Otázky a odpovědi

Zaměstnali jsme studentku VŠ z Columbie, od které máme potvrzení o prezenčím studiu v ČR, akreditace - ano, a potvrzení je od 15. 9. 2025 do 31. 8. 2026. Zaměstnaná je na dohodu o provedení práce, která je zatím na období 1. 1. 2026 až 31. 8. 2026. Mohu dát této studentce podepsat prohlášení a uplatňovat jí základní slevu na poplatníka? Předpokládáme, že bude studovat i další semestr. Jak je to v případě ohlašování na pracovním úřadě v situaci, kdy studentka má dohodu o provedení práce návazně např. 15. 9. 2025 až 31. 12. 2025 a potom novou dohodu od 1. 1. 2026 do 31.8.2026. Musím na pracovním úřadě studentku nahlásit ukončení DPP k 31. 12. 2025 a k 1. 1. 2026 zase nahlásit nástup?

Jsme příspěvková organizace odměňovaná platem. Jak správně nastavit systém odměňování u dohodářů? Máme se držet zaručeného platu, např. uklízečka je ve 2 pl.tř., nastupujícím na dohodu tedy dáváme minimální hodinovou sazbu 135 Kč. Administrativa je v 9 pl. tř., pak 190 Kč. Nebo ji máme stanovit podle podobného zaměstnance včetně odměn a osobního příplatku na pracovní poměr? Pokud ano, jak u něj spočítat hodinovou sazbu? Za čtvrtletí ji mají různou.

Co se stane, když překročíte limit 300 odpracovaných hodin na dohodu o provedení práce za kalendářní rok? Kde tyto skutečnosti nahlásit nebo jak postupovat? 

Máme studenty, brigádníky, kteří u nás pracují na DPP, mají podepsané Prohlášení a nemají žádné další příjmy (nemají povinnost podávat DPFO). Prakticky byla odvedena nulová daň, protože vše pokryla sleva na poplatníka. Je tedy ze zákona povinné z jejich strany zažádat o roční zúčtování, když nemají žádné další slevy a odečty, nebo mají podat daňové přiznání?

Dle § 34b odst. 2 zákoníku práce neplatí omezení výkonu stejně druhově vymezených prací u téhož zaměstnavatele pro právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, který byl uzavřen na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části. Máme si vysvětlit toto omezení tak, že na dobu čerpání mateřské dovolené se omezení vztahuje, avšak bude-li otcem dítěte čerpána rodičovská dovolená v rozsahu doby, po kterou je matka oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, mohl by tento zaměstnanec u téhož zaměstnavatele vykonávat práce stejně druhově vymezené na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? 

Zaměstnanec pracuje na DPP u více společností a pobírá tyto odměny: společnost A, s.r.o. = 11 999 Kč, B, s.r.o. = 11 999 Kč, C, s.r.o. = 5 600 Kč, celkem 29 598 měsíčně, z toho 4 440 Kč je 15% srážková daň. Je možné, aby bylo pracovníkovi na DPP u společnosti A, s.r.o. navíc k měsíční odměně 11.999,- vypláceno ještě denní stravné ve výši 128,80 Kč aniž by z tohoto stravného bylo cokoli odváděno, daň, sociální, zdravotní. V praxi by to bylo, že zaměstnanec obdrží na účet 11 999 Kč mzdu a k tomu za 20 odpracovaných dní 2 576 Kč příspěvek na stravné. Z uvedených částek zaměstnavatel ani zaměstnanec nic neodvádějí?

