou do stanovené lhůty doloženy, provede zaměstnavatel RZ a k pozdějšímu doručení dokladů již nepřihlédne.

Na pracovištích zaměstnavatele vykonávají činnost nejen jeho zaměstnanci, ale často též žáci středních škol a studenti vyšších odborných škol v rámci praktického vyučování a praktické přípravy, které jsou součástí jejich studia. S účinností od 1. 1. 2026 přitom došlo k důležitým změnám, pokud jde o posouzení zdravotní způsobilosti žáků a studentů k takové činnosti. A předmětem právní úpravy ve školském zákoně se stalo též duální praktické vyučování (duální praktická příprava).

Máme zaměstnance, kterému pracovní poměr končí k 31. 12. 2025 a bezprostředně na něj navazuje dnem 1. 1. 2026 služební poměr státního zaměstnance u stejného zaměstnavatele. Jak bude vypadat výplata nemocenského (náhrady v době nemoci), které začalo dnem 31.12.2025 na pracovním poměru? Mají se oba poměry považovat za jeden (zákon č. 187/2006, § 10 odst. 6), s ohledem i na státní svátek 1. 1. 2026 v pracovní den, nebo se má postupovat tak, že nemoc bude vyplácena v ochranné lhůtě pracovního poměru (se všemi důsledky, které z toho plynou - ONZ), a počátek sociálního pojištění u služebního poměru státního zaměstnance bude nastaven k datu skutečného nástupu do zaměstnání (27. 1. 2026), a od tohoto dne bude zaměstnanec vyplácen řádně platem, včetně přihlášení ONZ? Která z těchto dvou variant je správná? 

Co přesně JMHZ znamená pro zaměstnavatele? Jaké údaje budete posílat a kdy? Jak se vyhnout chybám v oblasti daně ze závislé činnosti? Přijďte na webinář a získejte odpovědi i praktické tipy od zkušené lektorky. Webinář je určen zejména personalistům, mzdovým účetním a všem dalším, kteří řeší předávání podkladů pro zpracování mezd a platů. Kdy a kde? Datum:  Středa 11. 2. 2026 Místo konání: ONLINE - Microsoft Teams Obsah Legislativa upravující povinnosti zaměstnavatelů od roku 2026 v oblasti předávání informací pro oblast sociálního zabezpečení, daňovou oblast (daň ze závislé činnosti); plnění ZPS a další související agendy. Co bude znamenat JMHZ pro všechny zaměstnavatele? Odstraní opravdu tolik současné administrativy, aby to zaměstnavatelům pomohlo? Jak se na JMHZ správně připravit u zaměstnavatelů? Rozsah údajů, které bude zaměstnavatel odesílat do systému MPSV – podrobný přehled údajů, které uvádí legislativa a budou odesílány datovou větou. IK MPSV (OIČ) – Co tento údaj znamená? K čemu bude sloužit? Přehled termínů v plnění povinností zaměstnavatele: od 01 do 06 2026. Oblast daně ze závislé činnosti a příprava správného vedení pro JMHZ – peněžní, nepeněžní, osvobozené příjmy a jejich evidence. Co vše má vyřešit JMHZ do budoucna v dalších oblastech? Jaké další změny souvisí s JMHZ do budoucnosti, které ovlivní plátce i poplatníka? Diskuse. Lektorka Vladislava Dvořáková, DiS.Mzdová a personální auditorka (certifikace IES) s více než 40 letou praxí. Dlouholetá členka Kolegia expertů AKV. Specializuje se na zpracování mezd, personalistiku a metodiku SW. Má zkušenosti s velkými zaměstnavateli i zahraničními centry pro zpracování mezd a platů. Od roku 2008 působí jako lektorka v oblasti pracovněprávní a mzdové problematiky. >>> CHCI SE PŘIHLÁSIT <<<