Otázky a odpovědi - strana 2

Zaměstnankyně je na mateřské dovolené (pobírá rodičovský příspěvek) u původního zaměstnavatele, nemá zde podepsáno prohlášení poplatníka, zároveň si sehnala brigádu na dohodu o provedení práce u jiného zaměstnavatele, má zde podepsáno prohlášení, může jí tento druhý zaměstnavatel provést zúčtování daně za rok 2018, když od původního zaměstnavatele nemá žádné příjmy?

Počítají se do rozhodných příjmů pro výplatu daňového bonusu (v daňovém přiznání za rok 2018) příjmy plynoucí z dohod o provedení práce? 

Vztahuje se v roce 2019 na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč zaručená mzda, nebo pouze minimální mzda? 

Důchodce pracující na HPP donese od ČSSZ potvrzení o vyplaceném důchodu v roce 2018, u zaměstnavatele podepsal prohlášení. Může mu zaměstnavatel provést zúčtování daně z příjmů? Důchod se počítá do základu daně? Další zaměstnanec pracoval u téhož zaměstnavatele v roce 2018 v lednu až květnu na dohodu o provedení práce a poté v červnu až prosinci na HPP, v obou případech podepsal prohlášení. Může mu zaměstnavatel provést výpočet daně z příjmů? 

Fyzická osoba podnikající jako soukromá farmářka, vede daňovou evidenci, plátce DPH: je ještě zaměstnaná na dohodu o provedení práce u svého (nevlastního) otce, který provozuje penzion se svojí manželkou (matkou farmářky), která je spolupracující osobou. Může být dcera (souběžně s uzavřenou DPP) také spolupracující osobou v penzionu podle § 13 odst.1 písm. c)?

V kanceláři zaměstnáváme VŠ studentku na pomocné administrativní práce. Pro následující rok 2019 ale nevíme dopředu, kolik odpracuje hodin (záleží na rozvrhu ve škole, přes prázdniny nebude pracovat apod). Je možné s ní uzavřít dohodu o provedení práce na 300 hod. a po odpracování těchto hodin dohodu ukončit a uzavřít dohodu o pracovní činnosti na stejnou práci?

Jsme manželé a oba jsme z důvodu zrušení pracovních pozic odešli do předčasného důchodu. Od r. 1992 jsem zároveň OSVČ podnikající v zemědělství. Může manželka u mě vykonávat práce na dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč) a mohu ji zároveň uplatnit do daňového přiznání jako spolupracující osobu (do 50 %)? Na OSSZ, ZP a FÚ je jako spolupracující osoba přihlášená. Manželka má ještě příjem na DPP 3 000 Kč/měs. a u této firmy podepsané prohlášení. 

Nezisková organizace má sjednané s trenéry dohodu o provedení práce většinou na delší období od 1.1.2018 do 31.5.2018, rozsah v dohodě je 100 hodin a odměna 100 Kč / hodina, odměnu ve výši 10 000 Kč vyplácí až po ukončení trenérských prací v červnu 2018 a v červnu také odvádí srážkovou daň 1 500 Kč. V dohodě je sjednáno, že odměna bude bude vyplacena až po ukončení celého pracovního úkonu. Je možné srážkovou daň odvádět až v červnu? Je tento postup správný?

Jakým způsobem se bude zdaňovat daní z příjmů a vůbec uzavírat dohoda o provedení práce s cizincem, rezidentem USA, který by prováděl pro českou firmu na území USA korekce a překlady odborných textů. Je potřeba nějaké pracovní povolení? Je vůbec nutné uzavírat pracovněprávní vztah?

Podnik zaměstnává zaměstnance na plný pracovní úvazek v režimu krátký/dlouhý týden, zároveň se zaměstnanec přihlásil na dohodu o provedení práce jiné náplně než je jeho hlavní pracovní poměr. Jak je to s dobou odpočinku? Případně může být nějaký konflikt pro souběh?

Zaměstnanec, který byl v naší firmě zaměstnán na hlavní pracovní poměr, měl nařízeny exekuční srážky ze mzdy, které jsme sráželi dle zákona. Posléze zaměstnanec ukončil pracovní poměr ve firmě na svoji žádost a po krátké odmlce znovu nastoupil do firmy, ale na dohodu o provedení práce po vzájemné dohodě obou stran. Musím ze zákona informovat všechny exekutory, že zaměstnanec je ve firmě znovu zaměstnán jen na dohodu o provedení práce a oni mi sdělí nebo nařídí, jak naložit s výdělkem na základě DPP, nebo se jim nic nesděluje, jelikož je DPP do výše 10 000 Kč?

Zaměstnáváme zaměstnance na DPP, má např. plánovanou směnu od 10:00 - 12:00 hod, pojede služebním autem k obchodnímu partnerovi, cesta autem je zahájena v 9:00 hod, v 10:00 hod dorazí na určené místo, proběhne jednání a v 11:30 hod. vyjíždí zpět do společnosti, kam dorazí ve 12:45 hod. Do evidence odpracované doby bude uvedena jako odpracovaná doba od 10:00 do 12:00 hod? Ostatní doba, což je doba strávená na cestě a doba nespadající do naplánované směny, nebude již posuzována jako výkon práce, a nebude tedy vykazovaná jako odpracovaná doba? 

