Dokumenty

Od ledna 2026 vstupuje v platnost nové nařízení vlády, které zásadně mění způsob evidence a hlášení pracovních úrazů. Digitalizace, nové lhůty a povinné elektronické hlášení přes portál SUIP – to vše ovlivní každodenní praxi zaměstnavatelů. Na setkání vám ukážeme, co přesně se mění, jak se připravit na nové povinnosti a jak nastavit procesy tak, aby vše proběhlo hladce a bez zbytečných komplikací. V souvislosti s pracovními úrazy vzniká pravidelně řada otázek: Při jaké činnosti, kromě standardního výkonu práce, může dojít k pracovnímu úrazu? Co všechno může být považováno za pracovní úraz? Kam je třeba pracovní úraz hlásit? Jak se vyšetřuje pracovní úraz? Jaké nároky má zaměstnanec v případě pracovního úrazu? Jak má zaměstnavatel postupovat, když zaměstnanec tyto nároky uplatní? Kdy zaměstnavatel za pracovní úraz odpovídá a kdy se naopak může vyvinit? Odpovědi na ně Vám představí náš odborník na příjmu, zkušená advokátka se specializací na pracovní právo Mgr. Veronika Odrobinová.

Milí uživatelé,vítáme vás v novém roce a přejeme vám, aby byl klidný, úspěšný a pokud možno legislativně předvídatelný.   Hned v úvodu roku však přichází řada změn, které ovlivní cestovní...

Vážení uživatelé, přejeme vám hodně štěstí a zdraví v roce 2026. Týdeník Podtrženo, sečteno 52/2025 a 1/2026 pro vás připravujeme.  

