penzijní připojištění

Obracím se na Vás s dotazem k aplikaci zákona č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (penzijní připojištění), ve vztahu k zaměstnanci – hasiči, který vykonává rizikovou práci zařazenou do 3. kategorie (celková fyzická zátěž). V souvislosti s přijetím tohoto zákona byl do § 5a zákona č. 589/1992 Sb. doplněn odst. 3, který zní: „Zaměstnanec, který v kalendářním měsíci vykonává činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, se pro účely odstavců 1 a 2 považuje v tomto měsíci za zaměstnance, který nevykonává tyto činnosti, pokud jeho zaměstnavateli za tento měsíc vznikla povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří“. Pokud si tento zaměstnanec uplatní právo na povinný příspěvek na penzijní připojištění, ale v některém kalendářním měsíci neodpracuje požadované 3 směny rizikové práce, vzniká v tomto měsíci povinnost zaměstnavatele odvádět vyšší pojistné na sociální zabezpečení za tohoto zaměstnance nebo se zvýšené pojistné týká jen těch, kteří si o příspěvek na penzijní připojištění nepožádají? Jak se budou vykazovat odpracované směny na tiskopisu ke splnění povinnosti podle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. „Potvrzení o počtu směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku“ pro účely dřívějšího odchodu do důchodu v měsíci, kdy bude mít zaměstnanec nárok na příspěvek na penzijní připojištění, budou se započítávat? Jak se bude počítat odpracovaná doba v riziku chladu u zaměstnance, který pracuje venku a v průběhu dne se teplota mění. Má se každý den, kdy by tato situace mohla nastat, sledovat teplota každou minutu, aby bylo možné určit, zda v době, kdy zaměstnanec pracoval venku, byla splněna podmínka zátěže chladem? Jaká teplota je rozhodná pro přiznání příspěvku?

Příspěvek na daňově podporované produkty na stáří od zaměstnavatele je v úhrnu osvobozen od daně z příjmů částkou 50 000 Kč. Počítá se do částky 50 000 Kč úhrn všech příspěvků od všech různých zaměstnavatelů za celý rok vůči 1 zaměstnanci, např. pokud jsou souběžně 2 zaměstnavatelé, kteří přispívají na penzijní pojištění, z toho první zaměstnavatel zaplatí zaměstnanci 30 000 Kč a druhý také 30 000 Kč? Částka nad 50 000 Kč vstupuje do příjmu dle § 6 ZDP, který zdaňuje zaměstnavatel ve mzdě zaměstnance? A co když nastoupí nový zaměstnanec (původní zaměstnavatel mu již zaplatil příspěvek na produktech na stáří v úhrnu 40 000 Kč a nový zaměstnavatel bude také přispívat a oba příspěvky překročí v úhrnu za oba zaměstnavatele hranici 50 000 Kč?

V tomto vydání týdeníku se zmíním o návrhu na příspěvky na spoření zaměstnanců, termínech podání přiznání k dani z příjmů, nejčastějších chybách v těchto přiznáních nebo o povinnosti podat oznámení o osvobozených příjmech.

Zaměstnanec požádal o RZD a předložil potvrzení o výši příspěvku na daňově podporovaný produkt spoření na stáří - DIP za období 1–12/2024. Částka je uvedena v dolarech souhrnně za celý rok. Jakým způsobem postupovat, abych mohla danou částku v Kč zadat do RZD pro účely odpočtu od základu daně? Mám použít kurz ČNB k jakému datu?

