Dokumenty

1) Zaměstnanec má platový výměr 23 510 Kč. Dále má příplatek za vedení 1 700 Kč. Má 100% úvazek = 40 hod týdně. V srpnu pracoval 15 dní, 7 dní měl dovolenou. Dále pracoval přesčas v týdnu 5,5 hod a o víkendu 4 hod. Za srpen ještě dostal odměnu 4 000 Kč. Srpen měl tedy 22 pracovních, z toho zaměstnanec odpracoval 15 (7dní čerpal dovolenou = 56 hod dovolené). Je správně vypočtená hrubá mzda ve výši 33 527 Kč? Jeho průměr na dovolenou je 178,08 Kč.  2) Zaměstnankyně pouze se 75% úvazkem s platovým výměrem: 14 085 a osobním příplatkem 500 Kč, také odpracovala 15 dní, čerpala 7 dní dovolené (celkem 42 hod. dovolené), dostala odměnu 3 000 Kč, její průměr na dovolenou je 144,05 Kč. A odpracovala v týdnu ještě přesčasy ve výši 31 hod. Bude její hrubá mzda za měsíc srpen ve výši 24 568 Kč? 

Když si plnoletý student do 26 let přivydělává na dvě dohody o provedení práce u různých zaměstnavatelů, jak to bude se zúčtováním daně za rok 2024? 1. Z 1. dohody, u které uplatňuje slevu u poplatníka má měsíčně příjem 1.300,- , dohoda od července 2. Z 2. dohody má příjem 10.000,-, ale jelikož byla uzavřena později, slevu zde neuplatňuje a zaměstnavatel za něj odvání daň ve výši 15%. Dohoda od srpna Jak se bude vyúčtovávat sleva na poplatníka a vrácení daně za rok 2024, musí student podávat daňové přiznání? Nebo je případně jiná varianta způsobu vyúčtování? Pokud bude podávat přiznání bude postup na konkrétním případu následující? 1. Dohoda červenec-prosinec příjem ve výši 1.300 měsíčně, t.j. z toho vypočtená daň 195,-, jelikož se uplatňuje sleva na poplatníka, daň se neplatí. 2. Dohoda srpen-prosinec příjem ve výši 10.000 měsíčně, měsíčně odvádí zaměstnavatel 1.500 daň. V případě podání daňového přiznání studentem bude vyúčtováno takto: 195 * 6 = 1.170,- daň z 1. dohody, neodvedena uplatněna sleva na poplatníka, která je za 6 měsíců 15.420,- 1.500*5= 7.500,- daň z 2. dohody, odvedená. Celkově daně = 8.670,- - sleva na poplatníka za 6 měsíců 15.420,- = 6.750,- vrátí stát na daních studentovi? Je tento postup správný?

Uzavřeli jsme se zaměstnancem DPP od 2. 1. do 31. 12., ale nyní v srpnu zaměstnanec již odpracoval všech 300 hod a vyčerpal dle zákona dovolenou. Ke 30. 8. skončil a již u nás tento rok pracovat na DPP nebude. Je možné s ním uzavřít dohodu o rozvázání DPP ke 30. 8., abychom ho mohli ke 30. 8. odhlásit na OSSZ, kam se měsíčně posílá výkaz příjmů? Již tento výkaz zasílat nebudeme. Nebo odpracováním a vybráním si dovolené tato dohoda automaticky končí a nemusíme žádný dokument sepisovat, resp. uzavírat dohodu o rozvázání DPP? Zaměstnanec nechce, tedy ani mi jako zaměstnavatel z důvodu administrativy dále zasílat výkaz příjmu k DPP za každý měsíc na OSSZ. 

Chtěli bychom zaměstnat účetní na DPP, jejím úkolem by bylo zpracování účetnictví a podání přiznání k DPH a kontrolního hlášení. Je to práce na cca 1 - 2 hodiny denně. DPP bychom chtěli uzavřít s úkolovou odměnou (za odvedenou práci, nikoliv za odpracované hodiny). Pokud budou zaúčtovány za měsíc všechny doklady a podané přiznání k DPH, dostane účetní plnou odměnu 10 000 Kč. Musíme v takovém případě sledovat skutečně odpracované hodiny a evidovat je? Může být DPP uzavřena s úkolovou odměnou s tím, že časová norma na činnost je 1,5 hod. denně? Můžeme pak tuto časovou jednotku uvádět i ve mzdovém listu jako odpracovanou dobu nebo opravdu musíme sledovat i při úkolovém odměňování přesně odpracovanou dobu?