Chladné počasí i práce v prostředí s nízkými teplotami představují pro zaměstnance významnou zátěž. Právní úprava proto přesně stanovuje, kdy je práce v chladu vůbec přípustná a jak musí zaměstnavatel chránit zdraví lidí, kteří se v takových podmínkách pohybují. Klíčovým předpisem je nařízení vlády , které určuje minimální teploty na pracovištích, podmínky práce v chladu a povinnou ochrannou výbavu. Pro kancelářské profese je například minimální teplota 20 °C, ale existují obory – například potravinářství, chladírny či práce venku – kde jsou nízké teploty nedílnou součástí provozu. Jakmile teplota na pracovišti klesne pod 13 °C, musí zaměstnavatel přijmout konkrétní opatření. Pod 10 °C je povinný pracovní oděv s dostatečnou tepelnou izolací; pod 4 °C už také rukavice a obuv chránící před chladem. Čím nižší teplota je, tím kratší dobu lze práci nepřetržitě vykonávat – od tří hodin při teplotách mezi 13 a 4 °C až po 30 minut při teplotách kolem -30 °C. Pod -30 °C se může pracovat jen výjimečně, například při naléhavých opravách. Na dlouhodobé práci v takovém prostředí právní předpisy nepřipouštějí vystavovat nechráněnou kůži déle než 10 minut. Pokud zaměstnanci pracují v teplotách 4 °C a nižších déle než dvě hodiny, mají právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně. Ta musí být vytápěna minimálně na 22 °C a vybavena místy k sezení, stolem a věšáky. Stejné povinnosti platí i pro místnosti k odpočinku, které mohou sloužit jako ohřívárny – ty musí nabídnout přiměřený komfort, větrání a podmínky pro odpočinek nebo konzumaci jídla. Bezpečnostní přestávky se přitom počítají do pracovní doby. Součástí ochrany je také poskytování teplého ochranného nápoje vždy, když teplota klesne pod 4 °C, a povinnost přerušit některé práce při extrémním mrazu – například stavební práce pod -10 °C nebo kácení stromů pod -15 °C. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost tato rizika vyhledávat, vyhodnocovat a přijímat opatření, a proto musí být práce v chladu také správně zařazena do kategorií podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. Většina prací v chladu spadá do druhé nebo třetí kategorie, podle toho, zda teplota klesá pod 4 °C a jak dlouho jsou zaměstnanci chladu vystaveni. Pravidla se netýkají jen zaměstnanců, ale i dětí a mladistvých. Vyhláška č. 160/2024 Sb. stanovuje, jaké teploty musí být dodrženy ve školách a zařízeních pro vzdělávání. Pokud tam teplota tři dny po sobě klesne pod stanovené minimum, musí být provoz přerušen. Od března 2025 obdobně upravuje mikroklimatické podmínky i vyhláška č. 43/2025 Sb. pro pobytové prostory, jako jsou ubytovací nebo sociální zařízení. Výsledkem je, že zákony dnes pokrývají jak pracovní prostředí, tak provozy škol a pobytových zařízení. Zaměstnavatelé i provozovatelé musí zajistit nejen vhodné teploty, ale také vybavení, ochranné prostředky, přestávky a organizaci práce tak, aby nízké teploty nepředstavovaly zdravotní riziko. Detailní rozbor nařízení vlády Právní úprava zátěže chladem se nachází v nařízení vlády , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (dále jen NV), ve znění pozdějších předpisů, především § 6, 7. Nedávno vyšla jeho novela (NV č. 20/2025 Sb.), ta se však zátěže chladem nedotkla. Požadovaná teplota na pracovišti je uvedena v příloze č. 1 k tomuto NV, části A, tabulce č. 2 (dále jen tabulka).  Z této tabulky je patrné, že například pro třídu práce I (třídy práce jsou popsány v příloze č. 1 k tomuto NV, části A, tabulce č. 1), kam spadají například kancelářské práce, je minimální teplota 20 °C. Podle § 6 NV zaměstnanec může být exponován zátěži chladem jen tehdy, vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší, než je minimální teplota upravená v tabulce, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovišti s korigovanou teplotou vzduchu 4 °C a nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí.  Pokud na pracovišti teplota poklesne pod 10 °C, zaměstnavatel musí zaměstnance vybavit pracovním oděvem s potřebnými tepelně izolačními vlastnostmi (postupuje se podle norem ČSN EN ISO 9920 Ergonomie tepelného prostředí - hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu při odpařování a ČSN EN ISO 11079 Ergonomie tepelného prostředí - Stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu). Při teplotě 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem, a pokud takovou práci vykonává po dobu delší než 2 hodiny za směnu, má právo na bezpečnostní přestávku nejméně 10 minut v ohřívárně. Ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou a podle § 44 NV musí být vytápěna nejméně na 22 °C a musí být vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv. Ohřívárnou může být i místnost pro odpočinek podle § 55 odst. 3 NV. Práce při teplotě od 13 do 4 °C nesmí přesáhnout 3 hodiny, při teplotě od 4,1 do -10 °C 2 hodiny, při teplotě vzduchu od -10,1 do -20 °C 1 hodinu a od 20,1 do -30 °C 30 minut. Práce při teplotě nižší než -30 °C mohou být vykonávány pouze výjimečně (např. naléhavé opravy, mimořádné události), nechráněná kůže nesmí být exponována po dobu delší než 10 minut; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce. Vstupy na pracoviště, na němž se vykonává trvalá práce (tzn. po dobu 4 hodiny za směnu a delší) musí být v zimním a přechodném období, kdy je teplota venkovního vzduchu nižší než minimální teplota (viz tabulka výše), zabezpečeny proti vnikání venkovního vzduchu. Podle § 8 NV k ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu, a sice na a) nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 ºC, nebo b) venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C. Při nepříznivé klimatické situaci je zaměstnavatel povinen zajistit přerušení prací, například na stavbách. Za nepříznivou situaci se považuje mimo jiné teplota prostředí nižší než -10 °C. Při -10 °C musí být přerušeny práce ve výškách (nařízení vlády č. 362/2005 Sb.), při teplotě -15 °C a nižší kácení stromů (nařízení vlády č. 339/2017 Sb.). Vyhláška č. 160/2024 Sb. Teplotu ve škole upravuje vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin, která nahradila vyhlášku č. 410/2005 Sb. V § 19 odst. 2 je uvedeno, že zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovna pro výchovu a vzdělávání a dětská skupina musí splňovat parametry mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2 přílohy č. 4 k této vyhlášce (viz níže). Tato zařízení nesmí být provozována v případě, že 3 dny po sobě jdoucí klesne minimální teplota vzduchu v těchto prostorech pod hodnotu uvedenou v této tabulce. Hodnoty teplot, rychlosti proudění a relativní vlhkosti vzduchu Vyhláška č. 43/2025 Sb. Vyhláška č. 43/2025 Sb., o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, která vyšla 20. 2. 2025 s účinností od 1. 3. 2025, upravuje mikroklimatické podmínky pro provoz ve vnitřním prostředí pobytových místností (ubytovací zařízení, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb apod.). Zdroj: https://www.bezpecnostprace.info (autorsky upraveno a doplněno)

