Otázky a odpovědi

Jaký je správný postup výpočtu mzdy při využití vyrovnávacího období u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, pokud je v daném měsíci čerpána dovolená? Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou 38 000 Kč. Vyrovnávací období by činilo kalendářní rok. Zaměstnanec si z předcházejících měsíců přenášel v rámci vyrovnávacího období saldo 40 hodin. V měsíci srpnu měl naplánováno pouze 10 směn (110 hodin – z toho 99 hodin čerpal dovolenou a 11 hodin pracoval). Hodinový průměr pro dovolenou u tohoto zaměstnance je 300 Kč, tedy 300 × 99 = za dovolenou mu přísluší 29 700 Kč. Poměrná část mzdy 38 000/110 ×11 vychází na 3 800 Kč. Tedy jeho hrubá mzda vychází pouze na 33 500 Kč. Je tento výpočet správný? Pokud ano, je možné použít i jiný výpočet, aby k tak zásadním rozdílům v příjmu nedocházelo z důvodu kolísavého fondu pracovní doby v jednotlivých měsících?

Budeme mít smlouvu se školou, učni u nás budou vykonávat praxi na delší pravidelné časové období. Firma by jim chtěla poskytnout odměnu, ale nejsem si jistá, zda může být hodinová sazba nižší než minimální mzda, která v roce 2026 činí 134,40 Kč za hodinu. Firma by ráda sjednala nižší odměnu. Je to z pracovněprávního hlediska možné? 

Zaměstnanec ve státní sféře má stanovenou pravidelnou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně Po-Pá. Během soboty a neděle vykoná nařízenou práci přesčas a to i v noci. S nadřízeným se dohodl, že si vybere za práci přesčas náhradní volno. Tím mu bude proplacen plat za práci přesčas. Ale jak je to s příplatky, náleží mu příplatek za práci přesčas, příplatek za práci o víkendu, případně, když odpracuje v noci, příplatek za noční směnu?

V pracovní smlouvě nemám uvedeno datum výplaty, ale po dobu několika let dostávám mzdu do 15. dne následujícího měsíce. Nová majitelka mi dosud neschválila mzdu. Pokud není přesně datum výplaty uvedené v pracovní smlouvě, do kdy se musí schválit mzda, když do 20. dne musím udělat JMHZ a přehled na pojišťovnu a zároveň odvody? A jak postupovat, když není schválená mzda?

Dostala jsem výpověd podle § 52 písm. a) ZP. Důvodem této výpovědi je rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách, které bylo přijato z důvodu ukončení nájmu provozovny/kanceláře dne 4. 7. 2026 (dvouměsíční). Od té doby pracuji z domova, nemám žádný dodatek, smlouvu atd., plním si nadále své povinnosti, jak mám v pracovní smlově – mzdová účetní, personalistka. Můžu pracovat z domova nebo z chalupy, když nemám dané místo výkonu práce. Mohu pracovat kdekoliv, protože to nemám nikde napsané? 

Zaměstnankyně byla zaměstnána na dohodu o provedení práce od 22. 4. 2026 do 30. 6. 2026. Protože v měsíci květnu odvedla na sociální pojištění, předpokládám, že v hlášení REGZEC musím uvést průměrný čistý měsíční výdělek. Prosím o radu s jeho výpočtem. Se zaměstnankyní nebyl sjednán rozsah pracovní doby. Byla sjednána odměna z dohody 180 Kč za hodinu. Byl sjednán příspěvek na dojíždění za 140 Kč za odpracovanou směnu. Prohlášení poplatníka zaměstnankyně podepsala za měsíce květen a červen. Za měsíc duben odpracovala zaměstnankyně 44,4 hodiny, 6 dnů. Odměna z dohody činí 7 992 Kč, příplatek za dojíždění 840 Kč. Čistá mzda 7.508 Kč. Za měsíc květen odpracovala zaměstnankyně 136,97 hodiny, 19 dnů. Odměna z dohody činí 24 654 Kč, příplatek za dojíždění 2 660 Kč a byla vyplacena jednorázová mimořádná odměna 4 000 Kč. Čistá mzda 25 540 Kč.

U předsedů maturitní komise odměňovaných podle občanského zákoníku je odměna 130 Kč/hod., doplácí se odměna do minimální mzdy 134,40 Kč pro rok 2026?

Jak je to s právem uvolnění předsedy a členů odborového orgánu dle § 203 s náhradou mzdy, co vše konkrétně by mohlo spadat do agendy „výkonu funkce člena“? Pro úplnost přikládám oznámení od předsedy odborového organizace: „Rád bych tě touto cestou informoval, že jsem byl nově zvolen předsedou naší základní odborové organizace. S touto rolí je spojená poměrně významná agenda, jak po organizační, tak administrativní stránce. Tato změna tak bude mít určitý dopad na mou běžnou pracovní kapacitu. Mým cílem je zachovat kvalitu své práce i náš dosavadní způsob spolupráce, proto bych rád nastavil fungování tak, aby to bylo dlouhodobě udržitelné. Z tohoto důvodu navrhuji domluvit pevnější režim uvolňování na odborovou činnost dle zákoníku práce, ideálně v rozsahu až cca 10 hodin týdně.“

Statutární orgán má ve smlouvě o výkonu funkce sjednánu odměnu v EUR. Česká legislativa sice dovoluje výplatu v EUR (jednatel má středisko životních zájmů mimo ČR), ale až přepočtem z odměny vypočítané v korunách (odvody, atd. zůstávají v Kč). Jak tedy postupovat, aby vše bylo v souladu s legislativou? K jakému datu a jakým kurzem přepočítávat? 