Zaměstnanec je odměňován mzdou. Dle mzdového výměru má k základní mzdě stanovený příplatek za vedení v pevné výši. Má nárok na celý příplatek i v případě nemoci, čerpání dovolené, nebo se tento příplatek alikvotně krátí?

Neřeším otázku místa výkonu práce, ale počet míst pravidelného pracoviště, které jsou samozřejmě v rámci místa výkonu. Uvedla jsem informaci, že místo výkonu práce je sjednáno jako provozovny zaměstnavatele v Olomouckém kraji, nikoliv obec Olomouc, jak píšete. Jedná se mi o to, kolik pravidelných pracovišť lze sjednat, když nejsou v jedné obci, ale jsou v místě výkonu práce tedy v kraji. Nárok na cestovní náhrady vzniká i v případě při cestě mimo pravidelné pracoviště. Z čeho prosím vyplývá, že je možné mít několik pravidelných pracovišť, které nejsou v území jedné obce? Pokud tedy bude sjednáno, že v pondělí je pravidelným pracovištěm Olomouc a ostatní dny Hněvotín, pak při cestě mimo toto pracoviště v ten konkrétní den vzniká nárok na cestovní náhrady?

Mateřská společnost plánuje vyslat svého zaměstnance na služební cestu do dceřiné společnosti v Uzbekistánu. Zahraniční pracovní cesta by měla trvat rok. Mateřská společnost bude vyplácet mzdu a cestovní náhrady. Daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění bude hradit v ČR. Bude to tak správně? Nebudeme muset hradit daň z příjmů nebo odvody pojistného v Uzbekistánu? Nehrozí mateřské společnosti povinnost založení stálé provozovny?

Pokud pracovník odpracuje 300 hodin za rok, má nárok na 24 nebo 25 hodin dovolené ? (máme 4 týdny dovolené) Způsob výpočtu se liší v tom, že čerpaná dovolená se také považuje za výkon práce - pak bych počítala z odpracované doby 324 hodin a vyšlo by mi 25 hodin nároku. Ale jinak se všude uvádí 24 hodin nároku.

Náš zaměstnanec přišel do práce v 6:20. Od 8:12 do 16:42 byl na služební cestě, po návratu ještě pracoval od 16:42 do 18:00. Směnu máme stanovenou od 7: 00 do 15:30. Máme pružnou pracovní dobu. Služební cesta trvala déle než 5 hodin = nárok na stravné. Tento den odpracoval více než 3 hodiny = nárok na stravenku. Bude v tomto případě vůbec nárok na stravenku, když máme směnu stanovenou od 7:00 do 15.30 a v tomto intervalu 3 hodiny neodpracoval? A pokud bude nárok na stravenku, bude toto poskytnutí stravenky posouzeno jako plnění osvobozené od daně? 

Zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou. Ještě před jejím ukončení je znovu těhotná. 3 letá lhůta původní RD jí ale končí 3 dny před nástupem na další mateřskou dovolenou. Jak to bude u zaměstnavatele? Nemusí jí prodloužit pracovní poměr, i když je těhotná? Nebo pracovní poměr skončí a bude pak čerpat MD v ochranné lhůtě? Pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. Mysleli jsme, že zaměstnavatel může povolit čerpání RD maximálně do 3 let věku dítěte? A po tomto datu již musí zaměstnankyně nastoupit zpět do zaměstnání? U této by to byly 3 dny práce a následně nástup na další MD, ale co když po ukončení RD nenastoupí? Zaměstnavatel ji výpověď dát nemůže, protože je těhotná, tak bude tedy naloženo s těmi 3 dny?

9. – 12. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o růstu důchodového věku, zvýšení odvodů OSVČ na pojistné atd.

Zaměstnanec má měsíční mzdu 21 800 Kč, TPF 40 hod./týden a je zařazený ve 4. skupině prací. 1) Leden 2024 – odpracoval celý - HM: 21 800 Kč a 184 hod. 2) Únor 2024 – dovolená 1 den - ZM: 21 800/168) x (168-8) = 20 762 Kč náhrada mzdy za dovolenou: 8 hod x 129,80 Kč = 1 038 Kč HM: 21 800 Kč. 3) Březen – odpracoval celý - HM: 21 800 Kč a 168 hod PHV = 21 800 + 20 762 + 21 800 / 184 + 160 + 168 = 125,71 Kč = PHV na 2 čtvrtletí 2024. Pokud PHV výdělek klesl pod hranici 129,80 Kč (tj. 4. skupina), tak se ponechává vypočtený PHV na 125,71 Kč, nebo se musí na 2. čtvrtletí 2024 ručně opravit na 129,80 Kč?

