Může se stát, že skončení pracovního poměru předcházejí postupně dvě rozvazovací právní jednání, přičemž na základě jen jednoho z nich pracovní poměr skončí. Typickým příkladem je situace, kdy zaměstnanec obdrží výpověď z pracovního poměru pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících mu z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci („pracovní kázně“), ve výpovědní době „se neudrží“ a pracovní kázeň poruší znovu, navíc zvlášť hrubým způsobem. Zaměstnavatel na to zareaguje okamžitým zrušením pracovního poměru a doručením písemnosti o tom pracovní poměr skončí.
S čím se lze v praxi setkat mnohem méně, je případ, kdy zaměstnavatel doručí zaměstnanci okamžité zrušení pracovního poměru pro porušení pracovní kázně, aby pak témuž zaměstnanci pro stejné porušení (jen hodnocené menší intenzitou) dal ještě výpověď. Lze takto postupovat? Svůj náhled na tento případ podal Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 21 Cdo 3541/2019.
Popis případu
Zaměstnavatel předal zaměstnanci v jeden den a ve stejný okamžik (současně) dvě listiny. Na jedné listině mu sdělil, že s ním rozvazuje pracovní poměr okamžitým zrušením podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, pro porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, jehož se zaměstnanec dopustil tím, že jako manažer pro prodej v příslušné oblasti své podřízené zaměstnance naváděl a podp