Zaměstnanec pracuje na DPP u více společností a pobírá tyto odměny: společnost A, s.r.o. = 11 999 Kč, B, s.r.o. = 11 999 Kč, C, s.r.o. = 5 600 Kč, celkem 29 598 měsíčně, z toho 4 440 Kč je 15% srážková daň. Zaměstnanec na DPP má u společnosti A, s.r.o. podepsané růžové prohlášení a odměna se mu vyplácí v plné výši po odpočtu slevy na poplatníka. Sleva na poplatníka v roce 2026 je ročně 30.840,- znamená to, že z první dohody vyčerpal pouze 21 598 Kč slevy, může si zažádat prostřednictvím daňového přiznání na konci roku o vrácení nevyčerpané slevy na poplatníka ve výši 9 242 za rok z 2. dohody? Nebo je možné i u druhého zaměstnavatele, společnosti B, s.r.o. rovnou odečítat měsíčně 770 Kč jako slevu na poplatníka?

Zaměstnanec vykonal práci na základě DPP uzavřené na období od 1. 12. 2025 do 31. 12. 2025, ale neposlal zaměstnavateli vyúčtování této DPP ani přes několikeré připomenutí a povinnost poslat toto vyúčtování zakotvenou v podepsané DPP. Předpokládáme, že se o svou odměnu přihlásí až dodatečně např. v únoru 2026. Jak v takovém případě postupovat? Uzavřít DPP na rok 2026, aby mu mohla být odměna doplacena? Obáváme se komplikací zejména ve spojitosti s chystaným Jednotným hlášením.

Když bude mít zaměstnanec v roce 2026 dvě nebo i více dohod o provedení práce, každou u jiného zaměstnavatele, každou v měsíční hodnotě 11.999 Kč, bude muset z každé dohody, kromě jedné, odvádět sociální a zdravotní pojištění nebo platí, že v případě dohod o provedení práce v maximálním limitu bez odvodů u více zaměstnavatelů se odvádí jen 15% srážková daň? Konkrétní příklad: dohody jedné osoby u společností A, s.r.o. = 11.999 Kč, B, s.r.o. = 11.999 Kč, C, s.r.o. = 5.600, celkem 29.598 měsíčně, z toho 4.440 Kč 15% srážková daň. 

Náš účetní systém uzavírá údaje mezd za každý měsíc, takže co nebude zadáno v lednu se do JMHZ za leden už nedostane. Proto mě zajímá, zda musím například u dohodářů bez podepsaného prohlášení mít v systému zadané jeho děti? V současné době uvidujeme pouze počet dětí. Ale víme, že se má srážková daň zrušit, tak jestli nebude nutné mít vše v evidenci. Abychom to měli správně a nemuseli rušit několik mezd, abychom to doplnili, a už nyní nebo až v příštím roce?

Zaměstnankyně ZŠ čerpá nyní rodičovskou dovolenou. Můžeme ji nyní přijmout na stejný pracovní úvazek jako před RD a i na stejnou pozici jako zástup za nemoc? Je v tomto po flexinovele nějaká změna, že ji nemůžeme přijmout na záskok na stejnou pozici, nebo pouze na DPP nebo DPČ?

Prosím o potvrzení postupu u DPP, které nezakládají účast na pojištění a jsou uzavírány v lednu 2026. Hlášení nových dohod prostřednictvím VPDPP se již pro tyto účely nevyužije a v 4/26 bude povinnost tyto smlouvy zpětně dohlásit prostřednictvím JMHZ. Na stránkách ČSSZ jsem se dočetla, že do 31. 3. 2026 bude možné využívat pro osoby zaměstnané na DPP přihlášení prostřednictvím tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání, což je postup pro standardní nástup zaměstnance do zaměstnání, které založilo účast na pojištění. Platí tedy, že pokud se příjem DPP pohybuje pod limitem 12.000 Kč, že v období od 1. ledna 2026 až do 31. března 2026 je toto hlášení dobrovolné? Tj. zaměstnavatel má možnost, nikoliv povinnost, podat Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)? Předem děkuji za odpověď.

