Dokumenty

Počet vyhledaných dokumentů: 10000+
Počet vyhledaných dokumentů: 10000+
Zaměříme se na úpravu dovolené podle zákoníku práce a její praktickou aplikaci v každodenní personální praxi. Získáte přehled o vzniku práva na dovolenou, jejím výpočtu, čerpání i krácení, včetně vybraných specifických situací. Součástí budou názorné příklady výpočtů a upozornění na nejčastější chyby, kterých se zaměstnavatelé dopouštějí, spolu s doporučeními, jak je správně řešit.
Poslanci dnes řeší několik zásadních změn s dopadem na důchodce i chod státní správy. Sněmovna má na programu novelu týkající se doplňkového penzijního spoření, která by mohla část penzistů zbavit sankcí při předčasném ukončení smlouvy. Týkat se má těch, kteří si spoření sjednali ještě před koncem roku 2023. Nově by mohli odejít bez povinnosti splnit minimální dobu spoření a někteří by zároveň měli šanci získat zpět část peněz, o které kvůli dřívějším změnám přišli. Úprava reaguje na situaci z loňska, kdy stát přestal vyplácet příspěvky důchodcům. Řada z nich pak smlouvy ukončila a přišla nejen o státní podporu, ale někdy i o část vlastních úspor. Předkladatelé návrhu krok označují za napravení nespravedlnosti a chtějí umožnit, aby si dotčení mohli o kompenzaci požádat. Vedle penzí se Sněmovna zabývá i změnou pravidel pro státní zaměstnance. Na stole je návrh na zrušení dosavadního služebního zákona a jeho nahrazení novou úpravou. Podle autorů má přinést větší flexibilitu při obsazování úřednických pozic, což ale kritici vnímají jako riziko pro stabilitu a nezávislost státní správy. Program doplňuje také volba čtvrtého místopředsedy Sněmovny, kde se opakovaně nedaří obsadit místo určené pro hnutí STAN, a pokračování projednávání novely stavebního zákona. Ta má mimo jiné vrátit do systému centralizovaný model stavební správy s novým hlavním úřadem.  
  • Článek
Ve firmách se o zpětné vazbě mluví hodně. Spousta vedoucích a manažerů z ní má ale stále strach. Jak poskytnout feedback tak, že padne na úrodnou půdu a druhého nenaštve? Na to si mnoho z nich neumí odpovědět. Takže kolem problému chodí po špičkách a rozhovor s kolegou odsouvají. A nebo – kdy už přijde na věc – zabalí své vyjádření do tolika opatrností, až z něj skoro nic nezbyde. A tím skutečné řešení problému akorát oddalují. Ukážeme vám, jaké kroky je potřeba podniknout, abyste se přestali zpětné vazby bát. A začali ji dávat jasně, efektivně a s reálným přínosem pro druhou osobu.
Důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Ti z nich, kteří od spoření odstoupili předčasně a přišli kvůli tomu o státní podporu nebo dokonce o vlastní peníze, by mohli získat kompenzaci. Počítá s tím novela zákona o doplňkovém penzijním spoření od představitelů vládní koalice, kterou schválila Sněmovna hlasy 136 ze 153 přítomných poslanců. Nyní ji dostane k posouzení Senát.
Poslanecká sněmovna po opětovném projednání schválila návrh zákona vrácený Senátem, který zmírňuje dopady letošního zvýšení minimálních odvodů na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Zákon vrací minimální měsíční vyměřovací základ z 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy.
  • Článek
Český trh práce čeká jedna z nejzásadnějších legislativních proměn v oblasti zaměstnávání cizinců za posledních 25 let. Vláda předložila do sněmovny k projednání návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců, který má od roku 2029 nahradit stávající, již nepřehlednou úpravu. Do světa HR to vnáší spoustu inovací: konec papírových složek, zavedení institutu garantů, a tím pádem šanci na flexibilnější procesy při zaměstnávání cizinců.
