Otázky a odpovědi

Zaměstnankyně má u jednoho zaměstnavatele dva pracovní poměry. Každý na 15 000 Kč hrubého, tj. v součtu má 30 000 Kč za měsíc. V březnu pracovala celý měsíc na první pracovní poměr a na druhý pracovní poměr byla 31 dní v pracovní neschopnosti, tj. za březne má k výplatě 15 000 Kč. Bude se jí za měsíc březen dopočítat zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu, tj. do 20 800 Kč nebo její vyměřovací základ zůstane pouze 15 000 Kč?

Firma uzavřela pojistnou smlouvu s pojišťovnou pro pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, kde pojištěnými jsou jednotliví zaměstnanci. Firma zaplatí celou pojistnou částku. Na každého zaměstnance připadá poměrná část pojistného. Polovina bude zaměstnanci sražena ze mzdy a druhou polovinu zaplatí firma. Znamená to tedy, že platba firmy je považována za nepeněžní plnění s odvody?

Jak vyhotovit ELDP zaměstnanci, který si požádal v roce 2024 o výpočet starobního důchodu zpětně od 9/2023 bez výplaty? Uvádí se do ELDP kód D ode dne, od kterého mu byl starobní důchod přiznán, byť bez výplaty?

Zaměstnankyni vznikne nárok na řádný starobní důchod za 22 měsíců. Po přihlášení na ÚP v období prvních 11 měsíců by měla dostávat podporu, ÚP by za ni platil ZP a také tato doba by se z části započítala jako doba odpracovaná pro pozdější vznik nároku na řádný starobní důchod. Jak to ale bude po zbývajících 11 měsíců, za dobu, kdy již nebude pobírat podporu? Bude moci zůstat nadále v evidenci ÚP, který by za ni platil ZP až do vzniku nároku na řádný důchod? Bude se i nadále tato doba částečně započítávat jako doba odpracovaná pro výpočet tohoto důchodu? Pro velké krácení při přiznání předčasného důchodu, nechce o něj žádat, ale chce vyčkat až do doby, kdy jí vznikne nárok na řádný důchod. Lze případně tuto dobu 11 měsíců řešit i formou dobrovolného pojištění? 

Jak je to s výkonem práce během překážky v práci za účelem dlouhodobé péče ze strany zaměstnance o jemu blízkou osobu podle § 191a zákoníku práce a v souladu s § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění? Zaměstnavatel akceptuje nepřítomnost zaměstnance, tedy neshledal, že by tomu bránily vážné provozní důvody. Může zaměstnanec pracovat v průběhu dlouhodobého ošetřování člena rodiny (dny, hodiny)? A pokud ano, z jaké legislativy tato možnost vyplývá a může takto pracovat pouze po předchozí dohodě s nadřízeným nebo může do zaměstnání přicházet dle vlastního uvážení?

Zaměstnankyně s. r. o. jde na mateřskou dovolenou. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele s tím spojené? Musí se to nějak oznámit na ČSSZ?

Jak postupovat při přihlašování zaměstnance na DPČ na zdravotní pojištění? Zaměstnanec měl uzavřenou DPČ k 31. 12. 2024 přitom v prosinci 2024 měl příjem 20 000 Kč byl pojištěn. Od 1. 1. 2025 je s ním uzavřena nová DPČ, kde ale skutečný nástup do práce (poprvé pracoval) je až 13. 1. 2025, příjem z této DPČ je také 20000 Kč. Pokud zaměstnance odhlásíme k 31. 12. 2024, od jakého data bude přihlášen v roce 2025 od 1. 1. 2025 nebo od data nástupu 13. 1. 2025?

Jsem OSVČ a hlavním zdrojem mých příjmů je starobní důchod. Odvádím měsíčně zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Mám také nárok jako pracující důchodce na slevu na soc. zabezpečení a jakým způsobem o ni zažádat? 

OSVČ, starobní důchodce má vypočtenou zálohu na důchodové pojištění z Přehledu roku 2023. Byla vypočtena 50 % z daňového základu × 29,2 % a vyděleno 12 měsíci. Od ledna 2025 je sleva na důchodce ve výši 6,5 %. Máme přepočítat zálohu a platit od ledna jinou částku? Správně by mělo být 55 % z daňového základu × 22,7% a vyděleno 12 měsíci. Jak máme postupovat, aby to bylo správně?

