penzijní připojištění

Směny, které trvají delší nebo kratší dobu než 8 hodin, se zohledňují poměrně tak, že za každou započatou hodinu takové směny se do celkového počtu směn započítá jedna osmina směny. To však platí pouze za předpokladu, že směna jako celek je podle definice vyhodnocena jako směna rizikové práce, tedy že v ní je riziková práce vykonávána alespoň po její převážnou část. Dotaz: Týdenní úvazek máme 37,5 hod týdně. Směny jsou rozvržené na 7,5 hod nebo 11 hod denně. Jestliže směna trvala 11 hodin, z nichž byla 4 hodiny byla vykonávána práce zařazená do kat.3 zátěž teplem. Vyhodnotí se směna jako směna rizikové práce? Nebo se eviduje až od 5,5 hodin? Do evidence se potom započte jako 11 osmin tzn. 1,38 směny?

Je možné, aby zaměstnavatel plnil povinnost platit povinný příspěvek příspěvkem, který dosud platil čistě dobrovolně na základě kolektivní smlouvy? Nebylo by to diskriminační, když by vedle sebe stáli dva zaměstnanci, z nichž jeden by svůj příspěvek dostal celý ve formě benefitu na základě ujednání v kolektivní smlouvě, kdežto ten druhý by část ze stejné částky měl jako povinný a zbytek jako dobrovolný příspěvek?

V souvislosti se zákonem č. 324/2025 Sb., bych si ráda ujasnila otázku potvrzení zaměstnavatele – v § 6 je uvedeno, že „zaměstnavatel vydá zaměstnanci potvrzení o tom, že zaplatil povinný příspěvek na jeho produkt spoření na stáří, nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž povinný příspěvek poprvé zaplatil.“ V jedné z důvodových zpráv jsem četla, že se jedná o jednorázové potvrzení. Je správný postup:A) Zaměstnavatel vydá pouze jedno potvrzení o tom, že zaměstnanci platí povinný příspěvek, a to vzápětí, co zaměstnanec uplatnil nárok. B) Zaměstnavatel vydává toto potvrzení vždy za rozhodné období (při splnění podmínky 3 odpracovaných směn). Jaké jsou náležitosti potvrzení pro „správnou“ variantu? 

Od 1. 1. 2026 vzniká zaměstnavatelům povinnost přispívat zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do 3. kategorie prací na produkt na stáří ve výši 4 % vyměřovacího základu zaměstnance, pokud za kalendářní měsíc odpracuje alespoň 3 směny rizikové práce. Je možné, aby zaměstnavatel plnil povinnost platit povinný příspěvek příspěvkem, který dosud platil čistě dobrovolně na základě kolektivní smlouvy? Došlo by tedy ke kombinaci povinného odvodu zaměstnavatele danou zákonem a dobrovolného příspěvku, který zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům na základě kolektivní smlouvy.

Jak je správný postup u § 2 písm. e) a f) zákona č. 324/2025 Sb., o povinném spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů. Zaměstnáváme traťové dělníky, jejichž práce je zařazena do třetí kategorie pro faktor pracovních podmínek vibrace. Tito zaměstnanci mají v popisu práce obsluhu stavebních strojů (např. vibračních desek), provádějí montáž kolejí, pokládku velkoplošných panelů apod. Jaké činnosti se mají posuzovat jako riziková práce a odpracovaná doba pro účely uvedeného zákona? Jedná se pouze o dobu, v níž by např. obsluhoval vibrační desku (tedy dobu, kdy působí rizikový faktor), nebo je to veškerá odpracovaná doba v této profesi související s úpravou tratí? 

Zaměstnavatel musí poskytnout povinný příspěvek, pokud zaměstnanec splňuje podmínky pro jeho poskytnutí a zároveň si o něj požádá. Jak má správně postupovat zaměstnavatel v případě, že zaměstnanec nemá uzavřenou smlouvu na penzijní připojištění nebo DPS a ani ji uzavřít nehodlá? Zaměstnavatel mu tudíž příspěvek nemůže poskytnout, protože ho nebude mít kam zaslat. Nemůže to být považováno za diskriminační?

