sociální zabezpečení

Počet vyhledaných dokumentů: 12
Počet vyhledaných dokumentů: 12
Chystá se nová úprava povinnosti hlásit zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce (DPP). Zaměstnavatel dosud měl povinnost nahlásit pracovníka na ČSSZ pouze u DPP, u nichž  příjem převyšoval...
Vydáno: 12. 04. 2024
Zastupitelstvo města schválilo na svém zasedání odměnu komisím při konání referenda. Podléhá tato odměna odvodům (sociální + zdravotní) pojištění a dani z příjmů, nebo se bude chovat jako odměna volební komisi při konání voleb?
Vydáno: 14. 03. 2024
Je možné uzavřít z brigádníkem dohodu o provedení práce na dobu určitou na celý kalendářní rok, ale bude využíván příležitostně tzn. třeba 4 nebo 5 měsíců v roce? Aby se nemusela uzavírat vždy nová dohoda. V případě, že by se uzavírala vždy nová dohoda na konkrétní měsíc musí se vždy přihlašovat a odhlašovat na správu sociálního zabezpečení?
Vydáno: 15. 01. 2024
  • Článek
Podle zákona o důchodovém pojištění se pro každý kalendářní rok nově stanoví základní parametry pro výpočet důchodů a dále se od 1. ledna kalendářního roku zvyšují vyplácené důchody. Tyto nové základní parametry a zvýšení důchodů stanoví vláda svým nařízením vždy do 30. září předchozího kalendářního roku. Pravidla pro zvyšování důchodů byla přitom významně dotčena zákonem č. 270/2023 Sb. , který nabyl účinnosti dnem 1. října 2023.
Vydáno: 30. 10. 2023
Zaměstnali jsme slovenského občana v české firma s. r. o. a výkon práce ze závislé činnost bude mít také v ČR, kdy nám zaměstnanec ústně sdělil, že nemá jiný příjem než v ČR, nepracuje současně na Slovensku. Někdy si mzdové účetní nechávají podepisovat papír jako čestné prohlášení o dané skutečnosti. Máme ho také vyžadovat? Jak postupovat z pohledu danění mzdy v ČR? Chápeme tedy, že v takovém to případě musíme zatížit mzdu odvodem SP a ZP dle českých předpisů, kdy již má přiděleny rodné čísla z OSSZ a ZP. Jak správně postupovat u daně ze závislé činnosti, jestliže je zde zaměstnanec například do 183 dnů nebo nad 183 dnů? Máme ho vyslat na finanční úřad, aby si případně zažádal o daňový domicil?
Vydáno: 26. 01. 2023
  • Článek
Na základě zákona č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla zavedena sleva na pojistném pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají určené skupiny zaměstnanců za stanovených podmínek. Tato sleva je zavedena s účinností od 1. února 2023 a týká se jen zaměstnavatelů, nikoliv zaměstnanců. Účelem zavedení slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „sleva na pojistném“) pro zaměstnavatele je podpořit zaměstnávání specifických skupin zaměstnanců. Sleva na pojistném se týká toho pojistného, které odvádějí zaměstnavatelé jako poplatníci.
Vydáno: 23. 12. 2022
Jak je to se zápočtem hodin a náhrady mzdy za DPN pro účely slevy na pojistném na sociální zabezpečení u zaměstnanců na zkrácený úvazek dle z. 216/2022Sb.? Nebo je podmínkou nárok dle sjednaného počtu hodn ve smlouvě a pak se splnění dalších podmínek (nepřesáhnutí za měsíc 1,5 násobku průměrné mzdy a za hodinu 1,15násobkuprůměrné mzdy a 138 hodin hodin za měsíc) počítá dle skutečně odpracovaných hodin, a jen odpracovaných? Nebo tam spadají i doby dovolené, svátku, nemoci...?
Vydáno: 22. 12. 2022
Na základě zákona č. 216/2022 Sb. budou moci zaměstnavatelé od 1. 2. 2023 uplatňovat slevu na pojistném na sociální zabezpečení. Dle § 7a odst. 1 písm. g) zákona č. 589/1992 Sb. bude možné uplatnit slevu u zaměstnanců v pracovním poměru mladších 21 let. U těchto zaměstnanců na rozdíl od ostatních skupin zaměstnanců, u kterých bude možné uplatnit slevu, není stanovena podmínka, že s nimi musí být sjednána kratší pracovní doba. V § 7a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. je však uvedeno, že sleva na pojistném nenáleží, pokud odpracovaná doba v pracovním poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli včetně dob, které se považují za výkon práce, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin. Vztahuje se tato podmínka také na zaměstnance mladší 21 let? Ze zmiňovaného odstavce 4 nevyplývá, že by se na ně nevztahovala. 
Vydáno: 06. 12. 2022
  • Článek
Jedním z plnění, kterého se zaměstnanci dostává v souvislosti se skončením pracovního poměru, je odstupné. Jeho účelem je dle judikatury Nejvyššího soudu kompenzovat zaměstnanci v zákonem vymezených případech nepříznivé důsledky spojené se skončením pracovního poměru. Skončení některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr právo zaměstnance na odstupné nezakládá.
  • Článek
Pojmem „zaměstnání“ se v rámci dále uvedených nařízení Evropské unie rozumí každá činnost nebo obdobná situace, která je za takovou považována pro účely právních předpisů sociálního zabezpečení členského státu, v němž taková činnost nebo obdobná situace existuje. Výdělečně činnou osobou je pracovník, kdy se za pracovníka považuje zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná. To znamená, že z hlediska výkonu výdělečné činnosti a související příslušnosti k pojištění je postavení zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné rovnocenné.
Vydáno: 26. 09. 2022
  • Článek
Česká republika má relativně vysokou míru zaměstnanosti své populace v mezinárodním srovnání, a přesto existují i zde velmi početné skupiny obyvatel, jejichž míra zaměstnanosti je naopak velmi nízká. Mezi tyto skupiny se řadí ženy pečující o malé děti a o osoby blízké, velmi mladí zaměstnanci, senioři a osoby se zdravotním postižením. Jedná se zejména o skupiny, pro které je obtížné pracovat na plný úvazek, které z důvodu různých životních situací zpravidla nemohou pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu. Sleva na pojistném se nemá týkat všech částečných úvazků, ale pouze těch, které vykonávají zaměstnanci z cílových skupin.
Zaměstnavatel má v Protokolu z kontroly OSSZ zápis: „...zaměstnavatel nepostupoval při stanovení sníženého VZ zaměstnavatele v měsíci srpnu 2020 v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 300/2020 Sb. o prominutí pojistného, když do vyměřovacího základu zaměstnavatele nezahrnul vyměřovací základ ve výši 17 834 Kč. V březnu 2020 činil úhrn VZ zaměstnanců 20 130 Kč a v měsíci srpnu 2020 17 834 Kč, což je 88,594 %.“ Víme, že v § 2 odst.1 písm. c) zákona 300/2020 Sb., je uvedeno ....činí aspoň 90% úhrnu VZ zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020. Zaměstnavatel má 1 zaměstnance s měsíční mzdou. V srpnu 2020 byl 5 pracovních dnů nemocen. Program na zpracování mezd tento fakt zřejmě zohlednil a ÚSPORU ANTIVIRUS C za 8.2020 nerozporoval a bylo vypočítáno a odvedeno jen pojistné za zaměstnance. Nyní je vyměřen OSSZ nedoplatek za zaměstnavatele včetně penále. Je tento postup v souladu se záměrem pomoci zaměstnavatelům při epidemii v roce 2020?
Vydáno: 15. 07. 2022