Informace k zákonu o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří  Dne 1. ledna 2026 nabyl účinnosti nový zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, podle něhož jsou zaměstnavatelé povinni platit zaměstnancům, kteří u nich vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, povinný příspěvek na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) nebo na doplňkové penzijní spoření. Cílem nového zákona je přispět k tomu, aby tito zaměstnanci na svých produktech III. penzijního pilíře nashromáždili dodatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku.  V souvislosti s novou právní úpravou uvádíme odpovědi na nejčastěji kladené otázky:  Kterým zaměstnancům se povinný příspěvek platí?  Právo na povinný příspěvek mají zaměstnanci, kteří vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, kterými jsou vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami. O skutečnosti, že osoba vykonává práci zařazenou ve třetí kategorii rizika pro stanovené faktory, rozhoduje krajská hygienická stanice. Jaké jsou podmínky vzniku práva na povinný příspěvek?  Základní podmínkou vzniku práva na povinný příspěvek je skutečnost, že zaměstnanec v daném kalendářním měsíci odpracoval alespoň tři směny rizikové práce. Další podmínkou je, že zaměstnanec právo na povinný příspěvek u zaměstnavatele uplatnil a oznámil mu údaje o svém penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření. V takovém případě vzniká právo na povinný příspěvek od začátku následujícího kalendářního měsíce.  Co je směna rizikové práce?  Směnou rizikové práce se rozumí taková směna, při které zaměstnanec vykonává rizikovou práci definovanou v zákoně po její převážnou část, tedy déle než její polovinu. Nerozlišuje se, zda jde o plánovanou práci nebo o práci přesčas. Směny, které trvají delší nebo kratší dobu než 8 hodin, se zohledňují poměrně tak, že za každou započatou hodinu takové směny se do celkového počtu směn započítá jedna osmina směny.   Příklady: Jestliže směna trvala 10 hodin, z nichž byla 7 hodin vykonávána riziková práce, vyhodnotí se celá směna jako směna rizikové práce a do celkového počtu směn rizikové práce se tato směna započítá jako 1,25 (deset osmin) směny rizikové práce. Obdobně jestliže směna trvala 3,5 hodiny, přičemž po celé 3,5 hodiny byla vykonávána riziková práce, započítá se tato směna do celkového počtu směn rizikové práce jako 0,5 (čtyři osminy) směny rizikové práce (zohledňuje se každá započatá hodina). Jestliže však směna trvala 8 hodin, přičemž riziková práce byla vykonávána pouze 3 hodiny, nezapočítá se tato směna ani její část do celkového počtu směn rizikové práce vůbec, protože podle definice nejde o směnu rizikové práce. V případě souběhu výkonu práce v kategorii 4. s výkonem práce ve 3. kategorii (podle zákona č. 324/2025 Sb.) se neplatí zvýšené pojistné na důchodové pojištění. Jsou hodiny odpracované v rizikovém zaměstnání (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) zohledněny pro dřívější odchod do starobního důchodu? Zaměstnanec má tedy v tomto případě 2 výhody – obdrží povinný příspěvek a ještě má hodiny zohledněny pro dřívější odchod do důchodu? V případě souběhu výkonu rizikové práce (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) s výkonem práce zařazené ve 3. kategorii (podle zákona č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů) v daném kalendářním měsíci, je dána zaměstnavateli povinnost taktéž evidovat a vykazovat odpracované směny výkonu rizikové práce (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) s tím, že takto získané směny budou zahrnuty do celkově získaných směn pro vznik nároku na snížený důchodový věk. Jedná se o výjimku zápočtu odpracovaných směn bez toho, že bylo za tyto směny uhrazeno zvýšené pojistné na důchodové pojištění. Ano, zaměstnanec v tomto případě bude čerpat dva benefity. Jakým způsobem bude zaměstnavatel vykazovat směny horníkům pracujícím v hlubinném hornictví, na které současně působí rizikové faktory zařazené v kategorii 4 a 3 (podle zákona č. 324/2025 Sb.)? Souběh výkonu rizikové práce (4. kategorie) a výkonu práce v kategorii 3 je popsán v odpovědi na předchozí dotaz. Zaměstnanec v tomto případě čerpá dva benefity, tedy jak z titulu nároku na příspěvek zaměstnavatele, tak z titulu hodnocení směny pro snížení důchodového věku. Totéž platí pro souběh práce v hlubinném hornictví a práce zařazené do kategorie 3. Zaměstnavatel má povinnost evidovat zvlášť směny v hlubinném hornictví, zvlášť směny rizikové práce (4. kategorie) a zvlášť směny ve 3. kategorii, protože každá evidence má význam pro jiný účel. Směny odpracované v hlubinném hornictví mohou (ale nemusí) založit samostatný nárok na snížený důchodový věk, který je nejvýhodnější. Pokud však nezíská potřebný počet směn v tomto zaměstnání, může (ale rovněž nemusí) získat alespoň možnost snížení důchodového věku z vykonané práce v kategorii 4. Směny ve 3. kategorii je nutno evidovat pro kontrolu odvedeného příspěvku zaměstnavatele. Směny v hlubinném hornictví a hodiny rizikové práce (4. kategorie) se vykazují od roku 2026 prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.  