Povaha lékařského posudku a zdravotní nezpůsobilost zaměstnance k práci

Na stránkách tohoto časopisu už bylo mnohokrát pojednáno o rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem pro jeho dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti ve smyslu ustanovení § 52 písm. d) a e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. V rubrice Judikatura jsem svého času upozornil mj. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 21 Cdo 224/2013, v jehož právní větě se objevila následující slova:

„Lékařský posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, je způsobilým podkladem k rozvázání pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. d) nebo § 52 písm. e) zákoníku práce, jen jestliže je z nich jednoznačně patrno, co je příčinou nezpůsobilosti zaměstnance dále konat dosavadní práci [zda jsou to okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm. d), nebo v ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce].“

V této souvislosti jsem uvedl, že dotčené rozhodnutí bylo výsledkem posouzení věci dle právní úpravy účinné ještě před datem 1. 4. 2012, tedy před nabytím účinnosti zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyjádřil jsem ale přesvědčení, že důležité může být i z hlediska nové právní úpravy. Jak ovšem vyplývá z níže uvedeného rozhodnutí, s nabytím účinnosti zmíněného zákona spojil Nejvyšší soud zcela opačné závěry.

V dalších řádcích seznamuji čtenáře s názorem a argumentací dovolacího soudu. Myslím si ale, že toto rozhodnutí zaslouží bližší komentář a že k němu v některém z následujících čísel tohoto časopisu dojde. Závěry Nejvyššího soudu zejména o povaze lékařského posudku, na jehož základě rozvazuje zaměstnavatel pracovní poměr se zaměstnancem, mohou totiž vyvolat u zaměstnavatelů oprávněné pochybnosti o účelnosti pracovnělékařských služeb.

Právní věta

Podle právní úpravy účinné od 1. 4. 2012 lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a ani rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nestanoví (a neprokazují) autoritativně (závazným a zásadně konečným způsobem), že by posuzovaný zaměstnanec vskutku vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, a že tedy lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává, poskytují zaměstnanci, zaměstnavateli a soudům (správním úřadům a jiným orgánům) pouze nezávazné „dobrozdání“ o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, z něhož soud při svém rozhodování nemůže vycházet ve smyslu ustanovení § 135 odst. 2 občanského soudního řádu.

(z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015)

Předmět sporu

• Platnost výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnavatelem z důvodu, že zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost konat dále dosavadní práci, a předpoklady pro její podání.
• Povaha lékařského posudku o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Právní úprava

• § 52 písm. e) zákoníku práce – výpověď z pracovního poměru pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci.
• § 43 odst. 3 zákona o specifických zdravotních službách, vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, a vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) – náležitosti lékařského posudku včetně vymezení posudkového závěru.
• § 55 odst. 1 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách – povinnost zaměstnavatele postupovat při zařazování zaměstnanců k práci podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti.
• § 154 až § 158 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů – vyjádření, osvědčení a sdělení.

Skutkový stav (popis případu)

• Zaměstnavatel doručil zaměstnanci výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce s odvoláním na lékařský posudek, podle něhož je zaměstnanec „zdravotně nezpůsobilý vykonávat nejen práci betonáře, tesaře, zedníka, armovače a s tím spojené práce ve výškách, ale i jakoukoliv práci“ a dle kterého „k definitivnímu posouzení zdravotní nezpůsobilosti je nutné předložit rozhodnutí komise OSSZ“; tomuto rozvazovacímu právnímu jednání se zaměstnanec bránil žalobou u soudu.

Argumenty zaměstnance (a nižších soudů)

• Lékařský posudek, na který se zaměstnavatel ve výpovědi z pracovního poměru odvolává, není lékařským posudkem, který by ho opravňoval k postupu dle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, neboť zdravotní postižení zaměstnance bylo způsobeno pracovním úrazem, a měla mu být, pokud vůbec, dána výpověď dle ustanovení § 52 písm. d) téhož právního předpisu.
• Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, lékařský posudek vydaný „zařízením závodní preventivní péče“ musí vždy obsahovat rozlišení toho, proč zaměstnanec není schopen dále vykonávat dosavadní práci a zda důvodem výpovědi je „neschopnost konat práci z důvodu pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, nebo z důvodu jiného zdravotního postižení“; protože předmětná lékařská zpráva není lékařským posudkem, který by byl způsobilým podkladem pro výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, a protože z ní není jednoznačně patrno, co bylo příčinou zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance dále konat dosavadní práci, výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem je neplatná.

