Otázky a odpovědi - strana 2

Zaměstnanec, v současné době starobní důchodce. V dubnu 2018 měl pracovní úraz, který zanechal trvalé následky, se kterými se stále léčí. Starobní důchod mu byl přiznán v říjnu 2019. V současné době řešíme jeho návrat do zaměstnání na jeho původní pracovní pozici. V případě, že nám zaměstnanec předloží potvrzení od našeho lékaře poskytovatele pracovně-lékařských služeb, že není schopen jeho dosavadní práci dále vykonávat z důvodu pozbytí jeho zdravotní způsobilosti, ke které by došlo i bez pracovního úrazu, vzhledem k věku a zdravotnímu stavu zaměstnance, může zaměstnavatel postupovat tak, že dá zaměstnanci výpověď § 52 písm. e) zákoníku práce, nebo musí postupovat tak, že pracovní poměr ukončí výpovědí ze strany zaměstnavatele podle § 52 d) zákoníku práce, kde je uvedeno, že zdravotní způsobilost pozbyl vlivem pracovního úrazu a náleží mu odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. 

Zaměstnanec měl v srpnu 2018 uznaný pracovní úraz bez pracovní neschopnosti, při němž si přetrhl šlachu bicepsu. Nyní se na zaměstnavatele obrátil s tím, že následkem tohoto pracovní úrazu musí podstoupit operaci. Kromě náhrady za ztrátu na výdělku nárokuje také bolestné a ztížení společenského uplatnění. Kdo přesně posoudí přímou příčinnou souvislost s původním pracovním úrazem? Má se zaměstnanec obrátit na Kliniku pracovního lékařství a co je k tomu potřeba? Lékařské zprávy, které zaměstnanec předložil, nejsou jednoznačné a vyskytují se v nich různé diagnózy. Zaměstnavatel není schopen posoudit, zda se v tomto případě jedná o příčinnou souvislost, či nikoliv. 

Jediný společník a jednatel v s. r. o. pracuje pro s. r. o. jako řidič mezinárodní dopravy. Může jednatel a zaměstnanec v jedné osobě uzavřít pracovní smlouvu na řidiče mezinárodní dopravy? Bude mít z tohoto titulu nárok na tuzemské a zahraniční diety? Má mít také uzavřenu smlouvu na výkon funkce jednatele? Jak ošetřit, aby byl nárok na případný pracovní úraz (na silnici hrozí stále)?

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 5. 1. 2015. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 7,5 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Dovolená na zotavenou je poskytována v délce 20 dní. Zaměstnanec je od 12. 6. 2019 v pracovní neschopnosti (pracovní úraz). K 30. 11. 2019 je potvrzeno trvání pracovní neschopnosti a předpokládá se, že neschopnost bude trvat do února 2020. Celkový počet zaměškaných směn = 13 + 23 + 22 + 21 + 23 + 21 + 22 = 145 směn za jednotlivé měsíce k 31. 12. 2019. Za prvních 100 zaměškaných směn se dovolená krátí o 1/12, za dalších 21 zaměškaných směn o další 1/12. V tomto případě tedy bude kráceno o 3/12, tedy 5 dní? Je správně do počtu zaměškaných směn počítat i svátky připadající na pracovní směnu a nebrat v potaz letní a zimní celopodnikovou dovolenou? Postupuje se v případě pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu jiným způsobem? 

V souladu s § 271m zákoníku práce při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovním úrazu je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Jak je to v případě, kdy zaměstnanec uzavře pracovní poměr v průběhu předchozího kalendářního roku, lze vzít dobu od uzavření pracovního poměru do konce roku jako rozhodné období a srovnávat jej s předchozím čtvrtletím nebo je nutné mít ke srovnání celý kalendářní rok? 

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce Praha (konkrétní adresa ve smlouvě uvedena není). Ve smlouvě není uvedeno pravidelné pracoviště. V budoucnu by měl zaměstnanec pracovat z domova ze svého bydliště v Praze 9. Je v tomto případě nutná změna pracovní smlouvy týkající se místa výkonu práce? Jak by to bylo s cestovními náhradami, když by zaměstnavatel občas vyzval zaměstnance, aby se v určitý den dostavil do firmy? Pokud by se zaměstnanci v takový den (cesta z domova do firmy v Praze) stal úraz, byl by to úraz pracovní? 

Kdo a jak provádí srážky ze mzdy nařízené zaměstnanci exekučně v případě, kdy utrpěl pracovní úraz a bude mu od Kooperativy vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnost - Kooperativa nebo zaměstnavatel? 

Zaměstnanec má ze zákona nárok na náhradu mzdy, když jde k lékaři. Může si zaměstnavatel stanovit, že pokud jde zaměstnanec k lékaři, bude jeho nepřítomnost evidovat, jako by byl v práci a dostane za to mzdu (nebude použita hodinová náhrada mzdy, tzn. ve mzdovém listě nebude figurovat placené volno, ale bude se jevit, že zaměstnanec byl v práci)? V této souvislosti mě napadá, kdyby se stal pracovní úraz během návštěvy lékaře a my bychom ve mzdovém listě měli evidováno návštěvu lékaře, jako že zaměstnanec pracoval, nebude to problém? 

Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce - čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?

Jaký průměr pro náhrady se má použít při proplácení náhrad za absenci při pracovním úrazu? Za předchozí čtvrtletí, za předchozích 12 měsíců, nebo ten, který je výhodnější?