Jaká je výše povinného příspěvku?  Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance na pojistné na sociální zabezpečení. Jak se počítá vyměřovací základ? Způsob výpočtu vyměřovacího základu upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Do vyměřovacího základu se započítává jen příspěvek nebo jeho část, která není od daně osvobozená. Samotný povinný příspěvek se z logiky věci vypočítává z vyměřovacího základu před započtením příspěvku. Pro účely povinného příspěvku se nepřihlíží k ustanovením o maximálním vyměřovacím základu.  Jaká je lhůta pro zaplacení povinného příspěvku?  Právo na povinný příspěvek vzniká poprvé za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec uplatnil právo na příspěvek. Vyplatit povinný příspěvek zaměstnavatel musí do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního měsíce, za který se povinný příspěvek platí.  Příklad: Zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek v březnu. Právo na povinný příspěvek mu může vzniknout poprvé za měsíc duben. Pokud zaměstnanec během měsíce dubna odpracuje alespoň tři směny rizikové práce, vznikne mu nárok na povinný příspěvek, který zaměstnavatel zaplatí do konce května. Výše povinného příspěvku bude uvedena na mzdovém listu zaměstnance za měsíc duben.  Kam se povinný příspěvek platí? Povinný příspěvek platí zaměstnavatel na zaměstnancem určené penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Na dlouhodobý investiční produkt, soukromé životní pojištění nebo jiné finanční produkty nelze povinný příspěvek platit. Jaké další povinnosti má zaměstnavatel?  Zaměstnavatel má povinnost o právu na povinný příspěvek písemně informovat zaměstnance prokazatelným způsobem, a to předtím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci. U stávajících zaměstnanců musí splnit informační povinnost do 15. ledna 2026. Dále musí zaměstnavatel zaměstnanci vydat jednorázové potvrzení o zaplacení povinného příspěvku, a to do konce kalendářního měsíce, kdy příspěvek zaplatil poprvé. Následující měsíce již potvrzení nevydává. Rovněž musí zaměstnavatel vést evidenci rizikových směn, nároků na příspěvek a výši zaplacených příspěvků. Kontrolu povinností zaměstnavatele provádí místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení. Jak má postupovat zaměstnavatel, který již dnes dobrovolně platí zaměstnancům příspěvky na daňově podporované finanční produkty ve výši požadované novým zákonem?  Zaměstnavatel, který zaplatil za kalendářní měsíc na účet zaměstnance u penzijní společnosti vyšší částku, než činí povinný příspěvek, splnil podmínku zaplacení povinného příspěvku. Částka zaplacená nad výši povinného příspěvku je dobrovolným příspěvkem na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.  Příklad: Zaměstnavatel přispívá od roku 2023 všem zaměstnancům v pracovním poměru příspěvek na penzijní připojištění ve výši 1 000 Kč měsíčně. Jeden zaměstnanec požádal v lednu 2026 o poskytování povinného příspěvku. V únoru splnil podmínky pro nárok na tento příspěvek ve výši 1 000 Kč (z vyměřovacího základu 25 000 Kč). Zaměstnavatel zaplatil v březnu penzijní společnosti 1 000 Kč. Za měsíc únor splnil zaměstnavatel povinnost zaplatit povinný příspěvek.  Zákon nevylučuje, aby zaměstnavatel plnil svoji povinnost poskytnout povinný příspěvek i tím, že bude nadále poskytovat příspěvek, který dosud poskytoval dobrovolně. Z povahy věci připadá tato možnost v úvahu pouze u příspěvků placených na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.  Zároveň je vždy třeba přesně odlišovat, kdy je příspěvek placen na základě povinnosti stanovené zákonem a kdy je placen dobrovolně, protože s oběma druhy příspěvku jsou spojeny různé právní důsledky. Proto i v případě, kdy zaměstnavatel platí příspěvek dobrovolně, musí zaměstnance informovat o právu uplatnit právo na povinný příspěvek a v případě, že zaměstnanec toto právo uplatní, musí mu zaměstnavatel vydat o placení povinného příspěvku potvrzení a vést záznamy o povinném příspěvku. Pokud celkový příspěvek placený zaměstnavatelem převyšuje výši povinného příspěvku stanovenou zákonem, potom se na takto placený příspěvek hledí v části do výše stanovené zákonem jako na povinný příspěvek a ve zbývající části jako na příspěvek placený dobrovolně (nebo na základě jiného právního důvodu). Vztahuje se limit 50 000 Kč pro daňově osvobozené benefity i na povinný příspěvek? Ano, limit 50 000 Kč je společný pro povinný příspěvek i dobrovolné benefity poskytované zaměstnavatelem na ostatní daňově podporované finanční produkty.  