Jsme škola a některou výuku i některé jiné činnosti (např. vrátní) pokrýváme zaměstnanci pracujícími v rámci DPP nebo DPČ. Při rozvržení pracovní doby jim do rozvržení pracovní doby uvádíme mimo konkrétních údajů o pracovní době (den v týdnu, směna od–do) na závěr také to, že pracovní doba ale není rozvržena na: • období školních prázdnin stanovených podle § 4 vyhlášky MŠMT č. 16/2005 Sb. v platném znění o organizaci školního roku a • na dny, kdy bude vyhlášeno ředitelské volno a • na dny, na které připadne státní svátek. V tyto dny totiž skutečně nepotřebujeme, aby pracovali, v tyto dny pro ně práce prostě žádná není. Je to tedy tak v pořádku? Slýchávám totiž názory, že např. svátek nelze z pracovní doby vyloučit. 

Zaměstnavatel má u DPP sjednanou sazbu 250 Kč za hodinu. Z povahy práce vyplývá, že je vykonávána často v sobotu (cateringové služby na svatbách). Je možné sjendat v dohodě to, že částka 250 Kč obsahuje i příplatek za práci v sobotu nebo v neděli, např. v rozsahu max 3 sobot (nebo nedělí)? nebo je potřeba ještě určit i počet hodin, které může v té práci v sobotu vykonat, např. max 8 hodin?

Jak se počítá pravděpodobný průměrný hodinový výdělek pro účely proplacení dovolené u dohodáře, který v předchozím čtvrtletí neodpracoval 21 dnů? 

Zaměstnanec nastoupil na dohodu o provedení práce (DPP), smluvně byla uzavřena následovně: 1. 12. 2024 – 31. 3. 2025, činnost: administrativní práce, vždy na 25 hod. měsíčně, standardní hodinová odměna. Následně byl podepsán dodatek k DPP se stejným zaměstnancem za stejných podmínek pro následující termín: 1. 4. 2025 – 31. 5. 2025. DPP se později případně opět prodlouží dle vzájemné pozdější dohody zaměstnance se zaměstnavatelem. Jak zde prosím postupovat v rámci výpočtu nároku dovolené dohodáře? Do 31. 3. 2025 máme za to, že žádná dovolená nevznikla, neboť současně musí být splněny dvě podmínky, tj. že doba trvání dohody překročí 28 kalendářních dní a zároveň zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin, což v našem případě neproběhlo – nebyla splněna zejm. podmínka odpracování 80 hod., v 12/2024 odpracováno pouze 25 hod., navíc ukončeno rokem 2024 a za 1–3/2025 bylo odpracováno 75 hod. Jak to bude ovšem s dovolenou nyní v rámci nově vzniklého dodatku? V 4/2025 odpracoval zaměstnanec smluvně stanovených 25 hod. Znamená to tedy, že mu tedy již nárok na dovolenou vznikl, neboť ji máme počítat od ledna 2025, nebo se na dodatek k DPP má nahlížet tak, že vznikl nový pracovní poměr a máme počítat nově dovolenou od 1. 4. 2025? Ze shora uvedeného vyplývá i potřeba, jak zadat v účetním programu Pohoda dodatek správně? Dle vhodného zadání dat do programu se logicky vypočítá správně i dovolená. Máme tedy zadat v programu Pohoda tento dodatek, jako by se zakládal nový pracovní poměr, tzn. v programu by v tomto případě byla zvolena u typu pracovního poměru volba: „Druhá dohoda u téhož zaměstnavatele“? Nebo máme pouze jen „prodloužit“ datumově stávající DPP, tedy pouze by se do šablony programu u „datum odchodu“ přepsalo původní datum 31. 3. 2025 na nové „datum odchodu“ 31. 5. 2025. Volbu „dodatku k DPP“ jako takového program Pohoda neumožňuje. Tento zaměstnanec mohl podepsal prohlášení poplatníka k základní slevě na dani až od 3/2025, tedy mu byla uplatněna pouze za měsíc březen základní sleva na dani. Základní slevu na poplatníka chce zaměstnanec zachovat i nadále a splňuje pro to zákonné podmínky. Stačí tedy ponechat původně podepsané prohlášení, nebo když podepsal dodatek k DPP, musí podepsat prohlášení nové platné od 4/2025?

