prodloužení pracovního poměru

Zaměstnanec má pracovní poměr na dobu určitou do 28. 2. 2022. Chtěli bychom prodloužit o další dobu určitou, ale pracovník je nyní v pracovní neschopnosti a bude cca do poloviny března. Můžeme i v té době podepsat prodloužení (dodatek/dohodu), nebo je nutné počkat na ukončení nemoci? Pokud by se podepisovalo až v březnu, může to navázat na ten předchozí nebo musí být nová smlouva?

Jsme příspěvková organizace - divadlo. Uzavřeli jsme pracovní poměr s cizinkou (Ukrajina) dle § 98 písm. j), Zvláštní případy při udělování povolení k zaměstnání, kdy se nevyžaduje povolení k zaměstnání (zaměstnanecká karta). Pracovní poměr byl vždy sjednán na dobu určitou (již 3x - nyní do 30. 6. 2022). Ukrajinka nadále studuje na OU, Fakulta umění (magisterské studium). Jak máme nyní postupovat? Můžeme prodloužit opětovně (po čtvrté) pracovní poměr?

Zaměstnanec měl první pracovní smlouvu na dobu určitou na 6 měsíců, poté mu byla prodloužena o 1 rok a následně dostal smlouvu na dobu neurčitou. Nyní ukončil na vlastní žádost pracovní poměr. V jednom případě po měsíci, ve druhém případě po dvou měsících se chce opět vrátit do organizace. Můžeme s ním uzavřít opět smlouvu na dobu určitou na 6 měsíců a případně prodloužit o další rok?

Dá se dohoda o provedení práce na dobu určitou prodlužovat nebo opakovat s jedním zaměstnancem víc než 2x, nebo se na ni vztahují ustanovení o pracovním poměru a nelze dohodu prodloužit (opakovat)? Konkrétně dohodář (brigádník) dostal DPP na doby určité postupně každý rok do 31. 12. 2019, pak do 31. 12. 2020, pak do 31. 12. 2021. Zaměstnavatel přemýšlí, jestli mu může dát DPP takto i na rok 2022.

Právní věta Pokračováním v konání prací ve smyslu ustanovení § 65 odst. 2 zákoníku práce je třeba rozumět toliko skutečný (faktický) výkon práce podle pracovní smlouvy. Je-li po uplynutí...

V letošním čísle pět jsem uvedl, že nejčastější důvod, proč se zaměstnanci obracejí na inspekci práce, je nevyplacená mzda či jiné peněžité plnění. Druhým nejfrekventovanějším důvodem pro podání podnětu ke kontrole jsou různé problémy související se skončením pracovního poměru.

Jak již bylo vysvětleno v úvodním článku tohoto čísla, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zná i pár zákazů. Jeden z nich je obsažen v jeho ustanovení § 53 a týká se (ne)možnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele v zákonem vymezené době, která je nazvána symbolicky dobou ochrannou. Zmíněný právní předpis mezi tyto doby řadí např. dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance (až na výjimky), těhotenství, čerpání mateřské dovolené nebo čerpání rodičovské dovolené zaměstnancem.

Podstatou tohoto článku je upozornit na situaci, která může v rámci kontrolní činnosti orgánů inspekce práce nastat v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu ve vztahu k tzv. řetězení pracovních poměrů na dobu určitou, a která pak pro orgány inspekce práce nemá snadné řešení, pokud vůbec reálně existuje. Současně se pozastavíme nad praktickým dopadem rozsudku pro následné kroky zmiňovaného orgánu a řešení situace de lege lata. Článek se také pokusí odpovědět na otázku, zda bylo možné vzniklé situaci předejít.