Otázky a odpovědi - strana 3

Je možné zaměstnanci, na kterého jsou vedeny exekuce, na základě kterých jsou prováděny srážky ze mzdy, také strhávat ze mzdy odebrané obědy? S tímto zaměstnancem byla sepsána dohoda o srážkách ze mzdy na úhradu čerpaných obědů. Nebo již nesmí být provedena žádná jiná srážka a případné obědy musí uhradit zaměstnavateli např. hotově?

Zaměstnankyně (pedagog) čerpala od 1. 7. 2024 do 12. 1. 2025 PPM. Poté požádala o čerpání ŘD po MD. Její pracovní poměr končí uplynutím doby určité 31. 5. 2025. Z roku 2024 jí zůstala nevyčerpaná ŘD 178,2 hod. Protože v 3Q a 4Q roku 2024 neměla žádný vyměřovací základ, bude se při výpočtu náhrady za ŘD vycházet z pravděpodobného. Od 1. 1. 2025 však došlo k navýšení platu (změna platových tabulek). Z jakého čtvrtletí máme vycházet při výpočtu, jakého pravděpodobného výdělku by dosáhla? Z 4.Q 2024 dle platového výměru k 30. 12. 2024 nebo z 1.Q 2025 dle platového výměru od 1. 1. 2025? Také bychom potřebovali poradit s tím, zda na den svátku, který spadá do doby čerpání ŘD po MD, zadat čerpání ŘD nebo ho vynechat a považovat za odpracovaný den. Má měsíční platový tarif. 

V roce 2025 limit na všechny benefity činí 23 278 Kč. Zaměstnavatel chtěl by poskytnout svým zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Zaměstnavatel musí zaměstnanecký benefit stanovit vnitřním předpisem, nebo stačí benefit sjednat v individuální smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem? Jakým způsobem zaměstnavatel poskytuje benefit na rekreaci? Společnost objednává rekreační pobyt, na základě faktury pobyt proplatí? Faktura měla by obsahovat údaje zaměstnance, případně údaje příslušníků jeho rodiny, kterému poskytuje příspěvek na rekreaci? 

Může zaměstnanec na dohodu o provedení práce mít naplánovanou směnu (na měsíc) na 23,5 hodiny? A proplatí se mu 23,5 hodiny? Jde mi o tu 0,5 hodinu. A jak je to u DPČ? A pracovního poměru? 

Farnost (Evangelická církev metodistická) má zaměstnance na HPP na pozici pomocník kazatele. Pracovní doba dle smlouvy je 40 hodin týdně a pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně. Vzhledem k tomu, že některé úkony - např. bohoslužby se konají ve dnech pracovního klidu, pracuje zaměstnanec také v sobotu nebo v neděli. O tyto hodiny pak odpracuje méně v pracovním týdnu. Náleží tomuto zaměstnanci příplatek za sobotu a neděli?

Zaměstnanci, který má mzdu, která v loňském roce spadala do 3. skupiny prací, vychází od ledna 2025 průměrný výdělek nižší než současná minimální mzda. Můžu tedy použít ten ve výši minimální mzdy nebo musím navýšit? 

Lze proplácet příplatek za noční směnu v jiném časovém pásmu, než je zakotveno v § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku? Např.: noční směny jsou plánované až od 23 hod. večer do 7 hod. ráno. Můžeme vnitřním předpisem/směrnicí/v kolektivní smlouvě zakotvit, že příplatek za noční směnu bude náležet i za hodinu od 6 hod. do 7 hod. ráno?

Jako příspěvek na stravování z FKSP poskytujeme zaměstnancům 11 Kč, zaměstnanec doplácí 42 Kč. Lze tento doplatek řešit možností čerpání z osobního limitu zaměstnance (kde jsou jako možnosti čerpání příspěvek na rekreaci, apod.) do výše osobního limitu s tím, že po vyčerpání limitu by si po zbývající část roku zaměstnanec doplácel 42 Kč jako ostatní zaměstnanci?

U zaměstnance evidujeme běžné výživné, jednu přednostní a jednu nepřednostní exekuci. Zaměstnanec podal žádost o roční zúčtování za rok 2024 a po jeho provedení mu vyšel přeplatek 5.655 Kč (řádek 23 výpočtu daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti). Je tento přeplatek považován za součást čisté mzdy? Pokud ne, jsme povinni, jakožto zaměstnavatel, ohledně přeplatku kontaktovat příslušný soud a exekuční úřady? Pokud se přeplatek nepovažuje za součást čisté mzdy a vztahovala by se na něj exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, jak se postupuje při srážení na takovou exekuci? 

Společnost chce poskytovat zaměstnancům na DPP a DPČ příspěvek na stravování v peněžní formě („stravenkový paušál“) ve výši 123 Kč za kalendářní den při odpracování více než 3 hodin. Zaměstnanec pracující na DPP/DPČ má nárok na stravenkový paušál? Poskytovaní stravenkového paušálu se stanoví ve smlouvě se zaměstnancem na DPP / DPČ, nebo v dodatku ke smlouvě? 