Ministerstvo financí vydalo vyhlášku č. 68/2026 Sb., která stanovuje podobu formulářových podání k dorovnávacím daním. Předpis nabyl účinnosti 21. května 2026 a upravuje zejména strukturu daňového přiznání a informačního přehledu, které budou poplatníci nově podávat výhradně elektronicky ve formátu XML. Vyhláška navazuje na zákon o dorovnávacích daních a reaguje na potřebu sjednotit způsob vykazování těchto daní včetně jejich propojení s evropskou legislativou a mezinárodní výměnou informací. Formuláře vycházejí z jednotného evropského modelu a umožní finanční správě efektivnější zpracování dat i jejich sdílení mezi státy. 
Zaměstnanec podepsal 13. 5. 2026 smlouvu na HPP s nástupem od 18. 5. 2026, první den nepřišel, protože onemocněl a nechal si vystavit neschopenku. Jelikož nevznikl pojistný vztah nemá nárok na nemocenskou tzn. že mu ji nemůžu vykázat do směn, i kdyby náhrada byla 0 Kč? Pokud bych nemohla zadat nemoc a přijde do zaměstnání 22. 5. 2026, čím mu omluvíme neodpracované 4 dny, když už měl pracovat? Můžeme mu napsat 4 dny neplaceného volna? Na OSSZ ještě není nahlášený, ale na pojišťovnu je již od 18. 5. 2026 hlášený, takže by měl mít nějak tyto dny vykázané. Jak tuto situaci řešit?
Dle § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, případnou ztrátu na výdělku. Jak je to v případě, kdy zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy a zaměstnanec se podrobil pracovnělékařské prohlídce v této době? Přísluší mu za dobu této prohlídky náhrada mzdy? Zaměstnanec neuposlechl výzvy zaměstnavatele, aby se dostavil k pracovnělékařské prohlídce. Tudíž byl zdravotně nezpůsobilý a vznikla překážka v práci na jeho straně bez náhrady mzdy. V době této překážky souhlasil s provedením pracovnělékařské prohlídky.
Meta spustila 20. května první fázi rozsáhlé restrukturalizace, která znamená propouštění zhruba deseti procent globální pracovní síly, tedy přibližně 8 000 zaměstnanců. Jde o největší zásah do organizace firmy od období let 2022–2023 a zároveň o první krok širší transformace, o níž se ve vedení mluví už několik měsíců.  Už dřívější interní plány počítaly s tím, že květnová vlna nebude jediná a že další škrty mohou následovat ve druhé polovině roku. Jejich konkrétní rozsah ani načasování ale zatím nebyly pevně stanoveny a podle dostupných informací se mohou upravovat podle toho, jak se bude vyvíjet technologický posun v oblasti umělé inteligence.  Klíčové je, že nejde o reakci na oslabení byznysu. Meta vstupuje do změn z relativně silné pozice, ale rozhodla se zásadně přesměrovat zdroje do rozvoje AI. Firma investuje rekordní objemy peněz do datových center, vývoje modelů a budování infrastruktury, která má umožnit široké nasazení autonomních systémů napříč produkty i vnitřním fungováním společnosti. Propouštění přitom představuje jen jednu část celé proměny. Současně dochází k rozsáhlému přeskládání uvnitř firmy: tisíce zaměstnanců se přesouvají do nových AI týmů, ruší se část manažerských pozic a organizační struktura se zjednodušuje. Cílem je méně vrstev řízení, menší týmy a rychlejší rozhodování. Celkový dopad těchto změn tak výrazně přesahuje samotné propouštění. Kombinace rušených míst, interních přesunů a zastavení náboru může zasáhnout až pětinu pracovní síly. Firma tím reaguje na rychlý vývoj technologií, které podle jejího vedení zásadně mění způsob práce – úkoly, jež dříve vyžadovaly početné týmy, dnes zvládnou menší skupiny lidí podporované AI nástroji. Zároveň ale do celé situace vstupuje aktuální korekce očekávání. Mark Zuckerberg po spuštění restrukturalizace zaměstnancům sdělil, že další plošné propouštění napříč celou firmou letos neočekává. Tento výrok částečně zmírňuje dřívější spekulace o pokračujících vlnách škrtů, zároveň však nechává prostor pro dílčí změny podle vývoje transformace. Kroky Mety zapadají do širšího trendu v technologickém sektoru, kde velké firmy kombinují masivní investice do umělé inteligence s redukcí počtu zaměstnanců. Nejde tak jen o jednorázové šetření, ale o hlubší proměnu fungování – od organizační struktury až po samotnou povahu práce. To, co Meta spouští v roce 2026, tak může naznačovat, jak bude vypadat model fungování velkých technologických společností v následujících letech.
