Otázky a odpovědi - strana 20

Pokud čerpání PPM přesahuje u zaměstnankyně do dalšího kalendářního roku, vzniká zaměstnankyni v dalším roce automaticky nárok na roční výměru dovolené, nebo musí splnit limit 60 pracovních dnů pro vznik nároku na roční výměru dovolené? Podmínku trvání zaměstnání po celý kalendářní rok splňuje. Pokud bude zaměstnankyni končit peněžitá podpora v mateřství 31. 1. 2019 včetně a měla by nevyčerpanou dovolenou 20 dnů z roku 2018, jaký bude nárok na dovolenou za rok 2019? Je předpoklad, že pracovní poměr bude trvat po celý kalendářní rok 2019.

Společnost z Německa, chce zaměstnat českého občana, s tím, že bude pracovat ze svého bydliště v ČR. Jedná se o práci přes internet. Bude tedy daňovým rezidentem ČR (pobyt v Německu se předpokládá jen 12 dnů za rok). Vzhledem k tomu, že společnost zde nemá žádnou pobočku ani registraci, bude muset zaměstnanec asi odvádět daň z příjmu sám. A jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním? To bude pojištěn zdravotně i sociálně v Německu dle německých zákonů? Co na to česká zdravotní pojišťovna?  

Pokud je zaměstnanec zaměstnán na dohodu o provedení práce, v současné době pobírá méně než 10 000 Kč čili není důchodově pojištěn. Jak je to však se zápočtem roků k důchodu? Počítá se tato doba? Jak se to event. dozví na důchodovém úřadě, když ELDP se v těchto případech nevystavuje? 

Pokud mám aktivní živnostenský list a začnu pracovat na hlavní pracovní poměr, přechází automaticky činnost jako OSVČ na vedlejší činnost? Mám povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění? Je dána maximální částka, kterou je možné vydělat na vedlejší činnost?

Česká firma zaměstnává Slováky, kteří mají bydliště na Slovensku, a místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě je také na Slovensku. Veškeré odvody daní a pojistného za tyto zaměstnance firma realizuje dle slovenské legislativy a platí na Slovensko. Tito zaměstnanci jsou firmou vysíláni také na pracovní cesty mimo sjednané místo výkonu práce (Slovensko), a to na území ČR. Zakládá tato skutečnost povinnost změny v odvodech daní a pojistného (odvody do České republiky)?

Četla jsem článek, že zaměstnanec na rodičovské dovolené již nesmí pracovat na dohodu o provedení práce bez odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Je to pravda? 

Zaměstnanci nebyla z nějakého důvodu vyplacena (zúčtována) mzda za jeden měsíc roku 2015, zaměstnanec byl již tehdy ve starobním důchodu, jeho pracovní poměr skončil 30. 6. 2015. Soudním rozhodnutím musí naše firma letos mzdu dodatečně zúčtovat a vyplatit. Zdaníme daní z příjmů FO (záloha), ale jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním, máme ho také srazit a odvést (pracovníka přihlásit), nebo se v tomto specifickém případě pojistné neodvádí? Zaměstnanec je nyní již starobní důchodce, pracovní poměr skončil déle než před rokem. Doplnění dotazu: Pro jaké případy platí § 5 odst. 2 písm.d) zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.? 

Zaměstnanec si přepsal datum ukončení pracovní neschopnosti - prodloužil si ji o 2 dny, čímž ji ze 14denní prodloužil na 16denní. Konzultovala jsem to s pracovnicí OSSZ a ta mi řekla, že pokud po nich nepožaduje tyto 2 dny proplatit, tak je to nezajímá. Samozřejmě to nepožaduje, protože ani nemá od lékaři IV. díl žádost o nemocenské. Vedu tedy tuto nemoc jako 14denní a ty další dva dny jako neomluvenou absenci. Zajímá mě, zda je zaměstnavatel povinen toto oznámit policii, neboť se v podstatě jedná o trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny.

Nezletilý syn (14 let) byl vybrán na natáčení seriálu, doba trvání asi 5 měsíců (62 natáčecích dnů). Se souhlasem zákonného zástupce - otce, podepsal smlouvu o vytvoření uměleckého výkonu a o udělení svolení a poskytnutí licence k jeho užití. Bylo nutno vyřídit pracovní povolení od úřadu práce. Syn nemá zřízený bankovní účet, odměna bude měsíčně vyplácena na účet otce. Jedná se zřejmě o příjem podle § 7. Je možné, aby se k dani z příjmu registroval nezletilý syn nebo může tento příjem zdanit otec jako zákonný zástupce? Je nutná i registrace k sociálnímu a zdravotnímu pojištění? Jaké další povinnosti vyplývají z této smlouvy?

