Dispozice zaměstnavatele s nenárokovou složkou mzdy

Závislá práce je prací úplatnou, vykonávanou zaměstnancem pro zaměstnavatele za mzdu, plat nebo odměnu (podle typu zaměstnavatele a druhu pracovněprávního vztahu). Pokud je práce konána v pracovním poměru a zaměstnavatel je subjekt, jenž není uveden ve výčtu dle ustanovení § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (v praxi se hovoří nejčastěji o tzv. podnikatelské sféře), je za ni zaměstnanci poskytována mzda. Zákoník práce ve svém ustanovení § 113 uvádí, jakými způsoby se mzda určuje (sjednává, či stanoví), nijak ale zaměstnavatele neovlivňuje v její formě a struktuře. U zaměstnavatelů se lze setkat s různými, více či méně propracovanými mzdovými systémy. A v té souvislosti se zpravidla objeví též pojem nároková a nenároková složka mzdy.

Co každá z těchto složek představuje a jak se liší, tím se soudní judikatura zabývala již mnohokrát. Za všechna rozhodnutí zmiňme třeba rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2004, sp. zn.

Tento článek je jen pro předplatitele

Registrujte se nyní a získejte 14 denní přístup ZDARMA

  • Přístup k placeným článkům
  • Týdeník Podtrženo, sečteno
  • Časové řezy předpisů
  • Přístup k Otázky a odpovědi
Registrujte se zdarma

Heslo by mělo obsahovat alespoň 6 znaků