Společnost s. r. o. zaměstnala zaměstnance, který má exekuce. Tento zaměstnanec je částečně invalidní a je mu vyplácen důchod z částečné invalidity. Budou se příjmy ze zaměstnávání sčítat s vyplaceným částečným invalidním důchodem? Jakým způsobem se bude postupovat? Kdo bude dělat exekuční srážku?

21. 8. - 5. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravované novele zákoníku práce, růstu průměrné mzdy či novém podání "Výkaz příjmů z DPP".

Zaměstnanec příspěvkové organizace, učitel, byl vzat od 13. 2. 2024 do 31. 7. 2024 do vazby. Dne 1. 8. 2024 ukončil pracovní poměr. Roční nárok na dovolenou je 8 týdnů, 40 dní. Jaký nárok na dovolenou bude mít za rok 2024? 

Pokud má zaměstnanec sjednané místo výkonu práce Česká republika a pracuje jako obchodní zástupce, musí mu být vypočtené a proplacené stravné? Pokud ne, stačí zaúčtovat pouze fakturu za ubytování a jízdenky, a to bez nutnosti zpracování cestovního příkazu?

Zaměstnanec je nemocen pouze 7 dní. V tomto případě musí zaměstnavatel také zasílat na OSSZ Hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti? Pokud ano, do jaké doby, pokud po ukončení nemoci zaměstnance není ihned zaměstnavatel schopen toto hlášení zaslat? Jaký plyne postih při pozdním zaslání tohoto hlášení?

Co všechno zahrnovat do odpracované doby pro dovolenou u DPP? Z článků tady uveřejněných by se do odpracované doby měla započítat samotná práce + dovolená + překážky. Např. zaměstnanec odpracuje na DPP 250 hodin, 10 hodin čerpal překážky bez náhrady + 15 hodin dovolené. Celková doba pro výpočet dovolené by tedy činila 275 hodin - zaměstnanec by tak měl nárok na 20 hodin dovolené. K čerpání mu tedy zbývá 5 hodin. Jestliže si vyčerpá i tyto, tak celková doba by se navýšila na 280 hodin - celkový nárok by tedy činil 22 hodin. Je tento výpočet správný nebo se pro nárok na dovolenou bude vycházet pouze z reálně odpracovaných hodin, tj. 250 hodin a nárok na dovolenou by činil tedy 19 hodin. Při hledání odpovědi jsem se totiž setkala ve většině případů s názorem, že pro dovolenou se vychází pouze z reálně odpracované doby, proto bych ráda věděla, co je tedy dle zákoníku práce správně.

Nově budeme mít dvě provozovny, jednu v katastrálním území obce Olomouc a druhou v katastrálním území obce Hněvotín, obě provozovny jsou v místě výkonu práce zaměstnance. Máme pracovníky, kteří se musí určité dny pohybovat buď v Hněvotíně, nebo v Olomouci. Místo výkonu práce mají stanoveno jako provozovny zaměstnavatele v Olomouckém kraji. Nově chceme do smluv dávat pravidelné pracoviště z důvodu jasnosti při vyúčtování cestovních náhrad. Můžou mít tito pracovníci určena 2 pravidelná pracoviště, i když nejsou v jedné obci, a tím pádem jim nebudou náležet cestovní náhrady, pokud budou na těchto dvou provozovnách? Nebo mohou být 2 pravidelná pracoviště, ale protože nejsou v katastrálním území jedné obce (pravidelné pracoviště nesmí být určeno šířeji, než jedna obec), tak stejně budou náležet cestovní náhrady? A musíme tedy určit, které z těchto dvou pracovišť je bráno na zřetel pro účely výpočtu cestovních náhrad? 

Snaha motivovat zaměstnance k chování, jež organizace či manažer vyžaduje, přerůstá občas v tendenci s nimi manipulovat. Jako nástroj mající ovlivnit chování zaměstnanců má však manipulace zpravidla omezenou účinnost. Velmi často se navíc obrací proti těm, kteří její metody využívají. Článek se zabývá nejčastějšími podobami manipulace v pracovních i osobních vztazích, důvody, proč se jim vyvarovat, i způsoby, jak jim čelit.