pohledávky

Počet vyhledaných dokumentů: 14
Počet vyhledaných dokumentů: 14
  • Článek
Systém veřejného zdravotního pojištění je založen na principu, kdy plátci pojistného odvádějí do tohoto systému povinné platby pravidelně každý měsíc. Tato základní povinnost je podmínkou pro zajištění jeho bilanční vyrovnanosti neboli zdravotní pojišťovny musejí mít na tzv. příjmové stránce dostatečné zdroje na úhradu zdravotních (hrazených) služeb, poskytnutých a následně pak vykázaných jejich smluvními partnery – poskytovateli, což jsou nemocnice, soukromí lékaři, lázně, ozdravovny apod.
Vydáno: 02. 04. 2024
Na základě uzavřené kvalifikační dohody bylo umožněno zaměstnanci zvýšení jeho kvalifikace (náklady-kurzovné a náhradu platu za pracovní volno uhradil zaměstnavatel, zaměstnanec se zavázal setrvat po dobu 2 let v pracovním poměru u zaměstnavatele, při dřívějším ukončení PP uhradit náklady na zvýšení kvalifikace). Nyní ale, ještě před ukončením dohodnuté lhůty setrvání v PP u zaměstnavatele, byl se zaměstnancem na jeho žádost ukončen pracovní poměr (dohodou). Lze současně s vyplacením poslední výplaty provést zápočet úhrady nákladů na zvýšení kvalifikace a vypláceného platu zaměstnanci? Pokud ano, jakou formou (dohoda o srážce z platu nebo přímo zápočet pohledávek) a do jaké výše lze zápočet provést? 
Vydáno: 03. 01. 2024
  • Článek
Financování veřejného zdravotního pojištění je primárně založeno na principu solidarity, kdy plátci pojistného (zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a stát) přispívají pravidelnými platbami do příjmové stránky tohoto systému. Suma těchto plateb pak následně slouží k úhradám za poskytnuté a vykázané hrazené služby, a to na základě smluv uzavřených zdravotními pojišťovnami s jejich poskytovateli. Součástí tohoto systému je i rozsah práv pojištěnců na straně jedné, a výčet jejich povinností na straně druhé.
Vydáno: 02. 09. 2022
  • Článek
Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto by mělo být zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byly možnosti výskytu případných chyb a nedostatků minimalizovány. Pokud zaměstnavatel řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění, a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty.
Vydáno: 26. 08. 2022
  • Článek
Plátcům pojistného může vzniknout při chybném placení pojistného dluh u zdravotní pojišťovny. Informační systémy zdravotních pojišťoven, včetně případné spolupráce s dalšími institucemi, umožňují příslušnou pohledávku evidovat, následně uplatňovat a při jejím nezaplacení i vymáhat.
Vydáno: 06. 05. 2022
Fyzická osoba přechází od 1. 1. 2020 z daňové evidence na vedení účetnictví. V následujících 9 letech bude dodaňovat neuhrazené pohledávky, které vznikly do 31. 12. 2019. Je možné u těchto pohledávek uplatňovat opravné položky počínaje rokem 2020? Je možné v roce 2021 provést 100% opravnou položku u pohledávky, která vznikla v roce 2018, je tedy již 36 měsíců po splatnosti? 
Vydáno: 20. 04. 2021
OSVČ přerušila v r. 2019 živnost. Protože evidovala neuhrazené pohledávky, dodanila je v DPFO a zároveň o ně zvýšila vyměřovací základ pro výpočet SP. Základ pro výpočet ZP o pohledávky nezvýšila, neboť dle jejího názoru toto zákon nestanoví. V 10/2020 OSVČ živnost obnovila. Část starých pohledávek jí v tomto roce dlužníci uhradili, v DE je zapsala jako příjmy bez vlivu na daň. Předpokládám, že v Přehledu na SP se tyto uhrazené pohledávky nijak neprojeví. Jak je to ale s vyměřovacím základem na ZP za r. 2020? - Musí v tomto roce navýšit vyměřovací základ pro ZP o příjmy za staré pohledávky? - Pokud ano, tak případě, že by již v Přehledu za r. 2019 navýšila základ o nezaplacené pohledávky, znamenalo by to, že v r. 2020 by se již úhrada těchto starých pohledávek nijak nepromítla?
Vydáno: 23. 03. 2021
Fyzická osoba ukončila své podnikání. Eviduje pohledávky, které bude dodaňovat. Ovlivní tyto pohledávky i přehledy na OSSZ a VZP? Platí se z těchto dodaněných pohledávek pojistné?
Vydáno: 22. 02. 2021
V souvislosti s přechodem na paušální daň od 1. 1. 2021 se provádí dodanění pohledávek a závazků evidovaných k 31. 12. 2020. Pokud mám fakturu, za služby poskytnuté v prosinci 2020 a tato faktura byla vystavena 5. 1. 2021 podléhá tato faktura dodanění nebo se jedná o pohledávku až k 5. 1. 2021, a proto by dodanění nepodléhala.
Vydáno: 11. 01. 2021
Pokud se přihlásím do 10. 1. 2021 k nové paušální dani, musím k 31. 12. 2020 "dodanit" pohledávky? Ovlivní to nějak přiznání za rok 2020? 
Vydáno: 14. 12. 2020
  • Článek
Jednou z důležitých povinností zdravotních pojišťoven je průběžně analyzovat platební morálku plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. Tato činnost zdravotních pojišťoven je důležitá zejména proto, aby byl zajištěn pravidelný přísun prostředků do systému veřejného zdravotního pojištění.
Vydáno: 27. 11. 2020
Zaměstnanci byla přidělena firemní platební karta, kterou má k dispozici výhradně za účelem úhrady výdajů souvisejících s výkonem jeho práce jménem a na účet zaměstnavatele. Dle směrnice nesmí kartu používat pro soukromé účely a všechny platby musí doložit dokladem o nákupu (účtenka, paragon, faktura ....). Při neoprávněném použití karty je povinen uhradit zaměstnavateli dlužnou částku. Pokud nedoloží platbu dokladem či kartu použije k úhradě soukromých či jiných neschválených výdajů, jakým způsobem je možné provést srážku ze mzdy za účelem úhrady vzniklé pohledávky za zaměstnancem ? Pouze na základě dohody o srážce ze mzdy dle § 146 odst. b) zákoníku práce nebo lze částku srazit i bez dohody s odvoláním na § 147 odst. 1 d) zákoníku práce, kdy lze srazit ze mzdy "popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů"? 
Vydáno: 01. 07. 2019
Zaměstnanci dorazila dne 1. 4. 2018 exekuce - nepřednostní. Začali jsme srážet 1/3 zbytku čisté mzdy. V červnu dorazila další exekuce - přednostní. Na tu jsme začali srážet další 1/3 zbytku čisté mzdy. Nyní tedy srážíme 2/3 - 1/3 posíláme na nepřednostní a 1/3 na přednostní. Je to tak v pořádku?
Vydáno: 10. 08. 2018
  • Článek
Typickým způsobem zániku pohledávky je její splnění. Zaměstnanec má vůči zaměstnavateli pohledávku na výplatu mzdy a zaměstnavatel ji uspokojí tím, že mzdu zaměstnanci zaplatí. Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci pohledávku na náhradu škody a zaměstnanec vzniklou škodu nahradí apod. Ne každá pohledávka ale musí zaniknout splněním.
Vydáno: 20. 01. 2017