Otázky a odpovědi - strana 2

Prosím o vyjasnění problematiky úhrady zákonného pojištění u jednatele. Jednatel pobírá odměnu ze své funkce a zároveň je ve společnosti zaměstnaný na smlouvu. Z tohoto druhého PP odvádí SP, ZP, zálohovou daň, uplatňuje nezdanitelnou položku na poplatníka. Bude v tomto případě odvádět zákonné pojistné na pracovní úraz? Klient je přesvědčený, že jako jednatel nemusí hradit, já si tím jistá nejsem. 

V 10/2018 k nám nastoupil nový zaměstnanec, který v 5/2018 u předchozího zaměstnavatele utrpěl pracovní úraz. Dosud obdržel od tohoto zaměstnavatele pouze náhradu za ztrátu na výdělku. Od Kooperativy ještě žádné odškodnění nedostal. V jakém případě mohu tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování daně z příjmu? Předpokládám, že pokud k 31.12.2018 neobdrží od Kooperativy žádné odškodné, RZD za rok 2018 mu provedu a za rok 2019 ( pokud mu Kooperativa v tomto roce odškodné vyplatí) , bude si muset tento zaměstnanec RZD udělat sám, z důvodu, že ve stejném období bude mít vyplacené 2 souběžné příjmy. Nejsem si jistá, jestli na tuto povinnost má vliv výše částky vyplacené Kooperativou ? Není stanoven nějaký limit, do výše kterého by tento příjem nebyl považován za souběžný a zaměstnanec mohl požádat o RZD svého nynějšího zaměstnavatele? 

Pokud při řízení vozidla na pracovní cestě pracovník způsobí nehodu vlivem mikrospánku, je jeho případné zranění možno považovat za pracovní úraz? Pracovník dodržel bezpečnostní přestávky při řízení.

Organizace (tuz. podnikatelský subjekt; s. r. o.) vyplácí svému zaměstnanci měsíčně náhradu ztráty na výdělku z důvodu pracovního úrazu. Kooperativa (zák. poj. zam.) jí při výplatě pojistného plnění srazila 20 %, protože dle inspektorátu práce byly částečně porušeny bezpečnostní podmínky. Bude celý mzdový náklad, který vyplácí organizace zaměstnanci jako náhradu ztráty na výdělku, daňovým nákladem, nebo bude těch 20 %, které jim Kooperativa neproplatila, nákladem nedaňovým? 

S. r. o. - stavební společnost, provádí práce na stavbách po celé ČR, se sídlem v Přerově, s pracovní dobou od 7:00 -15:30 hodin. Jeho zaměstnanci - stavbyvedoucímu, se stal úraz - autonehoda v pondělí cca 6:40 hodin. Nehoda se stala při cestě do práce z jeho trvalého bydliště - Praha, do místa, kde vykonával praci stavbyvedoucího na stavbě - v Olomouci. V jeho pracovní smlouvě je uvedeno jako místo výkonu práce jeho trvalé bydliště tj. Praha. Autonehoda se stala s firemním automobilem. Na stavbu do Olomouce vyjížděl zaměstnanec vždy v pondělí ráno a byl zde až do pátku, kdy se vracel zpět do místa bydliště. Můžeme tento úraz hodnotit jako pracovní s odpovídajícím finančním vyrovnáním?

Zaměstnanec měl v 11/2016 pracovní úraz. Neschopnost trvá. Na základě posudku od závodního lékaře zaměstnanec nemůže vykonávat dosavadní pozici. Zaměstnavatel nabídl zaměstnanci jinou pracovní pozici. Mzdové podmínky jsou zachovány. Otázkou je, může zaměstnanec nabídnutou pozici odmítnout? Pokud ano, jak dále postupovat?

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu služebním autem mimo svoji obvyklou pracovní dobu. Pracuje Po - Pá, služební cesta se měla uskutečnit v sobotu. V sobotu zaměstnanec vyjel z určeného místa a měl do společnosti přivézt pracovní stroj. Vyjel ve čtyři hodiny ráno a po hodině cesty se stala vážná dopravní nehoda. Máme hodinu strávenou na služební cestě v autě vykazovat jako odpracovanou dobu? Tím pádem i tento den brát jako první pracovní den (neplacený) pro náhradu a ne až pondělí? Za jaké hodiny tedy správně určit náhradu na nemoc? 

Může zaměstnavatel krátit bolestné v důsledku částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz, zapříčiněný např. nedbalostí zaměstnance?

Zaměstnanec (pedagog) má smlouvu na dobu určitou do 31. 8. 2017. Dne 2. 5. 2017 se zaměstnanci stal pracovní úraz a je v pracovní neschopnosti. V pracovní neschopnosti bude patrně do konce roku 2017. Má otázka zní, zda bude pracovní poměr ukončen k 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? Jak je to s náhradou za ztrátu na výdělku - bude vyplácena ke dni ukončení pracovního poměru, tj. 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? 