Pokud ve výpovědi zaměstnavatel slovně popíše, proč došlo k výpovědi z PP, má povinnost uvádět také konkrétní § ZP? A byl-li odvolán vedoucí zaměstnanec (bez zrušení místa), ale nevybral si nabízené místo, bude i bez nároku na odstupné vhodné použití § 52 písm. c) ve výpovědi, nebo stačí popsat situaci a uvést, že dochází k výpovědi dl ZP? 

  V pondělí 12. ledna 2026 v 09,30 hod. dojde k přidání měsíční kapacity do systému MPO pro přidělování jedinečných kódů v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Kapacita bude do systému MPO přidána v 9,30 hod. a poté bude až do 10,00 hod. zablokovaná. Vyklikávat kapacitu bude možné až od 10,00 hod. Kapacita bude přidána pro všechny země zařazené do Programu kvalifikovaný zaměstnanec s výjimkou Běloruska, kde stále platí zastavení příjmu žádostí o víza a pozastavení možnosti podávání žádostí o zařazení do programů ekonomické migrace. Přehled měsíční kapacity, která bude pro jednotlivé země přidána dne 12. ledna 2026, najdete níže: Mongolsko: 264 míst (roční kvóta – 3170) Filipíny: 858 míst (roční kvóta – 10300) Srbsko a Černá hora: 158 míst (roční kvóta – 1900) Moldavsko: 125 míst (roční kvóta – 1500) Indie: 50 míst (roční kvóta – 600) Kazachstán: 41 míst (roční kvóta – 500) Arménie: 45 (roční kvóta - 550) Gruzie: 50 míst (roční kvóta – 600) Severní Makedonie: 33 míst (roční kvóta – 400) Thajsko: 8 míst (roční kvóta – 100)   Stav volných kapacit je možné sledovat ZDE.