Argumenty zaměstnavatele

• Je třeba odmítnout odkaz na dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu o náležitostech lékařského posudku, protože tato vychází z právní úpravy účinné přede dnem 1. 4. 2012, kdy nabyl účinnosti zákon o specifických zdravotních službách; v ustanovení § 43 tohoto zákona se požadavky na obsah lékařského posudku uvádí tak, že „ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, anebo zda její zdravotní stav splňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována“; zákon tedy nestanoví jako povinnou náležitost lékařského posudku uvedení příčiny pracovní nezpůsobilosti, byla-li zjištěna.
• V projednávané věci nebylo zjištěno, že by ještě před doručením výpovědi zaměstnanci nastaly okolnosti (nemoc z povolání, předchozí pracovní úraz), které by ho mohly výrazně znevýhodnit pro případ, že jeho pracovní poměr skončil výpovědí dle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce; otázka pracovního úrazu zaměstnance nebyla soudy zjišťována a zůstala jen v rovině jeho tvrzení.

Z odůvodnění rozhodnutí soudu

• Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce; o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu se vydává na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu oprávněné osoby lékařský posudek.
• Lékařské posudky se vydávají na základě zhodnocení výsledků lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření (pracovnělékařské prohlídky), výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o zaměstnanci a zdravotní náročnosti pro výkon práce, pro kterou je zaměstnanec posuzován, provedeného podle hledisek uvedených v ustanovení § 2 písm. a) vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče; lékařský posudek musí být prokazatelně předán posuzované osobě (zaměstnanci) a tomu, kdo o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby za účelem vydání posudku oprávněně požádal (zaměstnavateli); lékařský posudek se považuje za prokazatelně předaný i tehdy, jestliže osoba oprávněná k převzetí posudku odmítne posudek převzít nebo jeho převzetí stvrdit podpisem.
• Právní účinky lékařského posudku se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou nastávají pro osobu, které byl předán, dnem jeho prokazatelného předání, se závěrem o zdravotní způsobilosti posuzované osoby nastávají pro osobu, které byl předán, dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb; náležitosti lékařského posudku jsou uvedeny v bodě 9 Přílohy č. 1 vyhlášky o zdravotnické dokumentaci.
• Má-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel (jako osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva a povinnosti) za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal; neodloží-li poskytovatel pracovnělékařských služeb návrh jako opožděný a shledá-li podmínky pro vyhovění návrhu, napadený lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek nový; v případě, že poskytovatel pracovnělékařských služeb včas podanému návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do 10 pracovních dnů ode dne jeho doručení spis s návrhem na přezkoumání, včetně podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska, příslušnému správnímu orgánu.
• Příslušný správní orgán při přezkoumání lékařského posudku zjišťuje, zda bylo posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby provedeno a lékařský posudek vydán k tomu oprávněným poskytovatelem, zda byly provedeny lékařské prohlídky, které stanoví právní předpisy nebo které indikoval posuzující lékař, zda byl zdravotní stav posuzované osoby pro účely zdravotního posouzení zjištěn úplně a zda závěr o posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu odpovídá aktuálně zjištěnému zdravotnímu stavu posuzované osoby; při přezkoumání lékařského posudku zásadně vychází z podkladů předaných poskytovatelem; po přezkoumání lékařského posudku příslušný správní orgán návrh zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí nebo napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli k vydání nového lékařského posudku anebo napadený lékařský posudek zruší; pro přezkoumání lékařského posudku příslušným správním orgánem se použije, nestanoví-li zákon jinak, obdobně Část čtvrtá správního řádu, tj. ustanovení § 154 až 158 tohoto zákona.
• Zaměstnanec je povinen podrobit se pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb v případech stanovených zákonem a tehdy, vyslal-li ho zaměstnavatel na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, protože má pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci; zaměstnavateli se v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách ukládá, aby „při zařazování zaměstnanců k práci postupoval podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti“; dále má zejména právo vyslat zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku vždy, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, a je povinen odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, jestliže o to zaměstnanec požádal.
