sociální služby

Možná už se k vám doneslo, že se pravidla pro zaměstnanecké benefity budou opět měnit. Zatím jde pouze o vládní návrh (součást balíčku tzv. „EET 2.0“), který teprve míří do Poslanecké sněmovny, ale určitě stojí za zmínku.Co přesně vládní návrh přináší? 1️⃣ Volnočasové benefity-  u většiny volnočasových benefitů se navrhuje úplné zrušení limitu pro daňové osvobození (který je dnes zastropován na polovině průměrné mzdy), - ALE POZOR na rekreace a zájezdy - ty by se měly vrátit do režimu před 1. 1. 2024. Osvobozeny by tak byly jen do limitu 20 000 Kč za zdaňovací období2️⃣ Zdravotní benefity- zde se nic nemění - zdravotní benefity mají být i nadále osvobozeny od daně v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období3️⃣ NOVINKA – podpora sociálních služeb ????- do daňově osvobozených příjmů by nově měla přibýt nepeněžní plnění na sociální a pečovatelské služby komunitního charakteru (např. osobní asistence, pečovatelská služba, odlehčovací služby či stacionáře)⚠️ Vzhledem k tomu, že je návrh teprve na začátku legislativního procesu, finální podoba se může samozřejmě ještě změnit. Prozatím tedy nemusíte měnit své interní systémy, ale štěstí přeje připraveným! ✅ Zdroj: advokátní kancelář BOROVEC LEGAL

Naše organizace je nezisková, zabývající se soc. službami. Od kdy se vlastně počítá uznaná praxe v soc. službách u nového zasměstnance, který nastoupil? Zda je to od dosažení vzdělání soc. pracovníka nebo ode dne, kdy k nám nastupil, s tím, že předchozí veškerá praxe v soc. službách mu bude započítána a vždy v době výročí nástupu v naší organizaci se praxe navýší (tedy platový stupeň). 

Jaké by mělo být správné řešení situace, kdy zaměstnanec organizace poskytující sociální a pečovatelské služby dochází do domácnosti klienta, kde mu vypomáhá např. s osobní hygienou, stravováním, pomocí v domácnosti a pod. a je to klasifikováno jako přímá péče? Pokud ale klient z nějakého důvodu plánovanou službu jednorázově zruší (např. je u lékaře apod.), zaměstnanci tak odpadá směna. Můj dotaz zní, pokud není tato směna nahrazena jiným klientem, jedná se o překážku práce na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy? Podotýkám, že zaměstnanec nemá pracoviště např. v nějaké kanceláři, kde by mohl trávit tento pracovní prostoj nebo mu byla přidělena jiná práce a doba by se mu počítala do fondu pracovní doby. Tato doba je počítána jako neodpracovaná. Jaká by měla být náhrada mzdy za čas strávený přesunem mezi jednotlivými klienty? Může zaměstnavatel stanovit maximální dobu pro takový přesun kterou zaplatí nějakou paušální sazbou i přes to, že reálně je doba přesunu delší a nelze ji zkrátit? (např. stanovený placený limit je 30 minut, ale reálný čas dle jízdního řádu je 40 minut a to bez doby chůze od klienta na zastávku a ze zastávky ke klientovi).

Novela zákona o sociálních službách, kterou podpořila Poslanecká sněmovna, předpokládá, že příspěvky na péči, dávky pro lidi se zdravotním postižením a jejich průkazy bude místo úřadu práce vyřizovat a vyplácet sociální správa. Žádosti by bylo možné podávat elektronicky přes aplikaci Jenda, což by mělo vést k rychlejšímu vyřizování podpor a posílení kontroly využívání příspěvku na péči.

Od 1. 1. 2025 nabyl účinnosti doporučený posup MPSV k agenturnímu zaměstnávání pracovníků v sociálních službách. Tento doporučený postup vydalo ministerstvo pro potřeby poskytovatelů sociálních služeb, agentur práce, krajských úřadů a inspekce sociálních služeb. Přinášíme shrnutí klíčových oblastí tohoto dokumentu.

V roce 2021 došlo ke zvýšení platů v sociálních službách. Přestože si zaměstnanci v sociálních službách zvýšení platů zcela jistě zaslouží, způsob, jakým je navýšení realizováno, je třeba označit za velmi problematický.

Zaměstnavatel v sociálních službách má zaměstnance, kteří pracují pouze na ranní směnu PO - PÁ, 8 h, jejich stanovená týdenní pracovní doba činí 40 h týdně. Dále má tento zaměstnavatel zaměstnance, kteří pracují v nepřetržitém pracovním režimu. Směny se střídají v tomto rozpisu - denní směna 7 - 19 h, noční směna 19 - 7 h, poskytnuty jsou 2 přestávky, zaměstnanci pracují v režimu denní, noční, 2 dny volno. Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u těchto zaměstnanců 37,5 h týdně. Jaká bude stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kteří u tohoto zaměstnavatele pracují pouze v denní směně, která je od 7 h do 19 h, poskytnuty jsou 2 přestávky, zaměstnanci pracují v režimu 2 dny denní a 2 dny volno, PO - NE, vč. svátků. Posilují denní směnu, vykonávají shodné činnosti jako zaměstnanci nepřetržitého pracovního režimu. Jedná se také o zaměstnance nepřetržitého pracovního režimu, u kterých má být stanovená týdenní pracovní doba 37,5 h týdně nebo u těchto zaměstnanců má stanovená týdenní pracovní doba činit 40 h týdně?

Resort zdravotnictví patří mezi odvětví, která představují „výkladní skříň“ problémů pracovního práva v praxi. Kromě tradičně velké spotřeby přesčasové práce, obtíží při rozvrhování pracovní doby (zejména v nerovnoměrných režimech) či zajištění pohotovostí nebo tzv. ústavních pohotovostních služeb je pro oblast zdravotnictví příznačná také problematika dodatkové dovolené, včetně chyb při její praktické aplikaci a mylného výkladu podmínek pro její přiznání a případné krácení.