mzdové náklady

Psychosociální rizika a jejich dopady na duševní i fyzické zdraví zaměstnanců patří podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU‑OSHA) mezi nejzávažnější výzvy současnosti. Téměř 45 % evropských pracovníků uvádí, že se potýkají s faktory, které mohou negativně ovlivnit jejich duševní zdraví. Stres, úzkosti a deprese jsou dokonce druhým nejčastějším pracovně souvisejícím zdravotním problémem v Evropě.

Zaměstnanecké benefity dlouhodobě patří mezi klíčová témata oddělení lidských zdrojů. Společnosti je poskytují za účelem zvýšení motivace a loajality zaměstnanců a zvýšení vlastní konkurenceschopnosti na trhu práce. Často pak využívají různé formy nepeněžních plnění, která mohou mít oproti peněžní formě daňově výhodnější režim.

Pro zaměstnavatele není rozhodující sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem, ale celkové mzdové náklady. V Česku odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance vysoké povinné pojistné, proto jsou celkové mzdové náklady značně vyšší než sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem.

Mzdové náklady zaměstnavatele netvoří jen hrubá mzda sjednaná se zaměstnancem, ale i povinné pojistné odváděné zaměstnavatelem nad rámec hrubé mzdy. To přitom v některých zemích v souhrnu dosahuje až třetiny ze sjednané hrubé mzdy. Ve kterých zemích OECD jsou mzdové náklady nejvyšší a kde naopak nejnižší?

Zatímco pro zaměstnance je nejdůležitějším mzdovým údajem čistá mzda, tedy částka, kterou obdrží za odvedenou práci od svého zaměstnavatele na bankovní účet, pro zaměstnavatele jsou rozhodující celkové mzdové náklady. Obě tyto částky se výrazně liší ve všech členských zemích OECD. Důvodem je zdanění mzdy na straně zaměstnance i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Jak vysoké je souhrnné zdanění v zemích OECD?

Firmě byl přiznán příspěvek z cíleného programu Antivirus za měsíc březen. Jak prosím zaúčtovat? 

Pokud byl zaměstnanec 14 dní nemocný, náleží mu za celou dobu náhrada mzdy, kterou mu vyplatí zaměstnavatel ve výši průměrného výdělku. Tuto částku si poté zaměstnavatel nárokuje u ČSSZ nebo u finančního úřadu? Nebo jde výplata náhrady skutečně za zaměstnavatelem a jedná se o výdaj i náklad zaměstnavatelem?

Mzdové náklady zaměstnavatele jsou v některých členských zemích OECD vyšší o desítky procent než sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem, neboť zaměstnavatelé nad rámec hrubé mzdy odvádí za zaměstnance ještě povinné pojistné. Jak vysoké byly v loňském roce průměrné mzdové náklady v zemích OECD?

Pro zaměstnance je rozhodující mzda, kterou obdrží od svého zaměstnavatele na bankovní účet, tedy čistá mzda po zdanění. Právě za čistou mzdu je možné pořizovat zboží a služby. Naproti tomu pro zaměstnavatele je rozhodující, kolik ho skutečně stojí práce zaměstnance, čili mzdové náklady. Jak se od sebe liší obě částky v členských zemích OECD?