Otázky a odpovědi - strana 4

Počet vyhledaných dokumentů: 1049
Počet vyhledaných dokumentů: 1049
Náš klient má více provozoven a do pracovní smlouvy uvádí jako místo výkonu práce 3 města (Praha, Kladno, Brandýs). Jako pravidelné místo pracoviště pro účely cestovních náhrad má následně určeno pouze jedno město. Je to možné takto platně v pracovní smlouvě, nebo je to v rozporu se zákoníkem práce?
Vydáno: 03. 01. 2025
Nařízení vlády č. 466/2024 Sb., které mění NV č. 341/2017 Sb. zrušuje limit 6 let pro zápočet praxe v době mateřské a rodičovské dovolené. Platnost bude od 1. 1. 2025. Musí zaměstnavatel přistoupit k tomu, že všem ženám, které mají více než 2 děti, přepočítá praxi a platový stupeň dle nařízení vlády č. 466/ 2017 Sb., nebo původní zápočty praxe zůstávají platné dle původního nařízení vlády a zrušení limitu se týká pouze zápočtů, které se budou dělat po 1. 1. 2025? Nebo záleží na zaměstnavateli a může se rozhodnout sám?
Vydáno: 03. 01. 2025
Přišla nám exekuce na běžné výživné a zároveň v tomto usnesení jsou vyčísleny náklady na odměnu exekutora a úroky za dlužné výživné (dlužné výživné už uhradil). Budu tedy srážet na běžné výživné, ale nevím, jak se zachovat u úroků a odměny exekutora. Považuje se to za klasickou přednostní pohledávku (takže dle časového pořadí) nebo „superpřednostní“ pohledávku (takže bez ohledu na den doručení)? Eviduji totiž také i jiné přednostní exekuce s „lepším“ datem.
Vydáno: 03. 01. 2025
Je možné v podmínkách organizační složky státu hradit celkovou hodnotu stravenky pouze z prostředků FKSP? Pokud by byla hodnota stravenky 30 Kč, celá tato hodnota by byla financována z FKSP, tedy bez příspěvku z provozního rozpočtu a zaměstnance. 
Vydáno: 02. 01. 2025
Podle zákoníku práce může být mzda sjednána (např. pracovní smlouvou), stanovena (např. vnitřním předpisem), nebo určena (mzdovým výměrem). Máme za to, že výše mzdy může být upravena i kombinovaně, tj. například „základní“ mzda určená mzdovým výměrem, příplatky ve výši, které převyšují minimum dle zákoníku práce (např. příplatek za noční práci), ve vnitřním mzdovém předpise a další složky mzdy i kolektivní smlouvou (např. odměna vázaná na výši zisku, na dosažení pracovního výročí apod). Dle § 114 ZP mzda za práci přesčas nepřísluší, pokud je sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas. Je přípustná následující kombinace sjednání a určení mzdy: Řešení spočívá v tom, že zaměstnavatel a zaměstnanec se v pracovní smlouvě dohodnou, že výši mzdy jednostranně určuje zaměstnavatel mzdovým výměrem, samozřejmě za splnění obecně závaznými právními předpisy stanovených podmínek (minimální mzda, zaručená mzda, princip stejné odměny za stejnou práci apod.), avšak zároveň se v pracovní smlouvě obě strany dohodnou, že mzda určená mzdovým výměrem přihlíží k práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně. Nabízí se určitá analogie s rozhodnutím NS 21 Cdo 1033/2019, které se zabývalo kombinací kolektivní smlouvy a mzdového výměru.
Vydáno: 19. 12. 2024
Město zřídilo jako svou organizační složku JSDH na základě zřizovací listiny. Členové JSDH uzavírají dohodu o členství. Za svojí činnost členové nepobírají žádnou odměnu ani plat. Rádi bychom je za jejich činnost motivovali poskytnutím benefitu- karty na volnočasové aktivity u firmy Edenred, se kterou již spolupracujeme. Členové JSDH nejsou přímo naši zaměstnanci. Pokud bychom jim tyto karty poskytli -s určitým každoročním obnosem- bude se pro ně jednat o benefit jako pro klasické zaměstnance - tedy do částky 21.983,- Kč za rok od daně osvobozený a pro nás jako zaměstnavatele půjde o nedaňový náklad?
Vydáno: 07. 12. 2024
Prosím o vysvětlení, zda a jaká náleží zaměstnanci pracujícím na DPP náhrada mzdy za svátek (ve kterém nepracuje). Odměna je 300 Kč/hod a v daném měsíci je svátek např. v úterý. Jaký má nárok na náhradu mzdy zaměstnanec, který pracuje pouze jeden den v týdnu a to 5 hod v úterý - vychází se u výpočtu náhrady mzdy pouze z průměrné hodinové sazby (tj. 5 x 300 Kč), nebo z průměrné mzdy, která připadá na 1 pracovní den v daném měsíci? Je možné na příkladu ukázat kalkulaci náhrady? Jak by to bylo u zaměstnance, který nemá pravidelně rozložené směny (v úterý občas pracuje, ale ne každý týden a směny mohou být různě dlouhé). Máte doporučení, jak princip u DPP ošetřit, aby bylo jednoznačné, kdy vzniká zaměstnanci na náhradu nárok a kdy ne? 
