daňová uznatelnost nákladů

V zákoně o dani z příjmu v § 24 je uvedena maximální výše příspěvku na stravování, a to 55% ceny jednoho jídla, nebo stravenky, které lze uplatnit jako daňový náklad. Dále je uvedeno, že maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům, odměňovaným platem (což je 142 Kč v roce 2022). Chápu správně, že je nutné pro daňovou uznatelnost splnit obě podmínky? Nelze tedy přispět např. u stravenky ve výši 100 Kč 63% (tj. 63 Kč) a částku zaúčtovat jak daňově uznatelný náklad, protože byla splněna druhá podmínka, tj. max. 70 % ze 142 Kč.

Zaměstnavatel zaplatí za zaměstnance pojišťovně D.A.S. za právní ochranu zaměstnance. Je tato platba daňově uznatelná? A i když by ten zaměstnanec měl uzavřenu pouze dohodu o provedení práce?

Zaměstnavatel (zemědělské družstvo), vyslal své zaměstnance na organizovanou demonstraci, pořádanou Agrární komorou a Zemědělským svazem, za spravedlivější rozdělení dotací pro zemědělce. Zaměstnavatel zaplatil jízdenky na vlak a oběd v restauraci. Může být tento náklad daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele?

Míra nezaměstnanosti se v posledních letech drží na úrovni dlouhodobého minima. Vysoká poptávka po zaměstnancích přitom nutí zaměstnavatele stále hledat nové možnosti, jak potenciální zaměstnance oslovit. Mění se však i pohled zaměstnanců – zaměstnání již nevnímají jen jako zdroj obživy, ale jako místo, kde tráví relativně velkou část svého času, a chtějí se v něm cítit dobře; zároveň více dbají i na sladění svého pracovního a soukromého života. Všechny tyto skutečnosti se promítají jak do procesu utváření pracovních podmínek, tak do nabízených zaměstnaneckých benefitů. Vhodně zvolené portfolio zaměstnaneckých benefitů přitom může zvýhodnit zaměstnavatele na trhu práce a napomoci ke spokojenosti zaměstnanců.

Ráda bych se zeptala, kdy správně vydávat stravenky, aby byly daňově uznatelné a čím mohu tvrzení podložit? Na začátku (v dubnu na duben např.) nebo na konci měsíce? Sporná otázka je ohledně výkladu ust. ZDP § 24 odst. 2) písm. j) bod 4. Když dostane zaměstnanec stravenku až po skončení měsíce dle počtu odpracovaných směn, zda mu zaměstnavatel přispěl (poskytl) na tu směnu. Na školení dříve lektor zmiňoval, že příspěvek je NA jídlo, tedy dopředu, nikoliv ZA jídlo (zpětně). 

Má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál i za odpracovaný svátek, za předpokladu, že práce ve svátek byla předem se zaměstnavatelem dohodnuta? Podle mého názoru ano. 

Je možné, aby firma, která se zabývá výrobou elektronických součástek zaměstnala učitele angličtiny na DPČ a jeho mzda se místo na 518 (jak bychom účtovali běžně fakturu) dostávala na 521-Mzdové náklady? Daňově uznatelné by to být mělo, učí naše zaměstnance, kteří cizí jazyk potřebují k práci. 

Společnost má sídlo v pronajatých prostorech. Má zde také v nájmu 130 parkovacích míst, kdy cena pronájmu za jedno parkovací stání je 1 000 Kč / měsíc. Parkování je určeno pro 70 služebních vozidel a je povoleno ( vzhledem k zhoršené dostupnosti místa ) zdarma parkování také soukromým vozidlům zaměstnanců. Počet pronajatých míst se bude v souvislosti se skutečným využitím upravovat. Parkoviště je přístupné pro všechny zaměstnance, nejedná se o přesně vyhrazené parkovací stání dle RZ vozidel. Předpokládáme, že zaměstnanci použitím parkovacího místo nevzniká nepeněžní příjem. Je zaplacení nájmu za parkovací místa pro společnost daňově účinný? Je potřebné uvedený benefit pro zaměstnance zahrnout do stávající kolektivní smlouvy?

Společnost se zabývá velkoobchodem s kancelářskými produkty a vyhlásí soutěž o ceny. Soutěž se týká škol a školek, které při odběru určitého množství zboží obdrží kupon, který jde do slosování o ceny. Cenou je divadelního představení. Jak se bude u hlediska DPH a daně z příjmů chovat nákup samotných kuponů a jak úhrada za divadelní představení. Cena jednoho představení je 5000 Kč, výherců bude 10. Je možné cenu za divadelní představení uplatnit do daňových nákladů a současně uplatnit nárok na odpočet DPH? Vznikne společnosti v nějakém případě povinnost odvést DPH? 

Zaměstnavatel chce poskytovat benefit - příspěvek na dopravu. Je rozdíl v tom, když zaměstnanec dostane celkovou částku např. 500 Kč nebo podle vzdálenosti dopravy např. 10 Kč /km? Co plyne za povinnost zaměstnavateli a zaměstnanci - bude z tohoto benefitu zaměstnanec odvádět sociální pojištění, zdravotní pojištění a bude se to danit na obou stranách?

Zaměstnavatel se rozhodl přispívat na školné dětí svých zaměstnanců. Jedná se o příspěvek vždy poskytovaný bezhotovostně na účet příslušné školy. Příspěvek se poskytuje na školné soukromých škol - základních, středních i vysokých. Jaký daňový režim bude u zaměstnavatele a zaměstnance? 