Narazili jsme na nejasné otázky ohledně flexibilní novely zákoníku práce, jsou naše závěry správné? Výplata v cizí měně – v § 143 odst. 2 je řečeno toto: „Pro přepočet mzdy nebo platu nebo jejich části na cizí měnu se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro první pracovní den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo jejich část, pokud si zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli jiný pracovní den.“ Jak postupovat v případě, že mzdy se zúčtují k poslednímu dni daného měsíce, ale kurz v té chvíli není ještě stanoven (pokud se má brát první pracovní den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za který mzdy náleží)? Může si obecně zaměstnavatel stanovit datum výplaty, jako datum kurzu (ať už poslední den v kalendářním měsíci, který se zúčtovává nebo kterýkoliv jiný den následujícího kalendářního měsíce)? Stanovení nároku na dovolenou u navazujících pracovních poměrů – v § 216 odstavec 1 zní: „(1) Za nepřetržité trvání základního pracovněprávního vztahu se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k témuž zaměstnavateli.“. V praxi to tedy znamená, že se považuje za nepřetržité trvání i “přechod” z DPČ/DPP na pracovní poměr a i obráceně. Je možné s aplikací této úpravy pracovat až od 1. 1. 2026? Stanovení nároku na dovolenou se v běžné praxi děje na začátku kalendářního roku a nyní je složité zohlednit veškeré možné případy, které by se na základě tohoto znění měli zapracovat pro stanovení dovolené (může v některých případech znamenat i přečerpanou dovolenou). Jak postupovat v případech, kdy na sebe DPČ/DPP navazují s pracovním poměrem a výměra dovolené činí pro DPČ/DPP 4 týdny v kalendářním roce a pro pracovní poměr 5 týdnů? Jak v takovém případě stanovit nárok na dovolenou u navazujících poměrů? 

Zaměstnankyně cizinka, pracující na základě zaměstnanecké karty, HPP 40 hod. týdně, nyní na PPM, pobírá mateřskou. Koncem března jí končí a bude nastupovat na rodičovskou dovolenou. Chtěla by si při rodičovské přivydělat u původního zaměstnavatele. Za jakých podmínek může? Může nastoupit na stejnou pracovní smlouvu, kterou již u firmy má? Nebo musí mít DPČ (DPP u ní nejspíš nejde, nebyly by odvody)? Může vykonávat stejnou práci, kterou před mateřskou? Musí mít povolení z Ministerstva vnitra či úřadu práce? Případně hlásí se tato informace jako změna? Co případně ještě musíme ohlídat, aby mohla nastoupit? Jak je to prosím teď aktuálně a jak to bude po chystané novele? 

Pokud má zaměstnanec uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP) a jeho měsíční příjem je do 11 500 Kč, a není účasten na zdravotním a sociálním pojištění, musí zaměstnavatel provést doplatek do minimálního vyměřovacího základu, i když zaměstnanec nechce, aby bylo za něj odváděno pojištění? Jaká je povinnost zaměstnavatele v tomto případě?

Zaměstnanec, německý občan, přijede vlakem do ČR, aby zde vykonal dvoudenní pracovní úkol. Na tento úkol má s českým spolkem uzavřenu DPP, v ní je sjednán nárok na cestovní náhrady, místo výkonu práce je v konkrétním městě v ČR, místo pravidelného pracoviště není sjednáno. Na základě § 155 odst. 2 zákoníku práce předloží zaměstnanec k proplacení jízdenku, zakoupenou v měně EUR. Můžeme mu tuto jízdenku proplatit v eurech? A dále, pokud tomuto zaměstnanci vznikne nárok i na stravné, můžeme mu ho proplatit v eurech? Pokud nebude možné proplacení v eurech, ale cestovní náhrady budou proplaceny v CZK, jaký kurz máme použít pro přepočet?