Otázky a odpovědi

Zaměstananec byl vyslán na zahraniční pracovní cestu na Slovensko. Doba strávená na Slovensku činila 5 hodin-nárok na stavné vnikl ve výši EUR 11,66. Zaměstnavatel proplácí stravné v měně EUR. Může nárok na výplatu staravého zaokrouhlit na EUR 12 nebo musí proplatit částku přesně, tj. EUR 11,66? Je možné vyplatit EUR 11 v měně EUR a 0,66 EUR přepočíst kurzem ČNB platným v den nástupu na zahraniční pracovní cestu a 0,66 EUR po přepočtu na koruny vyplatit v korunách?

Zaměstnanec uskutečnil 2 pracovní cesty v jednom kalendářní dni: První pracovní cesta - zahraniční, na tuto nastoupil 14. 2. v 7 hod. v ČR, hranice Slovenska překročil v 8:20 hod. a pak zpět v 11:25 hod., v zahraničí tedy byl 3 hod. a 5 min. Pracovní cesta skončila ve 12:00 hod. v ČR. Druhá pracovní cesta tuzemská, na tuto nastoupil tentýž den v 18:30 hod. a trvala až do 16. 2. (vícedenní cesta). Na jaké cestovní náhrady - stravné - má zaměstnanec za den 14. 2. právo?

Zaměstnanec byl na služební cestě ve Francii, po příletu do ČR ve 12:15 se dostaví do kanceláře, kde od 13:20 do 17:00 ještě pracoval. V tento den poskytnuto zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby, kráceno o 35% za poskytnutou snídani. Tuzemské stravné v tento den nevzniklo (hodina a pět minut). Vzhledem k odpracování více než 3 hodin na pracovišti, poskytneme v tento den stravenku. Postupujeme správně?

OSVČ podnikající na základě ŽL s bydlištěm (sídlem) v ČR dlouhodobě pracuje v Německu (domů jezdí jen na víkend 2x měsíčně) a práce fakturuje německému zákazníkovi. Jsou daňově uznatelné výdaje na ubytování a zahraniční stravné s kapesným?

Zaměstnanec dostal zálohu 100 EUR 10. 1. 2021. Na pracovní cestu nastoupil 11. 1. a vrátil se 14. 1. Má nárok na 135 EUR za zahraniční stravné. Směrnicí jsme si stanovili jako den uskutečnění účetního případu den, kdy se vrátí ze služební cesty. Vyúčtování služební cesty tedy vyúčtuji kurzem ze dne 14. 1. 2021, tj. 26,19 * 135 = 3535,65 bude zaúčtováno na MD 512/D 333, ale jakým kurzem zúčtuji zálohu v účetnictví? Kurzem ze dne poskytnutí zálohy nebo kurzem vyúčtování? 

Společnost s. r. o. bude zavádět program pro zpracování cestovních příkazů. Zaměstnanci (obchodníci cestující velmi často po světě, mají minimálně 10 pracovních cest měsíčně) budou v průběhu měsíce vkládat do programu sami své pracovní cesty a účtenky z pracovních cest, každý zaměstnanec má firemní platební kartou s uvedením svého jména a zaměstnavatele, 90 % cestovních výdajů hradí touto firemní kartou, ale vždy jsou mu dopláceny diety přepočtené na CZK (nikdy se nevyplácí záloha, za vyplacenou zálohu se považuje poskytnutí platební karty, zároveň ale zaměstnanci nikdy přes platební kartou nevybírají hotovost). Jednou měsíčně výkaz uzavřou a měsíční výkaz bude automaticky zaúčtován do účetnictví a bude jim vyplacen doplatek, tj. náklady které nebyly hrazeny firemní platební kartou. Problémem programu je, že může být použit pouze jeden kurs pro všechno, tj. v tomto kursu bude výkaz účtován a ze stejného bude vznikat doplatek zaměstnanci. Program nabízí pevný kurs nebo denní kurs Čnb nebo ECB. Rozhodně nejde používat kurs ze dne zahájení cesty nebo vyplacení zálohy, není v silách zaměstnanců v množství cest a dokladů toto po nich požadovat. Je možné používat denní kurs? Myslím, že v rámci možností by to bylo nejlepší řešení. Tento program bude fungovat cca v 20 zemích, nikde s denním kursem nemají problém. 