1. Společnost s r. o. (jeden majitel) může uzavřít dohodu o provedení práce s manželkou? 2. DPP – do 300 hodin/rok u jednoho zaměstnavatele, je omezená hodinová odměna – výše (např. 500 Kč/hod) a je možné k odměně za odpracovanou dobu přidat i mimořádnou odměnu (např. 10 hod po 500 Kč + 4 900 odměna = 9 900 za měsíc)? 3. Je u DPP za 5 dní v práci po 3 hodinách možné dát stravenky? Ty nejsou u dohodářů předmětem daně z příjmů, že? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Někteří naši pracovníci, například učitelé, vedle své hlavní činnosti - výuky, vykonávají ještě další práce např. v různých projektech. Na projekty mají zpravidla sjednánu dohodu o provedení práce. Můžeme těmto učitelům vykázat v rámci této dohody o provedení práce i jednorázovou odměnu, např. 6 000 Kč, u čehož by se nevykazovaly hodiny? Jedná se nám o to, aby se odměna z projektů nezapočítávala pro průměr např. za dovolené z hlavní činnosti - výuky. 

Má při práci na DPP do 10 000 Kč zaměstnanec právo na příplatky za směnu o víkendu nebo ve svátek? Je možné sjednat se zaměstnancem měsíčně fixní mzdu a případně nad rámec fixní mzdy dopočítat odměnu za navíc odpracované hodiny?

Máme někdy uzavírány dohody o provedení práce opakované např. od 6. 1. do 31. 12. a takto se to opakuje třeba i pětkrát za sebou. Jedná se o práce v 1. kategorii, není to ani řidič referentského vozidla. Musí se provádět vstupní prohlídka u těchto opakovaných dohod? 

Prosím o zodpovězení dotazů k vystavování zápočtových listů v různých případech: 1) Zaměstnankyně byla zaměstnána na dohodu o provedení práce v r. 2004 a v r. 2005: Bylo třeba vydat zápočtový list? 2) Dále byla tatáž zaměstnankyně zaměstnána na dohodu o provedení práce v r. 2010, ale bylo to již souběžně s pracovním poměrem (při peněžité pomoci v mateřství), po skončení dohody pracovní poměr stále trval až do r. 2017. Po skončení pracovního poměru jí byl vydán zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) na pracovní poměr. Měl jí být vydán i zápočtový list na dohodu o provedení práce, kterou měla uzavřenou souběžně po část pracovního poměru? 3) Zaměstnankyně (jiná) měla uzavřenou dohodu o pracovní činnosti souběžně s pracovním poměrem. Dohodu ukončila, ale pracovní poměr trvá - měl být vystaven zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) na dohodu o pracovní činnosti?

Jsem OSVČ - mám volnou živnost na výrobu oděvů. Nyní pobírám rodičovský příspěvek. Uvažuji, že bych přijala zaměstnance na dohodu o provedení práce (nebude mít více než 10 000 Kč za měsíc). Je nějaká povinnost zaměstnance někam k úřadům přihlásit, resp. nahlásit sebe jako zaměstnavatele, případně kam, na jaký úřad? Pokud mi podepíše prohlášení a nebude z DPP odváděno sociální, zdravotní, a tedy ani daň z příjmů - neboť daň po uplatnění slevy vyjde ve výši 0 Kč. Pokud bych přijala někoho kdo má již hlavní zaměstnání kde má podepsáno prohlášení bude zde nějaká povinnost? Dále bych se chtěla zeptat, zda musí být v DPP uvedena povinně odměna za hodiny či za vykonanou práci např. za ušité kalhoty nebo zda může být ve smlouvě uvedeno, že se vždy před zadáním práce dohodneme, neboť nechci dohodnout hodinovou sazbu (je mi jedno, zda zaměstnanec ušije kalhoty za 10 hodin nebo za 15hod - musí být ušity precizně), ale odměnu např. za jednu ušité kalhoty - lze to ve smlouvě nějak specifikovat a popřípadě jak?

Pokud u nás pracuje zaměstnanec na hlavní pracovní poměr a zároveň na dohodu o provedení práce a má podepsané prohlášení, je správné když příjem z obou poměrů vstupuje do jednoho základu daně a je daněn zálohovou daní? 

Jsme spolek, pro plnění jednorázových úkolů uzavíráme dohody o provedení práce. Protože tyto dohody jsou uzavírány většinou se členy spolku, dohodli jsme se, že budeme proplácet pouze jízdné a popř. ubytování, nikoliv však stravné. V souladu s § 77 odst. 2 písm. i) zákoníku práce jsme tedy v dohodách sjednali nárok na poskytnutí pouze jízdních výdajů a výdajů za ubytování. Nárok na stravné sjednán není. Je tento postup možný, zejména s ohledem na nový § 346c zákoníku práce?