Finále soutěže SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku 2025 je tu. Pro své favority můžete hlasovat jen do středy 7. ledna. Podpořte své favority v těchto kategoriích: Daňař roku 2025 Daňová naděje roku 2025 Daňová osobnost roku 2025 Účetní osobnost roku 2025 Nejžádanější zaměstnavatel v daních roku 2025 Nejvstřícnější územní pracoviště finančního úřadu roku 2025 Hlasujte na soutez.dauc.cz a pomozte ocenit ty nejlepší ve svém oboru. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne na galavečeru ve středu 25. února 2026. Podrobnosti o soutěži a kategoriích najdete na soutez.dauc.cz. Mediálními partnery jsou Svaz účetních ČR, Český institut interních auditorů, Komora certifikovaných účetních a Investiční web.Vaše hlasy rozhodnou, kdo se dostane do finále – odborná porota pak vybere vítěze. Hlasujte do 7. ledna 2026 a pomozte ocenit ty, kteří posouvají obor kupředu! >>> CHCI HLASOVAT

Potřebovala bych poradit ohledně zůstatku dovolené při změně funkce místostarosty. Pan místostarosta vykonával funkci uvolněného do dne 9. 11. 2025, dne 10. 11. 2025 se jeho funkce změnila na neuvolněného z důvodu zvolení do poslanecké sněmovny. Za měsíc 12/2025 mu byla dovolená pokrácena, ale stále mu zůstává 72h nevyčerpané dovolené a my se snažíme dohledat zda tato dovolená propadá skrz novou funkci, nebo ji musíme převést i na stávající neuvolněnou funkci a případného nezvolení v příštím roce tuto dovolenou proplatit.

Bude nutné pro JMHZ evidovat údaje o manželovi/manželce i v případě, když zaměstnanec neuplatňuje žádné zvýhodnění a nemá děti a do konce roku 2025 taková evidence nebyla potřeba. Jedná se mi hlavně o to, zda to máme doplnit do evidence?

S nadšením vám představujeme 25 společností, které byly odbornou porotou nominovány do kategorií DAŇOVÁ firma roku 2025 a ÚČETNÍ firma roku 2025 v rámci soutěže SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku 2025. Nominované společnosti v kategorii DAŇOVÁ firma roku 2025: Nominované společnosti v kategorii ÚČETNÍ firma roku 2025: Allen Overy Shearman Sterling (Czech Republic) LLP, organizační složka BDO Czech Republic s.r.o. c.k. daňová kancelář, a.s. EKP Advisory, s.r.o. PKF APOGEO Tax, s.r.o. PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Rödl & Partner Tax, k.s. ROWAN TAX s.r.o. TH TAX s.r.o. TPA Tax s.r.o. 22HLAV s.r.o. Accace Outsourcing s.r.o. AUDITOR, spol. s r.o. Connect Economic Group s.r.o. CONTADORIA CZ s.r.o. Dype s.r.o. EURAMCO Asset Czech s.r.o. GRANTEX accounting s.r.o. Grinex Advisory s.r.o. MATIDAL, s.r.o. MxB účto s.r.o. Nastejnelodi.cz, s.r.o. PKF APOGEO Accounting, s.r.o. Rödl & Partner, k.s. RSM CZ a.s. Poznámka: V seznamu neuvádíme nominované společnosti, které s účastí v soutěži nesouhlasily. O vítězích v těchto firemních kategoriích rozhodne odborná porota interním hlasováním během ledna. Zároveň bylo minulý týden spuštěno veřejné hlasování v individuálních kategoriích – Daňař roku, Daňová naděje, Daňová osobnost roku a Účetní osobnost roku. Hlasovat můžete do 7. ledna na webu soutez.dauc.cz. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne na galavečeru 25. února 2026. Generálním partnerem soutěže je společnost SLUTO s.r.o. Mediální podporu zajišťují Svaz účetních ČR, Český institut interních auditorů, Komora certifikovaných účetních a Investiční web. Pro více informací o soutěži navštivte soutez.dauc.cz.

