služební poměr

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se chce zaměřit na personální stabilizaci policistů a hasičů. Na tiskové konferenci zopakoval, že chce navyšovat platy příslušníků postupně tak, aby nástupní platy po absolvování povinné přípravy dosáhly 50.000 korun. Za další z priorit označil i materiální zabezpečení obou sborů.     "Víme, že jednorázové navýšení platů nestačí. Letos jsme sice zachovali pětiprocentní růst, tím to však nekončí. V navyšování odměňování musíme pokračovat po celé volební období, abychom platy dostali na konkurenceschopnou úroveň odpovídající významu a náročnosti jejich služby," uvedl Metnar. O tom, jak bude navyšování pokračovat, se podle něj nyní vede odborná debata. Doplnil, že by každý rok měly nástupní platy příslušníkům stoupnout o pět procent, což vyjde na zhruba 2,7 miliardy korun ročně. Na konci volebního období by tak měly nástupní platy vzrůst včetně letošního navýšení dohromady o 20 procent, čímž podle něj na avizovanou výši dosáhnou Důležité je podle ministra ale také materiální vybavení bezpečnostních sborů a jeho modernizace, nastavení kariérního řádu, kvalitní výcvik či omezení administrativní zátěže. Policejní prezident Martin Vondrášek doplnil, že u policie nyní chybí asi 5000 příslušníků. U sboru je ale podle něj nyní více než 41.000 policistů, což je nejvíce od roku 2012. Navýšení tarifních platů pro policisty je podle něj pro stabilizaci důležité, důležitý je však i předvídatelný vývoj podmínek služby a jejího ohodnocení. Jako jednu z velkých ambicí policie zmínil digitální přestupkové řízení. Podle generálního ředitele hasičů Vladimíra Vlčka je nastavení platového systému rovněž pro personální stabilizaci zásadní. Zopakoval, že by hasiči potřebovali navýšit počet služebních míst zhruba o tisícovku. Jako další prioritu zmínil zajištění varování lidí přes mobilní telefony při mimořádných událostech v Česku, tzv. systém Cell Broadcast. Letos v létě skončí Vlčkovi funkční období, Vondráškovi uplyne pět let ve funkci příští rok na jaře. "Zatím to u mě není na programu dne aktuální, ale mohu vás ujistit, pokud k tomu dojde, tak já budu přistupovat k tomu, že budu chtít na ta daná místa dosadit odborníky, kteří projdou výběrovým nebo nabídkovým řízením, a potom se rozhodnu," řekl k možné výměně pozic Metnar. Zdroj: ČTK

Máme zaměstnance, kterému pracovní poměr končí k 31. 12. 2025 a bezprostředně na něj navazuje dnem 1. 1. 2026 služební poměr státního zaměstnance u stejného zaměstnavatele. Jak bude vypadat výplata nemocenského (náhrady v době nemoci), které začalo dnem 31.12.2025 na pracovním poměru? Mají se oba poměry považovat za jeden (zákon č. 187/2006, § 10 odst. 6), s ohledem i na státní svátek 1. 1. 2026 v pracovní den, nebo se má postupovat tak, že nemoc bude vyplácena v ochranné lhůtě pracovního poměru (se všemi důsledky, které z toho plynou - ONZ), a počátek sociálního pojištění u služebního poměru státního zaměstnance bude nastaven k datu skutečného nástupu do zaměstnání (27. 1. 2026), a od tohoto dne bude zaměstnanec vyplácen řádně platem, včetně přihlášení ONZ? Která z těchto dvou variant je správná? 

Vláda na zasedání 5. ledna 2026 podpořila poslanecký návrh na vydání nového zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit dosud platnou legislativu v oblasti státní služby. „Je to zákon, který vznikl v roce 2014, tedy i za naší účasti, a je třeba říci, že se úplně nepovedl. Že to není zákon, který by skutečně umožňoval efektivně řídit státní správu. Cílem nového zákona je zjednodušit státní službu, aby byla flexibilní, abychom mohli získávat do státní služby odborníky ze soukromého sektoru. Současná podoba zákona je administrativně velmi náročná,“ zdůvodnil premiér Babiš, proč vláda vyslovila s poslaneckým návrhem souhlas.

Dítě zaměstnance je od 1. 8. 2025 ve služebním poměru vojáka z povolání. V akademickém roce 2025/2026 je studentem 1. ročníku prezenčního vojenského studia pětiletého magisterského studijního programu na Univerzitě obrany (jak je uvedeno na potvrzení, jedná se tedy o studium na vysoké škole za trvání služebního poměru vojáka z povolání). Může na něho zaměstnanec uplatňovat i nadále daňové zvýhodnění?

V roce 2016 uzavřela vláda ČR se čtyřmi odborovými svazy sdružujícími státní zaměstnance kolektivní dohodu vyššího stupně, která platí i pro rok 2017. Kolektivní dohody pro zaměstnance ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, jsou uzavírány podle ustanovení § 143 tohoto zákona, přičemž může jít o kolektivní dohodu uzavíranou mezi služebním orgánem a odborovou organizací (organizacemi), tj. o analogii podnikové kolektivní smlouvy nebo právě o kolektivní dohodu vyššího stupně. Jaký je rozdíl mezi kolektivními smlouvami a kolektivními dohodami a mohou vůbec kolektivní dohody zakládat práva zaměstnanců tak, jak je to běžné u kolektivních smluv?

Po přijetí zákona o státní službě, do kterého byl v podstatě převzat dosavadní systém odměňování zaměstnanců ve veřejné správě a službách, byla provedena analýza hlavních problémů, které v souvislosti s platnou právní úpravou poskytování platů v praxi správních úřadů vznikají.

Služební hodnocení je bezesporu jedním z klíčových momentů, s nimiž se státní zaměstnanec v rámci své praxe opakovaně setkává. Ve smyslu zákona o státní službě představuje pro státního zaměstnance zpětnou vazbu ohledně jeho výkonu státní služby, ale může rovněž hrát rozhodující roli při jeho postupu na vyšší služební pozici a pro další odborný růst, nebo může být důvodem pro skončení jeho služebního poměru. Tím však není výčet významů služebního hodnocení zdaleka ukončen.