adaptace zaměstnanců

Nejnovější data výzkumu zaměřeného na generaci Z v ČR ukazují významné rozdíly mezi mladšími a staršími generacemi v oblasti vzdělávání, práce s informacemi i využívání digitálních technologií. Zatímco téměř 80 % respondentů generace Z vnímá digitální technologie a umělou inteligenci jako faktor zlepšující vzdělávací proces, více než dvě třetiny současně přiznávají problém udržet pozornost během tradičních prezenčních přednášek. Výsledky navíc naznačují, že pro část mladších respondentů již flexibilní a digitálně podporované vzdělávání nepředstavuje konkurenční výhodu, ale očekávaný standard. Právě tato zjištění mohou v následujících letech značně ovlivnit podobu onboardingu, firemního vzdělávání i adaptačních procesů ve firmách. Současně se zde začíná projevovat paradox současného trhu práce: očekávání mladších zaměstnanců v oblasti podpory rozvoje a individualizace vzdělávání rostou právě v době, kdy část zaměstnavatelů omezuje juniorní pozice a prostor pro získávání prvních pracovních zkušeností.

To je několik zjištění, která vysledovala na konci roku 2024 v pořadí již 22. výroční studie mateřské společnosti MetLife o zaměstnaneckých trendech. Týká se jednak zdraví zaměstnanců, kde se ukázalo, že paradoxně nejstarší zaměstnanci se cítí nejzdravěji, ale i jejich vztahu k umělé inteligenci, kde zase dominují zaměstnanci nejmladší generace Z. Ukázalo se také, že největší míru spokojenosti a štěstí v zaměstnání vykazují ti, kteří kombinují práci v kanceláři s home office.

Před několika lety pandemie covidu doslova ze dne na den změnila v České republice pracovní prostředí více než 40 % zaměstnancům. Práce na dálku (často označována veřejností jako „práce z domova“) se z jistého privilegia či benefitu stala bez varování nutností, a to bez ohledu na míru připravenosti organizace či jednotlivých procesů a technického vybavení. Nyní se nacházíme v období, kdy již práce na dálku není nutností, naopak se z mnoha důvodů (nejen ekonomických) stala žádoucí pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnanci, kteří pracují na dálku dlouhodobě, vyžadují jiný přístup než ti zaměstnanci, kteří využívají pro práci na dálku například jeden pracovní den v týdnu. Nutná je transformace přístupu k řízení výkonu, péče o zaměstnance, ale i přizpůsobení manažerského stylu a vedení zaměstnanců.

K problémům řízení lidských zdrojů, především v malých a středních podnicích, často patří, že se neopírá o jasná pravidla nebo že tato pravidla nejsou jednotně dodržována, ať již proto, že jim manažeři plně nerozumí, nechápou jejich význam, nebo jim schází odborná podpora i důslednější kontrola ze strany personálního vedení organizace. Důsledkem může být, že personálně řídící činnosti jsou vykonávány spíše formálně, případně že některé z důležitých personálně řídících procesů nejsou vykonávány vůbec. Článek se zabývá významem personálního manuálu jako nástroje profesionalizace a standardizace řízení lidských zdrojů v organizaci.