Pracuji jako účetní v pracovním poměru a zároveň jako OSVČ pro další společnosti. Je pravděpodobné, že budu nastupovat PPM, případně pracovní neschopnost, kde dávky nemocenského pojištění budu čerpat pouze ze zaměstnání. O dávky z nemocenského pojištění OSVČ žádat nebudu. Budu nucena přerušit kromě činnosti v zaměstnání i výkon SVČ? 

Jakou odměnu je možno dát zaměstnanci při odchodu do důchodu? Podléhá tato odměna sociálnímu a zdravotnímu pojištění?

Česká firma, která je pouze plátcem DPH v Polsku, chce zaměstnat polského občana, který bude pracovat přímo v Polsku z domova (překlady textů, infolinka). Předpokladam, že se v Polsku musíme zaregistrovat ke zdravotnímu pojištění, a pokud maji, i socialnímu pojištění). Budeme se muset registrovat i k dani z příjmu v Polsku? Co vše v této situaci bude potřeba?

Jsme příspěvková organizace, základní škola. Naše zaměstnankyně, účetní, je dlouhodobě nemocná, ale její neschopnost jí umožňuje částečně pracovat z domova a vykonávat některé činnosti, které nemají u jiných zaměstnanců zastupitelnost. Je možno ji za takto vykonávanou práci v době pracovní neschopnosti udělit odměnu? 

Je pravda, že dlouhodobá péče i dosavadní krátkodobé ošetřovné se bude od června 2018 posuzovat pro účely řádné dovolené jako výkon práce? 

Rodičovská dovolená zaměstnankyně končí 5. 7. 2018 s tím, že zaměstnankyně dostane výpověď pro nadbytečnost. Nyní se ukázalo, že je čerstvě těhotná. Musí ji zaměstnavatel zaměstnat dle pracovní smlouvy, která je na dobu neurčitou, i když dle něho pro ni nemá práci nebo ji může nechat doma až do nároku na mateřskou dovolenou s tím, že jí bude platit průměrný plat, jako překážku na straně zaměstnavatele? 

Ve smlouvě byl pracovní poměr uzavřen např. k 1. 5. 2018 (státní svátek), tj. den nástupu do práce je 1. 5. 2018,  ale zaměstnanec fakticky začal pracovat až 2. 5. 2018 (první pracovní den po státním svátku). Má to nějaké důsledky hlediska zdravotního a sociálního pojištění + nároku na důchod?

Zaměstnanec nastoupil 11. 1. 2018 do zaměstnání. Hrubá mzda za leden byla 13 772 Kč. Dne 19. 2. 2018 začala jeho pracovní neschopnost. Jaká bude výše pravděpodobného výše příjmu na Příloze k žádosti o dávku? Stanovuje se denní nebo měsíční příjem?

Náš zaměstnanec (podmínky pro PPM splňuje) se stal otcem. Jeho manželka pracuje v Německu - sice pro českého zaměstnavatele, ale s odvody v Německu. Při narození syna dostala německou mateřskou. Můj dotaz zní - řeší náš zákon, jestli je mateřská vyplácena v jiném státě? Syn se jim narodil v Čechách, oba mají bydliště v ČR. Může náš zaměstnanec zažádat o PPM a následně pak rodičovský příspěvek?

Naše zaměstnankyně zaměstnaná u naší organizace (splňuje všechny podmínky) bude pobírat PPM (žádost o PPM s Přílohou k žádosti s započitatelnými příjmy v rozhodném období bude podávat na ČSSZ naše organizace). Je možné, abychom s touto zaměstnankyní po dobu 28 týdnů vyplácení PPM uzavřeli nějaký pracovní poměr (např. DPČ a DPP) a nebylo jí pozastaveno, nebo ukončeno vyplácení PPM? Jaká jsou správná řešení, abychom nic neporušili a zaměstnankyně pro naši firmu mohla v době 28 týdnů PPM pracovat?

Jak nastavit výplatu svědečného u USC od roku 2018? Zajímá nás veškerá administrativa s tím spojená - odvod daně z příjmu, platba zdravotního a sociálního pojištění z vyplacené částky, přihlašování a odhlašování na ZP a ČSSP, formát předávání potvrzení o vyplacené částce, finanční hranice vyplacené částky, zaúčtování atd.