Vydáno: 07. 12. 2024
Je možné, aby zaměstnanec, který je v pracovní neschopnosti, vykonával sebemenší činnost pro zaměstnavatele a dostal za ni "odměnu" (odměna za provizní prodej služeb)? Předpokládám, že to pak je v rozporu s poskytováním dávek NP ... 
Vydáno: 30. 11. 2024
Zaměstnanec s pracovní dobou 8-16 hodin byl vyslán na dvoudenní pracovní cestu. Cesta trvala od 18.11.2024 od 11 hodin do 19.11.2024 do 8:30 hodin. První den odpracoval 3 hodiny, druhý den odpracoval 7,5 hodiny. Jak správně posuzovat kombinaci stravného a stravenkového paušálu? Pokud budu posuzovat odpracovanou dobu, tak podmínka 3 hodin je splněna po oba dny. Jak ale posoudit dobu, kdy vznikl nárok na stravné? První den v 16 hodin ( je to v rámci pracovní doby, nebo už ne?). Nevím, k jakému času se posuzuje vznik nároku na stravné druhý den pracovní cesty. Má se za to, že v 8:30 byl nárok na stravné a tudíž není nárok na stravenkový paušál? 
Vydáno: 22. 11. 2024
U zaměstnance provádíme srážky na 3 nepřednostní exekuce. Dne 30.10.2024 nám bylo doručeno usnesení o insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení. Stávající exekuce budeme následně nadále srážet z platu zaměstnance, ale deponovat do doby schválení oddlužení. Současně je nařízeno plátci mzdy provádět srážky ze mzdy za účelem uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 2.178 Kč/měsíčně náležící za období do schválení oddlužení s tím, že tato srážka je považována za přednostní pohledávku. Dotaz: je tato srážka mzdy na výdaje pro insolvenčního správce také další srážkou, která v daném případě zafunguje v pravidle 4 exekucí, a tak se i stávající nepřednostní pohledávky budou srážet z obou třetin? 
Vydáno: 17. 11. 2024
Existuje prosím nějaká závazná metodika, jak by se měly zaokrouhlovat jednotlivé složky mzdy, jako je osobní hodnocení, náhrada za dovolenou, náhrady za překážky,...? V našem mzdovém systému jsme tyto složky vždy zaokrouhlovali ve prospěch zaměstnance na celé koruny nahoru. Nyní implementujeme nový mzdový SW a narazili jsme na rozdíly, neboť tam se zaokrouhluje matematicky. V tomto SW dokonce dochází k jiné celkové náhradě za dovolenou, pokud si zaměstnanec vybere např. 5 dní vcelku nebo každý týden jeden den - opět každou položku zaokrouhlí a výsledek se pak liší. Jsou tyto způsoby výpočtu a zaokrouhlování na rozhodnutí zaměstnavatele (a výrobce SW), nebo je to nějak přesněji stanoveno? 
Vydáno: 17. 11. 2024
Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se zaměstnankyní dohodou k 31. 10. 2024. V termínu ji řádně odhlásí. Protože částečně splnila nárok na kvartální odměny za 4.Q/2024, chtěl by jí v lednu 2025 poskytnout dodatečně jednorázovou odměnu ve výši 15 000 Kč. Bude nutné zaměstnankyni v lednu přihlásit a odhlásit? K jakému datu, jakými kódy na OSSZ a zdravotní pojištovnu?
Vydáno: 04. 11. 2024
Zaměstnanec měl vždy jedno místo výkonu práce (Ostrava). Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Pokud jezdil některé dny do provozovny ve Zlíně, byla to pracovní cesta, kde si psal cestovní příkaz a do odpracované doby nepočítal čas přejezdu (není dle smlouvy řidič, ale technik). Nyní má upravenou smlouvu a místo výkonu práce je Ostrava a Zlín. Zaměstnanec jezdí mezi městy, tak že vyjíždí z Ostravy a večer se tam vrací, nebo někdy až druhý nebo třetí den. Jak je máme brát cesty mezi místy výkonu práce - jedná se o pracovní cesty? Přísluší za dané dny cestovní náhrada za stravné? Počítá se přesun mezi městy (čas na cestě) jako odpracovaná doba? Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Dá se tedy chápat, že výjezd z města výkonu Ostravy i Zlína jsou pracovní cesty? (předpokládám, že ano). Pokud se však jedná přímo ze Ostravy do Zlína, tak netušíme, zda se jedná o pracovní cestu Pokud by ve smlouvě bylo výslovně zmíněné, že místem pravidelného pracoviště je jen jedno z dvou měst, kde je výkon práce - bylo by řešení jiné? A je vůbec možné mít dvě místa výkonu práce a jedno pravidelné pracoviště?