  • Článek
  Plátci pojistného: lhůty a sankce ve zdravotním pojištění Ing. Antonín Daněk Dodržování zákonných lhůt a povinností je pro plátce pojistného ve zdravotním pojištění zásadní – nejen kvůli správné evidenci,...
Zaměstnanec, technik který jezdí servisovat naše zboží k zákazníkům, má místo výkonu práce Evropu, pravidelné pracoviště (pro účely cestovních náhrad) své bydliště v Brně. Naše firma má sídlo v Praze, zaměstnanec tam také pravidelně jezdí cca každý druhý týden a je to považováno za služební cestu včetně ubytování v hotelu. Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti – příloha počet zaměstnanců – jaké bude uvedeno místo výkonu práce?  - Jaký bude uveden v JMHZ u tohoto zaměstnance povinný údaj místo výkonu práce?
Společnost s ručením omezeným je registrována ke srážkové dani, každoročně podává Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby. V současnosti společnost nemá žádné zaměstnance ani nemá uzavřené žádné DPČ a DPP, ale předpokládá, že do budoucna nějaké dohody budou sjednány. Od ČSSZ neobdržela žádný variabilní symbol. Vzniká v současnosti této společnosti nějaká povinnost v souvislosti JMHZ?
Zaměstnanec odpracuje 30 hodin přesčas třeba v dubnu a bude mu v dubnu proplaceno jen 20 hodin přesčas s tím, že 10 hodin si vybere jako náhradní volno v následujím období. Jak správně řešit situaci a vyplnění JMHZ? Do atributu 10268 počet odpracovaných hodin zahrnu mj. pouze 20 hodin přesčas, protože do odpracovaných hodin se nezahrnují hodiny přesčas, za které bylo nebo bude poskytnuto náhradní volno? Kdyby následně k poskytnutí náhradního volna nedošlo, bude v měsíci, kdy nedojde k čerpání zbylých 10 hodin, např. červnu proplacena dosažená mzda včetně příplatku za těchto 10 hodin přesčas a zároveň 10 hodin zahrnuto do atributu 10268 (dosažená mzda vč. příplatku za přesčas se vyplácí v měsíci čerpání náhradního volna)?
Jaký druh činnosti máme uvést při registraci zaměstnance v souvislosti s JMHZ u předsedy zkušební maturitní komise, kterému vyplácíme odměnu podle vyhlášky č. č. 177/2009 Sb. na základě nepojmenované smlouvy podle občanského zákoníku. Činnost předseda vykonává na základě jmenování v našem případě školským odborem MHMP, nejde o žádný z pracovně právních vztahů. Z odměny se odvádí daň z příjmu, zdravotní pojištění, popř. i sociální pojištění.