Zaměstnanec měl naplánovanou noční směnu s nástupem 25. 5. 2026 ve 22.00 hod. a koncem 26. 5. 2026 v 6.00 hod.. Z práce odešel o 1,45 hodiny dříve, tedy ve 4,15 hod a následně si nechal vystavit neschopenku od 26. 5. 2026. Má mu být za 1,45 hodiny, o které odešel dříve ze směny, zaplacena náhrada za pracovní neschopnost, když směna fakticky skončila v den, kdy mu byla vystavena neschopenka?

Jsme příspěvková organizace (zdravotnická) zřízená městem. Není lehké sehnat lékaře a zdravotnické pracovníky. Proto bychom chtěli poskytovat dojíždějícím zaměstnancům příspěvek na cestu do práce. Lze to jako benefit i ze sociálního fondu organizace nebo pouze v režimu § 24 odst. 2 písm. j) ZDP – zpracovat vnitřní předpis, zdanit a odvést zdravotní a sociální pojištění. Je nutné mít souhlas zřizovatele?

Vstupuje stravenkový paušál a stravné při služební cestě delší než 5 hodin do hlášení jednotného měsíčního hlášení do sekce osvobozených příjmů?

Nastupují k nám 2 studenti SŠ na odbornou praxi. Smlouvu se školou o zajištění praktického vyučování máme uzavřenou, ale ve smlouvě není dohodnuta žádná forma odměny pro studenty. Půjde o produktivní činnost a se studenty jsme dohodnuti, že jim budeme vyplácet 150 Kč/hod. Interní předpis k této tematice nemáme. Můžeme se studenty uzavřít DPP/DPČ? 

Dobrý den, ráda bych se zeptala na praktické řešení pro praxi při využití § 157 odst. 2: „Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek, včetně silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek.“ Jakým způsobem správně (nejlépe) určovat odpovídající cenu jízdného za určený hromadný dopravní prostředek: vyžadovat dokladování po zaměstnanci a jakým způsobem? Zjišťovat ceny z jízdních řádů v časech konaných cest ze strany zaměstnavatele? Jak rozlišovat zda brát dopravu autobusem nebo vlakem (do některých míst existují spojení oběma prostředky)? 

Zaměstnanec, technik který jezdí servisovat naše zboží k zákazníkům, má místo výkonu práce Evropu, pravidelné pracoviště (pro účely cestovních náhrad) své bydliště v Brně. Naše firma má sídlo v Praze, zaměstnanec tam také pravidelně jezdí cca každý druhý týden a je to považováno za služební cestu včetně ubytování v hotelu. Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti – příloha počet zaměstnanců – jaké bude uvedeno místo výkonu práce?  - Jaký bude uveden v JMHZ u tohoto zaměstnance povinný údaj místo výkonu práce?

Zřizovatel organizuje konkursní řízení na ředitele školy. Předsedou konkursní komise je ředitel jiné školy, který musel dojet z místa svého bydliště cca 100 km na jednání konkursní komise. Může zřizovatel předsedovi konkursní komise vystavit cestovní příkaz a vyplatit mu cestovné, když není jeho zaměstnancem? Jakým jiným způsobem mu můžeme uhradit cestovní náklady?

Jsme příspěvková organizace zřízená obcí, poskytovatel zdravotních služeb. Pokud použijeme zvláštní způsob určení platového tarifu (§ 6 odst. 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.) pro zaměstnance a stanovíme toto vnitřním předpisem, musíme mít předchozí souhlas zřizovatele?

Zaměstnanec byl na základě doporučení lékaře odeslán do Centra pro závislé na tabáku při VFN. Bude léčba v tomto centru spadat pod okruh jiných důležitých osobních překážek v práci (bod 1 přílohy k NV č. 590/2006 Sb.) a příslušet za poskytnuté pracovní volno náhrada mzdy – samozřejmě při splnění ostatních podmínek uvedených v tomto bodě?

Zaměstnanec nastoupí směnu (noční) v den, který není svátkem a půlnocí přechází do dne, který je svátkem. Jedná se nám o to, zda se celá směna posuzuje tak jako by svátek nebyl. Nebo je možné vzhledem k příplatku za svátek nebo náhradnímu volnu posuzovat směnu do půlnoci a poskytnout příplatek za svátek za část směny (po půlnoci). Nyní postupujeme dle § 91 odst.6 zákoníku práce (pokud směna začíná v den, kdy svátek není, nehradíme žádný příplatek ani neposkytujeme náhradní volno za hodiny svátku). Zaměstnanci vyžadují rozdělení směny s nárokem na případný příplatek již od půlnoci (část směny poskytnout příplatek za svátek). Je toto možné? Příklad: Noční směna 2. 4. 2026 od 19:30 do 3. 4. 2026 (svátek) do 7:30 = 12 hodin. Náleží příplatek za svátek popřípadě náhradní volno v době od 00:00-7:30?

Je možné zahrnout do minimální mzdy i příplatky za přesčas, svátky apod. a prémie (odměny)? Mám na mysli, zda lze mzdovým výměrem stanovit např. měsíční mzdu 20 000 Kč + prémie a příplatky tak, aby v součtu činila hrubá mzda částku nejméně ve výši minimální mzdy? Domnívám se, že příplatky nikoli, prémie možná ano, ale pak postrádají smysl nenárokové části mzdy.