Zaměstnankyně měla pracovní úraz v prosinci 2015 s pracovní neschopností. Pracovní smlouvu měla na dobu určitou do 30. 6. 2016. A tímto datem byl pracovní poměr ukončen. Ale pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu stále trvá. Náhradu za ztrátu na výdělku vypočítávám do 30. 6. 2016, kdy byl pracovní poměr ukončen anebo za celou dobu trvání pracovní neschopnosti, i když už není v pracovním poměru?

Zaměstnanec pobírá nemocenské dávky (pracovní úraz) od dubna 2016 do konce roku 2016. Při ročním zúčtování popř. v daňovém přiznání je sleva na poplatníka v celé výši 24 840 Kč nebo se uplatní pouze poměrná část?

Již několik let se řeší přesun pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vniklou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání do odvodů sociálního pojištění. Jak to bude v roce 2017? Zůstává povinnost odvádět příslušné procento z vyplacených mezd pojišťovně?

Musí zaměstnavatel vést ve své evidenci Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény v případě, že zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, tzn. zaměstnavatel ví, že pracovní neschopnost je nutná nebo stačí, když zaměstnanec doručí tento tiskopis na OSSZ?

Do jaké doby musí lékař vystavit formuláře - 1. lékařskou zprávu, 2. posudek o bolestném, 3. posudek o ztížení společenského uplatnění, 4. potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, 5. vyúčtování nákladů na jízdné osobním automobilem? Tyto doklady musí vystavit podnikový lékař nebo stačí vystavit lékařem (nemocnice), který ošetřuje zaměstnance (jedná se o dlouhodobý úraz oka, došlo už k několika operacím)? Jaké náhrady a do kdy musí zaměstnavatel vyplatit za pracovní úraz?

Na Ministerstvu průmyslu a obchodu se stal zaměstnanci na dohodu o provedení práce pracovní úraz. Po ukončení neschopnosti přinesl zraněný od svého obvodního lékaře (ošetřující lékař byl ortoped - jednalo se o zlomeninu stehenní kosti) vyplněný formulář na bolestné a ztížené společenské uplatnění ve výši 1 500 bodů. Komisí, která pracovní úrazy likviduje, bylo rozhodnuto, že musí proběhnout revize bodového ohodnocení. Dostala jsem za úkol toto zajistit. Oslovila jsem Pojišťovnu Kooperativa s tím, že oni určitě mají své lékaře, kteří sporné případy řeší, ale nekomunikují přesto, že jim bylo nabídnuto, že Ministerstvo průmyslu a obchodu všechny výdaje uhradí. Kam se mohu obrátit kvůli novému posudku? Ministerstvo je rozhodné případné náklady s tím spojené uhradit.  

Dle oblastního inspektorátu práce (OIP) se pracovní úraz ohlašuje dle "místa" úrazu (jednalo se o úraz v Radonicích - OIP Praha), a proto máme přehlásit pracovní úraz. Dle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění nařízení č. 170/2014 Sb. § 4 odst. 1 písm. c) cituji: "příslušnému OIP, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti...", což je sídlo firmy v Dubňanech a dle mého správně hlášen OIP Brno. Prosím o sdělení, zda jsem někde "přehlédla" tuto skutečnost, resp. odkaz na právní úpravu.

Náš zaměstnanec přišel s nemocenským lístkem a uvedl, že úraz se mu stal na pracovišti. Bohužel, i přesto, že na směně bylo dalších 10 kolegů, nikomu to nenahlásil a nikdo si nevšiml, že by si úraz způsobil. K lékaři šel až za 2 dny. Jak postupovat v těchto záležitostech?

V zasedací místnosti naší organizace došlo k opaření zaměstnankyně (úřednice) horkým nápojem, který si přenášela z kuchyňského koutku v místnosti na své místo u stolu. Lze takový úraz kvalifikovat jako pracovní, resp. za jakých podmínek? Zaměstnankyně se do místnosti dostavila na schůzi odborové organizace.

Vzhledem k právní úpravě nárůstu hodnoty 1 bodu v rámci bolestného za pracovní úraz na 250 Kč se ptám, zda se bolestné bude vyplácet i u pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti. U některých zaměstnavatelů dochází ke zvýšené evidenci pracovních úrazů a žádostí o výplatu pouze bolestného, proto se ptají, zda by se nedalo argumentovat tím, že nedošlo k pracovní neschopnosti nebo že nebyla delší než 3 kalendářní dny, a tak bolestné nevyplatit.

Náš zaměstnanec si způsobil pracovní úraz a jeho léčení trvalo šest měsíců a to od 2. 4. 2013 - 30. 9. 2013. Dovolenou jsme mu nekrátili z důvodu pracovního úrazu. Nyní pojišťovna, která má vyplatit odškodnění našemu zaměstnanci, uznala pouze měsíc pracovního úrazu z důvodu degenerativního onemocnění páteře. Jak máme teď posoudit nárok na dovolenou, máme ji dodatečně krátit, anebo je pro firmu směrodatný začátek onemocnění a to bylo z důvodu pracovního úrazu.