Má zaměstnanec právo na pracovní volno, pokud potřebuje jít k notáři, a je toto volno placené/neplacené?

Zaměstnanci ve firmě ABC mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu po-pá v jednosměnném, dvousměnném nebo třísměnném provozu. Příspěvek na stravné poskytuje zaměstnavatel formou elektronických stravenek na stravenkovou v hodnotě 135 Kč, ponechán poměr 45 % hradí zaměstnanec a 55 % hradí zaměstnavatel. V průběhu zkušební doby zaměstnanci obdrží stravenkový paušál v hodnotě 55 % z ceny elektronické stravenky. Nárok na příspěvek na el. stravenku případně stravenkový paušál vzniká zaměstnanci po odpracování 4 hodin. Práce je vykonávána vždy v místě výkonu práce. Jaký je postup pro zdanění a zákonné odvody pro příspěvek na stravné ve formě el. stravenek/stravenkového paušálu v případě přesčasů v sobotu nebo v neděli s ohledem na § 152 písm. c) zákoníku práce a § 156 odst. 2 zákoníku práce? Je v tomto případě nějaký dopad z pohledu vzniku nároku na stravné a cestovní náhrady?

Byla v souvislosti se zrušením manželky jako vyživované osoby od 1. 1. 2025 zrušena i nezabavitelná částka na neprovdanou matku po dobu 2 let od narození dítěte zaměstnance (žijí-li ve společné domácnosti)? Nebo se změna na tuto vyživovací povinnost nevztahuje a je jí i nadále možno uplatňovat?

Máme zaměstnance, kteří jsou přijati na výkon práce řidiče a mají uzavřeny pracovní smlouvy, kde je místo výkonu práce celá Česká republika. Je povinnost vypisovat cestovní příkazy na jízdy pouze po České republice? Nejedná se zde o žádnou služební cestu, ale běžný výkon práce. 

Insolvenční správce obeslal naši firmu, abychom strhávali našemu zaměstnanci měsíčně na insolvenci 6 000 Kč. Nám ale vychází ze zákona výše 2/3 max. na 5 400 Kč. Jsme tedy povinni posílat vyšší částku?

Zaměstnanec má dítě, které bylo soudem svěřeno do péče babičky, na toto dítě platí výživné. Nyní je zaměstnanec v exekuci. Může své dítě, které s ním nežije ve společné domácnosti, ale na které platí výživné, uplatnit jako vyživovanou osobu pro účely exekuce?

Jak správně počítat praxi mateřské a rodičovské dovolené od 1. 1. 2025? Mám zohlednit již od data nástupu na mateřskou dovolenou? V § 4 odst. 5 zákoníku práce je uvedeno: „V plném rozsahu započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu a) skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské atd.“ S kolegyní se nemůžeme shodnout, protože jí na školení řekli, že jen 3 roky na každé dítě. V únoru k nám bude nastupovat nová zaměstnankyně. Do osobního dotazníku uvedla jednoho zaměstnavatele, u kterého pracovala 20 let a během tohoto pracovního poměru postupně porodila 3 děti. Mateřskou a následnou rodičovskou dovolenou čerpala do tří let věku každého dítěte. Budeme jí započítávat celou její praxi plně (20 let), nebo musím zjišťovat, kdy nastoupila na mateřskou dovolenou a odečítat těch cca 6 týdnů? 

Zaměstnanec pracuje ve školství (paní uklízečka) a má dle nových platových tabulek od 1. 1. 2025 mzdu 20 180 Kč je zařazena do třídy 2 a platového stupně 12 (to opravdu nedává smysl, státní tabulky pod minimální mzdou). Musíme dorovnat její plat osobním ohodnocením do 20 800 Kč, tj. do minimální mzdy na platovém výměru, nebo je možné platový výměr nechat na 20 180 Kč a dávát jí každý měsíc odměnu? Jak je to se zaručenou mzdou? Např. ve 3. skupině je zaručená mzda 29 120 Kč, ale opět platové tabulky jsou nižší - musíme dorovnou zaručenou mzdu na platovém výměru? A jedná se o měsíční minimální mzdu, resp. měsíční zaručenou, tj. nelze dorovnat plat např. jednou velkou odměnou za rok? Musí vždy vše být na platovém výměru, aby bylo jasně vidět, že daný zaměstnanec má minimální, resp. zaručenou mzdu?

Máme zaměstnance v insolvenci. Jak nyní vypočítám splátku pro oddlužení? Zaměstnanec má nezletilou dceru a manželku. Je to opravdu tak, že od 1/2025, tedy už ve mzdách za 12/2024 se nepočítá s manželkou, jelikož nemá starobní ani jiný důchod? 

Jak v návaznosti na nařízení vlády č. 441/2024 a č. 465/2024 Sb. počítat exekuční srážky z platu za 12/2024, s výplatou v lednu 2025, s ohledem na nové znění: „Spadá-li termín výplaty mzdy do roku 2025, odstavec 1 se nepoužije a při výpočtu nezabavitelné částky se použije částka životního minima jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ve výši k 1. lednu 2025.“