Zaměstnanci dokládají smlouvy na produkty na stáří, kde není uvedeno, na jak dlouho je smlouva uzavřena. Tedy si myslíme, že není jak ověřit splnění podmínky 120 + 60. Jak v takovém případě máme postupovat. Stačí, že k dané smlouvě doloží potvrzení o vlastních vkladech nebo příspěvcích, na kterém je uvedeno, že daná smlouva splňuje podmínky zákona o daních z příjmů? Ale co v případě příspěvků zaměstnavatele? Tam jde o příspěvky v průběhu roku. Co znamená v § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů, že produkt je daňově podporovaný, pokud je „sjednáno nebo jinak určeno“? A jestliže přinesl zaměstnanec, že v průběhu roku 2024 převedl svoje penzijní připojištění se státním příspěvkem na doplňkové penzijní spoření, tak toto nové doplňkové spoření se chová jako nová smlouva s podmínkou 120+60 a předchozí doba spoření na penzijním připojištění se do limitu 120 měsíců nepočítá? A toto nové doplňkové PS bude uváděno na Potvrzení o zdanitelných příjmech na řádku 10?

Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci v roce 2024 měsíčně 4.000 Kč na penzijní připojištění. Zaměstnanec od 10/2024 změnil penzijní připojištění na doplňkové penzijní spoření (převod smlouvy bez výplaty finančních prostředků) a tuto změnu nenahlásil zaměstnavateli. Třikrát poslal zaměstnavatel 4.000 Kč na starý účet a třikrát se peníze vrátily zpět na účet zaměstnavatele. Zaměstnavatel tedy zaplatil v roce 2024 celkem 36.000 Kč (9×). Nyní kdyby chtěl v roce 2025 12.000 Kč jednorázově doplatit až v únoru 2025, tak asi bude problém na straně zaměstnance, protože by v roce 2025 bylo zaplaceno celkem 60.000 Kč (12.000 + měsíčně 4.000 Kč). Muselo by poté dojít k přidanění k hrubé mzdě ve výši 10.000 Kč?

Firma přispívá všem svým zaměstnancům příspěvek na jejich penzijní připojištění částkou Kč 1200 a zaměstnanec sám (srážka ze mzdy) platí Kč 1000. Zaměstnanec v r. 2023 požádal ČSSZ o starobní důchod bez výplaty. Může si tento zaměstnanec uplatnit v rámci ročního zúčtování daní za r. 2024 částku Kč 6000, kterou doložil v potvrzení penzijní společnosti?

Zaměstnanec je v insolvenci a zaměstnavatel mu poskytuje příspěvky na jeho penzijní pojištění. Poskytovatel mzdového softwaru nám nyní argumentuje, že nelze zaměstnanci v insolvenci tyto příspěvky poskytovat, neboť mu navyšují jeho příjem. Dle mého názoru je ale tento příjem pouze fiktivní, protože příspěvky jsou vázány u penzijní společnosti a zaměstnanec s nimi nemůže manipulovat. Je možné příspěvky těmto zaměstnancům poskytovat či nikoliv, nebo je to možné pouze se souhlasem insolvenčního správce. A je tato problematika řešena někde v insolvenčním zákoně?

11. – 21. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o úpravě výše odvodu při neplnění podílu OZP, nových odvodech za zaměstnance rizikových profesí atd.

v potvrzení o zdanitelném příjmu za r. 2024 je v odst. 10 nově rozepsány - příspěvky na penzijní připojištění - doplňkové penzijní spoření - penzijní pojištění - soukromé životní pojištění - dlouhodobý investiční produkt. Byl by problém, pokud máme např. penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření u Allianz vedený pod stejnou položkou, tudíž posíláme na stejný účet obě penzijní spoření a bylo by to na potvrzení o zdan. příjmu pod jedním názvem penzijní připojištění?

Společnost chce přispívat jednateli na penzijní připojištění. Jak to udělat správně, aby byl tento příspěvek pro firmu daňově uznatelným nákladem? Je potřeba uzavřít smlouvu o výkon funkce, kde bude napsáno, že společnost bude jednateli přispívat, a to i v případě, že jednatel nebude za výkon funkce dostávat odměnu?

Může příspěvková organizace dát příspěvek zaměstnanci na penzijní fond najednou v jednom měsíci za celý rok (nebo část roku)? Organizace si dala v březnu letošního roku příspěvek na PF zaměstnancům do rozpočtu hospodaření s FKSP. Bohužel ale smlouvy, aby splňovaly podmínky příspěvku, shromáždila až nyní.