Vydáno: 31. 10. 2024
Ve firmě dáváme zaměstnancům ke kulatinám (jakýmkoli) kytici a 1 000 Kč na flexi kartu. Zaměstnancům, kteří jsou u společnosti 5 let, dostanou hodinky v hodnotě 2 500 Kč. Osvobození bezúplatných plnění (darů) k životním a pracovním výročím s limitem 2 000 Kč je zrušeno, jsou tyto dva uvedené benefity součástí limitu 21 983 Kč pro rok 2024?
Vydáno: 28. 10. 2024
Na zaměstnankyni, uklízečku, dorazily čtyři nepřednostní exekuce. Podepsala prohlášení o vyživovaných osobách, kde uvedla, že je svobodná a má 4 děti, doložila rodnými listy, děti jsou nezletilé od 4 do 12 let. Normálně bych děti započítala do vyživovaných osob pro exekuce a srážka by jí nevyšla většinou žádná. Ale když podepisovala prohlášení daně, tak se vyjádřila, že u sebe děti nemá, že se o ně soudí, s tím že některé je v dětském domově. Mám povinnost zjišťovat, jak to má s péčí o děti? Mohu uznat děti jako vyživované osoby pro výpočet exekuční srážky, i pokud jsou v dětském domově nebo v nějaké pěstounské péči? 
Vydáno: 28. 10. 2024
Jak je to se stravným při pracovní cestě trvající 5– 12 hodin u firmy,  podnikatelského subjektu? Je mi jasné, že při poskytnutí stravného v dolní hranici ve výši 140 Kč zaměstnanci nebude nic dodaňováno. Ale jak to bude v případě, že firma bude chtít poskytnou vyšší stravné: a) 166 Kč - Dodaní se zaměstnanci 26 Kč, nebo nic? b) 180 Kč - Zaměstnanci se dodaní 14 Kč, nebo 40 Kč? Z § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů jsem pochopila, že nadlimitní stravné má být zaměstnanci dodaněno. Ale už mi není jasné, jestli se to bere od dolní hranice, nebo od horní hranice. Při zkoumání této problematiky jsem se setkala s oběma názory. 
Vydáno: 23. 10. 2024
Zaměstnankyně pravidelně doprovází svého manžela na předepsané chemoterapie několikrát do měsíce. Poskytne se zaměstnankyni pokaždé pracovní volno s náhradou mzdy nebo je nějaké omezení?
Vydáno: 16. 10. 2024
Uzavřeli jsme smlouvu se školou o praxi žáka v naší firmě, bude se jednat o produktivní činnost (aktivně ji bude vykonávat) 3 dny v týdnů po 7 hodinách. Je třeba uzavřít s žákem dohodu o provedení práce a vykazovat měsíční odměnu ve výplatní pásce? Odměna bude podle § 6 ZDP osvobozena od daně z příjmů a od odvodů sociálního a zdravotního pojištění – může žák na praxi dostat hodinovou odměnu 30 % z minimální hodinové mzdy 112,50 Kč, tj. 33,75 Kč? 
Vydáno: 09. 10. 2024
Od exekutorů jsme obdrželi sdělení, kde nás informují, že došlo ke změně výpočtu exekučních srážek do 1. 10. 2024, a to konkrétně § 279 odst. 4 a 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Chápu novelu OSŘ správně: V případě, že tedy bude mít zaměstnanec 4 a více výkony rozhodnutí na nepřednostní pohledávky, bude zaměstnavatel srážet 2 třetiny místo třetiny jedné, bude tedy postupovat stejně jako u přednostních pohledávek? Bohužel v odborné literatuře jsem k této změně nic nedohledala, ač tato změna podstatně mění výpočet srážek u zaměstnavatele. Bylo by tedy možné zveřejnit článek nebo komentář, který by se týkal všech změn uvedených v zákoně č. 252/2024 Sb.? 
Vydáno: 07. 10. 2024
Jak správně postupovat v případě, kdy zaměstnavatel, jako výrobce například počítačů, poskytuje zaměstnancům slevu až 45 % na své výrobky? Měli bychom správně odečítat cenu po slevě od běžné ceny, kterou poskytujeme odběratelům, a dodanit vzniklý rozdíl? Počítá se tato sleva do zákonem stanoveného limitu pro benefity? Je nutné vycházet z ceny pro odběratele, nebo můžeme použít skladovou cenu? 
Vydáno: 02. 10. 2024