Dokumenty - strana 1

Zaměstnanec je vyslán na vstupní nebo periodickou prohlídku k závodnímu lékaři. Ten požaduje samozřejmě výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře zaměstnance. Zaměstnanec si u svého praktického lékaře vyžádá výpis ze zdravotní dokumentace a jeho praktický lékař za to inkasuje nějaký „poplatek“ 100-500 Kč (záleží na ceníku). Doklad o úhradě tohoto „poplatku“ vystaví praktický lékař na jméno zaměstnance, ten nám doklad předloží a my proplatíme. Proplácíme už dlouhá léta ze sociálního fondu, ale chtěli bychom dávat do nákladů. Můžeme dát do daňově uznatelných nákladů společnosti, z hlediska daně z příjmu, pokladní doklad vystavený na jméno zaměstnance, kterého jsme poslali na vstupní nebo periodickou prohlídku, nebo to musí být daňově neuznatelný náklad? Proplácet doklad musíme, bez něj by nebyla provedena vstupní nebo periodická prohlídka závodním lékařem, ale potřebujeme si ujasnit, jestli je možné doklad, který není vystavený přímo na společnost, dát do daňově uznatelných nákladů? 

Obchodní zástupce má podepsanou Dohodu o práci na dálku s paušální náhradou dle směrnice pro rok 2024. Pracovní dobu tráví buď na služebních cestách u zákazníků nebo pracuje na dálku ze svého bydliště. Pokud má pracovní dobu 7:30-16:00 s 30 min. pauzou a na služební cestě je 9:00-14:30, náleží mu za zbylý čas, kdy pracuje z domu, paušální náhrada za práci na dálku? Pokud ano a nárok na náhradu je za každou započatou hodinu, znamená to, že za daný den dostane náhradu za 4 hodiny?

Je nutná vstupní lékařská prohlídka u DPP a DPČ, když se nejedná o rizikovou práci, nejedná se o mladistvého, ale bude vykonávat i práci v noci? Během 1 měsíce bude pracovat 1 týden v noci.

5. – 23. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o koncesionářských poplatcích u podnikatelů, příspěvku na vzdělávání, nejatraktivnějších zaměstnavatelích v ČR atd.

Jsme rozpočtová organizace a mám dotaz ohledně použití minimální hodinové a zaručené hodinové sazby PPÚ u zaměstnanců, kteří mají týdenní pracovní dobu 37,5 nebo 38,75 hodiny. Měsíční plat při nástupu zaměstnance někdy nedosáhne úrovně zaručené mzdy a samozřejmě doplatky do zaručené mzdy dle zařazení v platové třídě pro danou skupinu pracovníků dorovnáváme. Při výpočtu průměrného výdělku například k 1. 4. 2024 z rozhodného období 1–3/2024 je vypočten PPÚ ve výši 110,50 Kč, minimální hodinový činí 112,50 a zaručený pro 8 PT 129,80 Kč. V případě, že zaměstnanec má týdenní pracovní dobu 37,5 hodiny, budou hodnoty 112,50 a 129,80 Kč přepočteny? Tzn. minimální mzd bude: 112,50 x 40 : 37,5 = 120 Kč Zaručená mzda: 129,80 x 40 : 37,5 = 138,45 Kč. Pro poskytnutí náhrady za dovolenou v průběhu II. čtvrtletí 2024 bude použit hodinový zaručený PPÚ ve výši 138,45 Kč? 

Jako zaměstnavatel, který vyplňuje svému zaměstnanci Doklad o výši čtvrtletního příjmu, jenž nyní zpracováváme na základě xml dožádání převážně elektronicky, žádáme o upřesnění, zda do čistého příjmu zaměstnance se v daném měsíci zahrnuje i vyplacený měsíční daňový bonus a zda vstupuje do příjmů i vyplacený přeplatek na zálohové dani a doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování. 

v potvrzení o zdanitelném příjmu za r. 2024 je v odst. 10 nově rozepsány - příspěvky na penzijní připojištění - doplňkové penzijní spoření - penzijní pojištění - soukromé životní pojištění - dlouhodobý investiční produkt. Byl by problém, pokud máme např. penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření u Allianz vedený pod stejnou položkou, tudíž posíláme na stejný účet obě penzijní spoření a bylo by to na potvrzení o zdan. příjmu pod jedním názvem penzijní připojištění?

Zaměstnavatel souhlasí s tím, že se jeho zaměstnankyně vrátí z rodičovské dovolené dříve (konkrétně dítěti jsou 3 roky 25. 5. 2023 - návrat od 1. 5. 2023 na původní pracovní pozici). Je nutné z pohledu zaměstnankyně písemně žádat o dřívější nástup, nebo se musí strany společně dohodnout a podepsat tedy písemnou dohodu?

Zaměstnanec neziskové organizace (sociální služby) má měsíční paušalní mzdu. Od června 2024 by pracoval pár dnů hodin měsíčně v další neziskové organizaci. Jak postupovat: pořád by byl zaměstnán v první neziskové organizaci a mzda by byla za celý měsíc? Organizace by refakturovala odpracované dny v měsíci druhé organizaci. Tyto služby by měly být ošetřené smlovou mezi organizacemi? Je to správný postup? 