Česká republika podepsala novou smlouvu s Maltou o zamezení dvojího zdanění, která však zatím čeká na dokončení schvalovacího procesu. Smlouva by měla nahradit dosavadní úpravu z roku 1996 (č. 164/1997 Sb.). Nová smlouva vychází z modelových úmluv OECD a reflektuje aktuální mezinárodní standardy včetně pravidel proti daňovým únikům.   Z pohledu mzdové praxe je klíčové, že smlouva stanoví, ve kterém státě se zdaní příjmy ze závislé činnosti a jak se zabrání jejich dvojímu zdanění. Základní rámec přitom vychází z těchto ustanovení: článek 4 (daňová rezidence) – určuje, ve kterém státě je osoba považována za daňového rezidenta články 14 až 19 (příjmy fyzických osob) – upravují mimo jiné právě závislou činnost (mzdy) článek 5 (stálá provozovna) – důležitý pro posouzení činnosti zaměstnavatele v druhém státě článek 22 (zamezení dvojího zdanění) – pro ČR primárně metoda prostého zápočtu, s možným využitím vynětí s výhradou progrese podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů V praxi se smlouva uplatní například u zaměstnanců pracujících mezi Českem a Maltou, kdy řeší, kde se jejich mzda zdaní a jak se zohlední případná daň zaplacená v zahraničí. Pro běžnou mzdovou agendu bez přeshraničního prvku se změna neprojeví. V případech mezinárodního zaměstnávání ale přináší jasnější pravidla a větší právní jistotu. Důležité: smlouva zatím není účinná – byla sice podepsána 24. září 2025, ale v květnu 2026 je teprve projednávána v Poslanecké sněmovně a musí projít schvalovacím procesem v obou státech. Do té doby se nadále používá stávající smlouva z roku 1996.      
  • Článek
Chyby jsou nevyhnutelnou součástí pracovního procesu a mohou být vnímány jako příležitost k růstu a zlepšení. Tento článek se zaměřuje na to, jak se efektivně zotavovat z omylů v práci a budovat odolnější pracovní procesy. Zkoumá rozdíly mezi individuálními chybami, týmovými selháními a systémovými slabinami a klade důraz na to, jak důležitá je firemní kultura, která podporuje otevřenou komunikaci o chybách. Zatímco skrývání chyb může vést k finančním ztrátám a snížené důvěře, prostředí, které chyby přijímá jako příležitost k učení, přispívá k psychologickému bezpečí a vyšší produktivitě. Článek také nabízí strategii, jak přistupovat k chybám, a zdůrazňuje důležitost psychologického bezpečí při jejich řešení.
Milí uživatelé, hlavním tématem tohoto týdne je větší tlak na správnost a transparentnost – ať už jde o kontrolu daňových slev, spory o zdanění cestovních náhrad nebo nové povinnosti, které se postupně promítají do praxe firem. Přinášíme také důležité připomenutí zvláštního režimu DPP v zemědělství, aktuální pohled na směřování trhu práce i novinky, které se dotknou rodin, řemesel a zapojení mladých do veřejného dění. Nechybí ani pozvánky na akce a speciální nabídka k Mezinárodnímu dni HR.
Podali jsme JMHZ, a vinou chyby v SW nebyly odeslány údaje o vratkách z ročního zůčtování záloh. JMHZ bylo přijato v pořádku. Nyní když nám výrobce SW oznámil chybu a dodal opravenou verzi SW, jsme zjistili, že u JMHZ podání, která byla systémem přijata a vyhodocena po logické stránce jako bezchybná nelze podat opravu. Opravy se nám daří podat pouze tam, kde systém podání nepřijal a vrátil zpět chybové hlášení. Odhalili jsme tedy zásadní chybu v systému JMHZ, a to, že když mám ve mzdách nějakou chybu, ale logicky je to v pořádku a provedu nějakou opravu, tak opravné JMHZ nepodám? Přijde mi hodně divné, že opravné podání JMHZ z vlastního podnětu nemám šanci podat. To že v současné době je údaj o vratkách daně z ročního zúčtování nepovinný údaj, samozřejmě víme, ale chtěli jsme to mít v systému vše v pořádku.
  • Článek
Evropská směrnice o transparentním a rovném odměňování skýtá poměrně velký prostor pro zástupce zaměstnanců ohledně možnosti jejich participace na nastavení vhodného transparentního systému rovného odměňování u zaměstnavatele a na jeho následném prosazování. Kruciální otázkou pak je, jakým způsobem byl tento prostor využit při transpozici požadavků předmětné směrnice do českého právního řádu. Záměrem tohoto článku je zmapovat možnosti, které pro zástupce zaměstnanců směrnice představuje a porovnat je s aktuálním návrhem české právní úpravy transponující požadavky diskutované směrnice.