odpočet

Možnost uplatnění odpočtu představuje ve zdravotním pojištění značně specifickou situaci. Částka odpočtu je totiž zároveň vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podívejme se nyní blíže na zásadní aspekty týkající se této problematiky.

Přiznání důchodu pojištěnci má ve zdravotním pojištění velký význam, protože přímo ovlivňuje platbu pojistného státem té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna, a rovněž má při placení pojistného vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance, resp. osoby samostatně výdělečně činné.

Když zaměstnanec zrušil životní pojištění, tak musí dodanit dříve uplatněné slevy. Pokud došlo ke zrušení životního pojištění v roce 2021, tak musí v roce 2022 podat daňové přiznání za rok 2021 a tam provede dodanění - jde mi o počítání roků 10 let zpětně - bude dodaňovat uplatněné slevy za roky 2011 - 2020, nebo 2012 - 2021?  

Poplatník si vyřídil překlenovací hypoteční úvěr pro výstavbu domu pro bydlení a v roce 2019 uplatnil odpočet úroků z hypotéky. V roce 2021 došlo ke změně účelu stavby, která bude z poloviny používána pro podnikání a z poloviny pro bydlení. Stavba tohoto domu zatím nebyla zahájena. Jakým způsobem bude poplatník postupovat? Lze uvést polovinu uplatněných úroků z roku 2019 jako daňový příjem dle § 10 v roce 2021?

Jakou výši příspěvků je možno zaměstnanci odečíst od základu daně z příjmů, jestliže si měsíčně na své doplňkové penzijní spoření přispívá 300 Kč, ale v prosinci zaplatí jednorázový příspěvek 25 000 Kč? Celkem tak za celý rok naspoří 28 300 Kč. Lze odečíst 24 000 Kč, což je částka o kterou celkem v daném měsíci (prosinci) převýšil příspěvek 1 000 Kč? Nebo existuje nějaká omezující podmínka? Např. že si musí sám měsíčně přispívat alespoň 1 000 Kč? Je možné, aby tento zaměstnanec měl možnost si odečíst celých 24 000 Kč, což je stejně jako si může odečíst zaměstnanec, který si pravidelně spoří každý měsíc 3 000 Kč (za rok 36 000 Kč)?

Záleží na tom, o jakým typ úvěru se jedná, když posuzujeme, zda jsou zaplacené úroky uznatelné jako nezdanitelná část základu daně? Dle § 15 odst. 3 ZDP jsou uznatelné jen úroky z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru, z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou a bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Pokud jediné, co je na smlouvě uvedené, je „spotřebitelský úvěr“ bez další specifikace (ať už v samotném názvu smlouvy o úvěru nebo dále v textu), je takový úvěr za splnění dalších podmínek uznatelný, když se nejedná o jeden z výše uvedených „typů“ úvěru? Jen pro úplnost doplním, že smlouva o úvěru byla podepsána před nabytím účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., který obecně i hypoteční úvěry a obdobné úvěry zařadil pod pojmem „spotřebitelský úvěr“, a jako účel úvěru je ve smlouvě uvedeno „bydlení“.

Je možné uplatnit si odpočet pojistného na životní pojištění (smlouva od 1/2020) podle potvrzení z pojišťovny, když je v něm zahrnuto i pojistné převedené z původní, zrušené smlouvy o životním pojištění (smlouva od 2/2017 do 1/2020)? Pojistné z původní smlouvy bylo v minulých letech již odečítáno z daní. Nebo jakým způsobem v tomto případě postupovat v souvislosti s daní z příjmů?

Našemu zaměstnanci jsme v minulých letech uplatňovali odpočet úroků z hypotečního úvěru v rámci ročního zúčtování daně ze závislé činnosti. Nyní po revizi podkladů jsme ale zjistili, že na tento odpočet neměl nárok (jednalo se o atelier). Je potřeba provést opravu v ročním zúčtování, případně jakým způsobem nebo si musí zaměstnanec podat dodatečná daňová přiznání?

Zaměstnanec měl 2 životní pojištění, po 10 letech 1 pojištění zrušil a nechal si uloženou částku vyplatit. Podává daňové přiznání a uplatnil odpočet na daních, ale ne vždy, některý rok uplatnil odpočet z pojištění, které pořád trvá. Jak zjistit, kolik má dodanit a udává se do daňového přiznání celková částka přijatých peněz nebo jen částka, kterou si uplatnil v odpočtu?

Firma je chráněnou dílnou a zaměstnává tedy zdravotně postižené zaměstnance. Při výpočtu odvodu zdravotního pojištění aplikujeme u zaměstnanců, kteří mají potvrzenou invaliditu I., II. a III. stupně slevu na vyměřovacím základu ve výši 7 903 Kč (pro rok 2020) na základě zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého se jedná o státní pojištěnce. Kontrola z VZP firmě doměřila pojistné u jednoho zaměstnance, který má potvrzenou invaliditu prvního stupně s ujednáním, že mu není vyplácen invalidní důchod. Přistoupili jsme proto k interní kontrole všech zaměstnanců a našli další zaměstnankyni s potvrzenou invaliditou bez výplaty invalidního důchodu. I tato zaměstnankyně je pojištěna u VZP, i pro ni aplikujeme slevu, ale ze strany VZP u ní nic doměřováno nebylo. Oba zmínění zaměstnanci mají potvrzenou invaliditu prvního stupně bez výplaty důchodu a nemají průkaz ZTP. Chtěli bychom se zeptat, zda je sleva na pojistném na zdravotní pojištění skutečně podmíněna výplatou důchodu a kde přesně v zákoně se dá toto ujednání dohledat?

Jednou ze změn, ke kterým ve zdravotním pojištění s účinností od data 1. ledna 2020 dochází, je zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát.

Důchody v nejrůznějších podobách a souvislostech vždy představují vděčné téma pro hovor politiků i nejširší veřejnosti. Ne každému jejich výše postačuje, měly by se zvyšovat (pravidelně, pokud možno co...

V následujícím textu jsou v základních parametrech charakterizovány podmínky, aktuálně platné ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2017.

Poživatel důchodu z důchodového pojištění má ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) po celé období pobírání důchodu, tedy od data, kdy je důchod přiznán, do data, kdy je důchod rozhodnutím odejmut, a to dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Náš zaměstnanec v roce 2015 dosáhl 60 let věku. Z tohoto důvodu ukončil své životní a penzijní pojištění, z obou mu byly vyplaceny naspořené částky. Nyní dostal potvrzení za rok 2015 o částkách zaplacených na obě tato pojištění. - Mohu mu provést roční zúčtování daně a o obě tyto zaplacené částky ponížit základ daně i když tato pojištění již byla v průběhu r. 2015 ukončená z důvodu dosažení 60 let věku poplatníka? Nemusí si tento poplatník sám podat daňové přiznání a z vyplacených částek odvést ještě nějaké daně ? Nejsem si jistá, jestli pojišťovna i penzijní společnost při ukončení životního pojištění a penzijního připojištění z důvodu dosažení stanoveného věku poplatníka, zdaní vyplacené částky, nebo se z naspořené částky daň již neodvádí, anebo má tuto povinnost poplatník daně?