Zaměstnanec pracující na DPČ 2 dny v týdnu po 5 hodinách. Je možné zaměstnanci poskytnout stravenkový paušál a příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění?

Naše zaměstnankyně je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr a bude s ní pracovní poměr ukončen (odchodem do důchodu). Zaměstnankyni zaměstnavatel poskytuje jako benefit, měsíčně 2 000 Kč penzijního připojištění. Organizace by ráda nadále využívala její zkušenosti a dohodla se s ní, že s ní uzavře dohodu o provedení práce (odměna 9 900 Kč) a současně jí chce nadále přispívat 2 000 Kč penzijní připojištění. Je možné u dohody o provedení práce přispívat měsíčně penzijní připojištění (v zákonném limitu)? Pokud ano, mělo by v takovém případě penzijní připojištění vliv na odvody sociálního a zdravotního pojištění? 

Zaměstnankyně po celý kalendářní měsíc duben ošetřovala své dítě - krizové ošetřovné z důvodu uzavření mateřské školky. Zaměstnavatel zaměstnankyni přispívá na její penzijní připojištění se stát. příspěvkem měsíčně 800 Kč. Tento příspěvek zaplatil také v měsíci dubnu. Představuje tato platba nějaký problém nebo nemá žádný význam, neboť se jedná o příjem osvobozený od daně z příjmů, a tudíž i od sociálního a zdravotního pojištění ?

Jsem zaměstnána v s. r. o. na dobu neurčitou. V současné době však čerpám rodičovskou dovolenou na své dítě. Když jsem vykonávala zaměstnání, přispíval mi zaměstnavatel (s. r. o.) na moje penzijní připojištění. Ovšem v době mé mateřské dovolené a mé rodičovské dovolené mi příspěvky zastavil. Je jeho postup správný? Nejedná se o nerovný přístup, když ostatním zaměstnancům příspěvky poskytuje? 

Jakou výši příspěvků je možno zaměstnanci odečíst od základu daně z příjmů, jestliže si měsíčně na své doplňkové penzijní spoření přispívá 300 Kč, ale v prosinci zaplatí jednorázový příspěvek 25 000 Kč? Celkem tak za celý rok naspoří 28 300 Kč. Lze odečíst 24 000 Kč, což je částka o kterou celkem v daném měsíci (prosinci) převýšil příspěvek 1 000 Kč? Nebo existuje nějaká omezující podmínka? Např. že si musí sám měsíčně přispívat alespoň 1 000 Kč? Je možné, aby tento zaměstnanec měl možnost si odečíst celých 24 000 Kč, což je stejně jako si může odečíst zaměstnanec, který si pravidelně spoří každý měsíc 3 000 Kč (za rok 36 000 Kč)?

Může zaměstnavatel přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění, na které si zaměstnanec šetří již od roku 2002 a výplata je sjednána ve věku 50 let? Je takový příspěvek zaměstnavatele daňově uznatelný? A z pohledu zaměstnance je příspěvek zaměstnavatele osvobozen od daně z příjmu?

Zaměstnankyně uplatňuje dlouhodobě odpočty příspěvků na penzijní spoření v ročním zúčtování u zaměstnavatele. V roce 2020 v souladu s uzavřenou smlouvou na penzijní spoření mohla vybrat 1/2 všech zaplacených příspěvků a tak i učinila. Může i dále žádat o odpočty nebo musí uplatněné příspěvky 10 let zpětně přiznat v daňovém přiznání z důvodu výběru části příspěvků před dovršením věku 60 let, tj. částečně vyplaceném odbytném? 

Zaměstnavatel (s. r. o.) do dohody o provedení práce svým zaměstnancům uvedl, že mají nárok na roční příspěvek na penzijní či životní pojištění maximálně do výše 50 000 Kč. Tuto platbu také již v roce 2020 zrealizoval a zaslal peníze (50 000 Kč) na účet penzijní společnosti. Je taková operace z hlediska daní v pořádku, v případě že se jedná o brigádníky a nejsou to zaměstnanci na hlavní pracovní poměr?