Vláda na zasedání 5. ledna 2026 podpořila poslanecký návrh na vydání nového zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit dosud platnou legislativu v oblasti státní služby. „Je to zákon, který vznikl v roce 2014, tedy i za naší účasti, a je třeba říci, že se úplně nepovedl. Že to není zákon, který by skutečně umožňoval efektivně řídit státní správu. Cílem nového zákona je zjednodušit státní službu, aby byla flexibilní, abychom mohli získávat do státní služby odborníky ze soukromého sektoru. Současná podoba zákona je administrativně velmi náročná,“ zdůvodnil premiér Babiš, proč vláda vyslovila s poslaneckým návrhem souhlas.

Od 1. ledna 2026 vstupují v platnost změny vyplývající z novely zákoníku práce a souvisejících právních předpisů v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Tyto změny se promítají také do agendy Úřadu práce České republiky a týkají se uchazečů o zaměstnání, zájemců o rekvalifikaci i zaměstnavatelů. Cílem změn je posílit ochranu osob bez práce, zjednodušit administrativu a lépe motivovat k aktivnímu návratu na trh práce.

Zaměstnanec ve firemní soutěži jako vítěz získal mobilní telefon. Na tento mobilní telefon máme od poskytovatele mobilních služeb fakturu. Na faktuře je uvedena cena 10 000 Kč, ale zároveň sleva 9 999 Kč, takže základ pro DPH je 1 Kč. Firma skutečně za tento mobilní telefon zaplatila 1,21 Kč. V jaké částce tedy zaměstnanec získal mobilní telefon? A jaká částka má mu být dána do základu pro odvody? 

Máme povinnost uvádět v pracovněprávní dokumentaci tituly zaměstnanců? 

Česká státní správa může během příštích pěti let ztratit až 30.000 kvalifikovaných zaměstnanců, tedy asi 40 procent své současné pracovní síly. Zaměstnanci mladší 30 let nyní tvoří pouze sedm procent úředníků, tedy zhruba polovinu jejich podílu v soukromém sektoru. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Kearney.

Jak řešit situace, na které běžné postupy v HR nestačí? Organizační změny, povýšení nebo návrat rodičů po rodičovské dovolené často vyžadují tvůrčí přístup v mezích zákona. Tento článek nabízí praktické příklady, jak pomocí dohody obou stran nastavit flexibilní řešení, která přinášejí jistotu zaměstnancům i stabilitu zaměstnavateli.

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se od ledna zvýší o 240 korun a k tomu se u většiny zvedne i zásluhová procentní část ještě o 2,6 procenta. Průměrný starobní důchod by tak měl podle ministerstva práce vzrůst o 668 Kč na 21.786 korun. Zavedou se i minimální důchody, ten starobní bude činit 9800 korun. Počítá s tím nařízení o valorizaci i část důchodové reformy, které začnou platit na Nový rok.

Podpora v nezaměstnanosti se od ledna výrazně promění. V prvních měsících bude vyšší, zvedne se ze 65 na 80 procent předchozího výdělku. Maximálně by měla ale činit zhruba 38 500 korun. Při delší době bez práce částka proti dnešku naopak klesne ze 45 na 40 procent příjmu. Lidem, kteří se rozhodnou sami změnit místo a ze zaměstnání odejdou, se vyplácená podpora už nebude krátit. Bude stejně vysoká jako při propuštění. Navýší se i podpora při rekvalifikaci, a to ze 60 na 80 procent české průměrné mzdy. 

Firmy nejčastěji postrádají pracovníky pro výrobu, odborné technické profese, pracovníky služeb, ale také manažery a další řemeslníky. Nedostatek se netýká jen několika úzkých profesí, ale projevuje se plošně napříč širokou škálou oborů. Vyplývá to z průzkumu o chybějících profesích, které uskutečnil analytický tým Hospodářské komory mezi 450 firmami napříč regiony a odvětvími.