Pokud má odměňovaný člen statutárního orgánu zároveň dohodu o pracovní činnosti, posuzují se jednotlivé příjmy za účelem stanovení odvodů zvlášť? Tedy pokud má měsíčně příjem např. 1.700 Kč z DPČ a 3.000 Kč jako odměnu člena výboru, pak se nebude odvádět sociální pojištění z příjmů a zdravotní pojištění z DPČ?

Zaměstnavatel - obec, poskytuje zaměstnancům věcné dary / k svatbě, životnímu výročí apod./.Evidence není vedena na ML ani rekapitulacích mezd, dle sdělení zaměstnavatele postupují ve smyslu ust. § 85 písm. b) z.č. 128/2000 Sb., Zaměstnavatel uvedl, že se jedná o dar z vlastního majetku. V účetnictví vedeno na účtu 543 - Dary. Zaměstnanec obdrží dárkový poukaz, koupí si zboží dle vlastního výběru a na základě předložené paragonu mu zaměstnavatel proplatí příslušnou částku / hotově nebo na jeho účet/. Finanční částky /dary/ nejsou daněny, není proveden odvod pojistného. Je postup zaměstnavatele správný?

Zaměstnavatel chce zaměstnancům poskytovat kartu, prostřednictvím které mohou z jídelního automatu odebírat drobné občerstvení - bagety, sušenky apod., nejedná se tedy o plnohodnotné jídlo. Odběr zboží do určité částky by byl plně hrazený zaměstnavatelem, překročení této částky by představovalo srážku ze mzdy. Měla by být hodnota odebraného zboží, kterou platí zaměstnavatel, předmětem daně, ZP a SP a nebo by se mohlo jednat o "Jídlo k dispozici na pracovišti" - viz bod 1.2. Metodické informace ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1.1.2024, což by představovalo plnění, jež není považováno za příjem a nebude předmětem daně? Děkuji za odpověď.

Studentům za praktickou přípravu poskytujeme za produktivní činnost příjem ve výši x % z minimální mzdy (% je nastaveno dle odváděné práce min. však 30% min. mzdy) Podle § 6 odst. 9 písm. k) zákona o dani z příjmů jsou od daně (a následně pojištění) osvobozeny příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy. Z uvedeného důvodu příjem za produktivní činnost u praktikantů nezdaňujeme. Praktikantům současně proplácíme hodnotu odebraného jídla v naší podnikové jídelně. Hodnota jídla se liší podle toho co si praktikant vybere, ale často přesahuje částku 116,2 Kč (hranice pro osvobození příspěvku u zaměstnanců). Společnost náklady na stravu praktikantů považuje za náklady na reprezentaci a vykazuje je jako daňově neúčinný náklad. Je v daném případě možné hodnotu poskytnutého jídla považovat u praktikantů za osvobozený příjem, tak jako vyplácený příjem za produktivní činnost (§6/9/k) ? Prosíme o zhodnocení uvedeného nákladu na stravu praktikantů z pohledu daně z příjmů jak na straně praktikanta, tak na straně zaměstnavatele.

5. – 16. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o ošetřovném i pro dohodáře a OSVČ, stanovování důchodového věku, novém e-Podání VPDPP atd.

Zaměstnanec v lednu 2024 skončil insolvenční řízení oddlužením (splnil stanovené podmínky) a byl soudem osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém nebyly uspokojeny. Nyní jsme obdrželi Usnesení o provádění srážek ze mzdy od soudního exekutora jako nový plátce mzdy (zaměstnanec nastoupil v březnu 2024), avšak exekuční příkaz je z roku 2008, byl zahrnut do insolvenčního řízení a pohledávka byla řádně přihlášena. Domnívám se správně, že na toto Usnesení není možné již provádět srážky ze mzdy, protože z Usnesení o skončení oddlužení byla tato neuspokojená pohledávka osvobozena od placení? Pokud ano, jak má postupovat zaměstnavatel, když bude soudní exekutor trvat na pokračování ve srážkách?

OSVČ pečuje o dvě děti do 15 let. Děti mají režim domácí výuky. OSVČ má na zdravotní pojišťovně nahlášenou hlavní činnost. Nyní se dočetla, že při péči o dvě děti do 15 let by měla mít činnost vedlejší nebo nemusela mít dodržen minimální vyměřovací základ, je toto pravda? Pokud ano, lze podat na pojišťovnu česné prohlášení na péči o děti i s tím, že na prohlášení uvede datum od zpětně i několik let a potom podat opravné přehledy OSVČ? Pokud ano, jak dlouho lze toto zpětně provést?

Podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných úřadem práce poklesl oproti březnu o 0,2 procentního bodu na 280 078. Zásluhu na tom má zahájení sezónních prací. Díky nim se snížil počet mužů...

Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.

5. – 9. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o klesajícím počtu odborářů, šestidenním pracovním týdnu v Řecku atd.