Prosím o vyjasnění problematiky úhrady zákonného pojištění u jednatele. Jednatel pobírá odměnu ze své funkce a zároveň je ve společnosti zaměstnaný na smlouvu. Z tohoto druhého PP odvádí SP, ZP, zálohovou daň, uplatňuje nezdanitelnou položku na poplatníka. Bude v tomto případě odvádět zákonné pojistné na pracovní úraz? Klient je přesvědčený, že jako jednatel nemusí hradit, já si tím jistá nejsem. 

V 10/2018 k nám nastoupil nový zaměstnanec, který v 5/2018 u předchozího zaměstnavatele utrpěl pracovní úraz. Dosud obdržel od tohoto zaměstnavatele pouze náhradu za ztrátu na výdělku. Od Kooperativy ještě žádné odškodnění nedostal. V jakém případě mohu tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování daně z příjmu? Předpokládám, že pokud k 31.12.2018 neobdrží od Kooperativy žádné odškodné, RZD za rok 2018 mu provedu a za rok 2019 ( pokud mu Kooperativa v tomto roce odškodné vyplatí) , bude si muset tento zaměstnanec RZD udělat sám, z důvodu, že ve stejném období bude mít vyplacené 2 souběžné příjmy. Nejsem si jistá, jestli na tuto povinnost má vliv výše částky vyplacené Kooperativou ? Není stanoven nějaký limit, do výše kterého by tento příjem nebyl považován za souběžný a zaměstnanec mohl požádat o RZD svého nynějšího zaměstnavatele? 

Zpracovávám účetnictví a mzdy pro klienta, nemám s ním uzavřenou písemnou smlouvu. Nyní utrpěl jeden ze zaměstnanců pracovní úraz a klient (= zaměstnavatel postiženého zaměstnance) mě viní z toho, že jsem ho neupozornila na nutnost školení o BOZP. Domnívám se, že vyžadování potvrzení o splněném školení BOZP, stejně tak jako o vstupních i následných lékařských prohlídkách nebo školeních řidičů již nespadá do kompetence či povinnosti účetní? 

Pokud při řízení vozidla na pracovní cestě pracovník způsobí nehodu vlivem mikrospánku, je jeho případné zranění možno považovat za pracovní úraz? Pracovník dodržel bezpečnostní přestávky při řízení.

Dne 9. 9. 2016 se stal pracovní úraz. Poškozený je doposud v pracovní neschopnosti. Po roce trvání pracovní neschopnosti předložil zaměstnavateli vyplněný Pposudek o bolestném a požaduje jeho vyplacení, s tím, že po roce se tak musí učinit. Můžete prosím sdělit, z jakého předpisu toto vyplývá?

Organizace (tuz. podnikatelský subjekt; s. r. o.) vyplácí svému zaměstnanci měsíčně náhradu ztráty na výdělku z důvodu pracovního úrazu. Kooperativa (zák. poj. zam.) jí při výplatě pojistného plnění srazila 20 %, protože dle inspektorátu práce byly částečně porušeny bezpečnostní podmínky. Bude celý mzdový náklad, který vyplácí organizace zaměstnanci jako náhradu ztráty na výdělku, daňovým nákladem, nebo bude těch 20 %, které jim Kooperativa neproplatila, nákladem nedaňovým? 

S. r. o. - stavební společnost, provádí práce na stavbách po celé ČR, se sídlem v Přerově, s pracovní dobou od 7:00 -15:30 hodin. Jeho zaměstnanci - stavbyvedoucímu, se stal úraz - autonehoda v pondělí cca 6:40 hodin. Nehoda se stala při cestě do práce z jeho trvalého bydliště - Praha, do místa, kde vykonával praci stavbyvedoucího na stavbě - v Olomouci. V jeho pracovní smlouvě je uvedeno jako místo výkonu práce jeho trvalé bydliště tj. Praha. Autonehoda se stala s firemním automobilem. Na stavbu do Olomouce vyjížděl zaměstnanec vždy v pondělí ráno a byl zde až do pátku, kdy se vracel zpět do místa bydliště. Můžeme tento úraz hodnotit jako pracovní s odpovídajícím finančním vyrovnáním?

Zaměstnanec měl v 11/2016 pracovní úraz. Neschopnost trvá. Na základě posudku od závodního lékaře zaměstnanec nemůže vykonávat dosavadní pozici. Zaměstnavatel nabídl zaměstnanci jinou pracovní pozici. Mzdové podmínky jsou zachovány. Otázkou je, může zaměstnanec nabídnutou pozici odmítnout? Pokud ano, jak dále postupovat?

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu služebním autem mimo svoji obvyklou pracovní dobu. Pracuje Po - Pá, služební cesta se měla uskutečnit v sobotu. V sobotu zaměstnanec vyjel z určeného místa a měl do společnosti přivézt pracovní stroj. Vyjel ve čtyři hodiny ráno a po hodině cesty se stala vážná dopravní nehoda. Máme hodinu strávenou na služební cestě v autě vykazovat jako odpracovanou dobu? Tím pádem i tento den brát jako první pracovní den (neplacený) pro náhradu a ne až pondělí? Za jaké hodiny tedy správně určit náhradu na nemoc? 

Může zaměstnavatel krátit bolestné v důsledku částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz, zapříčiněný např. nedbalostí zaměstnance?