Společnost bude pořádat školení o vedení účetnictví. Školení se bude konat v Rakousku. Účastníky školení budou čeští občané, kteří si uvedené školení u naší společnosti zakoupí. V ceně školení bude zahrnuta doprava, ubytování, stravování, školení, pojištění, výlety. Školení bude probíhat 4 hodiny denně. Co bude pro účastníky školení daňově uznatelným nákladem?

Prosím o objasnění otázky zaokrouhlování nároků zaměstnanců u zahraničního cestovného. Např. zaměstnanci vznikne nárok na 1/3 sazby stravného, které činí 35 EUR na den, 1/3 sazby činí 11,6666 EUR. Vyplatím mu tedy 11,67 EUR? V případě, že bude mít ještě třeba doklad na PHM čerpané do služebního automobilu na částku 80,02, obě tyto částky sečtu a vyplatím mu 91,69 EUR? 

Zaměstnanec jede v jednom kal. dni na pracovní cestu na Slovensko a zpět. ČR od 4:00 do 7:00, tedy 3 hodiny SK od 7:00 do 15:30, tedy 8,5 hod., poskytnut oběd ČR od 15:30 do 17:00. Zahraniční část je mi jasná, sazba pro 8,5 hodin trvání a zároveň pokrácení stravného o jedno jídlo. Tuzemská cast - sečtu časy 3 + 3,5 hodiny = 6,5 hodiny. Krátím tuzemskou část o oběd, který byl poskytnut v „zahraniční“ části této cesty, nebo tuzemské stravné nebudu krátit?

Podnikatel uskuteční pracovní cestu, kdy mu vznikne nárok na tuzemské stravné (cesta nad 12 hodin) a v zahraničí stráví 3 hodiny. Má nárok na zahraniční stravné 1/3 nebo musí 3 hodiny připočíst k tuzemským hodinám pracovní cesty? Pokud by mu nevznikl nárok na tuzemské stravné (cesta do 12hodin) a v zahraničí by strávil 3 hodiny, měl by nárok na 1/3 zahraničního stravného? Jak je to s limitem 12 hodin pracovní cesty v tomto případě?

Firma vyplácí zaměstnancům zahraniční stravné. Našla si výklad, že zaměstnavatel může před vysláním na pracovní cestu sjednat nižší hodnotu krácení, než je v zákoně o cestovních náhradách. Jedná se o krácení za poskytnuté jídlo, které je vidět na hotelovém účtu. Zatím firma nemá k tomuto vytvořené žádné směrnice, stravné krátíme dle zákona. Lze to nějak upravit a stravné nekrátit?  

Zaměstnanec jede na zahraniční pracovní cestu. Cesta z Prahy (místo pracoviště) na hranice trvá cca 1,5 hod. Např. vyrazí v 9:30 hod. z Prahy, hranice CZ/SRN překročí v 11:00 hod., dále pokračuje na místo určení. Vrací se následující den. V 16:30 hod. odjíždí z Dusseldorfu, v 00:15 h je na hranicích SRN/CZ a v 1:30 přijíždí do Prahy. Jak správně postupovat při výpočtu úhrady stravného? Hodiny, které zaměstnanec strávil na cestě na hranice v rámci ČR, se započítávají do hodin strávených v zahraničí? Nebo se vychází z tuzemských sazeb, a jelikož nepřekročila doba cesty v ČR 5 hod., tak nemá právo na nic? Jak přesně postupovat (v rámci výše uvedené cesty) při výpočtu stravného a přesné určení, kdy, proč a na co má zaměstnanec nárok?