Obracím se na Vás s dotazem k aplikaci zákona č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (penzijní připojištění), ve vztahu k zaměstnanci – hasiči, který vykonává rizikovou práci zařazenou do 3. kategorie (celková fyzická zátěž). V souvislosti s přijetím tohoto zákona byl do § 5a zákona č. 589/1992 Sb. doplněn odst. 3, který zní: „Zaměstnanec, který v kalendářním měsíci vykonává činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, se pro účely odstavců 1 a 2 považuje v tomto měsíci za zaměstnance, který nevykonává tyto činnosti, pokud jeho zaměstnavateli za tento měsíc vznikla povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří“. Pokud si tento zaměstnanec uplatní právo na povinný příspěvek na penzijní připojištění, ale v některém kalendářním měsíci neodpracuje požadované 3 směny rizikové práce, vzniká v tomto měsíci povinnost zaměstnavatele odvádět vyšší pojistné na sociální zabezpečení za tohoto zaměstnance nebo se zvýšené pojistné týká jen těch, kteří si o příspěvek na penzijní připojištění nepožádají? Jak se budou vykazovat odpracované směny na tiskopisu ke splnění povinnosti podle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. „Potvrzení o počtu směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku“ pro účely dřívějšího odchodu do důchodu v měsíci, kdy bude mít zaměstnanec nárok na příspěvek na penzijní připojištění, budou se započítávat? Jak se bude počítat odpracovaná doba v riziku chladu u zaměstnance, který pracuje venku a v průběhu dne se teplota mění. Má se každý den, kdy by tato situace mohla nastat, sledovat teplota každou minutu, aby bylo možné určit, zda v době, kdy zaměstnanec pracoval venku, byla splněna podmínka zátěže chladem? Jaká teplota je rozhodná pro přiznání příspěvku?

Příspěvek na daňově podporované produkty na stáří od zaměstnavatele je v úhrnu osvobozen od daně z příjmů částkou 50 000 Kč. Počítá se do částky 50 000 Kč úhrn všech příspěvků od všech různých zaměstnavatelů za celý rok vůči 1 zaměstnanci, např. pokud jsou souběžně 2 zaměstnavatelé, kteří přispívají na penzijní pojištění, z toho první zaměstnavatel zaplatí zaměstnanci 30 000 Kč a druhý také 30 000 Kč? Částka nad 50 000 Kč vstupuje do příjmu dle § 6 ZDP, který zdaňuje zaměstnavatel ve mzdě zaměstnance? A co když nastoupí nový zaměstnanec (původní zaměstnavatel mu již zaplatil příspěvek na produktech na stáří v úhrnu 40 000 Kč a nový zaměstnavatel bude také přispívat a oba příspěvky překročí v úhrnu za oba zaměstnavatele hranici 50 000 Kč?

V tomto vydání týdeníku se zmíním o návrhu na příspěvky na spoření zaměstnanců, termínech podání přiznání k dani z příjmů, nejčastějších chybách v těchto přiznáních nebo o povinnosti podat oznámení o osvobozených příjmech.

Zaměstnanec požádal o RZD a předložil potvrzení o výši příspěvku na daňově podporovaný produkt spoření na stáří - DIP za období 1–12/2024. Částka je uvedena v dolarech souhrnně za celý rok. Jakým způsobem postupovat, abych mohla danou částku v Kč zadat do RZD pro účely odpočtu od základu daně? Mám použít kurz ČNB k jakému datu?

Zaměstnanci dokládají smlouvy na produkty na stáří, kde není uvedeno, na jak dlouho je smlouva uzavřena. Tedy si myslíme, že není jak ověřit splnění podmínky 120 + 60. Jak v takovém případě máme postupovat. Stačí, že k dané smlouvě doloží potvrzení o vlastních vkladech nebo příspěvcích, na kterém je uvedeno, že daná smlouva splňuje podmínky zákona o daních z příjmů? Ale co v případě příspěvků zaměstnavatele? Tam jde o příspěvky v průběhu roku. Co znamená v § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů, že produkt je daňově podporovaný, pokud je „sjednáno nebo jinak určeno“? A jestliže přinesl zaměstnanec, že v průběhu roku 2024 převedl svoje penzijní připojištění se státním příspěvkem na doplňkové penzijní spoření, tak toto nové doplňkové spoření se chová jako nová smlouva s podmínkou 120+60 a předchozí doba spoření na penzijním připojištění se do limitu 120 měsíců nepočítá? A toto nové doplňkové PS bude uváděno na Potvrzení o zdanitelných příjmech na řádku 10?

Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci v roce 2024 měsíčně 4.000 Kč na penzijní připojištění. Zaměstnanec od 10/2024 změnil penzijní připojištění na doplňkové penzijní spoření (převod smlouvy bez výplaty finančních prostředků) a tuto změnu nenahlásil zaměstnavateli. Třikrát poslal zaměstnavatel 4.000 Kč na starý účet a třikrát se peníze vrátily zpět na účet zaměstnavatele. Zaměstnavatel tedy zaplatil v roce 2024 celkem 36.000 Kč (9×). Nyní kdyby chtěl v roce 2025 12.000 Kč jednorázově doplatit až v únoru 2025, tak asi bude problém na straně zaměstnance, protože by v roce 2025 bylo zaplaceno celkem 60.000 Kč (12.000 + měsíčně 4.000 Kč). Muselo by poté dojít k přidanění k hrubé mzdě ve výši 10.000 Kč?

Firma přispívá všem svým zaměstnancům příspěvek na jejich penzijní připojištění částkou Kč 1200 a zaměstnanec sám (srážka ze mzdy) platí Kč 1000. Zaměstnanec v r. 2023 požádal ČSSZ o starobní důchod bez výplaty. Může si tento zaměstnanec uplatnit v rámci ročního zúčtování daní za r. 2024 částku Kč 6000, kterou doložil v potvrzení penzijní společnosti?

Zaměstnanec je v insolvenci a zaměstnavatel mu poskytuje příspěvky na jeho penzijní pojištění. Poskytovatel mzdového softwaru nám nyní argumentuje, že nelze zaměstnanci v insolvenci tyto příspěvky poskytovat, neboť mu navyšují jeho příjem. Dle mého názoru je ale tento příjem pouze fiktivní, protože příspěvky jsou vázány u penzijní společnosti a zaměstnanec s nimi nemůže manipulovat. Je možné příspěvky těmto zaměstnancům poskytovat či nikoliv, nebo je to možné pouze se souhlasem insolvenčního správce. A je tato problematika řešena někde v insolvenčním zákoně?

11. – 21. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o úpravě výše odvodu při neplnění podílu OZP, nových odvodech za zaměstnance rizikových profesí atd.

v potvrzení o zdanitelném příjmu za r. 2024 je v odst. 10 nově rozepsány - příspěvky na penzijní připojištění - doplňkové penzijní spoření - penzijní pojištění - soukromé životní pojištění - dlouhodobý investiční produkt. Byl by problém, pokud máme např. penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření u Allianz vedený pod stejnou položkou, tudíž posíláme na stejný účet obě penzijní spoření a bylo by to na potvrzení o zdan. příjmu pod jedním názvem penzijní připojištění?

Společnost chce přispívat jednateli na penzijní připojištění. Jak to udělat správně, aby byl tento příspěvek pro firmu daňově uznatelným nákladem? Je potřeba uzavřít smlouvu o výkon funkce, kde bude napsáno, že společnost bude jednateli přispívat, a to i v případě, že jednatel nebude za výkon funkce dostávat odměnu?

Může příspěvková organizace dát příspěvek zaměstnanci na penzijní fond najednou v jednom měsíci za celý rok (nebo část roku)? Organizace si dala v březnu letošního roku příspěvek na PF zaměstnancům do rozpočtu hospodaření s FKSP. Bohužel ale smlouvy, aby splňovaly podmínky příspěvku, shromáždila až nyní.

Zaměstnanec pracující na DPČ 2 dny v týdnu po 5 hodinách. Je možné zaměstnanci poskytnout stravenkový paušál a příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění?

Naše zaměstnankyně je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr a bude s ní pracovní poměr ukončen (odchodem do důchodu). Zaměstnankyni zaměstnavatel poskytuje jako benefit, měsíčně 2 000 Kč penzijního připojištění. Organizace by ráda nadále využívala její zkušenosti a dohodla se s ní, že s ní uzavře dohodu o provedení práce (odměna 9 900 Kč) a současně jí chce nadále přispívat 2 000 Kč penzijní připojištění. Je možné u dohody o provedení práce přispívat měsíčně penzijní připojištění (v zákonném limitu)? Pokud ano, mělo by v takovém případě penzijní připojištění vliv na odvody sociálního a zdravotního pojištění?