Zaměstnavatel se po dohodě s odborovou organizací rozhodl, že od 15. dne v měsíci bude z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Z tohoto důvodu může u některých zaměstnanců dojít k situaci, že v tomto měsíci nedosáhnou minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění. Zaměstnavatel provede dopočet, ale kdo tento doplatek za zaměstnance uhradí? Víme, že v případě, kdy trvají tyto překážky po celý měsíc, doplatek uhradí za zaměstnance zaměstnavatel (zaměstnanec odvede zdravotní pojištění pouze ze skutečně dosaženého příjmu). Ale jak řešit situaci, kdy dojde ke kombinaci nízkého příjmu (např. zkrácený úvazek) po část měsíce a zbytek měsíce náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku? Hradí doplatek potom sám zaměstnanec, zaměstnavatel nebo se řeší úhrada poměrnou částí, kdy se musí rozpočítat po kalendářních dnech?

Jaký doklad vystavují v nemocnici pro rodiče, který je tam spolu s dítětem jako doprovod: OČR nebo neschopenku?

Pokud má zaměstnanec uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP) a jeho měsíční příjem je do 11 500 Kč, a není účasten na zdravotním a sociálním pojištění, musí zaměstnavatel provést doplatek do minimálního vyměřovacího základu, i když zaměstnanec nechce, aby bylo za něj odváděno pojištění? Jaká je povinnost zaměstnavatele v tomto případě?

Zaměstnanec je v pracovní neschopnosti od 11/2023. Dne 6. 3. 2025 nám došlo do datové schránky rozhodnutí o ukončení pracovní neschopnosti, a to ke dni 7. 2. 2025. Zaměstnanec samozřejmě do data rozhodnutí o ukončení nepracoval. Nyní potřebujeme vystavit mzdy za 2/2025 a nevíme, jak s tímto pracovat. Dát zaměstnanci na dobu od 8. 2. do 5. 3. neplacené volno, nebo je zde jiná možnost? Zaměstnanec je zároveň poživatel invalidního důchodu 1. stupně, takže doplatky na zdravotního pojištění do minima není třeba řešit. 

Zaměstnankyně se vrátí do zaměstnání 10. 4. z rodičovské dovolené. Je nutné provést dopočet zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu už za měsíc duben (nebude-li mít dostatečný příjem) nebo až za měsíc květen? Po část měsíce dubna bude ještě „státní pojištěnec“ (do 9. 4. rodičovská dovolená). A jak by to bylo v případě, že se sice vrátí do práce po rodičovské dovolené, ale bude stále pobírat rodičovský příspěvek (např. do června) a bude vykonávat zaměstnání na částečný úvazek? Budeme odvádět pojistné ze skutečně dosaženého příjmu nebo provádět dopočet?

Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání v průběhu měsíce, tj. např. 15. února 2025 a doloží k tomuto datu rozhodnutí o přiznání starobního důchodu v plné výši (důchod je mu vyplácen v plné výši již od 10/2024) + doloží žádost o slevu na pojistném. Má nárok na slevu již od měsíce února nebo až od března 2025? Co když zaměstnanec (pracující důchodce) uplatňující slevu na pojistném ukončí pracovní poměr opět v průběhu měsíce, bude mít nárok na slevu v měsíci ukončení?

Jak správně vyplnit ELDP v tomto případě? Zaměstnanec na DPČ onemocněl v 5/2024. Měl nárok na nemocenské. Nemocný byl do konce roku. Jak správně vyplnit na ELDP měsíce za dobu pracovní neschopnosti (6-12/2024)? Jak se počítají vyloučené doby? Zaměstnanec neměl plánované směny pravidelně. Pracoval každý měsíc jinak podle potřeby a směny se plánovaly vždy měsíc předem.

Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?

Jak správně u zaměstnance pracujícího v tzv. rizikovém zaměstnání rozdělit vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele pro vyšší sazbu (rizikové zaměstnání – 26,8 %) a standardní sazbu (24,8 %)? Příklad: Zaměstnanec odpracoval 168,67 hod, z toho 153 hod. v riziku a měl 7,33 hod. dovolené. Jednotlivé složky vyměřovacího základu jsou: základní mzda - celkem odpracováno 168,67 hod. 25 549 Kč, prémie 2 555 Kč, příplatky 3 232 Kč, dovolená - náhrada 7,33 hod. 1 738 Kč, jubilejní odměna 2 000 Kč, stravné nad rámec 105 Kč, vyměřovací základ SP celkem 35 179 Kč. 

Považuje se školení hasičů, které je prohloubením kvalifikace, a tedy odpracovanou dobou, za dobu výkonu práce, v níž je vykonávána činnost člena jednotky hasičského záchranného sboru, nebo je to výkon jiné činnosti (pro účely rozdělení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele a zápočet odpracovaných hodin pro účely potvrzení směn v zaměstnání člena jednotky hasičského sboru)?

Zaměstnanec pracuje 20 hod. týdně a jedná se o jeho hlavní činnost. K tomu podniká a podnikání je jeho vedlejší činností. Může to tak z hlediska sociálního a zdravotního pojištění být? Ze mzdy jako zaměstnanec hradí minimální sociální a zdravotní pojištění a z podnikání hradí podle příjmu.