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům pracovní oděvy, tudíž je povinen zajišťovat i jejich praní a čištění. Je možno, aby poskytl svým zaměstnancům prací prášek nebo finanční paušální příspěvek na praní a údržbu oděvu? Lze poskytnout zaměstnancům obojí, tedy prací prášek na vyprání oděvu a současně finanční příspěvek na spotřebu vody, energie a amortizaci pračky? Budou tyto náklady daňově uznatelné a u zaměstnanců nebudou podléhat dani z příjmů?

Zaměstnavatel uvažuje nad zavedením benefitu pro zaměstnance v podobě poukazů v prodejně zaměstnavatele. Tyto poukazy by rozdával až na vyžádání pouze těm zaměstnancům, kteří o to budou mít zájem (sportovní potřeby) a vedl by evidenci, kde by sledoval, zda by nepřekročili roční limit. Pravidla by byla taková, že jednou za rok může zaměstnanec požádat maximálně o 10 poukazů po 500 Kč. Pětsetikorunový poukaz by bylo možné možné uplatnit na každou 5000 Kč nákupu - tzn. např. za 20 000 Kč nákup za rok by zaměstnanec mohl uplatnit poukazy v hodnotě 2 000 Kč. V tom případě by se při rozdání, které by bylo až na zaměstnancovo zažádání, odvedlo DPH (resp. neodvedlo pokud se sortiment prodává ve více sazbách DPH). Rozdání poukazů máme v plánu účtovat MD 528 (ned)/D 325 a uplatnění poukazu jako snížení pohledávky vůči zaměstnanci MD 325/D 311. Poukazy nechceme rozdávat všem automaticky, protože víme, že někteří nevyužijí a administrativně bychom si vše ztížili. Je tento postup možný a správný?

Jednatel společnosti využívá firemní automobil pro pracovní účely. Automobil nemá poskytnut k soukromým účelům. Vzhledem k tomu, že v blízkosti sídla firmy není možnost automobil bezpečně přes noc a o víkendech parkovat, parkuje jednatel automobil v místě svého bydliště. Je možné u jednatele sjednat kromě místa výkonu práce v sídle firmy i výkon práce (pravidelné pracoviště) v místě bydliště, aby i jízdy z bydliště do sídla firmy a obráceně byly cestami pracovními, tedy daňově uznatelnými? Musí společnost svému jednateli za parkování firemního automobilu v místě bydliště platit nájemné?

OSVČ podnikající v zemědělství vede daňovou evidenci. Jsou daňově uznatelnými výdaji výdaje na pracovní oděv a obuv a dále výdaje na ochranné pomůcky ve smyslu respirátory z důvodu COVID? A jak je to s povinnými testy na COVID, pokud by nebylo zažádáno o proplacení u zdravotní pojišťovny?

OSVČ podnikající na základě ŽL s bydlištěm (sídlem) v ČR dlouhodobě pracuje v Německu (domů jezdí jen na víkend 2x měsíčně) a práce fakturuje německému zákazníkovi. Jsou daňově uznatelné výdaje na ubytování a zahraniční stravné s kapesným?

Zaměstnanec má 40hodinovou rovnoměrně rozvrženou týdenní pracovní dobu. Ve 3/2021 měl odpracovat 23 pracovních směn. Byl ale v práci i jednou v sobotu, kde odpracoval celou 8hodinovou směnu. Celkem tedy v březnu odpracoval 24 směn (8 hodin přesčas). Může dostat peněžitý stravenkový paušál za všech 24 směn, nebo má nárok pouze za 23 směn? Zarazila jsem se u pojmu směna podle § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce (směna je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas).

Dlouholetý zaměstnanec společnosti vykonal zkoušku autorizovaného technika a stal se členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Byl mu vystaven certifikát. Společnost potřebuje činnost autorizovaného technika pro provozování předmětu podnikání a zaměstnanec zkoušku vykonal na žádost zaměstnavatele. Poplatky za odbornou literaturu a za složení zkoušky uhradil zaměstnavatel z firemního účtu. Tyto náklady má společnost zaúčtované jako daňově uznatelné náklady na straně zaměstnavatele a jako nepeněžní osvobozený příjem na straně zaměstnance. Společnost uhradila za zaměstnance také povinný členský poplatek Komoře autorizovaných inženýrů a techniků. Protože je to příspěvek hrazený zaměstnavatelem za zaměstnance a je podmínkou pro provozování činnosti zaměstnavatele, bude i tento příspěvek pro zaměstnavatele daňově účinný. Pro zaměstnance je to nepeněžní příjem, který podléhá zdanění a platbě sociálního a zdravotního pojištění. Je tento postup správný? Protože se zaměstnanec stal členem Komory (a musí platit členské příspěvky každoročně) na přání zaměstnavatele, chtěl by zaměstnavatel, aby jeho zaměstnanec nemusel toto nepeněžní plnění zdaňovat. Existuje nějaká možnost? Kdyby se například rozhodl hradit tyto příspěvky ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů, bude i v tomto případě nepeněžní příjem zaměstnance podléhat zdanění? 

Dle vnitřní směrnice společnosti jsou náklady na žádost o pracovní povolení/vízum budoucího zaměstnance hrazeny společností. Lze tyto náklady považovat za daňově účinný náklad a bude pro budoucího zaměstnance tento nepeněžní příjem osvobozen od daně?

Zaměstnavatel v podnikatelské sféře se rozhodl poskytovat svým zaměstnancům horní hranici stravného pro státní sféru stanovenou příslušnou vyhláškou. Tedy v roce 2021 při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin 108 Kč. Na straně zaměstnance nejsou předmětem daně do tohoto limitu a na straně zaměstnavatele jsou daňově uznatelným výdajem?