• Důvodem k výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce je to, že zaměstnanec pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává; to, aby lékařský posudek (rozhodnutí příslušného správního orgánu) vedl sám o sobě k závěru o dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance, předpokládá, aby posouzení výsledků lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření (pracovnělékařské prohlídky), výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o zaměstnanci a zdravotní náročnosti pro výkon práce, pro kterou je zaměstnanec posuzován, bylo vyjádřeno v takové podobě (formě), která by byla závazná jednak pro zaměstnavatele a zaměstnance, kteří na jeho základě činí pracovněprávní úkony, jednak pro soudy, správní úřady a jiné orgány, které jsou povolány k tomu, aby v příslušném řízení posuzovaly pracovněprávní úkony a jiné pracovněprávní skutečnosti, pro něž bylo podkladem posouzení zdravotního stavu zaměstnance; nejsou-li totiž takovým posouzením soudy (správní úřady a jiné orgány), a tedy ani smluvní strany základních pracovněprávních vztahů vázány, nutně to znamená, že pracovněprávní úkony a jiné pracovněprávní skutečnosti, pro něž je významné posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance, nemohou být v příslušném řízení posuzovány jen (a pouze) na základě lékařského posudku (rozhodnutí příslušného správního orgánu), ale na základě všech poznatků získaných dokazováním, samozřejmě včetně znaleckých posudků o zdravotním stavu zaměstnance.
• Lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb nepředstavuje takové posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, které by bylo závazné pro zaměstnance, a není směrodatné ani pro zaměstnavatele; povinnost uložená zaměstnavateli v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách se neuplatní, nebude-li zaměstnanec souhlasit se závěry lékařského posudku (rozhodnutí příslušného správního orgánu) o jeho zdravotní způsobilosti; lékařský posudek není rozhodnutím nebo jiným správním aktem, jenž by byl závazný pro smluvní stranu základních pracovněprávních vztahů, vůči které byl učiněn pracovněprávní úkon, a tedy ani pro soud (správní úřad nebo jiný orgán), který by v řízení posuzoval takovou pracovněprávní skutečnost, a rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemá povahu správního rozhodnutí a při jeho vydání se postupuje (obdobně) tak, jako kdyby šlo o „vyjádření, osvědčení, ověření nebo sdělení“ správního orgánu; u lékařského posudku tedy – jak se výslovně (a výstižně) uvádí v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona – jde o „dobrozdání o zdravotním stavu posuzované osoby vydané poskytovatelem zdravotních služeb“, a „nejde o úkon, kterým by se přímo zakládala práva a povinnosti posuzované osoby“.
• Při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí vycházet (jen) z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (z rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává) pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti; v případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném soudním řízení otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků.
• Uvedené současně znamená, že výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru daná zaměstnanci podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce není neplatným pracovněprávním úkonem (pozn. aut.: nyní právním jednáním) jen proto, že zaměstnavatel přistoupil k výpovědi pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance, aniž by měl rozvázání pracovního poměru podložené (řádným a účinným) lékařským posudkem, popřípadě rozhodnutím správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává; uplatní-li zaměstnanec žalobou u soudu neplatnost takového rozvázání pracovního poměru (§ 72 zákoníku práce), soud může shledat výpověď neplatnou, jen jestliže zaměstnavatel dokazováním (zejména znaleckými posudky) neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost; na opačný závěr nelze důvodně usuzovat ani z judikátu citovaného odvolacím soudem, neboť se vztahuje k právní úpravě účinné do 31. 3. 2012, a nemůže být použit při výkladu (odlišných) právních předpisů účinných od 1. 4. 2012.
• Zkoumání podmínek pro podání výpovědi z pracovního poměru se děje podle stavu v době výpovědi, neboť její právní účinky nastávají okamžikem, kdy výpověď byla doručena druhému účastníku; k tomuto okamžiku musí být též zjišťováno, zda byly splněny všechny podmínky pro podání výpovědi, včetně té, zda zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost.
• V projednávané věci dal zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce s odvoláním na „lékařský posudek“; i když lze souhlasit se soudy v tom, že tato listina není řádným lékařským posudkem, nebylo možné bez dalšího učinit závěr o tom, že by výpověď z pracovního poměru daná zaměstnanci byla neplatná, nebylo-li (dalším) dokazováním zjištěno, zda vskutku vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost; protože rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tento se (stejně jako rozsudek soudu I. stupně) zrušuje.